Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.14.10

Verš

ataḥ kṣamasvācyuta me rajo-bhuvo
hy ajānatas tvat-pṛthag-īśa-māninaḥ
ajāvalepāndha-tamo-’ndha-cakṣuṣa
eṣo ’nukampyo mayi nāthavān iti

Synonyma

ataḥ — proto; kṣamasva — prosím promiň; acyuta — ó neklesající Pane; me — mnĕ; rajaḥ-bhuvaḥ — který jsem se narodil pod vlivem kvality vášnĕ; hi — jistĕ; ajānataḥ — nevĕdomému; tvat — od Tebe; pṛthak — oddĕlený; īśa — vládce; māninaḥ — který si o sobĕ myslí; aja — nezrozený stvořitel; avalepa — zahalující; andha-tamaḥ — touto temnotou nevĕdomosti; andha — zaslepené; cakṣuṣaḥ — mé oči; eṣaḥ — tato osoba; anukampyaḥ — potřebuje milost; mayi — Mĕ; nātha-vān — jež má za svého Pána; iti — takto uvažující.

Překlad

Proto mi laskavĕ promiň mé přestupky, ó neklesající Pane. Narodil jsem se pod vlivem kvality vášnĕ, a proto jsem pošetilec, který se považuje za vládce nezávislého na Tobĕ. Mé oči jsou zaslepené temnotou nevĕdomosti, a tím pádem si o sobĕ myslím, že jsem nezrozený stvořitel vesmíru. Ale přihlédni prosím k tomu, že jsem Tvůj služebník, a tudíž si zasloužím Tvůj soucit.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura ve svém komentáři vysvĕtluje, že Brahmā předkládá Pánu tento argument: „Můj milý Pane, jednal jsem natolik špatnĕ, že si jistĕ zasloužím trest. Na druhou stranu bys mĕ mĕl považovat za nevinného hlupáka a mít se mnou soucit, když jsem tak nevĕdomý. Zasloužím si tedy trest i odpuštĕní, ale přesto Tĕ pokornĕ prosím, abys byl v tomto případĕ tolerantní a jednoduše mi prominul a prokázal mi svou milost.“

Slova nāthavān iti vyjadřují, že Pán Brahmā chtĕl Pánu Kṛṣṇovi pokornĕ připomenout, že je koneckonců Brahmovým otcem a pánem, a mĕl by tedy prominout nešťastné přestupky svého pokorného služebníka. Každá podmínĕná duše, ať se jedná o Pána Brahmu nebo o nepatrného mravence, se klamnĕ ztotožňuje s hmotným svĕtem, a tak zapomíná na svůj vĕčný vztah s Nejvyšší Osobností Božství. Pán Brahmā, jenž zastává významné postavení stvořitele vesmíru, má rovnĕž sklony považovat se za pána tohoto svĕta, a proto nĕkdy zapomíná, že je nepatrný služebník Nejvyššího Pána. Nyní se Kṛṣṇovou milostí tato jeho mylná představa o své totožnosti napravuje a Pán Brahmā si vzpomíná, že ve svém přirozeném postavení je vĕčný služebník Boha.