Śrīmad-Bhāgavatam 10.14.42

Slovo sva-bhuvam, „svému synovi“, vyjadřuje, že Pán Kṛṣṇa odpustil Brahmovi přestupek, kterého se dopustil, a choval se k němu s láskou jako ke svému synovi. V tomto verši je řečeno, že původní pasáčci a telátka byli tam, kde předtím: chlapci u břehu řeky Yamuny a zvířata v lese. Začalo to tak, že se telátka v lese ztratila a Pán Kṛṣṇa je šel hledat. Když je nenašel, vrátil se k řece, aby to probral se svými přáteli pasáčky, ale ti také zmizeli. Nyní byly krávy zpátky v lese a přátelé byli opět u řeky, kde se chystali poobědvat. Podle Śrīly Sanātany Gosvāmīho byla telátka v lese a chlapci u řeky po celý jeden rok. Pán Brahmā je ve skutečnosti nikam neodnesl. Působením Pánovy všemohoucí matoucí energie si gopī ani další obyvatelé Vṛndāvanu telátek a chlapců nevšimli a stejně tak si ani telátka a chlapci nevšimli, že uplynul rok, a necítili hlad, zimu ani žízeň. To vše bylo součástí zábavy, kterou zařídila Pánova matoucí energie. Pán Brahmā uvažoval: „Uložil jsem všechny chlapce a telátka z Gokuly ke spánku na lože z mé mystické energie a do dnešního dne nevstali. Podobný počet chlapců a telátek si po celý rok hrál s Kṛṣṇou, ale přitom to nejsou ti, které jsem oklamal svou mystickou energií. Kdo jsou? Odkud se tu vzali?“

Není nic, co by Nejvyšší Pán neviděl. Když tedy Pán Kṛṣṇa zdánlivě hledal telátka a chlapce, bylo to jen kvůli dramatické zábavě, která měla zmást Pána Brahmu. Poté, co se Brahmā odevzdal a přednesl své modlitby, vrátil se Pán Kṛṣṇa za původními chlapci a telátky, kteří vypadali úplně stejně jako předtím, i když za ten rok trochu povyrostli.

Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura si i po vyslechnutí modliteb čtyřhlavého Brahmy Pán Kṛṣṇa udržoval roli nevinného mladého pasáčka krav, kterou ve Vṛndāvanu hrál, a proto jen před Brahmou mlčky stál. Kṛṣṇovo mlčení naznačuje, že uvažoval: „Kde se tu ten čtyřhlavý Brahmā bere? Co tady dělá? O čem to pořád mluví? Mám dost práce s hlídáním telátek. Jsem jen pasáček a tomuhle vůbec nerozumím.“ Předtím Pán Brahmā pokládal Pána Kṛṣṇu za obyčejného pasáčka a podle toho se k Němu choval. Nyní, když Kṛṣṇa přijal Brahmovy modlitby, hrál si i nadále jako pasáček, a tak čtyřhlavému Brahmovi neodpovídal. Kṛṣṇa se víc těšil na to, až se znovu sejde se svými přáteli pasáčky a budou pokračovat v pikniku na břehu řeky Yamuny.