Śrīmad-Bhāgavatam 10.16.62
Verš
yo ’smin snātvā mad-ākrīḍe
devādīṁs tarpayej jalaiḥ
upoṣya māṁ smarann arcet
sarva-pāpaiḥ pramucyate
devādīṁs tarpayej jalaiḥ
upoṣya māṁ smarann arcet
sarva-pāpaiḥ pramucyate
Synonyma
yaḥ — kdo; asmin — v tomto (Kāliyově jezeře v řece Yamuně); snātvā — poté, co se vykoupe; mat-ākrīḍe — místě, kde probíhala Má zábava; deva-ādīn — polobohy a další osobnosti hodné uctívání; tarpayet — uspokojí; jalaiḥ — s vodou (z tohoto jezera); upoṣya — držící půst; mām — na Mě; smaran — vzpomínající; arcet — uctívá; sarva-pāpaiḥ — všech hříšných reakcí; pramucyate — zbaví se.
Překlad
Pokud se někdo vykoupe na tomto místě, kde proběhla Má zábava, a obětuje vodu z tohoto jezera polobohům a dalším osobnostem hodným uctívání nebo pokud bude držet půst, řádně Mě uctívat a vzpomínat na Mě, jistě se zbaví všech hříšných reakcí.
Význam
Podle ācāryů vyslovil Pán tento verš proto, aby dal Kāliyovi jasně najevo, že v žádném případě nesmí zůstat v jezeře u Yamuny. I když hadovi milostivě odpustil a nařídil mu, aby se odebral do oceánu se všemi svými společníky, Kāliyu by nemělo ani napadnout Pána požádat, aby v jezeře mohl zůstat, protože to se teď mělo stát svatým místem pro duchovní poutníky.