Śrīmad-Bhāgavatam 10.16.32
Verš
tās taṁ su-vigna-manaso ’tha puraskṛtārbhāḥ
kāyaṁ nidhāya bhuvi bhūta-patiṁ praṇemuḥ
sādhvyaḥ kṛtāñjali-puṭāḥ śamalasya bhartur
mokṣepsavaḥ śaraṇa-daṁ śaraṇaṁ prapannāḥ
kāyaṁ nidhāya bhuvi bhūta-patiṁ praṇemuḥ
sādhvyaḥ kṛtāñjali-puṭāḥ śamalasya bhartur
mokṣepsavaḥ śaraṇa-daṁ śaraṇaṁ prapannāḥ
Synonyma
tāḥ — ony, manželky Kāliyi; tam — Jemu; su-vigna — velmi rozrušené; manasaḥ — jejich mysli; atha — potom; puraḥ-kṛta — stavějící před sebe; arbhāḥ — své děti; kāyam — svá těla; nidhāya — pokládající; bhuvi — na zem; bhūta-patim — Pánovi všech tvorů; praṇemuḥ — poklonily se; sādhvyaḥ — zbožné ženy; kṛta-añjali-puṭāḥ — s prosebně sepjatýma rukama; śamalasya — který byl hříšný; bhartuḥ — manžela; mokṣa — osvobození; īpsavaḥ — přející si; śaraṇa-dam — na toho, kdo skýtá útočiště; śaraṇam — pro útočiště; prapannāḥ — obrátily se.
Překlad
Ty zbožné ženy měly velmi rozrušené mysli. Postavily před sebe své děti a pak se poklonily Pánu všeho tvorstva tak, že se celými těly položily na zem. Přály si osvobození svého hříšného manžela a útočiště u Nejvyššího Pána, jenž skýtá konečné útočiště, a tak sepjaly ruce k modlitbě a obrátily se na Něho.