Śrīmad-Bhāgavatam 10.14.11
Verš
kvāhaṁ tamo-mahad-ahaṁ-kha-carāgni-vār-bhū-
saṁveṣṭitāṇḍa-ghaṭa-sapta-vitasti-kāyaḥ
kvedṛg-vidhāvigaṇitāṇḍa-parāṇu-caryā-
vātādhva-roma-vivarasya ca te mahitvam
saṁveṣṭitāṇḍa-ghaṭa-sapta-vitasti-kāyaḥ
kvedṛg-vidhāvigaṇitāṇḍa-parāṇu-caryā-
vātādhva-roma-vivarasya ca te mahitvam
Synonyma
kva — kde; aham — já; tamaḥ — hmotná příroda; mahat — souhrn hmotné energie; aham — falešné ego; kha — éter; cara — vzduch; agni — oheň; vāḥ — voda; bhū — země; saṁveṣṭita — jimi obklopený; aṇḍa-ghaṭa — vesmír připomínající nádobu; sapta-vitasti — sedm délek dlaně; kāyaḥ — tělo; kva — kde; īdṛk — takové; vidhā — jako; avigaṇita — neomezené; aṇḍa — vesmíry; para-aṇu — jako atomický prach; caryā — pohybující se; vāta-adhva — průduchy; roma — chlupů na těle; vivarasya — otvorů; ca — také; te — Tvoje; mahitvam — vznešenost.
Překlad
Co jsem já, nepatrné stvoření o velikosti sedmi délek vlastní dlaně? Jsem uzavřený ve vesmíru podobajícím se nádobě a skládajícím se z hmotné přírody, souhrnu hmotné energie, falešného ega, éteru, vzduchu, ohně, vody a země. Jaká je však Tvoje sláva? Neomezené vesmíry procházejí póry Tvého těla tak jako částečky prachu procházejí otvory v okenní síti.
Význam
V Caitanya-caritāmṛtě, Ādi-līle, páté kapitole, sloce 72 Śrīla Prabhupāda podává k tomuto verši následující význam: „Pán Brahmā se poté, co ukradl všechna Kṛṣṇova telátka a pasáčky, vrátil a viděl, jak si klidně s Kṛṣṇou hrají dál. Přiznal svou porážku a přednesl tuto modlitbu. Ani tak vznešená podmíněná duše, jako je Brahmā, který řídí dění v celém vesmíru, se nemůže srovnávat s Nejvyšším Pánem, Osobností Božství, protože On může stvořit nesčetné vesmíry jednoduše duchovními paprsky vycházejícími z pórů Jeho těla. Materialističtí vědci by si měli z Brahmových výroků o naší nepatrnosti ve srovnání s Bohem vzít ponaučení. Z těchto Brahmových modliteb se mají hodně co učit ti, kdo neprávem zpyšněli nabytou mocí.“
V knize Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, ve čtrnácté kapitole, Śrīla Prabhupāda tento verš dále komentuje: „Pán Brahmā si uvědomil své skutečné postavení. Je zajisté nejvyšší učitel tohoto vesmíru, který zodpovídá za stvoření hmotné přírody skládající se z celkové hmotné energie, falešného ega, prostoru, vzduchu, ohně, vody a země. Tento vesmír může být obrovský, ale přesto se dá změřit, stejně jako naše tělo. Výška lidského těla se obvykle rovná sedmi délkám dlaně. Tento vesmír se může podobat nesmírně velkému tělu, ale pro Pána Brahmu neměří víc než sedm délek jeho dlaně.
Kromě tohoto vesmíru existuje nekonečné množství jiných vesmírů, kam moc tohoto Brahmy nesahá. Tak jako nesčetné nepatrné částečky procházejí sítí v okně, milióny a bilióny vesmírů vycházejí v podobě semínek z pórů těla Mahā-Viṣṇua, a tento Mahā-Viṣṇu je pouze částí části úplné expanze Kṛṣṇy. I když je Pán Brahmā nejvyšším tvorem v tomto vesmíru, jaká je za těchto okolností jeho důležitost v přítomnosti Pána Kṛṣṇy?“