Śrīmad-Bhāgavatam 10.20.18
Verš
dhanur viyati māhendraṁ
nirguṇaṁ ca guṇiny abhāt
vyakte guṇa-vyatikare
’guṇavān puruṣo yathā
nirguṇaṁ ca guṇiny abhāt
vyakte guṇa-vyatikare
’guṇavān puruṣo yathā
Synonyma
dhanuḥ — luk (duha); viyati — na nebi; māhā-indram — Pána Indry; nirguṇam — bez vlastností (či bez tětivy); ca — ačkoliv; guṇini — na nebi, jež má určité vlastnosti, jako například zvuk; abhāt — objevil se; vyakte — v projevené hmotné přírodě; guṇa-vyatikare — tvořené interakcemi hmotných kvalit; aguṇa-vān — jehož s hmotnými kvalitami nic nepojí; puruṣaḥ — Nejvyšší Pán; yathā — jako.
Překlad
Když se na nebi, které má vlastnost hřmění, objevil Indrův luk (duha), nebyl jako obyčejné luky, protože neměl tětivu. Když se v tomto světě, který je výtvorem vzájemného působení hmotných kvalit, zjevuje Nejvyšší Pán, je také jiný než obyčejní lidé, protože zůstává hmotnými kvalitami nedotčený a nezávislý na jakýchkoliv hmotných okolnostech.
Význam
Śrīla Prabhupāda to komentuje takto: „Někdy se kromě hřmění v mracích objeví na obloze duha, která vypadá jako luk bez tětivy. Luk je ohnutý díky tomu, že je na obou jeho koncích uvázána tětiva; duha ale žádnou tětivu nemá, a přesto tak nádherně spočívá na obloze. Podobně, když Nejvyšší Osobnost Božství sestoupí do hmotného světa, vypadá jako obyčejná lidská bytost, ale nezávisí na žádné hmotné podmínce. V Bhagavad-gītě Pán říká, že se zjevuje působením své vnitřní energie, která nemůže být podmaněna energií vnější. Co je zajetím pro obyčejného tvora, je svobodou pro Osobnost Božství.“