Śrīmad-Bhāgavatam 10.14.15
Verš
tac cej jala-sthaṁ tava saj jagad-vapuḥ
kiṁ me na dṛṣṭaṁ bhagavaṁs tadaiva
kiṁ vā su-dṛṣṭaṁ hṛdi me tadaiva
kiṁ no sapady eva punar vyadarśi
kiṁ me na dṛṣṭaṁ bhagavaṁs tadaiva
kiṁ vā su-dṛṣṭaṁ hṛdi me tadaiva
kiṁ no sapady eva punar vyadarśi
Synonyma
tat — to; cet — jestliže; jala-stham — setrvávající na vodě; tava — Tvé; sat — skutečné; jagat — zaštiťující celý vesmír; vapuḥ — transcendentální tělo; kim — proč; me — mnou; na dṛṣṭam — nebylo viděné; bhagavan — ó Nejvyšší Pane; tadā eva — právě tehdy; kim — proč; vā — nebo; su-dṛṣṭam — dokonale viděné; hṛdi — v srdci; me — mnou; tadā eva — tehdy; kim — proč; na — ne; u — na druhou stranu; sapadi — náhle; eva — jistě; punaḥ — zase; vyadarśi — bylo viděné.
Překlad
Můj milý Pane, jestliže Tvé transcendentální tělo, které poskytuje útočiště celému vesmíru, skutečně leží na vodě, tak proč jsem Tě neviděl, když jsem Tě hledal? A přestože jsem Tě nebyl schopný náležitě vidět ve svém srdci, proč ses mi pak najednou vyjevil?
Význam
Zde Pán Brahmā mluví o svém zážitku na úsvitu stvoření vesmíru. Popisuje to druhý zpěv Śrīmad-Bhāgavatamu – Pán Brahmā se narodil na trůnu v podobě obrovského lotosu, jehož stonek vyrůstal z pupku Nārāyaṇa. Brahmā byl zmatený ohledně toho, kde se nachází, co má dělat a kdo je, a proto se snažil zjistit zdroj lotosového stonku a hledal jasné informace. Když nemohl Osobnost Božství najít, vrátil se na svůj trůn a věnoval se přísné askezi, ke které ho vybídl transcendentální hlas Pána, jehož slyšel, ale neviděl. Po dlouhé meditaci Pána uviděl, ale potom Ho opět ztratil z dohledu. Z toho Brahmā usuzuje, že transcendentální tělo Osobnosti Božství není hmotné, ale je věčnou, duchovní podobou obdařenou nepochopitelnými mystickými silami. Jinak řečeno, Pán Brahmā tedy neměl co vyzývat Osobnost Božství, Pána všech mystických sil.