Śrīmad-Bhāgavatam 10.16.26
Verš
evaṁ paribhrama-hataujasam unnatāṁsam
ānamya tat-pṛthu-śiraḥsv adhirūḍha ādyaḥ
tan-mūrdha-ratna-nikara-sparśāti-tāmra-
pādāmbujo ’khila-kalādi-gurur nanarta
ānamya tat-pṛthu-śiraḥsv adhirūḍha ādyaḥ
tan-mūrdha-ratna-nikara-sparśāti-tāmra-
pādāmbujo ’khila-kalādi-gurur nanarta
Synonyma
evam — takto; paribhrama — Pánovým kroužením kolem něho; hata — zmařená; ojasam — jehož síla; unnata — vysoce vztyčené; aṁsam — jehož šíje; ānamya — přiměl k sehnutí; tat — jeho; pṛthu-śiraḥsu — na široké hlavy; adhirūḍhaḥ — poté, co se vyšvihl; ādyaḥ — absolutní původ všeho; tat — jeho; mūrdha — na hlavách; ratna-nikara — početných drahokamů; sparśa — jelikož se dotýkaly; ati-tāmra — sytě zrudlé; pāda-ambujaḥ — jehož lotosové nohy; akhila-kalā — všech umění; ādi-guruḥ — původní duchovní učitel; nanarta — začal tančit.
Překlad
Poté, co Śrī Kṛṣṇa, původ všeho, svým neúnavným kroužením hada značně oslabil, stlačil Kāliyovy vztyčené šíje a vyšvihl se na jeho široké hadí hlavy. Tak začal Pán Śrī Kṛṣṇa, původní učitel všech krásných umění, tančit a Jeho lotosové nohy sytě zrudly tím, jak se dotýkaly početných drahokamů na hadových hlavách.
Význam
Śrī Hari-vaṁśa uvádí: śiraḥ sa kṛṣṇo jagrāha sva-hastenāvanamya – „Kṛṣṇa rukou chytil Kāliyovu hlavu a donutil ji se sklonit.“ Většina lidí v tomto světě se příliš nechce klanět Nejvyšší Osobě, Absolutní Pravdě. Ve znečištěném stavu zvaném hmotné vědomí jsme my podmíněné duše pyšní na své bezvýznamné postavení, a proto se zpěčujeme sklánět hlavy před Pánem. A přesto stejně jako Pán Kṛṣṇa silou stlačil Kāliyovy hlavy a tak ho porazil, energie Nejvyššího Pána v podobě nezadržitelného času zabíjí všechny podmíněné duše a tím způsobem je nutí, aby své domýšlivé hlavy sklonily. Proto bychom se měli vzdát nepřirozeného postavení v hmotném životě, stát se věrnými služebníky Nejvyššího Pána a nadšeně se klanět u Jeho lotosových nohou.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura vysvětluje, že lotosové nohy Pána Kṛṣṇy ve styku s početnými tvrdými drahokamy na hlavách Kāliyi nabyly rudé barvu mědi. Pán Kṛṣṇa pak s těmato zářícíma narudlýma nohama předváděl své umění, když tančil na nepevném, pohyblivém povrchu hadových kápí. Záměrem této neobyčejné ukázky tanečního umění bylo potěšit mladé krásky z Vṛndāvanu, které se do Kṛṣṇy právě začínaly vážně zamilovávat.