Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv první: Stvoření » KAPITOLA OSMNÁCTÁ

Śrīmad-bhāgavatam 1.18.15

Verš

tan no bhavān vai bhagavat-pradhāno
mahattamaikānta-parāyaṇasya
harer udāraṁ caritaṁ viśuddhaṁ
śuśrūṣatāṁ no vitanotu vidvan

Synonyma

tat — proto; naḥ — nás; bhavān — ty; vai — jistě; bhagavat — ve vztahu k Osobnosti Božství; pradhānaḥ — hlavně; mahat-tama — největší z velkých; ekānta — výlučně; parāyaṇasya — útočiště; hareḥ — Pána; udāram — nestranný; caritam — činnosti; viśuddham — transcendentální; śuśrūṣatām — ti, kteří jsou pozorní a otevření; naḥ — nám; vitanotu — prosíme popiš; vidvan — ó učený.

Překlad

Ó Sūto Gosvāmī, jsi učený a čistý oddaný Pána, protože Osobnost Božství je hlavním objektem tvé služby. Proto prosíme, popiš nám zábavy Pána, které se vymykají všem hmotným představám, neboť dychtíme přijmout taková poselství.

Význam

Ten, kdo vypráví o transcendentálních činnostech Pána, má mít jen jeden objekt uctívání a služby — Pána Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství. A posluchači těchto námětů mají dychtit po naslouchání o Něm. Je-li možná taková kombinace — kvalifikovaný vypravěč a kvalifikované publikum — pak je to ta vhodná situace pro pokračování rozprav o Transcendenci. Profesionální vypravěči a posluchači zapletení v hmotných činnostech nemohou z těchto rozprav vytěžit ten skutečný prospěch. Profesionální vypravěči předvádějí Bhāgavata-saptāhu, aby si tím vydělali na své rodinné výdaje, a hmotně založené publikum naslouchá těmto rozpravám Bhāgavata-saptāhy s vizí hmotného prospěchu v oblasti náboženství, bohatství, smyslového požitku či osvobození. Takové rozpravy o Bhāgavatamu jsou znečištěné hmotnými kvalitami. Rozpravy mezi světci v Naimiṣāraṇyi a Śrī Sūtou Gosvāmīm jsou však na transcendentální úrovni. Jejich motivem není žádný hmotný zisk. Při takových rozpravách vychutnává jak publikum, tak i vypravěč neomezenou transcendentální rozkoš, a mohou proto pokračovat po mnoho tisíc let. Nyní trvají Bhāgavata-saptāhy pouhých sedm dní a když představení skončí, publikum i vypravěč se zapojí do svých obvyklých hmotných činností. Je tomu tak proto, že vypravěč není bhagavat-pradhāna a publikum není śuśrūṣatām, jak bylo vysvětleno dříve.