Skip to main content

KAPITOLA ČTRNÁCTÁ

Brahmā se modlí k Pánu Kṛṣṇovi

Tato kapitola popisuje Brahmovy modlitby k Pánu Kṛṣṇovi, jenž je také známý jako Nanda-nandana.

Brahmā nejprve pro Pánovo uspokojení velebil krásu transcendentálních údů Jeho tĕla a potom prohlásil, že Jeho původní sladké podobĕ je ještĕ tĕžší porozumĕt než Jeho majestátu. Poznat Osobnost Božství je možné jedinĕ oddaným nasloucháním a pronášením transcendentálních zvuků přijatých od védských autorit. Snažit se poznat Boha procesy mimo autoritu Véd je marné úsilí.

Tajemství Osobnosti Božství, zdroje nekonečných duchovních vlastností, je nepochopitelné; pochopit je je ještĕ tĕžší než pochopit neosobní Absolutno. Poznat slávu Boha je tedy možné jedinĕ Jeho milostí. Když si to Brahmā nakonec uvĕdomil, znovu a znovu se kál za své jednání a uznal, že Pán Śrī Kṛṣṇa, nejvyšší útočištĕ celého vesmíru, je Brahmovým vlastním otcem, původním Nārāyaṇem. Takto Brahmā prosil Pána o odpuštĕní.

Potom Brahmā oslavoval nepředstavitelný majestát Osobnosti Božství a popsal, v čem se Brahmā a Śiva liší od Pána Viṣṇua, proč se Nejvyšší Pán zjevuje v různých tĕlech polobohů, zvířat a tak dále, zmínil vĕčnou povahu zábav Osobnosti Božství a dočasnost hmotného svĕta. Když individuální duše zná v pravdĕ Nejvyšší Osobnost, může dosáhnout osvobození z pout. Jak osvobození, tak spoutanost jsou ale ve skutečnosti klamné, neboť je vytváří jen podmínĕné vnímání živé bytosti. Pošetilci si myslí, že osobní podoba Pána Kṛṣṇy je klam, a proto zavrhují Jeho lotosové nohy a hledají Nejvyšší Já nĕkde jinde. Marnost jejich hledání ale jasnĕ dokazuje jejich pošetilost. Pravdu o Pánu, Osobnosti Božství, jednoduše nelze poznat bez Jeho milosti.

Poté, co Pán Brahmā ustanovil tento závĕr, rozebral velké štĕstí obyvatel Vraji, a sám se pak modlil, aby se tam mohl narodit, byť jako stéblo trávy, keř nebo popínavá rostlina. Domy obyvatel Vṛndāvanu totiž nejsou vĕzení hmotné existence, ale jsou to sídla, kterých by i jñānī a yogī rádi dosáhli. Oproti tomu jakýkoliv domov, který postrádá spojení s Pánem Kṛṣṇou, je ve skutečnosti vĕzeňskou celou hmotné existence. Nakonec se Brahmā plnĕ odevzdal u lotosových nohou Nejvyššího Pána, znovu a znovu Ho velebil, obřadnĕ Ho obešel a poté odešel.

Pán Kṛṣṇa pak shromáždil zvířata, jež Brahmā ukradl, a přivedl je na místo na břehu Yamuny, kde pasáčkové obĕdvali. Titíž přátelé, kteří tam byli předtím, tam sedĕli nyní. Působením Kṛṣṇovy matoucí energie si vůbec neuvĕdomovali, co se stalo. Když tedy Kṛṣṇa přišel s telaty, chlapci Mu řekli: „Vrátil ses velmi brzy! Výbornĕ! Dokud jsi byl pryč, nemohli jsme sníst ani sousto, tak pojď a najíme se.“

Pán Kṛṣṇa se zasmál slovům pasáčků a začal jíst v jejich společnosti. Bĕhem jídla svým mladým přátelům ukázal kůži krajty a chlapci si pomysleli: „Kṛṣṇa právĕ zabil toho hrozného hada.“ Pozdĕji opravdu vyprávĕli obyvatelům Vṛndāvanu, jak Kṛṣṇa zabil démona Aghu. Takto pasáčkové líčili zábavy, které Pán Kṛṣṇa provádĕl ve svém vĕku bālya (od jednoho roku do pĕti), přestože už započal Jeho vĕk paugaṇḍa (od šesti do deseti let).

Śukadeva Gosvāmī uzavírá tuto kapitolu vysvĕtlením, proč gopī milovaly Pána Kṛṣṇu ještĕ víc než své vlastní syny.

Verš

śrī-brahmovāca
naumīḍya te ’bhra-vapuṣe taḍid-ambarāya
guñjāvataṁsa-paripiccha-lasan-mukhāya
vanya-sraje kavala-vetra-viṣāṇa-veṇu-
lakṣma-śriye mṛdu-pade paśupāṅgajāya

Synonyma

śrī-brahmā uvāca — Pán Brahmā pravil; naumi — velebím; īḍya — ó Ty, jenž jsi hoden všeho uctívání; te — Tebe; abhra — jako tmavý mrak; vapuṣe — jehož tĕlo; taḍit — jako blesk; ambarāya — jehož šaty; guñjā — vyrobenými z malých bobulek; avataṁsa — s ozdobami (na uších); paripiccha — a s pavími pery; lasat — zářivý; mukhāya — jehož obličej; vanya-sraje — s girlandami z lesních kvĕtů; kavala — kouskem jídla; vetra — hůlkou; viṣāṇa — trubkou z buvolího rohu; veṇu — a flétnou; lakṣma — charakterizovaná; śriye — jehož krása; mṛdu — hebké; pade — jehož nohy; paśu-pa — pastevce krav (Nandy Mahārāje); aṅga-jāya — syna.

Překlad

Pán Brahmā pravil: Můj milý Pane, jsi jediný Pán hodný uctívání, Nejvyšší Osobnost Božství, a proto se před Tebou pokornĕ klaním a modlím se k Tobĕ, jen abych Tĕ potĕšil. Ó synu krále pastevců, Tvé transcendentální tĕlo je tmavĕ modré jako čerstvý mrak, Tvé šaty jsou jasné jako blesk a Tvůj obličej zkrášlují náušnice z bobulek guñjā a paví pero, které máš na hlavĕ. Jsi nádherný, s girlandami z různých lesních kvĕtů a listů, pasteveckou hůlkou, buvolím rohem, flétnou a kouskem jídla, které držíš v ruce.

Význam

V minulé kapitole se Brahmā, stvořitel vesmíru, pokusil zmást Nejvyšší Osobnost Božství, Pána Kṛṣṇu, tím, že Mu ukradl přátele pasáčky a telátka. Stačilo však, aby Kṛṣṇa nepatrnĕ předvedl svou vlastní mystickou energii, a Brahmā byl sám zcela zmatený. Teď se s velkou pokorou a oddaností pokornĕ klaní a modlí k Pánu.

Slovo kavala v tomto verši označuje trochu rýže smíchané s jogurtem, jež Kṛṣṇa držel v levé ruce. Podle Sanātany Gosvāmīho svíral Pán pasteveckou hůlku a buvolí roh pod levou paží a flétnu mĕl zastrčenou za pasem. Nádherný mladý Kṛṣṇa, ozdobený lesními hlinkami mnoha barev, projevoval majestát mnohem vĕtší, než je majestát Vaikuṇṭhy. I když Brahmā již vidĕl nespočet čtyřrukých podob Pána, nyní se odevzdává lotosovým nohám dvouruké podoby Kṛṣṇy, jenž se zjevil jako syn Nandy Mahārāje. Brahmā se modlí k této podobĕ.

Verš

asyāpi deva vapuṣo mad-anugrahasya
svecchā-mayasya na tu bhūta-mayasya ko ’pi
neśe mahi tv avasituṁ manasāntareṇa
sākṣāt tavaiva kim utātma-sukhānubhūteḥ

Synonyma

asya — tohoto; api — ani; deva — ó Pane; vapuṣaḥ — tĕla; mat-anugrahasya — které mi projevilo milost; sva-icchā-mayasya — které se zjevuje v odpovĕď na přání Tvých čistých oddaných; na — ne; tu — oproti tomu; bhūta-mayasya — výtvor hmoty; kaḥ — Brahmā; api — ani; na īśe — nejsem schopný; mahi — sílu; tu — jistĕ; avasitum — odhadnout; manasā — svou myslí; antareṇa — která je ovládnutá a odpoutaná; sākṣāt — přímo; tava — Tvého; eva — jistĕ; kim uta — nemluvĕ o; ātma — niterného; sukha — štĕstí; anubhūteḥ — Tvého zážitku.

Překlad

Můj milý Pane, ani já, ani nikdo jiný nedokáže odhadnout sílu tohoto Tvého transcendentálního tĕla, které mi projevilo takovou milost a které se zjevuje jen proto, aby splnilo přání Tvých čistých oddaných. I když je má mysl zcela odpoutaná od hmotného dĕní, přesto nemohu porozumĕt Tvé osobní podobĕ. Jak bych potom mohl poznat štĕstí, které zakoušíš ve svém nitru?

Význam

V knize Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, ve čtrnácté kapitole prvního dílu, Śrīla Prabhupāda vysvĕtluje, že v tomto verši Pán Brahmā vyjádřil následující zbožný postoj: „Zjevil ses jako pasáček krav pro dobro svých oddaných, a přestože jsem se dopustil přestupku u Tvých lotosových nohou, když jsem ukradl Tvoje telátka a chlapce, vím, že jsi mi dal svou milost. To je Tvoje transcendentální vlastnost: jsi velice naklonĕný svým oddaným. Ale navzdory nesmírné náklonnosti, kterou mi projevuješ, nedokáži odhadnout moc Tvých činností. Když ani já, Pán Brahmā, nejvyšší osobnost tohoto vesmíru, nedokáži ocenit tĕlo Nejvyšší Osobnosti Božství s podobou dítĕte, co potom říci o ostatních? Nedokáži-li odhadnout duchovní moc Tvého dĕtského tĕla, co mohu pochopit z Tvých transcendentálních zábav? Proto platí, co uvádí Bhagavad-gītā – že kdokoliv, kdo trochu porozumí Pánovým transcendentálním zábavám, Jeho zjevení a Jeho odchodu z tohoto svĕta, se okamžitĕ kvalifikuje k tomu, aby po opuštĕní hmotného tĕla vstoupil do Božího království. To se potvrzuje ve Védách, kde je řečeno, že pouhým pochopením Nejvyšší Osobnosti Božství se človĕk může vymanit z kolobĕhu opakovaného zrození a smrti. Proto doporučuji, aby se Tĕ lidé nesnažili pochopit pomocí svého spekulativního poznání.“

Když Brahmā znevážil svrchované postavení Osobnosti Božství, Pán Kṛṣṇa ho nejprve zmátl tím, že projevil svou transcendentální moc. Poté, co svého oddaného Brahmu takto pokořil, osobnĕ se mu ukázal.

Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura může transcendentální tĕlo Pána Kṛṣṇy jednat také prostřednictvím Jeho úplných expanzí, zvaných viṣṇu-tattva. Brahmā sám prohlašuje v Brahma-saṁhitĕ (5.32): aṅgāni yasya sakalendriya-vṛttimanti. Tímto veršem je vyjádřeno nejen to, že Pán může provádĕt kteroukoliv tĕlesnou činnost kterýmkoliv ze svých údů, ale také to, že se může dívat očima svých viṣṇuovských expanzí, anebo i očima kterékoliv živé bytosti, a také může poslouchat ušima kterékoliv expanze kategorie Viṣṇua i jīvy. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura poznamenává, že i když Pán může provádĕt jakoukoliv činnost kterýmkoliv ze svých smyslů, ve svých transcendentálních zábavách jako Śrī Kṛṣṇa obvykle hledí svýma očima, dotýká se svýma rukama, poslouchá svýma ušima a tak dále. Tímto způsobem se chová jako nejkrásnĕjší a nejpůvabnĕjší mladý pasáček krav.

Védské poznání se expanduje z Pána Brahmy, jehož první verš Śrīmad-Bhāgavatamu popisuje jako ādi-kaviho, prvotního znalce Véd. Přesto Brahmā neporozumĕl transcendentálnímu tĕlu Pána Kṛṣṇy, neboť to je mimo dosah bĕžného védského poznání. Mezi všemi transcendentálními podobami Pána je dvouruká podoba Govindy – Kṛṣṇa – původní a nejvyšší. Zábavy Pány Govindy, když krade máslo, pije mléko z prsou gopī, pase telátka, hraje na flétnu a vĕnuje se různým dĕtským hrám, jsou tedy výjimečné i ve srovnání s činnostmi expanzí Pána Viṣṇua.

Verš

jñāne prayāsam udapāsya namanta eva
jīvanti san-mukharitāṁ bhavadīya-vārtām
sthāne sthitāḥ śruti-gatāṁ tanu-vāṅ-manobhir
ye prāyaśo ’jita jito ’py asi tais tri-lokyām

Synonyma

jñāne — o poznání; prayāsam — úsilí; udapāsya — poté, co zcela zanechali; namantaḥ — klanící se; eva — jednoduše; jīvanti — žijí; sat-mukharitām — pronášená čistými oddanými; bhavadīya-vārtām — témata o Tobĕ; sthāne — ve svém hmotném postavení; sthitāḥ — setrvávající; śruti-gatām — vyslechnutá; tanu — svým tĕlem; vāk — slovy; manobhiḥ — a myslí; ye — kdo; prāyaśaḥ — vĕtšinou; ajita — ó nepřemožitelný; jitaḥ — přemožený; api — nicménĕ; asi — stáváš se; taiḥ — jimi; tri-lokyām — ve třech svĕtech.

Překlad

Ti, kdo zavrhují rozvoj spekulativního poznání a svým tĕlem, slovy a myslí vzdávají veškerou úctu popisům Tvé osobnosti a Tvých činností, přičemž tĕmto vyprávĕním – v podání Tebe osobnĕ nebo Tvých čistých oddaných – zasvĕcují celý svůj život, zatímco setrvávají ve svém zavedeném společenském postavení, si Tĕ nepochybnĕ podrobí, třebaže jsi jinak nepřemožitelný kýmkoliv ve třech svĕtech.

Význam

Zde slovo udapāsya jasnĕ vyjadřuje, že by se nikdo nemĕl ani v nejmenším snažit poznat Absolutní Pravdu pomocí mentální spekulace, neboť to nevyhnutelnĕ vede k nedokonalému, neosobnímu pojetí Boha. Slovo jīvanti vyjadřuje, že oddaný, který neustále naslouchá o Pánu Kṛṣṇovi, půjde zpátky domů, zpátky k Bohu, i kdyby nebyl schopný dĕlat nic jiného než zůstávat naživu a naslouchat rozpravám o Pánu.

Śrīla Sanātana Gosvāmī vysvĕtlil slova tanu-vāṅ-manobhiḥ („tĕlem, slovy a myslí“) třemi způsoby. Co se týče oddaných, ti dokáží svým tĕlem, slovy a myslí přemoci Pána Kṛṣṇu. Dosahují dokonalosti vĕdomí Kṛṣṇy a mohou se rukama dotýkat Jeho lotosových nohou, slovy Ho mohou volat, aby přišel, a jednoduše tím, že na Nĕho myslí, se s Ním v mysli mohou přímo setkávat.

V případĕ neoddaných se slova tanu-vāṅ-manobhiḥ pojí se slovem ajita, „nepřemožený“, a vyjadřují, že ti, kdo se nevĕnují láskyplné službĕ Pánu Kṛṣṇovi, nemohou přemoci Absolutní Pravdu svou tĕlesnou silou, výřečností ani mentální schopností. Přes všechno jejich úsilí jim zůstává nejvyšší pravda nedosažitelná.

Ve spojení se slovem jitaḥ, „přemožený“, slova tanu-vāṅ-manobhiḥ naznačují, že čistí oddaní Pána Kṛṣṇy přemáhají Jeho tĕlo, slova a mysl. Tĕlo Pána Kṛṣṇy je přemožené proto, že se neustále zdržuje v blízkosti svých oddaných, Jeho slova jsou přemožená proto, že neustále opĕvuje slávu svých oddaných, a Jeho mysl je přemožená proto, že stále myslí na své milující oddané.

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura spojuje slova tanu-vāṅ-manobhiḥ se slovem namantaḥ, „klanící se“. Vysvĕtluje, že oddaní mohou plnĕ využít transcendentálních témat o Pánovi tím, že jim budou tĕlem, slovy i myslí vzdávat veškerou úctu. Používat tĕlo znamená dotýkat se rukama a hlavou zemĕ při skládání poklon námĕtům o Pánu, používat slova znamená opĕvovat transcendentální písma, jako je Bhagavad-gītā a Śrīmad-Bhāgavatam, a také oddané, kteří šíří poselství tĕchto písem, a používat mysl znamená pociťovat při naslouchání transcendentálním tématům o Pánu velkou úctu a blaženost. Takto může upřímný oddaný, který nahromadil byť jen malé množství transcendentálního poznání o Pánu Kṛṣṇovi, Pána přemoci a vrátit se domů, zpátky k Bohu, aby vĕčnĕ žil v Jeho blízkosti.

Verš

śreyaḥ-sṛtiṁ bhaktim udasya te vibho
kliśyanti ye kevala-bodha-labdhaye
teṣām asau kleśala eva śiṣyate
nānyad yathā sthūla-tuṣāvaghātinām

Synonyma

śreyaḥ — nejvyššího prospĕchu; sṛtim — cestu; bhaktim — oddanou službu; udasya — odmítající; te — oni; vibho — ó všemocný Pane; kliśyanti — zápasí; ye — kdo; kevala — výlučného; bodha — poznání; labdhaye — v zájmu dosažení; teṣām — pro nĕ; asau — toto; kleśalaḥ — trápení; eva — jen; śiṣyate — zůstává; na — nic; anyat — jiného; yathā — jako; sthūla-tuṣa — prázdné slupky; avaghātinām — pro ty, kdo mlátí.

Překlad

Můj milý Pane, oddaná služba Tobĕ je nejlepší cestou k seberealizaci. Pokud nĕkdo tuto cestu odmítne a vĕnuje se rozvoji spekulativního poznání, bude jen podstupovat mnoho tĕžkostí a nedosáhne kýženého výsledku. Tak jako ten, kdo mlátí prázdné slupky od obilí, žádné zrno nezíská, ten, kdo jen spekuluje, k seberealizaci nedospĕje. Potíže budou jeho jediný zisk.

Význam

Láskyplná služba Nejvyšší Osobĕ je přirozená a vĕčná činnost každé živé bytosti. Pokud se nĕkdo zříká úlohy, která je mu vĕčnĕ daná, a místo toho pracnĕ usiluje o takzvané osvícení skrze neosobní, spekulativní poznání, dosáhne jen soužení a námahy plynoucí z následování nepřirozeného procesu. Hlupák nĕkdy mlátí prázdné slupky, protože neví, že zrno už je pryč. Stejnĕ hloupý je ten, kdo svou mysl znovu a znovu zapojuje do honby za poznáním, aniž by se odevzdal Nejvyšší Osobnosti Božství, protože Nejvyšší Osobnost Božství je samotnou podstatou a cílem poznání, tak jako je zrno podstatou a cílem celého zemĕdĕlského snažení. Védské poznání, potažmo celá hmotná vĕda bez Osobnosti Božství, je přesnĕ jako prázdné slupky od obilí, které jsou k ničemu.

Nĕkdo může namítnout, že praktikováním yogy nebo rozvíjením neosobního poznání lze získat slávu, bohatství, mystické síly nebo dokonce i neosobní osvobození. Ale tyto takzvané výdobytky jsou ve skutečnosti k ničemu, protože živou bytost neuvádĕjí do jejího přirozeného postavení v láskyplné službĕ Nejvyššímu Pánu. Takové výsledky ničím nepřispívají k základní povaze živé bytosti, a jsou tedy dočasné. Nṛsiṁha Purāṇa (62.19) uvádí: patreṣu puṣpeṣu phaleṣu toyeṣv akrīta-labhyeṣu vadaiva satsu/ bhaktyā su-labhye puruṣe purāṇe muktyai kim arthaṁ kriyate prayatnaḥ – „Jelikož prvotního Pána, Osobnosti Božství, lze snadno dosáhnout obĕtováním vĕcí jako jsou lístky, kvĕty, ovoce a voda, jež není tĕžké si obstarat, proč by mĕlo být třeba vynakládat nĕjaké zvláštní úsilí na osvobození?“

I když je proces oddané služby Pánu Kṛṣṇovi velmi jednoduchý, pro tvrdohlavé podmínĕné duše je velmi obtížné se plnĕ pokořit před Nejvyšší Osobností Božství a být pohroužen dvacet čtyři hodin dennĕ v láskyplné službĕ Pánu. Nálada láskyplné služby se přímo příčí militantním podmínĕným duším, které jsou odhodlané se vzpírat Bohu a užívat si. Když se tyto vzpurné podmínĕné duše pokoušejí obejít odevzdání se Bohu pomocí pyšných pokusů o filosofickou spekulaci, askezi a yogu, mocné Boží zákony je vrátí zpátky na hmotnou úroveň a násilím je ponoří do dmoucího se oceánu bezvýznamnosti zvaného hmotný svĕt.

Verš

pureha bhūman bahavo ’pi yoginas
tvad-arpitehā nija-karma-labdhayā
vibudhya bhaktyaiva kathopanītayā
prapedire ’ñjo ’cyuta te gatiṁ parām

Synonyma

purā — dříve; iha — v tomto svĕtĕ; bhūman — ó všemocný Pane; bahavaḥ — mnozí; api — jistĕ; yoginaḥ — následovníci cesty yogy; tvat — Tobĕ; arpita — když obĕtovali; īhāḥ — všechno své úsilí; nija-karma — svými předepsanými povinnostmi; labdhayā — čeho se dosahuje; vibudhya — poté, co pochopili; bhaktyā — oddanou službou; eva — jistĕ; kathā-upanītayā — rozvíjenou posloucháním a rozebíráním témat o Tobĕ; prapedire — dosáhli tím, že se odevzdali; añjaḥ — snadno; acyuta — ó neklesající; te — Tvého; gatim — sídla; parām — svrchovaného.

Překlad

Ó všemocný Pane, mnozí yogī na tomto svĕtĕ v minulosti dospĕli na úroveň oddané služby tím, že Ti obĕtovali všechno své úsilí a s vírou plnili své předepsané povinnosti. Touto oddanou službou, zdokonalenou prostřednictvím naslouchání a rozmlouvání o Tobĕ, dospĕli k poznání Tebe, ó neklesající, dokázali se Ti snadno odevzdat a dospĕt do Tvého svrchovaného sídla.

Verš

tathāpi bhūman mahimāguṇasya te
viboddhum arhaty amalāntar-ātmabhiḥ
avikriyāt svānubhavād arūpato
hy ananya-bodhyātmatayā na cānyathā

Synonyma

tathā api — nicménĕ; bhūman — ó Neomezený; mahimā — sílu; aguṇasya — Jeho, jenž nemá hmotné vlastnosti; te — Tebe; viboddhum — poznat; arhati — osoba je schopná; amala — bez nečistot; antaḥ-ātmabhiḥ — myslí a smysly; avikriyāt — jež není založené na hmotném rozlišování; sva-anubhavāt — vnímáním Nejvyšší Duše; arūpataḥ — bez připoutanosti k hmotným podobám; hi — jistĕ; ananya-bodhya-ātmatayā — samostatnĕ projevené, aniž by Ji osvĕtlovalo cokoliv jiného; na — ne; ca — a; anyathā — jinak.

Překlad

Neoddaní Tĕ však nemohou poznat ve Tvé úplné osobní podobĕ. Rozvojem přímého vnímání Nejvyššího Já v srdci mohou poznat Tvou neosobní expanzi, ale jen když očistí svoji mysl a smysly ode všech představ hmotných rozdílů a od veškeré připoutanosti k hmotným smyslovým objektům. Jedinĕ tehdy se jim vyjeví Tvůj neosobní aspekt.

Význam

Pro podmínĕné duše je tĕžké poznat všechny transcendentální aspekty Nejvyššího Pána. Potvrzuje to první zpĕv Śrīmad-Bhāgavatamu (1.2.11): brahmeti paramātmeti bhagavān iti śabdyate. Transcendentální existenci Boha lze postupnĕ poznat jako neosobní záři, jako lokalizovanou Nadduši ve vlastním srdci a nakonec jako Nejvyšší Osobnost Božství existující ve svém vĕčném sídle. Transcendentální existence Pána Kṛṣṇy přesahuje kvality hmotné přírody; proto je zde označen jako aguṇasya, bez hmotných vlastností.

I pro lidi praktikující yogu nebo vĕnující se pokročilé filosofické spekulaci je velmi obtížné jasnĕ pochopit transcendentální existenci přesahující kvality hmotné přírody. A tyto procesy prakticky nijak nepomohou k poznání Pánových nekonečných transcendentálních vlastností, které dalece převyšují neosobní pojetí duchovní existence. Jedinĕ milostí čistých oddaných Pána nebo ve styku se samotným Pánem lze zahájit proces realizace osobní podoby Boha. Tento proces vrcholí v čistém vĕdomí Kṛṣṇy, jež znamená konečnou a nejvyšší dokonalost poznání.

Verš

guṇātmanas te ’pi guṇān vimātuṁ
hitāvatīṛnasya ka īśire ’sya
kālena yair vā vimitāḥ su-kalpair
bhū-pāṁśavaḥ khe mihikā dyu-bhāsaḥ

Synonyma

guṇa-ātmanaḥ — vlastníka všech ušlechtilých vlastností; te — Tebe; api — jistĕ; guṇān — vlastnosti; vimātum — spočítat; hita-avatīrṇasya — jenž sestoupil pro dobro všech živých bytostí; ke — kdo; īśire — je schopný; asya — vesmíru; kālena — časem; yaiḥ — jimiž; — nebo; vimitāḥ — spočtené; su-kalpaiḥ — velkými vĕdci; bhū-pāṁśavaḥ — atomy planety Zemĕ; khe — na nebi; mihikāḥ — snĕhové vločky; dyu-bhāsaḥ — svĕtlo hvĕzd a planet.

Překlad

Časem mohou být učení filosofové či vĕdci schopni spočítat všechny atomy tvořící Zemi, snĕhové vločky nebo snad i svítivé molekuly vyzařující ze slunce, hvĕzd a dalších nebeských tĕles. Kdo z tĕchto učenců by však dokázal spočítat nekonečné transcendentální vlastnosti Tebe, Nejvyšší Osobnosti Božství, jenž jsi sestoupil na povrch Zemĕ pro dobro všech živých bytostí?

Význam

Śrīla Sanātana Gosvāmī vysvĕtluje, že Pán Kṛṣṇa je guṇātmā, „duše všech ušlechtilých vlastností“, protože jim dává život. Můžeme například abstraktnĕ rozmlouvat o vlastnostech jako štĕdrost, inteligence a milostivost, ale ožijí teprve tehdy, když je nĕjaká žijící osoba projeví. Proto je Pán Kṛṣṇa guṇātmā, jelikož sestupuje do hmotného svĕta a znovu zavádí náboženské zásady tak, že sám ukazuje všechny božské vlastnosti a probouzí je ve druhých. Živá bytost, která vyvine transcendentální vlastnosti, které má Pán, získá nezmĕrný prospĕch a nakonec se vrátí s Pánem do Jeho sídla, kde jsou všechny živé bytosti osvobozené a plnĕ obdařené transcendentální povahou.

Śrīla Sanātana Gosvāmī dále vysvĕtluje, že Pán projevuje určitou duchovní vlastnost pro dobro každé živé bytosti. Jelikož hmotné stvoření vĕzní nespočet živých bytostí, Pán projevuje nekonečnĕ mnoho vlastností. Každá podmínĕná duše Ho tedy může oceňovat osobitým způsobem.

Zde je uveden příklad, že i kdyby ti nejvĕtší učenci jednou dokázali spočítat částečky zemĕ, snĕhu a svĕtla, přesto by nebyli schopni poznat vlastnosti Pána. Zemĕ, sníh a svĕtlo v tomto příkladu jsou prvky čím dál jemnĕjší; proto je také zjevnĕ čím dál tĕžší spočítat prakticky nekonečné množství jejich částic.

Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura mocné osobnosti jako Pán Saṅkarṣaṇa již skutečnĕ mají spočítané atomy na Zemi, a dokonce i molekuly v celém vesmíru. Přesto se ani osobnost jako Saṅkarṣaṇa, který odnepamĕti neustále opĕvuje slavné vlastnosti Pána, ani zdaleka nepřiblížila ke konci výčtu Pánovy slávy.

Nejúžasnĕjší vlastnosti projevuje Pán Kṛṣṇa bĕhem svých dĕtských zábav ve Vṛndāvanu, kde starším gopīm krade máslo, se svými přítelkynĕmi tančí a se svými přáteli pasáčky si hraje jako jejich oblíbený společník. Tyto vznešené zábavy vypadají jako obyčejné lidské činnosti, ale přitom ztĕlesňují Kṛṣṇovy nezmĕrné a nesčetné překrásné transcendentální vlastnosti, které jsou pro čisté oddané vším.

Verš

tat te ’nukampāṁ su-samīkṣamāṇo
bhuñjāna evātma-kṛtaṁ vipākam
hṛd-vāg-vapurbhir vidadhan namas te
jīveta yo mukti-pade sa dāya-bhāk

Synonyma

tat — proto; te — ve Tvůj; anukampām — soucit; su-samīkṣamāṇaḥ — upřímnĕ doufající; bhuñjānaḥ — snášející; eva — jistĕ; ātma-kṛtam — jím samotným vytvořené; vipākam — plodonosné výsledky; hṛt — svým srdcem; vāk — slovy; vapurbhiḥ — a tĕlem; vidadhan — skládající; namaḥ — poklony; te — Tobĕ; jīveta — žije; yaḥ — každý, kdo; mukti-pade — na osvobozené postavení; saḥ — on; dāya-bhāk — právoplatný dĕdic.

Překlad

Můj milý Pane, ten, kdo upřímnĕ vyčkává, až mu udĕlíš svou bezpříčinnou milost, a mezitím trpĕlivĕ snáší reakce za své dřívĕjší přečiny a s úctou se Ti klaní srdcem, slovy i tĕlem, je jistĕ způsobilý pro osvobození, neboť to se stalo jeho právoplatným nárokem.

Význam

Śrīla Śrīdhara Svāmī vysvĕtluje ve svém komentáři, že tak jako legitimní syn musí jen zůstat naživu, aby získal dĕdictví po svém otci, ten, kdo jen zůstává naživu s vĕdomím Kṛṣṇy a dodržuje usmĕrňující zásady bhakti-yogy, se automaticky stává způsobilým přijmout milost Osobnosti Božství – to znamená, že bude povýšen do království Boha.

Slovo su-samīkṣamāṇa vyjadřuje, že oddaný upřímnĕ očekává milost Nejvyššího Pána, dokonce i když trpí bolestnými následky svých dřívĕjších hříšných činností. Pán Kṛṣṇa vysvĕtluje v Bhagavad-gītĕ, že oddaný, který se Mu plnĕ odevzdá, již nemusí podléhat reakcím své dřívĕjší karmy. Jelikož však v mysli oddaného mohou stále ještĕ přetrvávat zbytky jeho dřívĕjší hříšné mentality, Pán odstraňuje poslední pozůstatky požitkářských sklonů tak, že svému oddanému udílí tresty, které nĕkdy mohou vypadat jako hříšné reakce. Účelem celého Božího stvoření je napravit sklon živé bytosti užívat si bez Pána, a proto je příslušný trest za každou hříšnou činnost naplánován tak, aby potlačil tu mentalitu, která k takovému jednání vedla. I když se oddaný odevzdal oddané službĕ Pánu, dokud není jeho vĕdomí Kṛṣṇy dokonalé, může ještĕ mírnĕ pociťovat sklony užívat si iluzorního štĕstí tohoto svĕta. Proto Pán vytváří určitou situaci, aby vymýtil přetrvávající požitkářské rozpoložení. Toto utrpení, jež prožívá upřímný oddaný, není technicky vzato karmickou reakcí; ve skutečnosti je to Pánova zvláštní milost, která má přimĕt oddaného, aby se zcela odpoutal od hmotného svĕta a vrátil se domů, zpátky k Bohu.

Upřímný oddaný si vážnĕ přeje vrátit se do Pánova sídla. Proto bez výhrad přijímá Pánovo milostivé potrestání a nadále se Pánu uctivĕ klaní srdcem, slovy i tĕlem. Takový pravý služebník Pána, pro nĕhož jsou všechny tĕžkosti jen nízkou cenou za získání Pánovy osobní společnosti, se jistĕ stává legitimním synem Boha, jak zde vyjadřují slova dāya-bhāk. Tak jako se nikdo nemůže přiblížit ke slunci, aniž by se stal ohnĕm, nemůže se nikdo přiblížit ke svrchovanĕ čistému Pánu Kṛṣṇovi, aniž by podstoupil přísný očistný proces. Ten se může jevit jako utrpení, ale ve skutečnosti je léčebným postupem, jenž udílí vlastnoručnĕ Pán.

Verš

paśyeśa me ’nāryam ananta ādye
parātmani tvayy api māyi-māyini
māyāṁ vitatyekṣitum ātma-vaibhavaṁ
hy ahaṁ kiyān aiccham ivārcir agnau

Synonyma

paśya — jen pohleď; īśa — ó Pane; me — na mé; anāryam — ohavné chování; anante — proti neomezenému; ādye — prvotnímu; para-ātmani — Nadduši; tvayi — Tobĕ; api — dokonce; māyi-māyini — pro vládce klamu; māyām — (mou) energii klamu; vitatya — expandující; īkṣitum — vidĕt; ātma — Tvoji; vaibhavam — moc; hi — jistĕ; aham — já; kiyān — nakolik; aiccham — přál jsem si; iva — jako; arciḥ — malá jiskra; agnau — ve srovnání s celým ohnĕm.

Překlad

Můj Pane, jen pohleď na mou nekulturní drzost! Chtĕl jsem vyzkoušet Tvou moc, a proto jsem se pokusil expandovat svoji energii klamu, abych zahalil Tebe, neomezenou a prvotní Nadduši, jež mate dokonce i vládce klamu. Co jsem ve srovnání s Tebou? Jsem jen jako malá jiskra vedle velkého ohnĕ.

Význam

Z velkého ohnĕ vylétá mnoho jisker, které jsou ve srovnání s ním nepatrné. Bylo by jedinĕ smĕšné, kdyby se jedna z malých jisker pokoušela spálit původní oheň. Podobnĕ i samotný stvořitel celého vesmíru, Pán Brahmā, je nepatrnou jiskrou energie Boha, a proto byl jeho pokus o zmatení Nejvyššího Pána jistĕ smĕšný.

Brahmā zde oslovuje Pána Kṛṣṇu jako īśu, což vyjadřuje, že Kṛṣṇa je nejen svrchovaným vládcem každého, ale konkrétnĕ i vládcem Brahmy, jenž tvoří vesmír pod přímým vedením Pána a jenž se i narodil z Pánova vlastního tĕla.

Brahmā se stydĕl za svůj drzý pokus oklamat Pána Kṛṣṇu, a proto byl naprosto připravený bez výhrad přijmout Pánův trest či odpuštĕní, jak se Pánovi zlíbí. Když Pán Kṛṣṇa nebude milostivĕ trestat své oddané za nevhodné jednání, jejich pošetilost bude jen vzrůstat, až postupnĕ úplnĕ pohltí jejich oddané city. Proto Pán Kṛṣṇa své oddané laskavĕ usmĕrňuje a udržuje je na vzestupné cestĕ zpátky domů, zpátky k Bohu.

Verš

ataḥ kṣamasvācyuta me rajo-bhuvo
hy ajānatas tvat-pṛthag-īśa-māninaḥ
ajāvalepāndha-tamo-’ndha-cakṣuṣa
eṣo ’nukampyo mayi nāthavān iti

Synonyma

ataḥ — proto; kṣamasva — prosím promiň; acyuta — ó neklesající Pane; me — mnĕ; rajaḥ-bhuvaḥ — který jsem se narodil pod vlivem kvality vášnĕ; hi — jistĕ; ajānataḥ — nevĕdomému; tvat — od Tebe; pṛthak — oddĕlený; īśa — vládce; māninaḥ — který si o sobĕ myslí; aja — nezrozený stvořitel; avalepa — zahalující; andha-tamaḥ — touto temnotou nevĕdomosti; andha — zaslepené; cakṣuṣaḥ — mé oči; eṣaḥ — tato osoba; anukampyaḥ — potřebuje milost; mayi — Mĕ; nātha-vān — jež má za svého Pána; iti — takto uvažující.

Překlad

Proto mi laskavĕ promiň mé přestupky, ó neklesající Pane. Narodil jsem se pod vlivem kvality vášnĕ, a proto jsem pošetilec, který se považuje za vládce nezávislého na Tobĕ. Mé oči jsou zaslepené temnotou nevĕdomosti, a tím pádem si o sobĕ myslím, že jsem nezrozený stvořitel vesmíru. Ale přihlédni prosím k tomu, že jsem Tvůj služebník, a tudíž si zasloužím Tvůj soucit.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura ve svém komentáři vysvĕtluje, že Brahmā předkládá Pánu tento argument: „Můj milý Pane, jednal jsem natolik špatnĕ, že si jistĕ zasloužím trest. Na druhou stranu bys mĕ mĕl považovat za nevinného hlupáka a mít se mnou soucit, když jsem tak nevĕdomý. Zasloužím si tedy trest i odpuštĕní, ale přesto Tĕ pokornĕ prosím, abys byl v tomto případĕ tolerantní a jednoduše mi prominul a prokázal mi svou milost.“

Slova nāthavān iti vyjadřují, že Pán Brahmā chtĕl Pánu Kṛṣṇovi pokornĕ připomenout, že je koneckonců Brahmovým otcem a pánem, a mĕl by tedy prominout nešťastné přestupky svého pokorného služebníka. Každá podmínĕná duše, ať se jedná o Pána Brahmu nebo o nepatrného mravence, se klamnĕ ztotožňuje s hmotným svĕtem, a tak zapomíná na svůj vĕčný vztah s Nejvyšší Osobností Božství. Pán Brahmā, jenž zastává významné postavení stvořitele vesmíru, má rovnĕž sklony považovat se za pána tohoto svĕta, a proto nĕkdy zapomíná, že je nepatrný služebník Nejvyššího Pána. Nyní se Kṛṣṇovou milostí tato jeho mylná představa o své totožnosti napravuje a Pán Brahmā si vzpomíná, že ve svém přirozeném postavení je vĕčný služebník Boha.

Verš

kvāhaṁ tamo-mahad-ahaṁ-kha-carāgni-vār-bhū-
saṁveṣṭitāṇḍa-ghaṭa-sapta-vitasti-kāyaḥ
kvedṛg-vidhāvigaṇitāṇḍa-parāṇu-caryā-
vātādhva-roma-vivarasya ca te mahitvam

Synonyma

kva — kde; aham — já; tamaḥ — hmotná příroda; mahat — souhrn hmotné energie; aham — falešné ego; kha — éter; cara — vzduch; agni — oheň; vāḥ — voda; bhū — zemĕ; saṁveṣṭita — jimi obklopený; aṇḍa-ghaṭa — vesmír připomínající nádobu; sapta-vitasti — sedm délek dlanĕ; kāyaḥ — tĕlo; kva — kde; īdṛk — takové; vidhā — jako; avigaṇita — neomezené; aṇḍa — vesmíry; para-aṇu — jako atomický prach; caryā — pohybující se; vāta-adhva — průduchy; roma — chlupů na tĕle; vivarasya — otvorů; ca — také; te — Tvoje; mahitvam — vznešenost.

Překlad

Co jsem já, nepatrné stvoření o velikosti sedmi délek vlastní dlanĕ? Jsem uzavřený ve vesmíru podobajícím se nádobĕ a skládajícím se z hmotné přírody, souhrnu hmotné energie, falešného ega, éteru, vzduchu, ohnĕ, vody a zemĕ. Jaká je však Tvoje sláva? Neomezené vesmíry procházejí póry Tvého tĕla tak jako částečky prachu procházejí otvory v okenní síti.

Význam

V Caitanya-caritāmṛtĕ, Ādi-līle, páté kapitole, sloce 72 Śrīla Prabhupāda podává k tomuto verši následující význam: „Pán Brahmā se poté, co ukradl všechna Kṛṣṇova telátka a pasáčky, vrátil a vidĕl, jak si klidnĕ s Kṛṣṇou hrají dál. Přiznal svou porážku a přednesl tuto modlitbu. Ani tak vznešená podmínĕná duše, jako je Brahmā, který řídí dĕní v celém vesmíru, se nemůže srovnávat s Nejvyšším Pánem, Osobností Božství, protože On může stvořit nesčetné vesmíry jednoduše duchovními paprsky vycházejícími z pórů Jeho tĕla. Materialističtí vĕdci by si mĕli z Brahmových výroků o naší nepatrnosti ve srovnání s Bohem vzít ponaučení. Z tĕchto Brahmových modliteb se mají hodnĕ co učit ti, kdo neprávem zpyšnĕli nabytou mocí.“

V knize Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, ve čtrnácté kapitole, Śrīla Prabhupāda tento verš dále komentuje: „Pán Brahmā si uvĕdomil své skutečné postavení. Je zajisté nejvyšší učitel tohoto vesmíru, který zodpovídá za stvoření hmotné přírody skládající se z celkové hmotné energie, falešného ega, prostoru, vzduchu, ohnĕ, vody a zemĕ. Tento vesmír může být obrovský, ale přesto se dá zmĕřit, stejnĕ jako naše tĕlo. Výška lidského tĕla se obvykle rovná sedmi délkám dlanĕ. Tento vesmír se může podobat nesmírnĕ velkému tĕlu, ale pro Pána Brahmu nemĕří víc než sedm délek jeho dlanĕ.

Kromĕ tohoto vesmíru existuje nekonečné množství jiných vesmírů, kam moc tohoto Brahmy nesahá. Tak jako nesčetné nepatrné částečky procházejí sítí v oknĕ, milióny a bilióny vesmírů vycházejí v podobĕ semínek z pórů tĕla Mahā-Viṣṇua, a tento Mahā-Viṣṇu je pouze částí části úplné expanze Kṛṣṇy. I když je Pán Brahmā nejvyšším tvorem v tomto vesmíru, jaká je za tĕchto okolností jeho důležitost v přítomnosti Pána Kṛṣṇy?“

Verš

utkṣepaṇaṁ garbha-gatasya pādayoḥ
kiṁ kalpate mātur adhokṣajāgase
kim asti-nāsti-vyapadeśa-bhūṣitaṁ
tavāsti kukṣeḥ kiyad apy anantaḥ

Synonyma

utkṣepaṇam — kopání; garbha-gatasya — dítĕte v lůnĕ; pādayoḥ — nohou; kim — co; kalpate — znamená; mātuḥ — pro matku; adhokṣaja — ó transcendentální Pane; āgase — jako urážka; kim — co; asti — existuje to; na asti — neexistuje to; vyapadeśa — takovými názvy; bhūṣitam — ozdobené; tava — Tvého; asti — je; kukṣeḥ — břicha; kiyat — nakolik; api — dokonce; anantaḥ — vnĕjší.

Překlad

Ó Pane Adhokṣajo, považuje snad matka za urážku, když ji dítĕ v lůnĕ kope? A je snad nĕco ve stvoření – ať to různí filosofové označují za skutečné, či neskutečné – co je vnĕ Tvého břicha?

Význam

Śrīla Prabhupāda komentuje tento verš v knize Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, ve čtrnácté kapitole, takto: „Pán Brahmā se proto přirovnal k malému dítĕti v lůnĕ matky. Když dítĕ v lůnĕ pohybuje ručičkama a nožičkama a přitom naráží do matčina tĕla, považuje to matka za urážku? Samozřejmĕ, že ne. Pán Brahmā může být velká osobnost, a přesto nejen on, ale vše, co existuje, se nachází v lůnĕ Nejvyšší Osobnosti Božství. Pánova energie je všeprostupující a neexistuje místo ve stvoření, kde by nepůsobila. Všechno spočívá v energii Pána, a proto i Brahmā z tohoto vesmíru a Brahmové z ostatních miliónů a biliónů vesmírů existují v Pánovĕ energii. Pán je tedy považován za matku a vše, co je v lůnĕ matky, je považováno za dítĕ. Dobrá matka se nikdy na své dítĕ nezlobí, ani když ji kope.“

Verš

jagat-trayāntodadhi-samplavode
nārāyaṇasyodara-nābhi-nālāt
vinirgato ’jas tv iti vāṅ na vai mṛṣā
kintv īśvara tvan na vinirgato ’smi

Synonyma

jagat-traya — tří svĕtů; anta — v čase zničení; udadhi — všech oceánů; samplava — úplné záplavy; ude — ve vodĕ; nārāyaṇasya — Nejvyšší Osobnosti Božství, Nārāyaṇa; udara — vyrůstajícího z břicha; nābhi — z pupku; nālāt — z lotosového stonku; vinirgataḥ — vzešel; ajaḥ — Brahmā; tu — jistĕ; iti — tak se hovoří; vāk — slova; na — nejsou; vai — jistĕ; mṛṣā — lživá; kintu — takto; īśvara — ó Pane; tvat — z Tebe; na — ne; vinirgataḥ — vzešlý; asmi — jsem.

Překlad

Můj milý Pane, říká se, že když jsou tři planetární systémy zaplavené vodou v čase zničení, Tvá úplná část, Nārāyaṇa, ulehá na tuto vodu, z Jeho pupku postupnĕ vyrůstá lotosový kvĕt a na nĕm se rodí Brahmā. To jistĕ nejsou lživá slova. Nejsem tedy zrozený z Tebe?

Význam

I když je každá živá bytost dítĕ Boha, Pán Brahmā si zde dĕlá na toto označení zvláštní nárok, protože se rodí na lotosovém kvĕtu, který vyrůstá z pupku Nārāyaṇa, Osobnosti Božství. V konečném smyslu jsou všechny živé bytosti, jedna jako druhá, expanze transcendentálního tĕla Nejvyššího Pána. Jelikož Brahmā se však podílí na vesmírném stvoření, má s Pánem důvĕrný vztah, a proto používá předponu vi ve slovĕ vinirgata, aby si vyžádal Pánovu zvláštní milost. Pánu Brahmovi se říká aja, protože se nenarodil z žádné matky, ale pochází přímo z tĕla Pána. Slovy Śrīly Prabhupādy v knize Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství: „Z toho přirozenĕ plyne, že Brahmovou matkou je Nārāyaṇa.“ Na základĕ toho Pán Brahmā žádá o mimořádné odpuštĕní jeho prohřešků.

Verš

nārāyaṇas tvaṁ na hi sarva-dehinām
ātmāsy adhīśākhila-loka-sākṣī
nārāyaṇo ’ṅgaṁ nara-bhū-jalāyanāt
tac cāpi satyaṁ na tavaiva māyā

Synonyma

nārāyaṇaḥ — Nejvyšší Pán Nārāyaṇa; tvam — Ty; na — ne; hi — zda; sarva — všech; dehinām — vtĕlených živých bytostí; ātmā — Nadduše; asi — jsi; adhīśa — ó nejvyšší vládce; akhila — všech; loka — planet; sākṣī — svĕdek; nārāyaṇaḥ — Pán Śrī Nārāyaṇa; aṅgam — expandovaná úplná část; nara — z Nejvyšší Osobnosti; bhū — pocházející; jala — vody; ayanāt — jelikož je zdrojem projevení; tat — ta (expanze); ca — a; api — jistĕ; satyam — skutečná; na — ne; tava — Tvoje; eva — vůbec; māyā — energie klamu.

Překlad

Nejsi snad původní Nārāyaṇa, ó nejvyšší vládce, když jsi Duší každé vtĕlené bytosti a vĕčným svĕdkem všech stvořených oblastí? Vždyť Pán Nārāyaṇa je Tvoje expanze a říká se Mu Nārāyaṇa proto, že je zdrojem, z nĕhož pochází prvotní voda ve vesmíru. Je skutečností, nikoli výtvorem Tvé klamné Māyi.

Význam

V Caitanya-caritāmṛtĕ, druhé kapitole Ādi-līly, sloce 30, komentuje Śrīla Prabhupāda tento verš takto: „Tento výrok pronesl Pán Brahmā ve svých modlitbách k Pánu Kṛṣṇovi poté, co ho Pán porazil projevením svých mystických sil. Brahmā chtĕl Pána Kṛṣṇu vyzkoušet, aby se přesvĕdčil, zda se skutečnĕ jedná o Nejvyšší Osobnost Božství, která se oddává zábavám pasáčka krav. Brahmā ukradl z pastvin všechny ostatní chlapce a jejich telátka, ale když se vrátil, všichni chlapci i s telátky byli stále na svém místĕ, protože Pán Kṛṣṇa je znovu stvořil. Poté, co Brahmā vidĕl tuto mystickou sílu Pána Kṛṣṇy, přiznal porážku a přednesl Pánu modlitby, ve kterých Jej oslovuje jako toho, kdo vlastní a vidí vše ve stvoření, a jako Nadduši, jež sídlí v srdci každé živé bytosti a je všem drahá. Tento Pán Kṛṣṇa je Nārāyaṇa, otec Brahmy, protože Brahmu stvořil Garbhodakaśāyī Viṣṇu, úplná část Pána Kṛṣṇy, ze svého vlastního tĕla, když ulehl do oceánu Garbha. Mahā-Viṣṇu v Příčinném oceánu a Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu, Nadduše v srdcích všech bytostí, jsou také transcendentálními expanzemi Nejvyšší Pravdy.“

Śrīla Sanātana Gosvāmī ve svém komentáři k tomuto verši podrobnĕ vysvĕtlil expanzi Viṣṇua neboli Nārāyaṇa, inkarnace pocházející z původní podoby Boha, Pána Śrī Kṛṣṇy. Podstatou je, že i když se Pán Brahmā narodil z Pána Nārāyaṇa, nyní chápe, že Nārāyaṇa sám je pouhou expanzí původní Osobnosti Božství, Pána Śrī Kṛṣṇy.

Verš

tac cej jala-sthaṁ tava saj jagad-vapuḥ
kiṁ me na dṛṣṭaṁ bhagavaṁs tadaiva
kiṁ vā su-dṛṣṭaṁ hṛdi me tadaiva
kiṁ no sapady eva punar vyadarśi

Synonyma

tat — to; cet — jestliže; jala-stham — setrvávající na vodĕ; tava — Tvé; sat — skutečné; jagat — zaštiťující celý vesmír; vapuḥ — transcendentální tĕlo; kim — proč; me — mnou; na dṛṣṭam — nebylo vidĕné; bhagavan — ó Nejvyšší Pane; tadā eva — právĕ tehdy; kim — proč; — nebo; su-dṛṣṭam — dokonale vidĕné; hṛdi — v srdci; me — mnou; tadā eva — tehdy; kim — proč; na — ne; u — na druhou stranu; sapadi — náhle; eva — jistĕ; punaḥ — zase; vyadarśi — bylo vidĕné.

Překlad

Můj milý Pane, jestliže Tvé transcendentální tĕlo, které poskytuje útočištĕ celému vesmíru, skutečnĕ leží na vodĕ, tak proč jsem Tĕ nevidĕl, když jsem Tĕ hledal? A přestože jsem Tĕ nebyl schopný náležitĕ vidĕt ve svém srdci, proč ses mi pak najednou vyjevil?

Význam

Zde Pán Brahmā mluví o svém zážitku na úsvitu stvoření vesmíru. Popisuje to druhý zpĕv Śrīmad-Bhāgavatamu – Pán Brahmā se narodil na trůnu v podobĕ obrovského lotosu, jehož stonek vyrůstal z pupku Nārāyaṇa. Brahmā byl zmatený ohlednĕ toho, kde se nachází, co má dĕlat a kdo je, a proto se snažil zjistit zdroj lotosového stonku a hledal jasné informace. Když nemohl Osobnost Božství najít, vrátil se na svůj trůn a vĕnoval se přísné askezi, ke které ho vybídl transcendentální hlas Pána, jehož slyšel, ale nevidĕl. Po dlouhé meditaci Pána uvidĕl, ale potom Ho opĕt ztratil z dohledu. Z toho Brahmā usuzuje, že transcendentální tĕlo Osobnosti Božství není hmotné, ale je vĕčnou, duchovní podobou obdařenou nepochopitelnými mystickými silami. Jinak řečeno, Pán Brahmā tedy nemĕl co vyzývat Osobnost Božství, Pána všech mystických sil.

Verš

atraiva māyā-dhamanāvatāre
hy asya prapañcasya bahiḥ sphuṭasya
kṛtsnasya cāntar jaṭhare jananyā
māyātvam eva prakaṭī-kṛtaṁ te

Synonyma

atra — v této; eva — jistĕ; māyā-dhamana — ó přemožiteli Māyi; avatāre — v inkarnaci; hi — jistĕ; asya — tohoto; prapañcasya — stvořeného hmotného projevu; bahiḥ — navenek; sphuṭasya — který je viditelný; kṛtsnasya — celého; ca — a; antaḥ — ve; jaṭhare — Tvém břiše; jananyāḥ — Tvé matce; māyātvam — Tvá matoucí energie; eva — vskutku; prakaṭī-kṛtam — byla ukázána; te — Tebou.

Překlad

Můj milý Pane, v této inkarnaci jsi dokázal, že jsi svrchovaný vládce Māyi. Přestože nyní jsi v tomto vesmíru, nachází se celé vesmírné stvoření ve Tvém transcendentálním tĕle – což jsi názornĕ vyjevil, když jsi matce Yaśodĕ ukázal vesmír ve svém břiše.

Význam

Zde Pán Brahmā popisuje nepochopitelnou duchovní energii Pána. V domĕ můžeme najít nĕjakou nádobu, ale tĕžko uvnitř té samé nádoby najdeme tentýž dům. Pán se však může působením své duchovní energie zjevit v tomto vesmíru a zároveň ukázat všechny vesmíry ve svém tĕle. Nĕkdo může namítat, že vesmíry, které matka Yaśodā vidĕla v břiše Pána Kṛṣṇy, byly uvnitř Pánova tĕla, a proto se liší od iluzorních hmotných vesmírů, které jsou projevené vnĕ. Zde však Pán Brahmā tento argument vyvrací. Pán Kṛṣṇa je māyā-dhamana, svrchovaný vládce iluze. Svou svrchovanou mystickou silou může zmást i samotnou iluzi, takže skutečnĕ ukázal všechny hmotné vesmíry ve svém tĕle. To je māyātvam, svrchovaná matoucí energie Osobnosti Božství.

Verš

yasya kukṣāv idaṁ sarvaṁ
sātmaṁ bhāti yathā tathā
tat tvayy apīha tat sarvaṁ
kim idaṁ māyayā vinā

Synonyma

yasya — jehož; kukṣau — v břiše; idam — tento vesmírný projev; sarvam — celý; sa-ātmam — včetnĕ Tebe samého; bhāti — je projevený; yathā — jak; tathā — tak; tat — to; tvayi — v Tobĕ; api — ačkoliv; iha — zde navenek; tat — ten vesmírný projev; sarvam — celý; kim — co; idam — tento; māyayā — vlivu Tvé nepochopitelné energie; vinā — bez.

Překlad

Tak jako se celý tento vesmír, včetnĕ Tebe, projevil ve Tvém břiše, je i nyní projevený zde navenek ve zcela stejné podobĕ. Jak by se takové vĕci mohly stát, aniž by je zařídila Tvá nepochopitelná energie?

Význam

Śrīla Prabhupāda komentuje tento verš v knize Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství takto: „Pán Brahmā zde zdůraznil, že nikdo nemůže vysvĕtlit vĕci tak, jak jsou, aniž by uznal existenci nepochopitelné energie Nejvyšší Osobnosti Božství.“

Verš

adyaiva tvad ṛte ’sya kiṁ mama na te māyātvam ādarśitam
eko ’si prathamaṁ tato vraja-suhṛd-vatsāḥ samastā api
tāvanto ’si catur-bhujās tad akhilaiḥ sākaṁ mayopāsitās
tāvanty eva jaganty abhūs tad amitaṁ brahmādvayaṁ śiṣyate

Synonyma

adya — dnes; eva — právĕ; tvat ṛte — kromĕ Tebe; asya — tohoto vesmíru; kim — co; mama — mnĕ; na — ne; te — Tebou; māyātvam — základ ve Tvé nepochopitelné energii; ādarśitam — ukázané; ekaḥ — sám; asi — jsi; prathamam — nejprve; tataḥ — potom; vraja-suhṛt — svými přáteli pasáčky z Vṛndāvanu; vatsāḥ — a telátky; samastāḥ — všemi; api — dokonce; tāvantaḥ — stejného počtu; asi — stal ses; catuḥ-bhujāḥ — čtyřrukými podobami Pána Viṣṇua; tat — potom; akhilaiḥ — všemi; sākam — společnĕ se; mayā — mnou; upāsitāḥ — uctívaný; tāvanti — stejného počtu; eva — také; jaganti — vesmíry; abhūḥ — stal ses; tat — potom; amitam — neomezená; brahma — Absolutní Pravda; advayam — jedna jediná; śiṣyate — nyní zůstáváš.

Překlad

Neukázal jsi mi snad dnes, že jak Ty sám, tak vše v tomto stvoření jsou projevy Tvé nepochopitelné energie? Nejprve ses zjevil samotný, potom ses projevil jako všechna vṛndāvanská telátka a pasáčkové, Tvoji přátelé. Potom ses zjevil jako stejný počet čtyřrukých podob Viṣṇua uctívané všemi živými bytostmi včetnĕ mĕ a pak ses ukázal jako stejný počet úplných vesmírů. Nakonec ses teď vrátil ke své neomezené podobĕ jako jedinečná Nejvyšší Absolutní Pravda.

Význam

Védská literatura uvádí: sarvaṁ khalv idaṁ brahma – vše, co existuje, je expanzí Nejvyšší Osobnosti Božství. Vše je tedy z konečného hlediska nedílnou částí Pánovy duchovní existence. Bezpříčinnou milostí Pána Kṛṣṇy mohl Pán Brahmā osobnĕ vnímat, že veškerá existence je energií Boha, a jako taková se od Nĕho neliší.

Verš

ajānatāṁ tvat-padavīm anātmany
ātmātmanā bhāsi vitatya māyām
sṛṣṭāv ivāhaṁ jagato vidhāna
iva tvam eṣo ’nta iva trinetraḥ

Synonyma

ajānatām — osobám, které neznají; tvat-padavīm — Tvé transcendentální postavení; anātmani — v oblasti hmotné energie; ātmā — Ty sám; ātmanā — od sebe; bhāsi — zjevuješ se; vitatya — expandující; māyām — svou nepochopitelnou energii; sṛṣṭau — kvůli stvoření; iva — jako kdyby; aham — já, Brahmā; jagataḥ — vesmíru; vidhāne — při udržování; iva — jako kdyby; tvam eṣaḥ — Ty sám; ante — při zničení; iva — jako kdyby; tri-netraḥ — Pán Śiva.

Překlad

Tĕm, kdo neznají Tvé skutečné transcendentální postavení, se jevíš jako součást hmotného svĕta, neboť se projevuješ expandováním své nepochopitelné energie. Za účelem stvoření vesmíru se tedy zjevuješ jako já (Brahmā), pro jeho udržování jako Ty sám (Viṣṇu) a kvůli jeho zničení jako Pán Trinetra (Śiva).

Význam

I když si neosobní māyāvādští filosofové myslí, že polobozi jsou výtvory klamu, zde je řečeno, že Pán Brahmā, Pán Śiva a Pán Viṣṇu jsou expanze Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto jsou skuteční. Jsou to ve skutečnosti neobyčejnĕ mocní vládci vesmíru. Konečnou pravdou je svrchovaná a překrásná osoba, a proto všude v Božím stvoření budeme vždy nacházet osobní styl.

Verš

sureṣv ṛṣiṣv īśa tathaiva nṛṣv api
tiryakṣu yādaḥsv api te ’janasya
janmāsatāṁ durmada-nigrahāya
prabho vidhātaḥ sad-anugrahāya ca

Synonyma

sureṣu — mezi polobohy; ṛṣiṣu — mezi velkými mudrci; īśa — ó Pane; tathā — jakož i; eva — jistĕ; nṛṣu — mezi lidskými bytostmi; api — a; tiryakṣu — mezi zvířaty; yādaḥsu — mezi vodními živočichy; api — také; te — Tebe; ajanasya — jenž nikdy nepodstupuješ hmotné zrození; janma — zrození; asatām — neoddaných; durmada — pýchu; nigrahāya — abys pokořil; prabho — ó vládce; vidhātaḥ — ó stvořiteli; sat — vĕrným oddaným; anugrahāya — abys projevil milost; ca — a.

Překlad

Ó Pane, ó svrchovaný stvořiteli a vládce, nepodléháš nikdy hmotnému zrození, ale přesto, abys pokořil pýchu bezbožných démonů a projevil milost zbožným oddaným, se rodíš mezi polobohy, mudrci, lidskými bytostmi, zvířaty a dokonce i mezi vodními živočichy.

Význam

Mezi polobohy se Pán Kṛṣṇa zjevuje v podobách, jako je Vāmanadeva, mezi mudrci jako Paraśurāma, mezi lidskými bytostmi jako samotný Pán Kṛṣṇa a jako Pán Rāmacandra a mezi zvířaty jako inkarnace kance. Mezi vodními živočichy se zjevuje jako Matsya, obrovská ryba. Úplných expanzí Nejvyšší Osobnosti Božství je ve skutečnosti nespočet, neboť Pán vytrvale sestupuje do vesmírů, aby rozbíjel pýchu ateistů a projevoval milost zbožným oddaným.

V jiném smyslu se Pán nikdy nerodí, neboť existuje vĕčnĕ. Objevuje se tak jako slunce, které je na nebi stále přítomné, ale v pravidelných periodách se ukazuje našim zrakům.

Verš

ko vetti bhūman bhagavan parātman
yogeśvarotīr bhavatas tri-lokyām
kva vā kathaṁ vā kati vā kadeti
vistārayan krīḍasi yoga-māyām

Synonyma

kaḥ — kdo; vetti — ví; bhūman — ó veliký, jemuž není rovno; bhagavan — ó Nejvyšší Osobnosti Božství; para-ātman — ó Nejvyšší Duše; yoga-īśvara — ó vládce mystických sil; ūtīḥ — zábavy; bhavataḥ — Tvoje; tri-lokyām — ve třech svĕtech; kva — kde; — nebo; katham — jak; — nebo; kati — kolik; — nebo; kadā — kdy; iti — takto; vistārayan — expandující; krīḍasi — hraješ si; yoga-māyām — svou duchovní energii.

Překlad

Ó veliký, jemuž není rovno! Ó Nejvyšší Osobnosti Božství! Ó Nadduše, vládce všech mystických sil! Tvé zábavy probíhají v tĕchto třech svĕtech neustále, ale kdo může vĕdĕt, kde, jak a kdy používáš svou duchovní energii, když sehráváš tyto nesčetné zábavy? Nikdo nechápe to tajemství, jak duchovní energie působí.

Význam

Brahmā předtím prohlásil, že Pán Kṛṣṇa inkarnuje mezi polobohy, lidskými bytostmi, zvířaty, rybami a tak dále. To však neznamená, že Pána Jeho inkarnace degradují. Jak zde Brahmā objasňuje, žádná podmínĕná duše nemůže pochopit transcendentální povahu Pánových činností, které koná prostřednictvím své duchovní energie. I když je Pán bhūman, svrchovanĕ veliký, je stále i Bhagavān, svrchovanĕ krásná osobnost, jež ve svém vlastním sídle předvádí láskyplné zábavy. Zároveň je Paramātmā, všeprostupující Nadduše, jež sleduje a schvaluje všechny činnosti podmínĕných duší. Pánovu mnohočetnou totožnost vysvĕtluje pojem yogeśvara. Absolutní Pravda je vládcem všech mystických sil, a přestože je jednou, nejvyšší osobou, projevuje svou velikost a svůj majestát mnoha různými způsoby.

Tato vznešená duchovní témata mohou stĕží pochopit pošetilé osoby, které se primitivnĕ ztotožňují s bezvýznamným hmotným tĕlem. Tyto podmínĕné duše, jako jsou ateističtí vĕdci, považují svou pyšnou inteligenci za nejvyšší. Důvĕřivĕ vkládají svou pevnou víru v hmotný klam, a proto je uchvacují kvality přírody a unášejí je daleko od poznání Boha.

Verš

tasmād idaṁ jagad aśeṣam asat-svarūpaṁ
svapnābham asta-dhiṣaṇaṁ puru-duḥkha-duḥkham
tvayy eva nitya-sukha-bodha-tanāv anante
māyāta udyad api yat sad ivāvabhāti

Synonyma

tasmāt — proto; idam — tento; jagat — projevený vesmír; aśeṣam — celý; asat-svarūpam — jehož existence je neskutečná v tom smyslu, že je dočasná; svapna-ābham — jako sen; asta-dhiṣaṇam — kde je vĕdomí zahalené; puru-duḥkha-duḥkham — plný opakovaného utrpení; tvayi — v Tobĕ; eva — jistĕ; nitya — vĕčné; sukha — šťastné; bodha — vĕdomé; tanau — jehož osobní podoby; anante — jenž je neomezený; māyātaḥ — matoucí energií; udyat — vyvĕrající; api — ačkoliv; yat — jenž; sat — skutečný; iva — jako by; avabhāti — jeví se.

Překlad

Proto se celý tento vesmír, který je svou povahou neskutečný jako sen, přesto jeví jako skutečný, a tak zahaluje vĕdomí živé bytosti a doléhá na ni opakovaným utrpením. Tento vesmír se jeví jako skutečný z toho důvodu, že je projevený energií klamu pocházející z Tebe, jehož neomezené transcendentální podoby jsou plné vĕčného štĕstí a poznání.

Význam

Hmotný vesmír coby předmĕt požitku či místo trvalého pobytu pro podmínĕné duše je jistĕ iluze, nic víc než sen. Můžeme to přirovnat k vidinĕ množství vody na poušti, která také není nic víc než sen, i když jinde voda skutečnĕ existuje. Také vidina domova, štĕstí a reality ve hmotĕ není o nic lepší než bláhový sen, ve kterém se znovu a znovu objevuje utrpení.

V jiném smyslu je ale vesmír skutečný. Śrīla Madhvācārya to potvrdil ve svém komentáři k Vedānta-sūtře citací tohoto výroku z védských śruti-manter: satyaṁ hy evedaṁ viśvam asṛjata. „Tento vesmír, který Pán stvořil, je skutečný.“ Tak potvrzuje bezchybná autorita Véd, že tento vesmír je skutečný; jelikož je však naše poznání ukradené iluzí (což je zde vyjádřeno slovy asta-dhiṣaṇam), nejsme schopni ho náležitĕ poznat, ani poznat Nejvyššího Pána, který ho stvořil. Jako expanze Pána Kṛṣṇy je vesmír skutečný a je určený k tomu, aby byl využíván ve službĕ Pánu. Ten, kdo uznává za svůj domov království Boha, samotného Pána za cíl lásky a hmotný vesmír za vybavení pro službu Pánu, setrvává ve vĕčné realitĕ, ať jde ve hmotných či duchovních svĕtech kamkoliv.

Verš

ekas tvam ātmā puruṣaḥ purāṇaḥ
satyaḥ svayaṁ-jyotir ananta ādyaḥ
nityo ’kṣaro ’jasra-sukho nirañjanaḥ
pūrṇādvayo mukta upādhito ’mṛtaḥ

Synonyma

ekaḥ — jediný; tvam — Ty; ātmā — Nejvyšší Duše; puruṣaḥ — Nejvyšší Osoba; purāṇaḥ — nejstarší; satyaḥ — Absolutní Pravda; svayam-jyotiḥ — projevený sám ze sebe; anantaḥ — bez konce; ādyaḥ — bez počátku; nityaḥ — vĕčný; akṣaraḥ — nezničitelný; ajasra-sukhaḥ — jehož štĕstí nemůže nic překazit; nirañjanaḥ — neznečištĕný; pūrṇa — úplný; advayaḥ — nemající druhého; muktaḥ — prostý; upādhitaḥ — všech hmotných označení; amṛtaḥ — nesmrtelný.

Překlad

Jsi jediná Nejvyšší Duše, prvotní Nejvyšší Osobnost, Absolutní Pravda – projevený sám ze sebe, bez konce a bez počátku. Jsi vĕčný a neklesající, dokonalý a úplný, nemáš žádného soupeře a jsi prostý všech hmotných označení. Tvé štĕstí nemůže nic překazit a nijak se Tĕ netýká znečištĕní hmotou. Jsi zkrátka nezničitelný nektar nesmrtelnosti.

Význam

Śrīla Śrīdhara Svāmī vysvĕtluje, jak jednotlivé výrazy v tomto verši názornĕ ukazují, že transcendentální tĕlo Pána Kṛṣṇy nemá charakteristiky hmotných tĕl. Všechna hmotná tĕla procházejí šesti fázemi, jimiž jsou zrození, růst, zralost, rozmnožování se, chřadnutí a zánik. Pán Kṛṣṇa však nepodstupuje hmotné zrození, neboť je sám původní realitou, což zde jasnĕ vyjadřuje slovo ādya, „původní“. My se rodíme hmotným způsobem v určité hmotné atmosféře, v hmotných tĕlech, která jsou sloučeninami různých hmotných prvků. Jelikož Pán Kṛṣṇa existoval dávno před stvořením jakékoliv hmotné atmosféry či prvku, Jeho transcendentálního tĕla se hmotné zrození nemůže týkat.

Podobnĕ slovo pūrṇa, „úplný“, vyvrací představu, že by Pán Kṛṣṇa mohl růst, neboť existuje vždy ve své úplnosti. Když hmotné tĕlo dosahuje zralosti, človĕk si už nemůže užívat tak, jako když byl mladý, ale zde slova ajasra-sukha, „zažívající štĕstí, které nemůže nic překazit“, vyjadřují, že tĕlo Pána Kṛṣṇy nikdy nedosahuje takzvaného středního vĕku, neboť je stále plné mladistvé duchovní blaženosti. Slovo akṣara, „neslábnoucí“, vylučuje možnost, že by tĕlo Pána Kṛṣṇy stárlo či chřadlo, a slovo amṛta, „nesmrtelný“, nepřipouští, že by mohl zemřít.

Jinak řečeno, Kṛṣṇova transcendentálního tĕla se netýkají promĕny hmotných tĕl. Pán však tvoří nesčetné množství svĕtů a expanduje se jako nespočet živých bytostí. Takzvané Pánovo rozmnožování se je ale úplnĕ duchovní a neprobíhá v určité fázi tĕlesné existence; je totiž výrazem Pánova vĕčného sklonu expandovat svou duchovní blaženost a slávu.

Ve śruti Pán říká: pūrvam evāham ihāsam – „Na počátku jsem existoval jen Já sám“. Proto je zde nazván puruṣaḥ purāṇaḥ, „prvotní poživatel“. Tento původní puruṣa se expanduje jako Nadduše a vstupuje do každé živé bytosti. Přesto je v konečném smyslu Absolutní Pravdou, Kṛṣṇou, jak uvádí Gopāla-tāpanī Upaniṣad: yaḥ sākṣāt para-brahmeti govindaṁ sac-cid-ānanda-vigrahaṁ vṛndāvana-sura-bhūruha-talāsīnam. „Osobnost Absolutní Pravdy je Govinda, jenž má vĕčnou podobu blaženosti a poznání a jenž sedí pod stinnými stromy přání ve Vṛndāvanu.“ Tato Absolutní Pravda přesahuje hmotnou nevĕdomost a dokonce i bĕžné duchovní poznání, což uvádí tatáž Gopāla-tāpanī śruti: vidyāvidyābhyāṁ bhinnaḥ. Svrchovanost Pána Kṛṣṇy tedy prosazuje védská literatura mnoha způsoby a zde ji potvrzuje sám Pán Brahmā.

Verš

evaṁ-vidhaṁ tvāṁ sakalātmanām api
svātmānam ātmātmatayā vicakṣate
gurv-arka-labdhopaniṣat-sucakṣuṣā
ye te tarantīva bhavānṛtāmbudhim

Synonyma

evam-vidham — jak je popsáno; tvām — Tebe; sakala — všech; ātmanām — duší; api — vskutku; sva-ātmānam — vlastní Duši; ātma-ātmatayā — jako Nadduši; vicakṣate — vidí; guru — od duchovního mistra; arka — který je jako slunce; labdha — obdrženého; upaniṣat — důvĕrného poznání; su-cakṣuṣā — dokonalým zrakem; ye — kdo; te — oni; taranti — překonají; iva — snadno; bhava — hmotné existence; anṛta — který není skutečný; ambudhim — oceán.

Překlad

Ti, kdo od duchovního mistra podobného slunci obdrželi jasný zrak poznání, Tĕ mohou takto vidĕt jako vlastní Duši všech duší, Nadduši každé bytosti. Po tomto pochopení Tvé původní osobnosti jsou schopni překonat oceán klamné hmotné existence.

Význam

Potvrzuje to Bhagavad-gītā (4.9):

janma karma ca me divyam
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so 'rjuna

„Ten, kdo zná transcendentální povahu Mého zjevení a Mých činností, se po opuštĕní tĕla nezrodí znovu v tomto hmotném svĕtĕ, ale dospĕje do Mého vĕčného sídla, ó Arjuno.“

Verš

ātmānam evātmatayāvijānatāṁ
tenaiva jātaṁ nikhilaṁ prapañcitam
jñānena bhūyo ’pi ca tat pralīyate
rajjvām aher bhoga-bhavābhavau yathā

Synonyma

ātmānam — Tebe; eva — jistĕ; ātmatayā — jako Nejvyšší Duši; avijānatām — pro ty, kdo neznají; tena — tím; eva — jen; jātam — je stvořena; nikhilam — celá; prapañcitam — hmotná existence; jñānena — poznáním; bhūyaḥ api — znovu; ca — a; tat — ta hmotná existence; pralīyate — mizí; rajjvām — v provazu; aheḥ — hada; bhoga — tĕla; bhava-abhavau — zdánlivé objevení se a zmizení; yathā — jako.

Překlad

Toho, kdo omylem považuje provaz za hada, se zmocní strach, ale když si potom uvĕdomí, že takzvaný had neexistuje, strachu se zbaví. Podobnĕ pro ty, kdo Tĕ neznají jako Nejvyšší Duši všech duší, vzniká rozlehlá klamná hmotná existence, ale poznání o Tobĕ ji okamžitĕ odstraní.

Význam

Ti, kdo jsou pohrouženi v klamu, vidí hmotnou existenci jako nekonečnou, tak jako ten, kdo je ponořený pod vodní hladinou, vidí všude kolem sebe jen vodu. Například materialisticky založení vĕdci a filosofové, ponoření hluboko v oceánu hmotné iluze, si představují, že se hmotná příroda rozpíná donekonečna na všechny strany. Ve skutečnosti je hmotné stvoření ohraničeným oceánem nevĕdomosti, do kterého jsou pošetilé živé bytosti, jako jsou materialističtí vĕdci, neslavnĕ potopené na pokyn Nejvyšší Osobnosti Božství.

Být uvĕznĕný ve svĕtĕ, kde se všechno rodí a umírá, je jistĕ zážitek nahánĕjící hrůzu. Každý, kdo je zavřený nĕkde ve tmĕ, se přirozenĕ bojí. Jelikož je hmotný život stále zahalený temnotou nevĕdomosti, každá podmínĕná duše má strach. Hmotná příroda není svrchovanou realitou, a proto analýza hmoty nemůže nikdy odpovĕdĕt na zásadní otázky. Tato temná existence podobná hadu, které se říká hmotný život, zmizí okamžitĕ, jakmile otevřeme oči jasnému svĕtlu vĕdomí Kṛṣṇy.

Verš

ajñāna-saṁjñau bhava-bandha-mokṣau
dvau nāma nānyau sta ṛta-jña-bhāvāt
ajasra-city ātmani kevale pare
vicāryamāṇe taraṇāv ivāhanī

Synonyma

ajñāna — projevující se z nevĕdomosti; saṁjñau — která označení; bhava-bandha — připoutanost ke hmotné existenci; mokṣau — a osvobození; dvau — obojí; nāma — jistĕ; na — ne; anyau — oddĕlené; staḥ — jsou; ṛta — pravého; jña-bhāvāt — z poznání; ajasra-citi — jejíž vĕdomí není blokované; ātmani — duchovní duše; kevale — která se liší od hmoty; pare — která je čistá; vicāryamāṇe — když je náležitĕ rozpoznaná; taraṇau — ve slunci; iva — jako; ahanī — den a noc.

Překlad

Jak představa připoutanosti ke hmotĕ, tak představa osvobození jsou projevy nevĕdomosti. Nacházejí se mimo oblast pravého poznání a jakmile osoba správnĕ pochopí, že čistá duchovní duše se liší od hmoty a je vždy plnĕ vĕdomá, přestávají existovat. Tehdy již připoutanost i osvobození ztrácejí jakýkoliv význam, tak jako den a noc nemají význam z pohledu slunce.

Význam

Připoutanost ke hmotĕ je iluzí, protože živá bytost ve skutečnosti nemá s hmotným svĕtem žádný skutečný vztah. Kvůli falešnému egu se podmínĕná duše ztotožňuje s hmotou. Takzvané osvobození tedy znamená jen vzdát se iluze, ne vyproštĕní se ze skutečných pout. I když si přesto myslíme, že utrpení zakoušené v hmotné iluzi je opravdové a že osvobození je tedy smysluplnou úlevou od utrpení, jen samotná nepřítomnost hmotné existence je stále ještĕ nevýznamná ve srovnání se skutečným duchovním životem, který je pozitivní vĕčnou realitou, oproti negativní iluzi hmotného života. Z konečného hlediska je vĕdomí Kṛṣṇy neboli čistá láska k Bohu jedinou významnou, smysluplnou a trvalou situací pro každou živou bytost.

Jelikož v noci je tma proto, že nesvítí slunce, nikdo by neočekával, že zažije noc na samotném slunci. Nezažíval by tam ani jednotlivé dny, které oddĕlují noci. Také čistá živá bytost v sobĕ nemá žádnou hmotnou temnotu, a proto ani nepociťuje zážitek osvobození z této temnoty. Jakmile podmínĕná duše dospĕje na tuto úroveň čistého vĕdomí, je způsobilá být ve společnosti svrchovanĕ čistého Pána, Osobnosti Božství, v Jeho osobním sídle.

Verš

tvām ātmānaṁ paraṁ matvā
param ātmānam eva ca
ātmā punar bahir mṛgya
aho ’jña-janatājñatā

Synonyma

tvām — Ty; ātmānam — skutečné vlastní já; param — nĕco jiného; matvā — myslící si; param — nĕco jiného; ātmānam — Tebe; eva — jistĕ; ca — také; ātmā — Nejvyšší Já; punaḥ — opĕt; bahiḥ — vnĕ; mṛgyaḥ — je třeba hledat; aho — ó; ajña — nevĕdomých; janatā — osob; ajñatā — nevĕdomost.

Překlad

Jen pohleď na pošetilost nevĕdomých, kteří Tĕ považují za nĕjaký další projev iluze a kteří si myslí, že vlastním já, kterým jsi ve skutečnosti Ty, je nĕco jiného, hmotné tĕlo. Mají za to, že nejvyšší duši je třeba hledat nĕkde vnĕ Tvé svrchované osobnosti.

Význam

Pán Brahmā žasne nad naprostou nevĕdomostí podmínĕných duší, které považují svrchované duchovní tĕlo Pána Kṛṣṇy za hmotné. Jelikož nechápou duchovní podobu Pána, považují i svá hmotná tĕla za své vlastní já, a proto soudí, že duchovní realitu lze nalézt nĕkde mimo svrchovanou osobnost Pána Kṛṣṇy. Tito pošetilci nĕkdy pokládají Pána Kṛṣṇu za jednu z mnoha individuálních duší, které společnĕ tvoří jednolité neosobní duchovní jsoucno. Tito spekulanti bohužel nemají zájem naslouchat samotnému Pánu či jeho autorizovaným představitelům, jako je Pán Brahmā. Jelikož svévolnĕ spekulují o povaze Nejvyššího, nakonec dospĕjí do stavu zmatení a nevĕdomosti, který vzletnĕ popisují jako „tajemství života“.

Verš

antar-bhave ’nanta bhavantam eva
hy atat tyajanto mṛgayanti santaḥ
asantam apy anty ahim antareṇa
santaṁ guṇaṁ taṁ kim u yanti santaḥ

Synonyma

antaḥ-bhave — v tĕle; ananta — ó neomezený Pane; bhavantam — Tebe; eva — vskutku; hi — jistĕ; atat — vše oddĕlené od Tebe; tyajantaḥ — zavrhující; mṛgayanti — hledají; santaḥ — zbožní oddaní; asantam — neskutečného; api — dokonce; anti — poblíž; ahim — (iluzi) hada; antareṇa — aniž by (odmítli); santam — skutečný; guṇam — provaz; tam — to; kim u — zda; yanti — uvĕdomí si; santaḥ — ti, kdo jsou na duchovní úrovni.

Překlad

Ó neomezený Pane, zbožní oddaní Tĕ hledají ve svých vlastních tĕlech tak, že odmítají vše, co je od Tebe oddĕlené. Jak by si také mohli ti, kdo dovedou rozlišovat, uvĕdomit skutečnou povahu provazu, který před nimi leží, aniž by vyvrátili iluzi, že je to had?

Význam

Nĕkdo může namítat, že osoba by mĕla pracovat na seberealizaci a zároveň se vĕnovat uspokojování smyslů hmotného tĕla. Zde je tato myšlenka vyvrácena příkladem mylného pokládání provazu za hada. Ten, kdo si splete provaz s hadem, dostane strach a bude myslet na domnĕlého hada. Jakmile však zjistí, že údajný had je ve skutečnosti provazem, bude pociťovat jinou emoci – úlevu – a pak může provaz ignorovat. Podobná je naše situace: když mylnĕ pokládáme hmotné tĕlo za vlastní já, zažíváme mnoho emocí spojených s tĕlem. Když však zjistíme, že tĕlo je jen pytel hmotných chemikálií, pozornĕ zaznamenáme, jak tato iluze vznikla, a o tĕlo pak ztratíme zájem. Když objevíme, že jsme ve skutečnosti vĕčnou duší v tĕle, přirozenĕ budeme zamĕřovat pozornost na toto pravé vlastní já.

Ti, kdo jsou zbožní a moudří, stále rozvíjejí vĕdomí Kṛṣṇy, duchovní poznání, neboť už překonali nerozumné ztotožňování tĕla s vlastním já. Potom pokračují v poznávání Nejvyšší Osobnosti Božství, jež dlí v hmotném tĕle jako Nadduše – svĕdek a průvodce každé živé bytosti. Realizace Nadduše a individuální duše je tak příjemná a uspokojivá, že seberealizovaná osoba se automaticky vzdává všeho, co jí nepomáhá v duchovním pokroku.

Verš

athāpi te deva padāmbuja-dvaya-
prasāda-leśānugṛhīta eva hi
jānāti tattvaṁ bhagavan-mahimno
na cānya eko ’pi ciraṁ vicinvan

Synonyma

atha — proto; api — opravdu; te — Tvých; deva — můj Pane; pada-ambuja-dvaya — dvou lotosových nohou; prasāda — milosti; leśa — pouhým zlomkem; anugṛhītaḥ — obdařený; eva — zajisté; hi — opravdu; jānāti — zná; tattvam — pravdu; bhagavat — Nejvyšší Osobnosti Božství; mahimnaḥ — o velikosti; na — nikdy; ca — a; anyaḥ — jiný; ekaḥ — jeden; api — přestože; ciram — po dlouhou dobu; vicinvan — spekulující.

Překlad

Můj Pane, je-li nĕkdo obdařen byť jen zlomkem milosti Tvých lotosových nohou, může porozumĕt velikosti Tvé osobnosti. Avšak ti, kdo se snaží pochopit Nejvyšší Osobnost Božství spekulací, Tĕ nepoznají, ani kdyby studovali Védy po mnoho let.

Význam

Tento překlad je citován z Prabhupādovy Caitanya-caritāmṛty, Madhya-līly, kapitoly šesté, sloky 84.

Pán Kṛṣṇa si velmi přeje udílet milost podmínĕným živým bytostem, které zbytečnĕ zápasí s Pánovou matoucí energií, Māyou. Podmínĕná duše usiluje o štĕstí uspokojováním smyslů a o poznání mentální spekulací. Oba postupy ji nakonec přivádĕjí do mrzutého a bezmocného stavu. Jestliže se odevzdá lotosovým nohám Pána Kṛṣṇy a získá tak byť jen špetku Jeho bezpříčinné milosti, celá situace se zmĕní a živá bytost může začít žít svůj skutečný život plný blaženosti a poznání s vĕdomím Kṛṣṇy.

Verš

tad astu me nātha sa bhūri-bhāgo
bhave ’tra vānyatra tu vā tiraścām
yenāham eko ’pi bhavaj-janānāṁ
bhūtvā niṣeve tava pāda-pallavam

Synonyma

tat — proto; astu — kéž se stane; me — můj; nātha — ó Pane; saḥ — to; bhūri-bhāgaḥ — nejvĕtší štĕstí; bhave — ve zrození; atra — tomto; — nebo; anyatra — v nĕjakém jiném zrození; tu — jistĕ; — nebo; tiraścām — mezi zvířaty; yena — kterým; aham — já; ekaḥ — jedním; api — dokonce; bhavat — ze Tvých; janānām — oddaných; bhūtvā — stávající se; niṣeve — mohu se plnĕ vĕnovat službĕ; tava — Tvým; pāda-pallavam — lotosovým nohám.

Překlad

Můj milý Pane, modlím se proto, abych mĕl to štĕstí, ať v tomto životĕ jako Pán Brahmā, nebo v nĕjakém jiném životĕ, ať se narodím kdekoliv, abych mohl být počítán za jednoho ze Tvých oddaných. Modlím se, abych se všude, kde budu, dokonce i mezi zvířaty, mohl vĕnovat oddané službĕ Tvým lotosovým nohám.

Verš

aho ’ti-dhanyā vraja-go-ramaṇyaḥ
stanyāmṛtaṁ pītam atīva te mudā
yāsāṁ vibho vatsatarātmajātmanā
yat-tṛptaye ’dyāpi na cālam adhvarāḥ

Synonyma

aho — ó; ati-dhanyāḥ — nesmírnĕ požehnané; vraja — z Vṛndāvanu; go — krávy; ramaṇyaḥ — a gopī; stanya — mateřské mléko; amṛtam — které je jako nektar; pītam — bylo pito; atīva — plnĕ; te — Tebou; mudā — s uspokojením; yāsām — jichž; vibho — ó všemocný Pane; vatsatara-ātmaja-ātmanā — v podobĕ telat a synů žen pastevců; yat — jehož; tṛptaye — pro uspokojení; adya api — až doteď; na — ne; ca — a; alam — dostatečné; adhvarāḥ — védské obĕti.

Překlad

Ó všemocný Pane, jak nesmírnĕ požehnané jsou krávy a ženy z Vṛndāvanu, jejichž nektarové mléko jsi pil ke své plné spokojenosti, když jsi přijal podobu jejich telat a dĕtí! Ani všechny védské obĕti vykonané od nepamĕti do dnešního dne Tĕ nedokázaly tolik uspokojit.

Verš

aho bhāgyam aho bhāgyaṁ
nanda-gopa-vrajaukasām
yan-mitraṁ paramānandaṁ
pūrṇaṁ brahma sanātanam

Synonyma

aho — jaké velké; bhāgyam — štĕstí; aho — jaké velké; bhāgyam — štĕstí; nanda — Nandy Mahārāje; gopa — ostatních pastevců; vraja-okasām — obyvatel Vrajabhūmi; yat — kterých; mitram — přítel; parama-ānandam — nejvyšší blaženost; pūrṇam — úplná; brahma — Absolutní Pravda; sanātanam — vĕčná.

Překlad

Jaké štĕstí mají Nanda Mahārāja, pastevci a ostatní obyvatelé Vrajabhūmi! Jejich štĕstí nezná hranic, protože Absolutní Pravda, zdroj transcendentální blaženosti, vĕčný Nejvyšší Brahman, se stal jejich přítelem.

Význam

Tento překlad je citován z Prabhupādovy Caitanya-caritāmṛty, Madhya-līly, šesté kapitoly, sloky 149.

Verš

eṣāṁ tu bhāgya-mahimācyuta tāvad āstām
ekādaśaiva hi vayaṁ bata bhūri-bhāgāḥ
etad-dhṛṣīka-caṣakair asakṛt pibāmaḥ
śarvādayo ’ṅghry-udaja-madhv-amṛtāsavaṁ te

Synonyma

eṣām — tĕchto (obyvatel Vṛndāvanu); tu — však; bhāgya — štĕstí; mahimā — velikost; acyuta — ó neklesající Nejvyšší Pane; tāvat — tolik; āstām — nechť je; ekādaśa — jedenáct; eva hi — jistĕ; vayam — my; bata — ó; bhūri-bhāgāḥ — jsme velmi požehnaní; etat — tĕchto oddaných; hṛṣīka — prostřednictvím smyslů; caṣakaiḥ — (které jsou jako) poháry; asakṛt — opakovanĕ; pibāmaḥ — pijeme; śarva-ādayaḥ — Pán Śiva a ostatní hlavní polobozi; aṅghri-udaja — lotosových nohou; madhu — med; amṛta-āsavam — který je nektarovým, omamným nápojem; te — Tebe.

Překlad

Přestože je však štĕstí tĕchto obyvatel Vṛndāvanu nepředstavitelné, i štĕstí nás, jedenácti božstev vládnoucím různým smyslům v čele s Pánem Śivou, je velké, neboť smysly tĕchto vṛndāvanských oddaných jsou poháry, z nichž opakovanĕ pijeme nektarový, omamný nápoj, kterým je med Tvých lotosových nohou.

Verš

tad bhūri-bhāgyam iha janma kim apy aṭavyāṁ
yad gokule ’pi katamāṅghri-rajo-’bhiṣekam
yaj-jīvitaṁ tu nikhilaṁ bhagavān mukundas
tv adyāpi yat-pada-rajaḥ śruti-mṛgyam eva

Synonyma

tat — to; bhūri-bhāgyam — nejvĕtší štĕstí; iha — zde; janma — zrození; kim api — jakékoliv; aṭavyām — v lese (Vṛndāvanu); yat — jež; gokule — v Gokule; api — dokonce; katama — kteréhokoliv (z oddaných); aṅghri — z nohou; rajaḥ — prachem; abhiṣekam — omytí; yat — jejichž; jīvitam — život; tu — jistĕ; nikhilam — celý; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; mukundaḥ — Pán Mukunda; tu — ale; adya api — dodnes; yat — jehož; pāda-rajaḥ — prach z nohou; śruti — Védami; mṛgyam — vyhledávaný; eva — jistĕ.

Překlad

Mým nejvĕtším možným štĕstím by bylo narodit se v jakémkoliv tĕle kdekoliv v tomto lese v Gokule a mít hlavu omývanou prachem spadlým z lotosových nohou kteréhokoliv jeho obyvatele. Nejvyšší Osobnost Božství, Mukunda, prach z jehož lotosových nohou je dodnes vyhledávaný ve védských mantrách, je celým jejich životem.

Význam

Tento verš vyjadřuje, že si Pán Brahmā přeje narodit se i jako to nejmenší stéblo trávy ve Vṛndāvanu, aby svatí obyvatelé Pánova sídla mohli kráčet po jeho hlavĕ a požehnat mu prachem ze svých nohou. Pán Brahmā je realista a neuchází se přímo o prach z nohou Pána Kṛṣṇy; místo toho se uchází o milost Pánových oddaných. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura vysvĕtluje, že Brahmā je ochotný se narodit dokonce i jako kámen v dláždĕné cestĕ, která vede Pánovým sídlem. Jelikož Brahmā je stvořitel celého vesmíru, můžeme si jen představovat, jak slavné je postavení obyvatel Vṛndāvanu.

Pánovi oddaní dosahují svého vznešeného postavení čistou oddaností a láskou. Takový duchovní majestát se nedá získat žádnou pyšnou hmotnou metodou osobního rozvoje. V knize Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství takto vyjevuje Śrīla Prabhupāda Brahmovo uvažování: „Nebudu-li však mít tolik štĕstí, abych se narodil ve vṛndāvanském lese, prosím, abych se mohl narodit v bezprostřední blízkosti Vṛndāvanu, aby oddaní, až budou z této oblasti vycházet, po mnĕ šlapali. I to by pro mne bylo velké štĕstí. Toužím po zrození, ve kterém bych mohl být pomazán prachem z nohou tĕchto oddaných.“

Verš

eṣāṁ ghoṣa-nivāsinām uta bhavān kiṁ deva rāteti naś
ceto viśva-phalāt phalaṁ tvad-aparaṁ kutrāpy ayan muhyati
sad-veṣād iva pūtanāpi sa-kulā tvām eva devāpitā
yad-dhāmārtha-suhṛt-priyātma-tanaya-prāṇāśayās tvat-kṛte

Synonyma

eṣām — tĕmto; ghoṣa-nivāsinām — obyvatelům společenství pastevců; uta — jistĕ; bhavān — Ty, Pane; kim — co; deva — ó Nejvyšší Osobnosti Božství; rātā — dáš; iti — takto uvažující; naḥ — naše; cetaḥ — mysl; viśva-phalāt — než nejvyšší zdroj všech požehnání; phalam — odmĕnu; tvat — než Ty; aparam — jinou; kutra api — kdekoliv; ayat — zvažující; muhyati — je zmatená; sat-veṣāt — díky tomu, že se přestrojila za oddanou; iva — vskutku; pūtanā — démonce Pūtanĕ; api — dokonce; sa-kulā — i s jejími příbuznými, Bakāsurou a Aghāsurou; tvām — Tebe; eva — jistĕ; deva — ó Pane; āpitā — bylo dáno dosáhnout; yat — jejichž; dhāma — domovy; artha — bohatství; suhṛt — přátelé; priya — drazí příbuzní; ātma — tĕla; tanaya — dĕti; prāṇa — životní vzduch; āśayāḥ — a mysli; tvat-kṛte — vĕnované Tobĕ.

Překlad

Má mysl je zmatená, když se jen snaží uvažovat, jakou jinou odmĕnu než Tebe lze kdekoliv nalézt. Ty jsi ztĕlesnĕním všech požehnání, která udílíš tĕmto obyvatelům společenství pastevců ve Vṛndāvanu. Již jsi dal sám sebe Pūtanĕ i jejím příbuzným oplátkou za to, že se přestrojila za oddanou. Co jiného tedy ještĕ můžeš dát tĕmto vṛndāvanským oddaným, jejichž domovy, bohatství, přátelé, drazí příbuzní, tĕla, dĕti i samotné životy a srdce patří jen Tobĕ?

Verš

tāvad rāgādayaḥ stenās
tāvat kārā-gṛhaṁ gṛham
tāvan moho ’ṅghri-nigaḍo
yāvat kṛṣṇa na te janāḥ

Synonyma

tāvat — tak dlouho; rāga-ādayaḥ — připoutanost ke hmotĕ a tak dále; stenāḥ — zlodĕji; tāvat — tak dlouho; kārā-gṛham — vĕzení; gṛham — domov; tāvat — tak dlouho; mohaḥ — omámenost rodinnou náklonností; aṅghri — na jejich nohách; nigaḍaḥ — okovy; yāvat — dokud; kṛṣṇa — ó Pane Kṛṣṇo; na — nestanou se; te — Tvými (oddanými); janāḥ — jakékoliv osoby.

Překlad

Můj milý Pane Kṛṣṇo, dokud se lidé nestanou Tvými oddanými, jejich hmotná pouta a touhy zůstanou zlodĕji, jejich domovy zůstanou vĕzeními a jejich pocity náklonnosti ke členům rodiny zůstanou okovy na nohách.

Význam

Navenek vypadají obyvatelé Vṛndāvanu, sídla Pána Kṛṣṇy, jako prostí hospodáři, kteří se vĕnují bĕžným činnostem, jako je pasení krav, vaření, výchova dĕtí a konání náboženských obřadů. Jenže všechny tyto jejich činnosti jsou intenzívnĕ zapojené do láskyplné služby Pánu Kṛṣṇovi. Obyvatelé Vṛndāvanu dĕlají vše s čistým vĕdomím Kṛṣṇy, a tak setrvávají na nejvznešenĕjší úrovni osvobozeného života. Jinak tytéž činnosti konané bez vĕdomí Kṛṣṇy tvoří obyčejná pouta k hmotnému svĕtu.

Nemĕli bychom si tedy špatnĕ vykládat vznešené postavení obyvatel Vṛndāvanu a zároveň bychom si o sobĕ nemĕli myslet, že jsme velmi zbožní, když jen konáme bĕžné domácí povinnosti s velkým nadšením, jenže bez vĕdomí Kṛṣṇy. Když zamĕřujeme vášnivou připoutanost na svou rodinu a společnost, jsme zcela odchýlení od cesty rozvoje vĕdomí Kṛṣṇy. Když však svou rodinu zapojujeme do láskyplné služby Pánu, naše snahy vynakládané na její zaopatření se stávají nedílnou částí našich pokrokových duchovních povinností.

Když se tedy zamyslíme nad neobyčejným postavením obyvatel Vṛndāvanu, můžeme vidĕt, že nejdůležitĕší kvalitou jejich životů je čisté vĕdomí Kṛṣṇy – to, že s láskou slouží Pánu beze stopy hmotných tužeb nebo mentální spekulace. Taková láskyplná služba původní Osobnosti Božství okamžitĕ vytváří atmosféru Śrī Vṛndāvan-dhāmu, království Boha.

Verš

prapañcaṁ niṣprapañco ’pi
viḍambayasi bhū-tale
prapanna-janatānanda-
sandohaṁ prathituṁ prabho

Synonyma

prapañcam — to, co je hmotné; niṣprapañcaḥ — úplnĕ transcendentální vůči hmotné existenci; api — přestože; viḍambayasi — napodobuješ; bhū-tale — na povrchu Zemĕ; prapanna — kteří jsou odevzdaní; janatā — lidí; ānanda-sandoham — velkou paletu různých druhů extází; prathitum — abys rozšířil; prabho — ó Pane.

Překlad

Můj milý Pane, i když nemáš s hmotnou existencí nic společného, přicházíš na tuto Zemi a napodobuješ hmotný život jen proto, abys svým odevzdaným oddaným rozšířil škálu extatických požitků.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura poznamenává, že tak jako svĕtlo lampy nesvítí tak jasnĕ na slunečním svĕtle jako ve stínu a diamant nevypadá tak třpytivĕ na stříbrném tácu jako na podnosu z modrého skla, ani zábavy Pána jako Govindy se nejeví tak úžasné v transcendentálním sídle na Vaikuṇṭĕ jako v hmotné říši Māyi. Pán Kṛṣṇa přichází na Zemi a chová se ke svým čistým oddaným přesnĕ jako oddaný syn, milenec, manžel, otec, přítel a tak podobnĕ, a tyto zářivé, osvobozené zábavy poskytují v temnotĕ hmotné existence Pánovým odevzdaným oddaným nekonečnou extázi.

V knize Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství cituje Śrīla Prabhupāda Pána Brahmu takto: „Chápu také, že Tvé zjevení jako malý pasáček, dítĕ pastevců, není vůbec hmotnou činností. Tolik se Ti zavdĕčili svou náklonností, že jsi sem přišel, abys je svou transcendentální přítomností inspiroval k vĕtší láskyplné službĕ.“

Verš

jānanta eva jānantu
kiṁ bahūktyā na me prabho
manaso vapuṣo vāco
vaibhavaṁ tava go-caraḥ

Synonyma

jānantaḥ — ti, kdo si o sobĕ myslí, že jsou si vĕdomi Tvé nekonečné moci; eva — určitĕ; jānantu — nechť si to myslí; kim — jaký to má smysl; bahu-uktyā — mnoha slovy; na — ne; me — mé; prabho — ó Pane; manasaḥ — mysli; vapuṣaḥ — tĕla; vācaḥ — slov; vaibhavam — majestát; tava — Tvůj; go-caraḥ — v dosahu.

Překlad

Jsou lidé, kteří říkají: „Já vím o Kṛṣṇovi vše.“ Ať si to tedy myslí, ale co se mne týče, nechci to příliš rozvádĕt. Ó můj Pane, řeknu pouze toto: Veškerý Tvůj majestát je mimo dosah mé mysli, tĕla a slov.

Význam

Tento překlad je citován z Prabhupādovy Caitanya-caritāmṛty, Madhya-līly, dvacáté první kapitoly, sloky 27.

Verš

anujānīhi māṁ kṛṣṇa
sarvaṁ tvaṁ vetsi sarva-dṛk
tvam eva jagatāṁ nātho
jagad etat tavārpitam

Synonyma

anujānīhi — prosím dej svolení odejít; mām — mnĕ; kṛṣṇa — ó Pane Kṛṣṇo; sarvam — vše; tvam — Ty; vetsi — víš; sarva-dṛk — vševidoucí; tvam — Ty; eva — sám; jagatām — všech vesmírů; nāthaḥ — vládce; jagat — vesmír; etat — tento; tava — Tobĕ; arpitam — je nabídnut.

Překlad

Můj milý Kṛṣṇo, nyní Tĕ pokornĕ prosím o svolení odejít. Ty ve skutečnosti víš a vidíš všechno. Jsi přece Pán všech vesmírů, a přesto Ti tento jeden vesmír nabízím.

Význam

V knize Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství cituje Śrīla Prabhupāda Pána Brahmu takto: „Můj milý Pane, jsi Nejvyšším Pánem celého stvoření, i když se nĕkdy mylnĕ domnívám, že pánem tohoto vesmíru jsem já. Já sice mohu vládnout tomuto vesmíru, ale existuje nespočetnĕ mnoho vesmírů a nespočetnĕ mnoho Brahmů, kteří jim vládnou. Ty jsi však vládce všech. Jako Nadduše v srdci každého víš vše. Prosím Tĕ proto, abys mĕ přijal jako Tvého odevzdaného služebníka. Doufám, že promineš můj přestupek, že jsem Tĕ vyrušil při zábavĕ s Tvými přáteli a telátky. Nyní, pokud mi laskavĕ dovolíš, se okamžitĕ vzdálím, aby sis s nimi mohl užívat bez mojí přítomnosti.“

Slova sarvaṁ tvaṁ vetsi sarva-dṛk jsou zde velmi významná. Pán Kṛṣṇa ví vše a vidí vše, takže Pán Brahmā nemusel zůstávat ve Vṛndāvanu, aby s Ním udržoval osobní láskyplný styk. Jako stvořitel vesmíru byl Pán Brahmā ponĕkud na nepravém místĕ v jednoduché, blažené atmosféře Vṛndāvanu, kde Pán Kṛṣṇa projevoval svůj svrchovaný majestát tak, že pásl krávy, pořádal pikniky, hrál hry a podobnĕ.

Když Brahmā vidĕl, jak hlubokou lásku obyvatelé Vṛndāvanu chovali vůči Pánu Kṛṣṇovi, připadal si nezpůsobilý k tomu, aby tam zůstal. Ne že by chtĕl opustit Pánovu společnost, ale cítil, že bude lepší, když se vrátí ke své osobní oddané službĕ na Brahmaloku. Byl jaksi na rozpacích a nešťastný ze svého pošetilého pokusu zmást Pána, a proto se chtĕl radĕji znovu vĕnovat své transcendentální láskyplné službĕ, než aby se snažil si užívat Pánovy přítomnosti.

Verš

śrī-kṛṣṇa vṛṣṇi-kula-puṣkara-joṣa-dāyin
kṣmā-nirjara-dvija-paśūdadhi-vṛddhi-kārin
uddharma-śārvara-hara kṣiti-rākṣasa-dhrug
ā-kalpam ārkam arhan bhagavan namas te

Synonyma

śrī-kṛṣṇa — ó Pane Kṛṣṇo; vṛṣṇi-kula — yaduovské dynastie; puṣkara — lotosu; joṣa — potĕšení; dāyin — ó Ty, který udílíš; kṣmā — Zemĕ; nirjara — polobohů; dvija — brāhmaṇů; paśu — a zvířat; udadhi — velkých oceánů; vṛddhi — růst; kārin — ó Ty, který zapřičiňuješ; uddharma — ateistických zásad; śārvara — temnotu; hara — ó Ty, který rozptyluješ; kṣiti — na Zemi; rākṣasa — démonů; dhruk — protivník; ā-kalpam — až do konce vesmíru; ā-arkam — dokud bude slunce svítit; arhan — ó nejvyšší uctívané Božstvo; bhagavan — ó Nejvyšší Osobnosti Božství; namaḥ — skládám uctivé poklony; te — Tobĕ.

Překlad

Můj milý Śrī Kṛṣṇo, udílíš radost vṛṣṇiovské dynastii podobné lotosu a expanduješ velké oceány tvořené zemí, polobohy, brāhmaṇy a kravami. Rozptyluješ hustou temnotu bezbožnosti a stavíš se proti démonům, kteří se zjevili na této Zemi. Ó Nejvyšší Osobnosti Božství, budu se Ti klanĕt tak dlouho, dokud bude tento vesmír existovat a dokud bude slunce svítit.

Význam

VÝZNAM: Podle Śrīly Sanātany Gosvāmīho zde Pán Brahmā prožívá extázi nāma-saṅkīrtanu, oslavování různých svatých jmen Pána Kṛṣṇy, jež vyjadřují Jeho rozmanité zábavy. Pán Kṛṣṇa mistrnĕ potlačil démonské obyvatelstvo Zemĕ, které se s příchodem démonských politiků jako Kaṁsa, Jarāsandha a Śiśupāla stalo nesnesitelným. I v moderní společnosti je mnoho takzvanĕ bohabojných lidí, které ve skutečnosti přitahuje démonská existence. Tito lidé ožívají, když zapadne slunce, a vydávají se do tmy užívat si života v restauracích, nočních klubech, na diskotékách, v hotelech a tak dále, což jsou všechno místa určená jen pro nedovolený sex, požívání omamných látek, hazardování a jedení masa. Dále jsou tu ti, kdo otevřenĕ popírají Boha a Jeho zákony a prohlašují se za ateisty a démony. Jak skrytí, tak otevření nepřátelé Pána tvoří hříšné břímĕ Zemĕ a Pán Kṛṣṇa sestupuje, aby toto břímĕ zkušenĕ odstranil.

Zde Pán Brahmā nepřímo říká, že by Pán Kṛṣṇa mĕl odstranit jeho vlastní subtilní ateismus, který vedl Brahmu k tomu, aby se na Pána Kṛṣṇu pokusil vztáhnout svou schopnost klamu. Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura se Pán Brahmā zahanbenĕ cítil jako brahma-rākṣasa ze Satyaloky, který přišel na Zemi, aby Pána Kṛṣṇu a Jeho důvĕrné přátele a telátka rušil. Brahmā bĕduje, že se opovážil postavit Pánu. Stalo se to proto, že i když je Śrī Kṛṣṇa vznešený Pán všech pánů, objevil se před Brahmou ve velmi prosté, nevinné podobĕ s hůlkou, lasturou, ozdobený červenou hlinkou a pavím perem a tak dále, a hrál si se svými přáteli pasáčky. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura prohlašuje ohlednĕ Brahmových modliteb, které tento verš uzavírá: „Kéž tyto Brahmovy modlitby, jež zbavují všech pochybností a hlásají všechny autoritativní závĕry oddané služby, mistrnĕ utvářejí základy mého vĕdomí.“

Verš

śrī-śuka uvāca
ity abhiṣṭūya bhūmānaṁ
triḥ parikramya pādayoḥ
natvābhīṣṭaṁ jagad-dhātā
sva-dhāma pratyapadyata

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; iti — takto; abhiṣṭūya — poté, co přednesl chválu; bhūmānam — neomezenému Nejvyššímu Pánu; triḥ — třikrát; parikramya — poté, co obešel; pādayoḥ — u Jeho nohou; natvā — poté, co se poklonil; abhīṣṭam — chtĕný; jagat — vesmíru; dhātā — stvořitel; sva-dhāma — do svého sídla; pratyapadyata — vrátil se.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī řekl: Když Brahmā takto dokončil své modlitby, obřadnĕ třikrát obešel svého uctívaného Pána, neomezenou Osobnost Božství, a potom se poklonil u Jeho lotosových nohou. Pak se dosazený stvořitel vesmíru vrátil do svého sídla.

Význam

I když se Pán Brahmā modlil, aby se mohl narodit jako stéblo trávy ve Vṛndāvanu nebo dokonce i v oblasti kolem Vṛndāvanu, Pán Kṛṣṇa mu svým mlčením po jeho modlitbách naznačil, že by se mĕl vrátit do svého sídla. Brahmā musel nejprve dokončit svou osobní oddanou službu v podobĕ stvoření vesmíru a až potom mohl přijít do Vṛndāvanu a dostat milost tamních obyvatel. To znamená, že každý oddaný by mĕl vždy vĕnovat pozornost tomu, aby náležitĕ konal svou osobní oddanou službu. To je důležitĕjší než se pokoušet žít v Pánovĕ sídle.

Verš

tato ’nujñāpya bhagavān
sva-bhuvaṁ prāg avasthitān
vatsān pulinam āninye
yathā-pūrva-sakhaṁ svakam

Synonyma

tataḥ — pak; anujñāpya — poté, co dal svolení; bhagavān — Nejvyšší Pán; sva-bhuvam — svému synovi (Brahmovi); prāk — odtamtud, kde byla předtím; avasthitān — umístĕná; vatsān — telátka; pulinam — na břeh řeky; āninye — přivedl; yathā-pūrva — jako předtím; sakham — kde byli Jeho přátelé; svakam — vlastní.

Překlad

Poté, co Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, dal svému synovi Brahmovi svolení odejít, vzal telátka, která byla stále tam, kde byla před rokem, a přivedl je na břeh řeky, kde předtím jedl a kde stále sedĕli jeho přátelé pasáčci tak jako dříve.

Význam

Slovo sva-bhuvam, „svému synovi“, vyjadřuje, že Pán Kṛṣṇa odpustil Brahmovi přestupek, kterého se dopustil, a choval se k nĕmu s láskou jako ke svému synovi. V tomto verši je řečeno, že původní pasáčci a telátka byli tam, kde předtím: chlapci u břehu řeky Yamuny a zvířata v lese. Začalo to tak, že se telátka v lese ztratila a Pán Kṛṣṇa je šel hledat. Když je nenašel, vrátil se k řece, aby to probral se svými přáteli pasáčky, ale ti také zmizeli. Nyní byly krávy zpátky v lese a přátelé byli opĕt u řeky, kde se chystali poobĕdvat. Podle Śrīly Sanātany Gosvāmīho byla telátka v lese a chlapci u řeky po celý jeden rok. Pán Brahmā je ve skutečnosti nikam neodnesl. Působením Pánovy všemohoucí matoucí energie si gopī ani další obyvatelé Vṛndāvanu telátek a chlapců nevšimli a stejnĕ tak si ani telátka a chlapci nevšimli, že uplynul rok, a necítili hlad, zimu ani žízeň. To vše bylo součástí zábavy, kterou zařídila Pánova matoucí energie. Pán Brahmā uvažoval: „Uložil jsem všechny chlapce a telátka z Gokuly ke spánku na lože z mé mystické energie a do dnešního dne nevstali. Podobný počet chlapců a telátek si po celý rok hrál s Kṛṣṇou, ale přitom to nejsou ti, které jsem oklamal svou mystickou energií. Kdo jsou? Odkud se tu vzali?“

Není nic, co by Nejvyšší Pán nevidĕl. Když tedy Pán Kṛṣṇa zdánlivĕ hledal telátka a chlapce, bylo to jen kvůli dramatické zábavĕ, která mĕla zmást Pána Brahmu. Poté, co se Brahmā odevzdal a přednesl své modlitby, vrátil se Pán Kṛṣṇa za původními chlapci a telátky, kteří vypadali úplnĕ stejnĕ jako předtím, i když za ten rok trochu povyrostli.

Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura si i po vyslechnutí modliteb čtyřhlavého Brahmy Pán Kṛṣṇa udržoval roli nevinného mladého pasáčka krav, kterou ve Vṛndāvanu hrál, a proto jen před Brahmou mlčky stál. Kṛṣṇovo mlčení naznačuje, že uvažoval: „Kde se tu ten čtyřhlavý Brahmā bere? Co tady dĕlá? O čem to pořád mluví? Mám dost práce s hlídáním telátek. Jsem jen pasáček a tomuhle vůbec nerozumím.“ Předtím Pán Brahmā pokládal Pána Kṛṣṇu za obyčejného pasáčka a podle toho se k Nĕmu choval. Nyní, když Kṛṣṇa přijal Brahmovy modlitby, hrál si i nadále jako pasáček, a tak čtyřhlavému Brahmovi neodpovídal. Kṛṣṇa se víc tĕšil na to, až se znovu sejde se svými přáteli pasáčky a budou pokračovat v pikniku na břehu řeky Yamuny.

Verš

ekasminn api yāte ’bde
prāṇeśaṁ cāntarātmanaḥ
kṛṣṇa-māyāhatā rājan
kṣaṇārdhaṁ menire ’rbhakāḥ

Synonyma

ekasmin — jeden; api — i když; yāte — uplynul; abde — rok; prāṇa-īśam — Pána jejich životů; ca — a; antarā — bez; ātmanaḥ — jejich; kṛṣṇa — Pána Kṛṣṇy; māyā — matoucí energií; āhatāḥ — zahalení; rājan — ó králi; kṣaṇa-ardham — půl okamžiku; menire — mysleli si; arbhakāḥ — chlapci.

Překlad

Ó králi, i když chlapci strávili celý rok bez Pána svých životů, byli zahalení Kṛṣṇovou matoucí energií, a tak ten rok považovali jen za polovinu okamžiku.

Verš

kiṁ kiṁ na vismarantīha
māyā-mohita-cetasaḥ
yan-mohitaṁ jagat sarvam
abhīkṣṇaṁ vismṛtātmakam

Synonyma

kim kim — co asi; na vismaranti — lidé nezapomínají; iha — na tomto svĕtĕ; māyā-mohita — zmatené iluzí; cetasaḥ — jejichž mysli; yat — kterou; mohitam — poblouznĕný; jagat — svĕt; sarvam — celý; abhīkṣṇam — neustále; vismṛta-ātmakam — způsobující, že človĕk zapomíná i sám sebe.

Překlad

Na co asi nezapomínají ti, kdo mají mysl zmatenou Pánovou energií klamu? Celý vesmír je působením této Māyi neustále poblouznĕný a v této atmosféře zapomnĕní nikdo nezná ani svou vlastní totožnost.

Význam

Zde je jasnĕ řečeno, že celý vesmír je zmatený. Ani velcí polobozi jako Indra a Brahmā tedy nejsou výjimkou, na kterou by se princip zapomnĕní nevztahoval. Jelikož Pán Kṛṣṇa použil na své přátele pasáčky a na telátka svou vnitřní matoucí energii, není divu, že si po celý rok nemohli vzpomenout na své postavení. Vždyť podmínĕné duše zapomínají působením Pánovy vnĕjší matoucí energie na svou existenci nejen na rok, ale na mnoho biliónů let, zatímco transmigrují říší nevĕdomosti zvanou hmotný svĕt.

Verš

ūcuś ca suhṛdaḥ kṛṣṇaṁ
sv-āgataṁ te ’ti-raṁhasā
naiko ’py abhoji kavala
ehītaḥ sādhu bhujyatām

Synonyma

ūcuḥ — promluvili; ca — a; suhṛdaḥ — přátelé; kṛṣṇam — k Pánu Kṛṣṇovi; su-āgatam — přišels zase zpátky; te — Ty; ati-raṁhasā — tak rychle; na — ne; ekaḥ — jedno; api — ani; abhoji — bylo snĕdeno; kavalaḥ — sousto; ehi — prosím pojď; itaḥ — sem; sādhu — řádnĕ; bhujyatām — se najez.

Překlad

Pasáčci řekli Pánu Kṛṣṇovi: Tak rychle ses vrátil! Bez Tebe jsme nesnĕdli ani sousto. Pojď prosím sem a v klidu se najez.

Význam

Slovy sv-āgataṁ te 'ti-raṁhasā pasáčkové pochválili Pána Kṛṣṇu, že přivedl telata zpátky z lesa tak rychle. Nyní Ho Jeho milovaní přátelé pobízejí, aby se v klidu posadil a najedl se k plné spokojenosti. V knize Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství Śrīla Prabhupāda uvádí, že pasáčci mĕli velkou radost a tĕšili se, až budou se svým drahým přítelem Kṛṣṇou jíst.

Verš

tato hasan hṛṣīkeśo
’bhyavahṛtya sahārbhakaiḥ
darśayaṁś carmājagaraṁ
nyavartata vanād vrajam

Synonyma

tataḥ — potom; hasan — s úsmĕvem; hṛṣīkeśaḥ — Pán Kṛṣṇa, vládce smyslů všech bytostí; abhyavahṛtya — poté, co poobĕdval; saha — společnĕ s; arbhakaiḥ — pasáčky; darśayan — ukazující; carma — kůži; ājagaram — hada Aghāsury; nyavartata — vrátil se; vanāt — z lesa; vrajam — do vesnice Vraji.

Překlad

Potom Pán Hṛṣīkeśa ve společnosti svých přátel pasáčků s úsmĕvem doobĕdval. Když se vraceli z lesa do svých domů ve Vraji, Pán Kṛṣṇa chlapcům ukázal kůži mrtvého hada Aghāsury.

Verš

barha-prasūna-vana-dhātu-vicitritāṅgaḥ
proddāma-veṇu-dala-śṛṅga-ravotsavāḍhyaḥ
vatsān gṛṇann anuga-gīta-pavitra-kīrtir
gopī-dṛg-utsava-dṛśiḥ praviveśa goṣṭham

Synonyma

barha — pavími pery; prasūna — kvĕty; vana-dhātu — a lesními hlinkami; vicitrita — ozdobené; aṅgaḥ — Jeho transcendentální tĕlo; proddāma — velkého; veṇu-dala — flétny vyrobené z bambusu; śṛṅga — buvolího rohu; rava — zvukem; utsava — se slavností; āḍhyaḥ — skvoucí se; vatsān — telátka; gṛṇan — volající; anuga — Jeho společníky; gīta — zpívaná; pavitra — očišťující; kīrtiḥ — Jeho sláva; gopī — žen pastevců; dṛk — pro oči; utsava — slavnost; dṛśiḥ — pohled na Nĕho; praviveśa — vstoupil; goṣṭham — na pastviny.

Překlad

Transcendentální tĕlo Pána Kṛṣṇy bylo ozdobené pavími pery a kvĕty a pomalované lesními hlinkami a Jeho bambusová flétna vyluzovala hlasitou slavnostní píseň. Když volal jmény svá telátka, Jeho přátelé pasáčci očišťovali celý svĕt opĕvováním Jeho slávy. Tak Pán Kṛṣṇa vstoupil na pastviny svého otce Nandy Mahārāje a pohled na Jeho krásu ihned vytvořil velkou slavnost pro oči všech gopī.

Význam

Podle Śrīly Jīvy Gosvāmīho a Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura jsou gopī zde zmínĕné starší ženy pastevců, jako je matka Yaśodā, jež pociťovaly ke Kṛṣṇovi rodičovskou lásku. Kṛṣṇovi přátelé pasáčci byli tak hrdí na Kṛṣṇovy podivuhodné činnosti, že všichni bĕhem příchodu do vesnice opĕvovali Jeho slávu.

Verš

adyānena mahā-vyālo
yaśodā-nanda-sūnunā
hato ’vitā vayaṁ cāsmād
iti bālā vraje jaguḥ

Synonyma

adya — dnes; anena — Jím; mahā-vyālaḥ — velký had; yaśodā — Yaśody; nanda — a Mahārāje Nandy; sūnunā — synem; hataḥ — byl usmrcen; avitāḥ — byli jsme zachránĕni; vayam — my; ca — a; asmāt — před tím démonem; iti — takto; bālāḥ — chlapci; vraje — ve Vṛndāvanu; jaguḥ — zpívali.

Překlad

Když pasáčci dorazili do vesnice Vraji, zpívali: „Dnes nás Kṛṣṇa zachránil tak, že zabil velkého hada!“ Nĕkteří chlapci popisovali Kṛṣṇu jako syna Yaśody a jiní jako syna Nandy Mahārāje.

Význam

Pán Kṛṣṇa ve skutečnosti zabil démona Aghāsuru už před rokem, ale chlapci byli po celý rok zmateni mystickou energií Brahmy, a tak si nevšimli, jak plyne čas. Mysleli si, že Pán Kṛṣṇa zabil démona Aghāsuru právĕ toho dne a nyní se s nimi vrací domů.

Verš

śrī-rājovāca
brahman parodbhave kṛṣṇe
iyān premā kathaṁ bhavet
yo ’bhūta-pūrvas tokeṣu
svodbhaveṣv api kathyatām

Synonyma

śrī-rājā uvāca — král pravil; brahman — ó brāhmaṇo, Śukadevo; para-udbhave — vůči potomkovi nĕkoho jiného; kṛṣṇe — Pánu Kṛṣṇovi; iyān — tolik; premā — lásky; katham — jak; bhavet — může být; yaḥ — která; abhūta-pūrvaḥ — nebývalá; tokeṣu — vůči dĕtem; sva-udbhaveṣu — vlastním potomkům; api — dokonce; kathyatām — prosím vysvĕtli.

Překlad

Král Parīkṣit pravil: Ó brāhmaṇo, jak mohly gopī vůči Kṛṣṇovi, jenž byl synem nĕkoho jiného, vyvinout takovou nebývalou čistou lásku, jakou nepociťovaly ani vůči svým vlastním dĕtem? Vysvĕtli mi to, prosím.

Verš

śrī-śuka uvāca
sarveṣām api bhūtānāṁ
nṛpa svātmaiva vallabhaḥ
itare ’patya-vittādyās
tad-vallabhatayaiva hi

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil; sarveṣām — pro všechny; api — vskutku; bhūtānām — stvořené živé bytosti; nṛpa — ó králi; sva-ātmā — vlastní já; eva — jistĕ; vallabhaḥ — nejdražší; itare — jiné; apatya — dĕti; vitta — bohatství; ādyāḥ — a tak dále; tat — tohoto vlastního já; vallabhatayā — založené na cennosti; eva hi — jistĕ.

Překlad

Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil: Ó králi, každé stvořené bytosti je nejdražší její vlastní já. Všechno ostatní – dĕti, bohatství a tak dále – je pro ni cenné jen proto, že si cení svého vlastního já.

Význam

Moderní myslitelé jsou nĕkdy bezradní, když studují psychologii morálního chování. Ačkoliv má každá živá bytost sklon k sebezáchovĕ, jak je uvedeno zde, nĕkdy osoba dobrovolnĕ obĕtuje svůj zjevný zájem ve prospĕch lidumilného či vlasteneckého jednání, například dává peníze pro dobro druhých nebo položí život v zájmu státu. Toto takzvanĕ nesobecké jednání se zdá být v rozporu s principem hmotné sebestřednosti a sebezáchovy.

Jak ale vysvĕtluje tento verš, živá bytost slouží své společnosti, zemi, rodinĕ a tak dále jen proto, že tyto cíle její náklonnosti představují rozšířené pojetí falešného ega. Vlastenec se vidí jako velký služebník velké zemĕ, a tak obĕtuje svůj život, aby uspokojil své egoistické cítĕní. Rovnĕž je známá pravda, že muži působí velké potĕšení myšlenka, že obĕtuje všechno pro potĕšení své drahé ženy a dĕtí. Človĕk získává velké egoistické uspokojení, když se vidí jako nesobecký dobrodinec své takzvané rodiny a společnosti. Je tedy připravený dokonce i položit život, když tím bude jeho falešné ego ve své pýše uspokojené. Toto zdánlivĕ rozporuplné počínání je jen další ukázkou pomatenosti hmotného života, který nemá hlavu ani patu, neboť je projevem naprosté nevĕdomosti co se týče nehmotné duše.

Verš

tad rājendra yathā snehaḥ
sva-svakātmani dehinām
na tathā mamatālambi-
putra-vitta-gṛhādiṣu

Synonyma

tat — proto; rāja-indra — ó nejlepší z králů; yathā — jako; snehaḥ — náklonnost; sva-svaka — každého jedince; ātmani — k vlastnímu já; dehinām — vtĕlených bytostí; na — ne; tathā — tolik; mamatā-ālambi — k tomu, co pokládají za své vlastnictví; putra — synům; vitta — bohatství; gṛha — domovům; ādiṣu — a tak dále.

Překlad

Z toho důvodu, ó nejlepší z králů, je vtĕlená duše sebestředná – je více připoutaná ke svému vlastnímu tĕlu a vlastnímu já než ke svému takzvanému vlastnictví, jako jsou dĕti, bohatství a domov.

Význam

V dnešní dobĕ po celém svĕtĕ matky bĕžnĕ zabíjejí v lůnĕ své vlastní dĕti, pokud by jim mĕlo jejich narození přinést nĕjaké nepříjemnosti. Podobnĕ dávají dospĕlé dĕti bez okolků své rodiče do starobinců, než aby je doma obtĕžovala jejich přítomnost. Tyto a nesčetné další příklady dokazují, že lidé jsou vĕtšinou více připoutaní ke svému tĕlu a vlastnímu já, jež představují princip „já“, než ke své rodinĕ a dalšímu vlastnictví, jež představují princip „moje“. I když jsou podmínĕné duše velmi pyšné na svou takzvanou lásku ke společnosti, rodinĕ a tak dále, ve skutečnosti jednají na úrovni hrubého nebo jemného sobectví.

Verš

dehātma-vādināṁ puṁsām
api rājanya-sattama
yathā dehaḥ priyatamas
tathā na hy anu ye ca tam

Synonyma

deha-ātma-vādinām — jež uznávají názor, že tĕlo je vlastní já; puṁsām — pro osoby; api — vskutku; rājanya-sat-tama — ó nejlepší z králů; yathā — jak; dehaḥ — tĕlo; priya-tamaḥ — nejdražší; tathā — tak; na — ne; hi — jistĕ; anu — vztažené; ye — které vĕci; ca — a; tam — k nĕmu.

Překlad

Tĕm, kdo považují tĕlo za vlastní já, ó nejlepší z králů, nejsou vĕci, které jsou důležité jen proto, že mají vztah s tĕlem, v žádném případĕ tak drahé jako samotné tĕlo.

Verš

deho ’pi mamatā-bhāk cet
tarhy asau nātma-vat priyaḥ
yaj jīryaty api dehe ’smin
jīvitāśā balīyasī

Synonyma

dehaḥ — tĕlo; api — také; mamatā — vlastnických pocitů; bhāk — střed; cet — jestliže; tarhi — pak; asau — to tĕlo; na — ne; ātma-vat — stejnĕ jako duše; priyaḥ — drahé; yat — protože; jīryati — když stárne; api — dokonce; dehe — tĕlo; asmin — toto; jīvita-āśā — touha zůstat naživu; balīyasī — velmi silná.

Překlad

Jestliže nĕkdo dospĕje do stádia, kdy považuje tĕlo za „moje“ místo za „já“, pak mu jistĕ nebude tĕlo tak drahé jako jeho skutečné já. Vždyť touha zůstat naživu zůstává silná, i když tĕlo stárne a přestává fungovat.

Význam

Slovo mamatā-bhāk je zde velmi významné. Obyčejná pošetilá osoba si myslí: „Jsem toto tĕlo.“ Trochu soudnĕjší a inteligentnĕjší osoba uvažuje: „Toto je moje tĕlo.“ V literatuře a folklóru se často setkáváme s tématem staré, sešlé osoby, která sní o tom, že získá nové, mladé tĕlo. I obyčejní lidé tedy mají potuchu o seberealizaci a instinktivnĕ chápou, že duše může existovat v mnoha různých tĕlech.

S tím, jak tĕlo inteligentní osoby stárne a přestává fungovat, si ona sama silnĕ přeje žít, přestože ví, že její tĕlo už moc dlouho žít nemůže. To je známka postupného uvĕdomování si, že vlastní já je důležitĕjší než tĕlo. Už jen samotná touha po životĕ tedy může nepřímo dovést k předbĕžnému pochopení seberealizace. A v tomto případĕ také platí, že základní připoutanost se týká vlastního já a ne údajného majetku.

Lze podotknout, že celý rozhovor mezi králem Parīkṣitem a Śukadevou Gosvāmīm ohlednĕ toho, jak drahé je vlastní já, má v konečném smyslu uvést téma, proč byl kravám a gopīm ve Vṛndāvanu Kṛṣṇa dražší než jejich vlastní já, a rozhodnĕ dražší než jejich vlastní potomstvo. Rozhovor pokračoval takto.

Verš

tasmāt priyatamaḥ svātmā
sarveṣām api dehinām
tad-artham eva sakalaṁ
jagad etac carācaram

Synonyma

tasmāt — proto; priya-tamaḥ — nejdražší; sva-ātmā — vlastní já; sarveṣām — všech; api — vskutku; dehinām — vtĕlených živých bytostí; tat-artham — kvůli nĕmu; eva — jistĕ; sakalam — celý; jagat — stvořený vesmír; etat — tento; cara-acaram — s jeho pohyblivými a nehybnými bytostmi.

Překlad

Takže tím, co je každé vtĕlené živé bytosti nejdražší, je její vlastní já, a jen pro uspokojení tohoto vlastního já existuje celé hmotné stvoření plné pohyblivých a nehybných bytostí.

Význam

Slovo carācaram poukazuje na pohyblivé živé bytosti, jako jsou zvířata, a nehybné živé bytosti, jako jsou stromy. Jinak také může označovat movité jmĕní, k nĕmuž patří členové rodiny a domácí zvířata, a nemovité jmĕní jako dům a domácí vybavení.

Verš

kṛṣṇam enam avehi tvam
ātmānam akhilātmanām
jagad-dhitāya so ’py atra
dehīvābhāti māyayā

Synonyma

kṛṣṇam — Pána Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství; enam — toto; avehi — snaž se poznat; tvam — ty; ātmānam — Duše; akhila-ātmanām — všech živých bytostí; jagat-hitāya — pro dobro celého vesmíru; saḥ — On; api — zajisté; atra — zde; dehī — lidská bytost; iva — jako; ābhāti — zjevuje se; māyayā — působením své vnitřní energie.

Překlad

Mĕl bys vĕdĕt, že Kṛṣṇa je původní duše všech živých bytostí. Ze své bezpříčinné milosti se zjevil jako obyčejná lidská bytost pro dobro celého vesmíru. Učinil tak silou své vnitřní energie.

Význam

V Caitanya-caritāmṛtĕ, Madhya-līle, kapitole dvacáté, sloce 162, Śrīla Prabhupāda komentuje tento verš takto: „Parīkṣit Mahārāja se Śukadevy Gosvāmīho zeptal, proč mĕli obyvatelé Vṛndāvanu Kṛṣṇu tak rádi, dokonce více než svoje vlastní dĕti a samotný život. Śukadeva Gosvāmī tehdy odpovĕdĕl, že ātmā neboli duše je velice drahá každému a zvláštĕ všem živým bytostem, které přijaly hmotná tĕla. Tato ātmā, duše, je však nedílnou částí Kṛṣṇy. Z toho důvodu je Kṛṣṇa každé živé bytosti nesmírnĕ drahý. Každému je velmi drahé jeho tĕlo a chce ho za každou cenu ochránit, protože v nĕm žije duše. Kvůli blízkému vztahu duše a tĕla je tĕlo pro každého drahé a důležité. Podobnĕ je všem živým bytostem drahá i duše jako nedílná část Kṛṣṇy, Nejvyššího Pána. Duše však bohužel na své přirozené postavení zapomíná a myslí si, že je pouze tĕlem (deha-ātma-buddhi), a tak podléhá zákonům hmotné přírody. Jakmile pomocí inteligence znovu probudí svou náklonnost ke Kṛṣṇovi, může pochopit, že není tĕlem, ale Kṛṣṇovou nedílnou částí. S tímto poznáním se již nebude lopotit pod vlivem připoutanosti k tĕlu a všemu, co k nĕmu patří (janasya moho 'yam ahaṁ mameti). Hmotná existence, kde si živá bytost myslí: „Jsem toto tĕlo a toto mi patří,“ je také iluzorní. Svou náklonnost je nutné přesmĕrovat na Kṛṣṇu. Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.7) uvádí:

vāsudeve bhagavati
bhakti-yogaḥ prayojitaḥ
janayaty āśu vairāgyaṁ
jñānaṁ ca yad ahaitukam

,Oddanou službou Osobnosti Božství, Śrī Kṛṣṇovi, človĕk okamžitĕ získá bezpříčinné poznání a odpoutanost od svĕta.̀“

Verš

vastuto jānatām atra
kṛṣṇaṁ sthāsnu cariṣṇu ca
bhagavad-rūpam akhilaṁ
nānyad vastv iha kiñcana

Synonyma

vastutaḥ — ve skutečnosti; jānatām — pro ty, kdo znají; atra — v tomto svĕtĕ; kṛṣṇam — Pána Kṛṣṇu; sthāsnu — nehybné; cariṣṇu — pohyblivé; ca — a; bhagavat-rūpam — projevené podoby Osobnosti Božství; akhilam — vše; na — nic; anyat — jinak; vastu — podstata; iha — zde; kiñcana — vůbec.

Překlad

Ti v tomto svĕtĕ, kdo znají Pána Kṛṣṇu takového, jaký je, vidí všechny tvory, nehybné i pohyblivé, jako projevené podoby Nejvyšší Osobnosti Božství. Tyto osvícené osoby neuznávají žádnou realitu oddĕlenou od Nejvyššího Pána Kṛṣṇy.

Význam

Všechno existuje v Pánu Kṛṣṇovi a Pán Kṛṣṇa existuje ve všem. Zároveň vývoj vždy probíhá od energetického zdroje k expandované energii. Pán Kṛṣṇa je původní osobnost, z níž vycházejí všechny ostatní osobnosti. On je nejvyšší energetický zdroj, z nĕhož se projevují všechny kategorie a všechny rozmĕry energie. Naše vlastní tĕla, vlastní já, rodiny, přátelé, stát, planeta, vesmír a tak dále – to vše jsou tedy projevy Nejvyššího Pána, který se expanduje prostřednictvím svých osobních energií. Pán Kṛṣṇa je rozhodnĕ nejvyšším cílem naší lásky a našeho zalíbení a všemu ostatnímu, jako například tĕlu, rodinĕ a domovu, bychom mĕli vĕnovat náklonnost až ve druhé řadĕ. Navíc podrobným analytickým zkoumáním naší situace zjistíme, že i druhotné cíle naší lásky jsou projevy Pána Kṛṣṇy. Závĕr je, že Pán Kṛṣṇa je náš jediný přítel a cíl naší lásky.

V knize Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství komentuje Śrīla Prabhupāda tento verš takto: „Nic nemůže být přitažlivé, aniž by to bylo expanzí Kṛṣṇy. Je-li ve vesmírném projevu nĕco přitažlivé, je to díky Kṛṣṇovi. Kṛṣṇa je tedy zdrojem veškeré radosti. Kṛṣṇa je činnou složkou všeho a vysoce pokročilí transcendentalisté vidí všechno ve spojení s Ním. V Caitanya-caritāmṛtĕ je řečeno, že mahā-bhāgavata neboli velice pokročilý oddaný vidí Kṛṣṇu jako činnou složku ve všech pohyblivých i nehybných živých bytostech. Proto vidí vše ve vesmírném projevu ve vztahu ke Kṛṣṇovi.“

Verš

sarveṣām api vastūnāṁ
bhāvārtho bhavati sthitaḥ
tasyāpi bhagavān kṛṣṇaḥ
kim atad vastu rūpyatām

Synonyma

sarveṣām — všech; api — jistĕ; vastūnām — vĕcí; bhāva-arthaḥ — původní, neprojevená příčinná fáze hmotné přírody; bhavati — je; sthitaḥ — ustavena; tasya — této neprojevené přírody; api — dokonce; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; kṛṣṇaḥ — Pán Kṛṣṇa; kim — jaká; atat — od Nĕho oddĕlená; vastu — vĕc; rūpyatām — může být nalezena.

Překlad

Původní, neprojevená podoba hmotné přírody je zdrojem všech hmotných vĕcí a zdrojem dokonce i této subtilní hmotné přírody je Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa. Co od Nĕho oddĕleného bychom tedy mohli nalézt?

Verš

samāśritā ye pada-pallava-plavaṁ
mahat-padaṁ puṇya-yaśo murāreḥ
bhavāmbudhir vatsa-padaṁ paraṁ padaṁ
padaṁ padaṁ yad vipadāṁ na teṣām

Synonyma

samāśritāḥ — přijali útočištĕ; ye — ti, kdo; pada — u nohou; pallava — podobných poupatům; plavam — které jsou lodí; mahat — celého hmotného stvoření, nebo také velkých duší; padam — útočištĕ; puṇya — svrchovanĕ zbožná; yaśaḥ — jehož sláva; mura-areḥ — nepřítele démona Mury; bhava — hmotné existence; ambudhiḥ — oceán; vatsa-padam — otisk telecího kopýtka; param padam — nejvyšší sídlo, Vaikuṇṭha; padam padam — na každém kroku; yat — kde; vipadām — hmotných utrpení; na — není; teṣām — pro nĕ.

Překlad

Pro toho, kdo se uchýlil na loď v podobĕ lotosových nohou Pána, jenž je útočištĕm vesmírného projevu a je známý pod jménem Murāri, nepřítel démona Mury, je oceán hmotného svĕta jako voda v otisku kopýtka telete. Jeho cílem je paraṁ padam neboli Vaikuṇṭha, tedy místo, kde neexistuje hmotné utrpení – nikoliv místo, kde hrozí nebezpečí na každém kroku.

Význam

Tento překlad je převzatý z komentáře Śrīly Prabhupādy k Bhagavad-gītĕ takové, jaká je, druhé kapitole, sloce 51.

Podle Śrīly Śrīdhara Svāmīho tento verš shrnuje poznání předané v této části Śrīmad-Bhāgavatamu. Lotosové nohy Pána Kṛṣṇy jsou popsány jako pallava, poupata kvĕtů, neboť jsou velmi jemné a mají růžový nádech. Podle Śrīly Sanātany Gosvāmīho vyjadřuje slovo pallava také to, že lotosové nohy Pána Kṛṣṇy jsou jako stromy přání, jež dovedou splnit všechna přání Pánových čistých oddaných. I vznešení oddaní jako je Śrī Nārada, kteří jsou sami velkým útočištĕm pro podmínĕné duše v tomto vesmíru, vyhledávají útočištĕ u lotosových nohou Pána Śrī Kṛṣṇy. Je tedy přirozené, že když se Pán Kṛṣṇa projevil jako všichni chlapci a telátka z Vṛndāvanu, byli k nim jejich rodiče přitahovaní víc než kdy předtím. Pán Kṛṣṇa je zdrojem veškeré blaženosti, a jelikož je dokonale přitažlivý, je konečným cílem lásky každé bytosti.

Verš

etat te sarvam ākhyātaṁ
yat pṛṣṭo ’ham iha tvayā
tat kaumāre hari-kṛtaṁ
paugaṇḍe parikīrtitam

Synonyma

etat — toto; te — tobĕ; sarvam — všechno; ākhyātam — popsané; yat — co; pṛṣṭaḥ — požádaný; aham — já; iha — v této souvislosti; tvayā — tebou; tat — to; kaumāre — v rané fázi Jeho dĕtství (až do konce pátého roku Jeho vĕku); hari-kṛtam — konané Pánem Harim; paugaṇḍe — v pozdĕjší fázi dĕtství (počínaje šestým rokem); parikīrtitam — oslavované.

Překlad

Jelikož ses mĕ tázal, podrobnĕ jsem ti popsal ty činnosti, které Pán Hari konal, když Mu bylo pĕt let, ale které nebyly oslavované, dokud Mu nebylo šest.

Verš

etat suhṛdbhiś caritaṁ murārer
aghārdanaṁ śādvala-jemanaṁ ca
vyaktetarad rūpam ajorv-abhiṣṭavaṁ
śṛṇvan gṛṇann eti naro ’khilārthān

Synonyma

etat — tyto; suhṛdbhiḥ — společnĕ s přáteli pasáčky; caritam — zábavy; murāreḥ — Pána Murāriho; agha-ardanam — zahubení démona Aghāsury; śādvala — na trávĕ v lese; jemanam — obĕdvání; ca — a; vyakta-itarat — nadpozemské; rūpam — transcendentální podobĕ Pána; aja — Pánem Brahmou; uru — obšírné; abhiṣṭavam — přednášení modliteb; śṛṇvan — když poslouchá; gṛṇan — když pronáší; eti — dosáhne; naraḥ — kdokoliv; akhila-arthān — všeho kýženého.

Překlad

Každému, kdo naslouchá o tĕchto zábavách Pána Murāriho, kterým se vĕnoval se svými přáteli pasáčky – o zabití Aghāsury, obĕdĕ na lesním palouku, o tom, jak Pán projevil transcendentální podoby, a o úžasných modlitbách, které přednesl Pán Brahmā – nebo kdo o nich sám vypráví, se nepochybnĕ splní všechny duchovní touhy.

Význam

Podle Śrīly Sanātany Gosvāmīho i ten, kdo má jen zájem naslouchat o zábavách Pána Kṛṣṇy a vyprávĕt o nich, dosáhne duchovní dokonalosti. Mnoho oddaných, kteří se s vážností vĕnují šíření vĕdomí Kṛṣṇy, je často tak zaneprázdnĕných, že nemohou hovořit a naslouchat o zábavách Pána ke své plné spokojenosti. Avšak pouhou silnou touhou stále hovořit a naslouchat o Pánu Kṛṣṇovi dosáhnou duchovní dokonalosti. Samozřejmĕ bychom mĕli nechávat tyto transcendentální zábavy Pána znít co nejvíce je to možné.

Verš

evaṁ vihāraiḥ kaumāraiḥ
kaumāraṁ jahatur vraje
nilāyanaiḥ setu-bandhair
markaṭotplavanādibhiḥ

Synonyma

evam — takto; vihāraiḥ — se zábavami; kaumāraiḥ — chlapectví; kaumāram — dĕtský vĕk do pĕti let; jahatuḥ — strávili; vraje — v oblasti Vṛndāvanu; nilāyanaiḥ — když honili jeden druhého; setu-bandhaiḥ — se stavĕním mostů; markaṭa-utplavana — s opičím poskakováním; ādibhiḥ — a tak dále.

Překlad

Takto chlapci strávili dĕtství v oblasti Vṛndāvanu hraním na schovávanou, stavĕním dĕtských mostů, poskakováním jako opice a mnoha podobnými hrami.

Význam

Podle Śrīly Sanātany Gosvāmīho slovo nilāyanaiḥ označuje hry jako například na schovávanou nebo na četníky a zlodĕje. Nĕkdy chlapci poskakovali jako opice v armádĕ Pána Rāmacandry a potom sehrávali stavbu mostu na Laṅku tak, že stavĕli mosty v jezírkách či rybnících. Jindy zase napodobovali zábavu stloukání oceánu mléka, a jindy hráli s míči chytanou. V duchovním svĕtĕ můžeme najít veškeré radovánky, a to s jedinou podmínkou – že se vše dĕje s čistou láskou k Bohu neboli s vĕdomím Kṛṣṇy.

Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy ke čtrnácté kapitole desátého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané „Brahmā se modlí k Pánu Kṛṣṇovi“.