Śrīmad-Bhāgavatam 10.15.5
Verš
śrī-bhagavān uvāca
aho amī deva-varāmarārcitaṁ
pādāmbujaṁ te sumanaḥ-phalārhaṇam
namanty upādāya śikhābhir ātmanas
tamo-’pahatyai taru-janma yat-kṛtam
aho amī deva-varāmarārcitaṁ
pādāmbujaṁ te sumanaḥ-phalārhaṇam
namanty upādāya śikhābhir ātmanas
tamo-’pahatyai taru-janma yat-kṛtam
Synonyma
śrī-bhagavān uvāca — Pán Śrī Kṛṣṇa pravil; aho — ó; amī — tyto; deva-vara — ó nejlepší z Pánů (Śrī Balarāmo); amara — nesmrtelnými polobohy; arcitam — uctívaným; pāda-ambujam — lotosovým nohám; te — Tebe; sumanaḥ — květů; phala — a plodů; arhaṇam — obětiny; namanti — klanějí se; upādāya — předkládající; śikhābhiḥ — svými hlavami; ātmanaḥ — svou vlastní; tamaḥ — temnotu nevědomosti; apahatyai — aby odstranily; taru-janma — jejich zrození v tělech stromů; yat — kteroužto nevědomostí; kṛtam — zapříčiněné.
Překlad
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Ó největší z Pánů, jen se podívej, jak tyto stromy sklánějí své hlavy ke Tvým lotosovým nohám, jež si zaslouží uctívání i od nesmrtelných polobohů. Ty stromy Ti obětují své plody a květy, aby odstranili temnou nevědomost, jež zapříčinila jejich zrození v tělech stromů.
Význam
Vṛndāvanské stromy si mysleli, že kvůli svým minulým přestupkům se teď narodili jako stromy a kvůli své nehybnosti nemohou doprovázet Pána Kṛṣṇu na Jeho toulkách po oblasti Vṛndāvanu. Ve skutečnosti byli všichni tvorové ve Vṛndāvanu, včetně stromů a krav, velké duše, které se mohly osobně stýkat s Nejvyšší Osobností Božství. Kvůli extatickým pocitům odloučení si však o sobě stromy mysleli, že podléhají vlivu nevědomosti, a proto se snažili očistit tím, že se budou klanět u lotosových nohou Kṛṣṇy a Balarāmy. Pán Kṛṣṇa chápal jejich myšlení, a tak na ně s láskou hleděl a zároveň před svým starším bratrem Balarāmou chválil jejich oddanou službu.