Śrīmad-Bhāgavatam 10.15.4
Verš
sa tatra tatrāruṇa-pallava-śriyā
phala-prasūnoru-bhareṇa pādayoḥ
spṛśac chikhān vīkṣya vanaspatīn mudā
smayann ivāhāgra-jam ādi-pūruṣaḥ
phala-prasūnoru-bhareṇa pādayoḥ
spṛśac chikhān vīkṣya vanaspatīn mudā
smayann ivāhāgra-jam ādi-pūruṣaḥ
Synonyma
saḥ — On; tatra tatra — všude kolem; aruṇa — načervenalých; pallava — poupat; śrīyā — s krásou; phala — plodů; prasūna — a květů; uru-bhareṇa — s těžkým břemenem; pādayoḥ — Jeho nohou; spṛśat — dotýkající se; śikhān — špičkami svých větví; vīkṣya — když viděl; vanaspatīn — důstojné stromy; mudā — s radostí; smayan — smějící se; iva — téměř; āha — promluvil; agra-jam — ke svému staršímu bratrovi, Pánu Balarāmovi; ādi-pūruṣaḥ — prvotní Nejvyšší Pán.
Překlad
Prvotní Pán viděl, že se majestátní stromy se svými krásnými načervenalými poupaty a těžkým břemenem plodů a květů sklánějí, aby se špičkami svých větví dotkly Jeho nohou. Proto se mírně usmál a promluvil ke svému staršímu bratrovi.
Význam
Slova mudā smayann iva vyjadřují, že Pán Kṛṣṇa měl žertovnou náladu. Věděl, že stromy se ve skutečnosti sklánějí proto, aby Ho uctívaly. V přátelském veselém rozpoložení za to ale Pán v následujícím verši přičítá zásluhy svému bratru Balarāmovi.