Śrīmad-Bhāgavatam 10.15.43

pītvā mukunda-mukha-sāragham akṣi-bhṛṅgais
tāpaṁ jahur viraha-jaṁ vraja-yoṣito ’hni
tat sat-kṛtiṁ samadhigamya viveśa goṣṭhaṁ
savrīḍa-hāsa-vinayaṁ yad apāṅga-mokṣam

Synonyma

Překlad

Svýma očima podobnýma včelám pily ženy z Vṛndāvanu med krásného obličeje Pána Mukundy, a tak se zbavily soužení, které cítily během dne kvůli odloučení od Něho. Mladé vṛndāvanské ženy vrhaly na Pána kradmé pohledy plné studu, smíchu a pokory, a jak Śrī Kṛṣṇa vstupoval do vesnice pastevců, tyto pohledy naprosto přijímal jako patřičný projev úcty.

Význam

V knize Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, líčí Śrīla Prabhupāda tuto událost takto: „Všechny gopī ve Vṛndāvanu trápila Kṛṣṇova nepřítomnost. Celý den myslely na Kṛṣṇu v lese nebo na to, jak pase krávy na pastvinách. Když viděly, že se vrací, jejich úzkost okamžitě zmizela a dívaly se na Jeho obličej stejným způsobem, jako když včely krouží nad medem v lotosovém květu. Když Kṛṣṇa vstupoval do vesnice, mladší gopī se usmívaly. Kṛṣṇa hrál na flétnu a těšil se z jejich krásných usměvavých tváří.“
Nejvyšší Pán Śrī Kṛṣṇa je svrchovaným mistrem milostného umění, a tak si zkušeně vyměňoval s mladými gopīmi z Vṛndāvanu láskyplné city. Když je počestná mladá dívka zamilovaná, pohlíží na svého milého se studem, radostí a odevzdaností. Když milý přijímá její projevy lásky v podobě jejích pohledů, a tak je s ní spokojený, srdce milující dívky se naplní štěstím. Přesně takové milostné výměny probíhaly mezi krásným mladým Kṛṣṇou a milujícími gopīmi z Vṛndāvanu.