Śrīmad-Bhāgavatam 10.16.51
Verš
aparādhaḥ sakṛd bhartrā
soḍhavyaḥ sva-prajā-kṛtaḥ
kṣantum arhasi śāntātman
mūḍhasya tvām ajānataḥ
soḍhavyaḥ sva-prajā-kṛtaḥ
kṣantum arhasi śāntātman
mūḍhasya tvām ajānataḥ
Synonyma
aparādhaḥ — přečin; sakṛt — jen jednou; bhartrā — pánem; soḍhavyaḥ — měl by být tolerován; sva-prajā — svým poddaným; kṛtaḥ — spáchaný; kṣantum — tolerovat; arhasi — měl bys; śānta-ātman — ó Ty, jenž jsi stále klidný; mūḍhasya — pošetilce; tvām — Tebe; ajānataḥ — který nezná.
Překlad
Pán by měl alespoň jednou tolerovat přečin, kterého se dopustilo jeho dítě či poddaný. Ó svrchovaná klidná Duše, měl bys proto odpustit našemu pošetilému manželovi, který nepochopil, kdo jsi.
Význam
Kāliyovy manželky zažívají tak silnou úzkost, že v tomto verši opakují dvakrát stejnou myšlenku: že by měl Nejvyšší Pán jejich pošetilému manželovi laskavě odpustit. Nejvyšší Pán je śāntātmā, svrchovaná klidná Duše, a proto Nāga-patnī navrhují, že by bylo na místě, aby alespoň protentokrát přehlédl velký přečin nevědomého Kāliyi.