Śrīmad-Bhāgavatam 10.16.30

tac-citra-tāṇḍava-virugna-phaṇā-sahasro
raktaṁ mukhair uru vaman nṛpa bhagna-gātraḥ
smṛtvā carācara-guruṁ puruṣaṁ purāṇaṁ
nārāyaṇaṁ tam araṇaṁ manasā jagāma

Synonyma

Překlad

Můj milý králi Parīkṣite, úžasný, mocný tanec Pána Kṛṣṇy podupal a polámal všech tisíc Kāliyových kápí. Tehdy had, jenž z tlamy zvracel spoustu krve, konečně poznal ve Śrī Kṛṣṇovi věčnou Osobnost Božství, nejvyššího mistra všech pohyblivých i nehybných bytostí, Śrī Nārāyaṇa. Proto v mysli vyhledal u Pána útočiště.

Význam

V šestnácté kapitole prvního dílu knihy Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství Śrīla Prabhupāda poukazuje na to, že předtím Kāliya zvracel jed, ale nyní byly jeho zásoby jedu vyčerpané a začal zvracet krev. Tak se zbavil ohavného znečištění v srdci, které se projevovalo jako hadí jed. Velmi významné je zde slovo smṛtvā, „když si vzpomněl“. Kāliyovy manželky byly ve skutečnosti upřímné oddané Pána Kṛṣṇy a podle ācāryů se často snažily svého manžela přesvědčit, aby se Mu odevzdal. Když byl Kāliya nakonec stižen nesnesitelnou bolestí, vzpomněl si na doporučení svých manželek a vyhledal útočiště u Pána. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura vysvětluje, že Kāliyovým úhlavním nepřítelem byl tradičně Garuḍa, přepravce Viṣṇua. Nyní si však Kāliya uvědomil, že bojuje s protivníkem, který je tisícekrát silnější než Garuḍa a může to tedy být jedině Nejvyšší Pán, Osobnost Božství. Proto Kāliya přijal u Pána Kṛṣṇy útočiště.