Śrīmad-Bhāgavatam 10.16.65-67
Verš
divyāmbara-sraṅ-maṇibhiḥ
parārdhyair api bhūṣaṇaiḥ
divya-gandhānulepaiś ca
mahatyotpala-mālayā
parārdhyair api bhūṣaṇaiḥ
divya-gandhānulepaiś ca
mahatyotpala-mālayā
pūjayitvā jagan-nāthaṁ
prasādya garuḍa-dhvajam
tataḥ prīto ’bhyanujñātaḥ
parikramyābhivandya tam
prasādya garuḍa-dhvajam
tataḥ prīto ’bhyanujñātaḥ
parikramyābhivandya tam
sa-kalatra-suhṛt-putro
dvīpam abdher jagāma ha
tadaiva sāmṛta-jalā
yamunā nirviṣābhavat
anugrahād bhagavataḥ
krīḍā-mānuṣa-rūpiṇaḥ
dvīpam abdher jagāma ha
tadaiva sāmṛta-jalā
yamunā nirviṣābhavat
anugrahād bhagavataḥ
krīḍā-mānuṣa-rūpiṇaḥ
Synonyma
divya — božskými; ambara — oděvy; srak — girlandami; maṇibhiḥ — a drahokamy; para-ardhyaiḥ — velmi cennými; api — také; bhūṣaṇaiḥ — ozdobami; divya — božskými; gandha — voňavkami; anulepaiḥ — a mastmi; ca — rovněž; mahatyā — skvělých; utpala — z lotosů; mālayā — girlandou; pūjayitvā — když uctil; jagat-nātham — Pána vesmíru; prasādya — když uspokojil; garuḍa-dhvajam — Jeho, jenž má na praporu symbol Garuḍy; tataḥ — potom; prītaḥ — potěšený; abhyanujñātaḥ — když dostal svolení se vzdálit; parikramya — poté, co obřadně obešel; abhivandya — poté, co složil poklony; tam — Jemu; sa — společně se; kalatra — svými manželkami; suhṛt — přáteli; putraḥ — a dětmi; dvīpam — na ostrov; abdheḥ — v moři; jagāma — odešel; ha — jistě; tadā eva — v tu samou chvíli; sa-amṛta — nektarová; jalā — její voda; yamunā — řeka Yamunā; nirviṣā — zbavená jedu; abhavat — stala se; anugrahāt — milostí; bhagavataḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; krīḍā — za účelem hravých zábav; mānuṣa — vypadající jako člověk; rūpiṇaḥ — projevující podobu.
Překlad
Kāliya uctil Pána vesmíru tím, že Mu daroval skvostné šaty s náhrdelníky, drahokamy a dalšími cennými ozdobami, s prvotřídními voňavkami a mastmi a s velkou girlandou z lotosových květů. Když Kāliya takto potěšil Pána, jehož prapor nese symbol Garuḍy, cítil se spokojený. Poté, co od Pána dostal svolení se vzdálit, Ho obřadně obešel a složil Mu poklony. Pak vzal své manželky, přátele a děti a odebral se na svůj ostrov v moři. V tu samou chvíli, kdy Kāliya odešel, se Yamunā vrátila do svého původního stavu, nedotčená jedem a plná vody jako nektar. To se stalo milostí Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, jenž projevoval zdánlivě lidskou podobu, aby se těšil ze svých zábav.
Význam
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura napsal k tomuto verši obsáhlý komentář. Na vysvětlení slova maṇibhiḥ – „(Kāliya uctíval Pána) drahokamy“ – ācārya cituje ze Śrī Rādhā-kṛṣṇa-gaṇoddeśa-dīpiky (2.129) Rūpy Gosvāmīho:
kaustubhākhyo maṇir yena
praviśya hradam auragam
kāliya-preyasi-vṛnda-
hastair ātmopahāritaḥ
praviśya hradam auragam
kāliya-preyasi-vṛnda-
hastair ātmopahāritaḥ
„Pán nechal svůj drahokam Kaustubha potopit se do hadova jezera a pak zařídil, aby ho dostal zpátky z rukou Kāliyových manželek.“ Jelikož chtěl Pán Kṛṣṇa jednat jako obyčejná lidská bytost, způsobil, že se Jeho transcendentální drahokam Kaustubha stal neviditelným a objevil se v Kāliyově pokladnici. Když potom nastal vhodný okamžik, kdy měl Kāliya uctívat Pána mnoha různými drahokamy a šperky, hadovy manželky, které nepostřehly Pánův transcendentální trik, Ho obdarovaly kamenem Kaustubha, neboť ho považovaly za jeden z drahokamů v jejich vlastnictví.
Ācārya rovněž vysvětluje, proč je Pán Kṛṣṇa v tomto verši popsán jako garuḍa-dhvaja, „ten, jehož prapor nese symbol Jeho přepravce, Garuḍy.“ Kāliya se také chtěl stát přepravcem Pána Kṛṣṇy. Garuḍa a hadi jsou původně spříznění jako bratři, a tak si Kāliya přál Pánu Kṛṣṇovi naznačit: „Kdyby ses někdy potřeboval dostat na nějaké vzdálené místo, vzpomeň si také na mě jako na svého přepravce. Jsem služebník Tvého služebníka a během okamžiku dokážu urazit stamilióny yojanů.“ Proto Purāṇy vyprávějí, že když během věčného cyklu Kṛṣṇových zábav Kaṁsa nařizuje Pánu, aby přijel do Mathury, někdy tam jede na Kāliyovi.
Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy k šestnácté kapitole desátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané „Kṛṣṇa trestá hada Kāliyu“.