Śrīmad-Bhāgavatam 10.16.34
Verš
anugraho ’yaṁ bhavataḥ kṛto hi no
daṇḍo ’satāṁ te khalu kalmaṣāpahaḥ
yad dandaśūkatvam amuṣya dehinaḥ
krodho ’pi te ’nugraha eva sammataḥ
daṇḍo ’satāṁ te khalu kalmaṣāpahaḥ
yad dandaśūkatvam amuṣya dehinaḥ
krodho ’pi te ’nugraha eva sammataḥ
Synonyma
anugrahaḥ — milost; ayam — tato; bhavataḥ — Tebou; kṛtaḥ — prokázaná; hi — jistě; naḥ — nám; daṇḍaḥ — potrestání; asatām — zloduchů; te — Tebou; khalu — jistě; kalmaṣa-apahaḥ — odstranění jejich znečištění; yat — protože; dandaśūkatvam — podobu hada; amuṣya — tohoto Kāliyi; dehinaḥ — podmíněné duše; krodhaḥ — hněv; api — dokonce i; te — Tvůj; anugrahaḥ — jako milost; eva — ve skutečnosti; sammataḥ — je přijímán.
Překlad
Svým jednáním nám zde ve skutečnosti prokazuješ milost, neboť trest, který udílíš zloduchům, nepochybně odstraňuje všechno jejich znečištění. Jelikož tato podmíněná duše, náš manžel, je tak hříšná, že dostala tělo hada, musíme Tvůj hněv vůči němu chápat jako Tvou milost.
Význam
Śrīla Madhvācārya v této souvislosti podotýká, že když zbožná osoba v tomto světě trpí, uvědomuje si: „Tento trest, který mi Nejvyšší Pán vyměřil, je ve skutečnosti Jeho bezpříčinná milost.“ Závistiví lidé Mu však i poté, co je Pán pro jejich očištění potrestal, nadále závidějí a chovají vůči Němu zášť, a kvůli tomuto postoji stále nejsou schopni pochopit Absolutní Pravdu.