Skip to main content

33. KAPITOLA

Capítulo 33

Popis tance rāsa

Descrição da Dança da Rāsa

Gópí nesmírně potěšila uklidňující slova Nejvyšší Osobnosti Božství Krišny. Úplně se oprostily od velkého utrpení způsobeného odloučením, protože mohly nejen naslouchat Jeho slovům, ale také se dotýkat Jeho rukou a nohou. Poté Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, započal svůj tanec rāsa. Tak se nazývá tanec ve středu mnoha dívek. Krišna tedy tančil mezi těmi nejkrásnějšími a nejšťastnějšími dívkami ve třech světech. Gópí z Vrindávanu, které byly ke Krišnovi tolik přitahované, s Ním tančily ruku v ruce.

Depois que Kṛṣṇa, a Suprema Personalidade de Deus, falou dessa maneira para acalmá-las, as gopīs ficaram muito satisfeitas. E não só por ouvirem Suas palavras, mas também por tocarem as mãos e pernas da Suprema Personalidade de Deus, elas ficaram completamente aliviadas do grande sofrimento da separação. Depois disso, a Suprema Personalidade de Deus começou Sua dança da rāsa. Uma dança no meio de muitas moças chama-se “dança da rāsa”. Então, Kṛṣṇa começou a dançar entre as moças mais belas e afortunadas dos três mundos. As gopīs de Vṛndāvana, que sentiam tanta atração por Ele, dançaram com Kṛṣṇa de mãos dadas.

Krišnův tanec rāsa by nikdy neměl být přirovnáván k nějakému hmotnému tanci, jako na plesech nebo tanečních zábavách. Tanec rāsa je naprosto duchovní. Pro potvrzení této skutečnosti se Krišna, nejvyšší mystik, expandoval do mnoha podob a stál po boku každé gópí. Položil ruce kolem ramen gópí, které stály po Jeho stranách, a začal tančit mezi nimi. Gópí neviděly Krišnovy mystické expanze, protože se každé Krišna jevil, jako že je sám. Každá gópí si myslela, že Krišna tančí pouze s ní. Nad hlavami jim létalo mnoho letadel s obyvateli nebeských planet, kteří chtěli vidět Krišnův krásný tanec s gópími. Gandharvové a Kinnarové zpívali a všichni Gandharvové v doprovodu svých manželek shazovali na tanečníky květy.

Jamais se deve comparar a dança da rāsa de Kṛṣṇa a qualquer espécie de dança material, como um baile ou dança social, pois ela é uma representação completamente espiritual. A fim de estabelecer este fato, Kṛṣṇa, o místico supremo, expandiu-Se em muitas formas e ficou ao lado de cada gopī. Colocando as mãos nos ombros das gopīs de ambos os Seus lados, Kṛṣṇa começou a dançar entre elas. As expansões místicas de Kṛṣṇa não eram percebidas pelas gopīs porque Kṛṣṇa aparecia sozinho para cada uma delas, e cada gopī pensava que Kṛṣṇa estava dançando só com ela. Sobre aquela dança maravilhosa, voavam muitos aeroplanos carregando os cidadãos dos planetas celestes, que estavam muito ansiosos por ver a maravilhosa dança de Kṛṣṇa com as gopīs. Os gandharvas e kinnaras começaram a cantar, e, acompanhados das respectivas esposas, todos os gandharvas começaram a derramar chuvas de flores sobre os dançarinos.

Jak spolu gópí a Krišna tancovali, cinkání jejich zvonků, přívěsků a náramků vytvářelo příjemný hudební doprovod. Vypadalo to, jako kdyby Krišna byl zelený safírový medailónek na zlatém náhrdelníku ozdobeném drahými kameny. Krišna i gópí při tanci předváděli neobyčejné figury. Pohyby jejich nohou, když zpívali a tančili, způsob, jakým se drželi, pohyby jejich obočí, jejich úsměvy, pohyby ňader a šatů gópí, jejich náušnice, jejich tváře, jejich vlasy ozdobené květy — to vše dohromady působilo jako mraky, hřmění, sníh a blýskání. Krišnovy tělesné rysy vypadaly jako shluk mraků, písně gópí zněly jako hřmění, jejich krása připomínala blýskání na obloze a kapky potu na jejich tvářích vypadaly jako padající sníh. Takto byli gópí a Krišna plně zabráni do tance.

Enquanto as gopīs e Kṛṣṇa dançavam juntos, o tilintar de seus sinos, ornamentos e braceletes produziam um som musical muito bem-aventurado. Kṛṣṇa parecia um medalhão de safira esverdeada no meio de um colar de ouro adornado de pedras preciosas. Enquanto Kṛṣṇa e as gopīs dançavam, seus corpos tinham um aspecto extraordinário. Os movimentos de suas pernas, o repouso de suas mãos uns sobre os outros, os movimentos de suas sobrancelhas, seus sorrisos, o movimento dos seios das gopīs, e suas roupas, brincos, rostos e cabelo com flores – à medida que cantavam e dançavam, tudo isso se combinava e parecia com nuvens, trovão, neve e relâmpago. O aspecto do corpo de Kṛṣṇa era semelhante a um grupo de nuvens, suas canções eram como o trovão, a beleza das gopīs era exatamente como o relâmpago no céu, e as gotas de suor que se viam em seus rostos pareciam a neve caindo. Assim, tanto Kṛṣṇa como as gopīs se entregaram por completo à dança.

Gópím zčervenaly krky, neboť toužily po požitku s Krišnou víc a víc. Krišna pro jejich uspokojení tleskal do rytmu jejich zpěvu. Celý svět je ve skutečnosti naplněný Krišnovým zpěvem, ale různé druhy živých bytostí ho různě oceňují. To potvrzuje Bhagavad-gītā: ye yathā māṁ prapadyante tāṁs tathaiva bhajāmy aham. Krišna tančí a všechny živé bytosti také tančí, ale mezi tancem v duchovním světě a tancem v hmotném světě je rozdíl. To vyjádřil autor Caitanya- caritāmṛty, který říká, že Krišna je nejlepší tanečník a všichni ostatní jsou Jeho služebníci. Každý se snaží napodobovat Krišnův tanec. Ti, kdo si jsou opravdu vědomí Krišny, reagují správně na Krišnův tanec: nesnaží se tančit nezávisle. Ale ti, kdo žijí v hmotném světě, se snaží napodobovat Krišnu jako Nejvyšší Osobnost Božství. Živé bytosti tancují pod vedením Krišnovy māyi a myslí si, že se Krišnovi vyrovnají. To však není pravda. Na úrovni vědomí Krišny takové mylné pojetí neexistuje, protože osoba vědomá si Krišny ví, že Krišna je nejvyšší pán a všichni ostatní jsou Jeho služebníci. Člověk má tančit, aby těšil Krišnu, a ne aby Ho napodoboval nebo se pokoušel vyrovnat Nejvyšší Osobnosti Božství. Gópí chtěly potěšit Krišnu, a proto když zpíval, odpovídaly svým zpěvem a povzbuzovaly Ho voláním: “Výborně! Výborně!” Někdy Ho těšily krásnou hudbou a On na oplátku chválil jejich zpěv.

Os pescoços das gopīs se avermelharam por causa do desejo delas de sentir sempre mais prazer com Kṛṣṇa. Para satisfazê-las, Kṛṣṇa começou a bater palmas no mesmo ritmo do canto. De fato, o mundo inteiro está cheio do canto de Kṛṣṇa, mas as diferentes espécies de entidades vivas apreciam-no de maneiras diferentes. Isso se confirma no Bhagavad-gītā: ye yathā māṁ prapadyante tāṁs tathaiva bhajāmy aham. Kṛṣṇa está dançando, e cada entidade viva também está dançando, mas existe diferença entre dançar no mundo espiritual e dançar no mundo material. O autor do Caitanya-caritāmṛta exprime isso dizendo que o mestre dançarino é Kṛṣṇa, e todos são Seus servos. Todo mundo está tentando imitar a dança de Kṛṣṇa. Aqueles que de fato estão em consciência de Kṛṣṇa respondem direito à dança de Kṛṣṇa: eles não tentam dançar independentemente. Os que estão no mundo material, em contrapartida, tentam imitar Kṛṣṇa como a Suprema Personalidade de Deus. As entidades vivas estão dançando sob a direção da māyā de Kṛṣṇa e estão pensando que são iguais a Kṛṣṇa. Isso não é verdade, no entanto. Na consciência de Kṛṣṇa, não existe essa concepção falsa, porque uma pessoa em consciência de Kṛṣṇa sabe que Kṛṣṇa é o senhor supremo e que todos são Seus servos. Devemos dançar para agradar Kṛṣṇa, não para imitar a Suprema Personalidade de Deus, nem para nos tornarmos iguais a Ele. As gopīs queriam agradar Kṛṣṇa e, por isso, à medida que Kṛṣṇa cantava, elas respondiam e O incentivavam dizendo: “Muito bem! Muito bem!” Às vezes, elas apresentavam belas músicas para o prazer dEle, e Ele respondia elogiando o seu canto.

Některé gópí se tancem a pohybem unavily a položily si ruce na Krišnova ramena. Rozpustily se jim vlasy a květy z nich padaly na zem. Když položily ruce na ramena Šrí Krišny, zaplavila je vůně Jeho těla, která pocházela z lotosu, dalších aromatických květů a pasty ze santálového dřeva. Neodolatelně je přitahoval, a začaly Ho líbat. Některé gópí přitiskly své tváře na Jeho a Krišna jim ze svých úst nabídl rozkousaný arakový oříšek, jenž s velkým potěšením přijaly skrze polibek. Tímto přijímáním arakových oříšků dělaly gópí duchovní pokrok.

Quando algumas das gopīs ficavam muito cansadas de dançar e de agitar seus corpos, elas punham as mãos nos ombros de Śrī Kṛṣṇa e o cabelo delas se soltava, deixando as flores caírem ao chão. Quando punham as mãos nos ombros de Kṛṣṇa, elas eram dominadas pelo perfume do corpo dEle, que emanava do lótus, de outras flores aromáticas e da polpa de sândalo. Elas se enchiam de atração por Ele e começavam a beijá-lO. Algumas gopīs tocavam Kṛṣṇa face a face, e Kṛṣṇa começou a lhes oferecer noz de bétel mascada de Sua boca, que elas trocavam com muito prazer através de beijos. Por aceitarem aquelas nozes de bétel, as gopīs avançaram espiritualmente.

Když gópí zpívaly a tančily delší dobu, unavily se. Krišna tančil vedle nich, a aby zmírnily svou únavu, uchopily Krišnovu ruku a položily ji na svá vzedmutá ňadra. Ruka Šrí Krišny i ňadra gópí jsou věčně příznivé, a když se spojily, duchovně zkrásněly. Gópí se tolik těšily ze společnosti Krišny, manžela bohyně štěstí, že zapomínaly, že mají nějaké jiné manžely v tomto světě, a jakmile je objímaly Krišnovy paže a jakmile s Ním tancovaly a zpívaly, zapomněly na všechno. Takto popisuje Śrīmad-Bhāgavatam krásu gópí tančících s Krišnou: Za uchem měly lotosové květy a obličej měly ozdobený santálovou pastou. Byly označené tilakem a na usmívajících se ústech jim vystoupily kapičky potu. Na nohou jim cinkaly náramky a nákotníčky. Květy z jejich vlasů padaly na Krišnovy lotosové nohy a Krišna byl velice spokojený.

As gopīs ficaram cansadas depois de muito cantar e dançar. Kṛṣṇa estava dançando ao lado delas, e elas, para aliviar Seu cansaço, pegaram a mão de Śrī Kṛṣṇa e puseram-na em seus seios enrijecidos. As mãos de Kṛṣṇa, bem como os seios das gopīs, são eternamente auspiciosos; por isso, quando se combinaram, ambos se realçaram espiritualmente. As gopīs desfrutaram tanto a companhia de Kṛṣṇa, o esposo da deusa da fortuna, que se esqueceram de ter algum outro esposo no mundo e, depois de serem abraçadas pelos braços de Kṛṣṇa, e de dançar e cantar com Ele, elas se esqueceram de tudo. O Śrīmad-Bhāgavatam descreve assim a beleza das gopīs quando estavam dançando a rāsa com Kṛṣṇa: havia flores de lótus em ambas as suas orelhas, e seus rostos estavam adornados com polpa de sândalo. Elas usavam tilaka e havia gotas de suor em suas bocas sorridentes. De seus pés, subia o tilintar de sinos de tornozelos, bem como das pulseiras. As flores de seus cabelos caíam aos pés de lótus de Kṛṣṇa, que estava muito satisfeito.

V Brahma-saṁhitě je vysvětleno, že všechny tyto gópí jsou expanzemi Krišnovy energie blaženosti. Krišna se rukama dotýkal jejich těl, díval se do jejich milých očí a těšil se s nimi stejně, jako si dítě hraje s odrazem svého těla v zrcadle. Když se dotýkal různých částí jejich těl, gópí cítily, jak jimi proudí duchovní energie. Nedokázaly si upravit své povolené šaty, třebaže se o to pokoušely. Jak se zapomněly v Krišnově společnosti, vlasy a šaty se jim rozpustily a jejich ozdoby se uvolnily.

Como diz a Brahma-saṁhitā, todas essas gopīs são expansões da potência de prazer de Kṛṣṇa. Tocando seus corpos com as mãos, e olhando para seus olhos agradáveis, Kṛṣṇa sentia prazer com as gopīs assim como uma criança gosta de brincar com o reflexo de seu corpo em um espelho. Quando Kṛṣṇa tocava as diferentes partes de seus corpos, as gopīs sentiam uma sobrecarga de energia espiritual. Elas não conseguiam ajustar suas roupas afrouxadas, embora tentassem mantê-las decentes. Seu cabelo e suas roupas se espalhavam, e seus ornamentos se afrouxavam enquanto se esqueciam de si na companhia de Kṛṣṇa.

Zatímco se Krišna radoval ve společnosti gópí při tanci rāsa, ohromení polobozi se svými manželkami se shlukovali na nebi. Měsíc, do jisté míry ovlivněný chtíčem, pozoroval tanec a ztuhnul údivem. Gópí se dříve modlily k bohyni Kátjájaní, aby dostaly Krišnu za manžela. Nyní Krišna splnil jejich touhu tak, že se expandoval do tolika podob, kolik bylo gópí, a těšil se s nimi stejně, jako se těší manžel se svou ženou.

Enquanto Kṛṣṇa estava desfrutando a companhia das gopīs na dança da rāsa, os semideuses atônitos e suas esposas se reuniram no céu. A Lua, atormentada com uma espécie de luxúria, começou a assistir à dança e pasmou de admiração. As gopīs haviam orado à deusa Kātyāyanī para terem Kṛṣṇa como seu esposo. Agora, Kṛṣṇa realizava o desejo delas expandindo-Se em tantas formas quantas eram as gopīs e tendo prazer com elas igual a um esposo.

Šríla Šukadéva Gósvámí podotkl, že Krišna je soběstačný — je ātmārāma. Pro své uspokojení nepotřebuje nikoho jiného. Jelikož Ho gópí chtěly mít za manžela, Krišna vyplnil jejich touhu. Když viděl, že je tanec s Ním unavil, okamžitě je začal hladit po tvářích, aby zahnal jejich únavu. Za Jeho vlídné jednání se na Něho gópí dívaly láskyplnými pohledy. Příznivé doteky Krišnovy ruky je zaplavovaly radostí. Jejich usměvavé tváře zářily krásou a s transcendentálním potěšením začaly opěvovat Krišnovu slávu. Jelikož byly čisté oddané, čím více se těšily z Krišnovy společnosti, tím více byly osvíceny Jeho slávou, a takto opětovaly Jeho jednání. Chtěly Krišnu uspokojit oslavováním Jeho transcendentálních zábav. Krišna je Nejvyšší Osobnost Božství, Pán všech pánů, a gópí Ho chtěly uctívat za neobvyklou dávku milosti, kterou jim projevil.

Śrīla Śukadeva Gosvāmī observou que Kṛṣṇa é autossuficiente – Ele é ātmārāma. Ele não precisa de ninguém para Sua satisfação. Como as gopīs queriam Kṛṣṇa como marido, Ele satisfez o desejo delas. Quando Kṛṣṇa viu que as gopīs estavam cansadas por dançar com Ele, Ele imediatamente começou a passar as mãos nos rostos delas de modo a atenuar sua fadiga. Para corresponder à hospitalidade de Kṛṣṇa, as gopīs começaram a olhar amorosamente para Ele. Elas exultaram com o toque auspicioso da mão de Kṛṣṇa. Seus rostos sorridentes irradiavam beleza, e elas começaram a cantar as glórias de Kṛṣṇa com prazer transcendental. Como devotas puras, quanto mais as gopīs desfrutavam a companhia de Kṛṣṇa, mais elas se iluminavam com Suas glórias, retribuindo-Lhe assim. Elas queriam satisfazer Kṛṣṇa glorificando Seus passatempos transcendentais. Kṛṣṇa é a Suprema Personalidade de Deus, o mestre de todos os mestres, e as gopīs queriam adorá-lO por causa da incomum exibição de Sua misericórdia para com elas.

Potom všichni společně vstoupili do vody řeky Jamuny, aby se zbavili únavy z tance rāsa. Když gópí objímaly Krišnovo tělo, liliové girlandy na krku se jim trhaly, a květy červenaly od kunkumy na jejich ňadrech. Kolem bzučeli čmeláci, toužící získat z květů med. Krišna a gópí vešli do vody Jamuny, jako když slon vstoupí do vodní nádrže s mnoha slonicemi. Jak gópí, tak Krišna zapomněli na svou skutečnou totožnost, hráli si ve vodě, těšili se vzájemně ze své společnosti a zaháněli únavu z tance rāsa. Gópí začaly se smíchem cákat na Krišnu vodu a Krišnovi se to velice líbilo. Zatímco se Krišna bavil žertováním a cákáním, polobozi z nebeských planet na Něho shazovali květy. Tak velebili Krišnův jedinečný tanec rāsa a Jeho zábavy s gópími ve vodě řeky Jamuny.

Tanto as gopīs como Kṛṣṇa entraram nas águas do Yamunā só para aliviar sua fadiga da dança da rāsa. As guirlandas de lírios ao redor dos pescoços das gopīs ficaram em pedaços por elas abraçarem o corpo de Kṛṣṇa, e as flores estavam avermelhadas com o kuṅkuma de seus peitos. Os zangões zumbiam ao redor para tirar mel das flores. Kṛṣṇa e as gopīs entraram na água do Yamunā assim como um elefante entra em um reservatório de água com suas muitas companheiras. Tanto as gopīs como Kṛṣṇa se esqueceram de sua verdadeira identidade, brincando na água, desfrutando a companhia uns dos outros e aliviando-se da fadiga da dança da rāsa. As gopīs começaram a respingar água no corpo de Kṛṣṇa, sorrindo o tempo todo, e Kṛṣṇa sentia prazer nisso. Enquanto Kṛṣṇa Se divertia com os gracejos e com o respingar de água, os semideuses nos planetas celestes começaram a despejar flores. Os semideuses assim elogiavam a sobreexcelente dança da rāsa do desfrutador supremo, Kṛṣṇa, e Seus passatempos com as gopīs nas águas do Yamunā.

Poté Pán Krišna a gópí vyšli z vody a procházeli se po břehu Jamuny, kde vál příjemný vánek, který nad vodou i zemí nesl vůni různých květů. Na procházce kolem Jamuny Krišna recitoval různé básně. Tak se radoval ze společnosti gópí za osvěžujícího podzimního svitu měsíce.

Depois disso, o Senhor Kṛṣṇa e as gopīs saíram da água e puseram-se a passear ao longo da margem do Yamunā, onde soprava uma brisa agradável, levando o aroma de diferentes espécies de flores por sobre a água e a terra. Enquanto passeavam na margem do Yamunā, Kṛṣṇa recitava várias espécies de poesia. Assim, Ele desfrutou a companhia das gopīs sob o suavizante luar de outono.

Pohlavní touha je na podzim zvláště silná, ale na Krišnově stycích s gópími je úžasné to, že v nich vůbec pohlavní touha nepůsobila. Šukadéva Gósvámí v Bhāgavatamu jasně popisuje: avaruddha-saurata, že pohlavní pud byl úplně ovládnutý. Mezi tancem Pána Krišny s gópími a tancem obyčejných živých bytostí v hmotném světě je rozdíl. Mahárádž Paríkšit, který poslouchal Śrīmad- Bhāgavatam, chtěl odstranit další mylné představy o tanci rāsa a Krišnových poměrech s gópími, a proto řekl Šukadévovi Gósvámímu: “Krišna se zjevil na Zemi, aby zavedl usměrňující zásady náboženství a zamezil rozmach bezbožnosti. Jeho chování s gópími by však mohlo podporovat bezbožné zásady v hmotném světě. Překvapuje mě, že jednal takovým způsobem a uprostřed noci si užíval s manželkami jiných mužů.” Šukadéva Gósvámí tento výrok Mahárádže Paríkšita vysoce ocenil. V odpovědi předvídá ohavné činnosti májávádských impersonalistů, kteří se snaží mít Krišnovo postavení a užívají si společnosti mladých dívek a žen.

O desejo sexual é ampliado de modo especial no outono, mas o admirável na associação de Kṛṣṇa com as gopīs é que aí não havia possibilidade de desejo sexual. Era, como diz a descrição do Bhāgavata por Śukadeva Gosvāmī, avaruddha-saurata, isto é, o impulso sexual estava completamente controlado. Existe uma distinção entre a dança do Senhor Kṛṣṇa com as gopīs e a dança comum das entidades vivas no mundo material. A fim de esclarecer outras ideias errôneas sobre a dança da rāsa e as aventuras de Kṛṣṇa com as gopīs, Mahārāja Parīkṣit, o ouvinte do Śrīmad-Bhāgavatam, disse a Śukadeva Gosvāmī: “Kṛṣṇa apareceu na Terra para estabelecer os princípios reguladores da religião e para refrear a predominância da irreligião. Todavia, o comportamento de Kṛṣṇa e das gopīs pode incentivar os princípios da irreligião no mundo material. Estou simplesmente surpreso que Ele tenha agido dessa maneira, desfrutando a companhia de esposas alheias na calada da noite”. Esta afirmação de Mahārāja Parīkṣit foi muito apreciada por Śukadeva Gosvāmī. A resposta antecipa os atos abomináveis dos impersonalistas māyāvādīs que se colocam na posição de Kṛṣṇa e desfrutam a companhia de moças e mulheres.

Základní védské pokyny nikomu nedovolují mít pohlavní styk s jinou ženou než s vlastní manželkou. Krišnův zájem o gópí jako by tato pravidla jasně porušoval. Mahárádž Paríkšit rozuměl vyprávění Šukadévy Gósvámího, ale aby dále vyjasnil transcendentální povahu Krišny a gópí v tanci rāsa, dal najevo podivení. To je velmi důležité, aby se zabránilo neomezeným stykům prākṛta- sahajiyů se ženami.

Os preceitos védicos básicos nunca permitem que alguém desfrute de sexo com uma mulher que não a própria esposa. O apreço que Kṛṣṇa tinha pelas gopīs parecia uma nítida violação dessa regra. Mahārāja Parīkṣit compreendeu toda a situação descrita por Śukadeva Gosvāmī, mas, para deixar mais clara a natureza transcendental de Kṛṣṇa e das gopīs na dança da rāsa, ele expressou sua surpresa. Isso é muito importante para impedir a associação irrestrita dos prākṛta-sahajiyās com mulheres.

Ve svém výroku Mahárádž Paríkšit použil několik důležitých slov, které si žádají vyjasnit. První slovo, jugupsitam, znamená “ohavný”. První pochybností Mahárádže Paríkšita bylo: Pán Krišna je Nejvyšší Osobnost Božství a sestoupil, aby zavedl náboženské zásady. Proč se tedy stýkal uprostřed noci s ženami jiných, tančil s nimi, objímal je a líbal? Védské pokyny to zakazují. Když za Ním gópí přišly, sám jim nejprve nařizoval, aby se vrátily domů. Zvát manželky jiných mužů nebo mladé dívky a užívat si s nimi tance je podle Véd ohavné. Proč to Krišna dělal?

Em sua declaração, Mahārāja Parīkṣit usou várias palavras importantes que exigem explicação. A primeira palavra, jugupsitam, significa “abominável”. A primeira dúvida de Mahārāja Parīkṣit era a seguinte: O Senhor Kṛṣṇa é a Suprema Personalidade de Deus que adveio para estabelecer os princípios religiosos. Por que, então, Ele Se misturou com as esposas alheias na calada da noite e Se entregou ao prazer da dança, dos abraços e dos beijos? Segundo os preceitos védicos, isso não é permitido. Também, quando as gopīs primeiro vieram ter com Ele, Ele lhes deu instruções para que voltassem para casa. Chamar as esposas de outras pessoas ou meninas e divertir-se dançando com elas é com certeza abominável de acordo com os Vedas. Por que Kṛṣṇa teria feito isso?

Dále je zde použité slovo āpta-kāma. Někdo může považovat za samozřejmé, že Krišna byl ve společnosti mladých dívek posedlý chtíčem, ale Mahárádž Paríkšit říká, že to nebylo možné. Krišna nemohl být chtivý. Za prvé Mu z hmotného pohledu bylo pouhých osm let, a v takovém věku chlapci nemají smyslné touhy. Āpta-kāma znamená, že Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je spokojený sám v sobě. I kdyby byl žádostivý, nepotřebuje druhé, aby Mu v uspokojení chtivých tužeb pomáhali. Další námitkou může být, že ačkoliv sám nebyl chtivý, smyslné touhy gópí v Něm mohly chtíč vyvolat. Mahárádž Paríkšit však použil další slovo, yadu-pati, které vyjadřuje, že Krišna je nejvznešenější osobností v dynastii Jaduovců. Králové jaduovské dynastie byli považováni za velice zbožné, a stejní byli i jejich potomci. Jak by se Krišna mohl nechat svést, byť i gópími, když se narodil v takovém rodu? Z toho tedy plyne, že není možné, aby Krišna páchal něco ohavného. Mahárádž Paríkšit však pochyboval, proč Krišna jednal tímto způsobem. Jaký byl skutečný záměr?

Outra palavra que se usa aqui é āpta-kāma. Alguns podem achar natural que Kṛṣṇa fosse muito luxurioso entre as mocinhas, mas Parīkṣit Mahārāja disse que isso não era possível. Ele não poderia ser luxurioso. Antes de tudo, segundo cálculos materiais, Ele só tinha oito anos de idade. Nessa idade, não é possível que um menino seja luxurioso. Āpta-kāma quer dizer que a Suprema Personalidade de Deus é autossatisfeito. Mesmo que fosse luxurioso, Ele não precisaria receber ajuda de ninguém para satisfazer Seus desejos luxuriosos. O ponto seguinte é que, embora não sendo luxurioso, Ele poderia ter sido induzido pelos desejos luxuriosos das gopīs. Contudo, Mahārāja Parīkṣit usou outra palavra, yadu-pati, que indica que Kṛṣṇa é a personalidade mais elevada da dinastia dos Yadus. Os reis da dinastia de Yadu eram considerados os mais piedosos, e os descendentes deles também eram assim. Tendo nascido nessa família, como é que Kṛṣṇa poderia ter sido induzido, ainda que pelas gopīs? Conclui-se, portanto, que era impossível que Kṛṣṇa fizesse algo abominável. Mahārāja Parīkṣit, porém, tinha dúvida quanto à razão de Kṛṣṇa ter agido dessa maneira. Qual era a verdadeira intenção dEle?

Další slovo, které Mahárádž Paríkšit použil, když oslovoval Šukadévu Gósvámího, je su-vrata, což znamená, že složil slib konat zbožné činnosti. Šukadéva Gósvámí byl vychovaný jako brahmačárí, a tudíž nebylo možné, aby se zabýval sexem. To mají brahmačárí striktně zakázáno, natož pak brahmačárí, jako byl Šukadéva Gósvámí. Okolnosti týkající se tance rāsa však byly velice podezřelé, a proto Mahárádž Paríkšit žádal Šukadévu Gósvámího o vyjasnění. Šukadéva Gósvámí okamžitě odpověděl, že porušování náboženských zásad nejvyšším vládcem dokládá Jeho velkou moc. Oheň například může pohltit jakoukoliv ohavnou věc — to je projev svrchované moci ohně. Podobně slunce může vstřebat vodu z moči nebo trusu a neznečistí se; naopak se znečištěné místo působením slunečního světla dezinfikuje a sterilizuje.

Outra palavra que Mahārāja Parīkṣit usou quando se dirigiu a Śukadeva Gosvāmī foi suvrata, que quer dizer “fazer voto de praticar atividades piedosas”. Śukadeva Gosvāmī era um brahmacārī educado e, nestas circunstâncias, não lhe era possível fazer sexo. Isso é proibido com rigor aos brahmacārīs, para não falar de um brahmacārī como Śukadeva Gosvāmī. Como as circunstâncias da dança da rāsa eram muito suspeitas, no entanto, Mahārāja Parīkṣit pediu que Śukadeva Gosvāmī as esclarecesse. Śukadeva Gosvāmī respondeu sem demora que as transgressões dos princípios religiosos cometidas pelo controlador supremo testemunham Seu grande poder. Por exemplo, o fogo pode consumir qualquer coisa abominável; esta é a manifestação da supremacia do fogo. De modo semelhante, o Sol pode absorver água de um urinol ou do excremento sem ficar poluído; antes, devido à influência dos raios do Sol, o lugar poluído, contaminado, torna-se desinfetado e esterilizado.

Někdo může také namítat, že je-li Krišna nejvyšší autorita, Jeho činnosti by se měly následovat. V odpověď na tuto námitku Šukadéva Gósvámí jasně řekl, že īśvara neboli svrchovaný vládce může někdy porušit svá vlastní nařízení, ale to může jenom vládce, nikoliv jeho následovníci. Neobvyklé či neobyčejné činnosti vládce se nikdy nemohou napodobovat. Šukadéva Gósvámí varoval, aby podmínění následovníci, kteří ve skutečnosti nemají vládu nad ničím, nikdy ani ve snu nenapodobovali neobvyklé počínání vládce. Májávádský filosof se může křivě prohlašovat za Boha či Krišnu, ale ve skutečnosti nedokáže jednat jako Krišna. Může přesvědčit své stoupence, aby falešně napodobovali tanec rāsa, ale není schopný zvednout kopec Góvardhan. Z minulosti známe mnoho májávádských darebáků, kteří klamali své stoupence a prohlašovali se za Krišnu, aby si mohli užívat v rāsa-līle. V mnoha případech jim v tom zabránila vláda, byli zatčeni a potrestáni. V Uríse potrestal Thákur Bhaktivinód takzvaného avatára Višnua, který napodoboval rāsa-līlu s mladými dívkami. Na tuto takzvanou inkarnaci přicházelo mnoho stížností. Bhaktivinód Thákur byl tehdy soudcem pro občanské záležitosti, a když ho vláda pověřila, aby s tímto darebákem spravedlivě naložil, přísně ho potrestal. Rāsa-līlu nemůže nikdo napodobovat. Šukadéva Gósvámí varuje, že člověk by neměl na její napodobování ani pomyslet. Výslovně uvádí, že pokud se někdo z pošetilosti pokusí napodobit Krišnův tanec rāsa, bude zabit, stejně jako ten, kdo chce napodobovat Pána Šivu, jenž vypil oceán jedu. Pán Šiva vypil oceán jedu a držel ho ve svém hrdle. Jed mu zbarvil hrdlo do modra, a proto se Pán Šiva nazývá Nílakantha. Pokud se však nějaký obyčejný člověk pokouší Pána Šivu napodobovat tím, že pije jed nebo kouří gaňdžu, zničí ho to, a velice brzy zemře. Jednání Pána Šrí Krišny s gópími se událo za zvláštních okolností.

Pode-se também argumentar que, uma vez que Kṛṣṇa é a autoridade suprema, Suas atividades devem ser seguidas. Em resposta a essa questão, Śukadeva Gosvāmī disse muito claramente que īśvara, ou o controlador supremo, pode algumas vezes violar Suas próprias instruções, mas isso só é possível para o próprio controlador, e não para os seguidores. As atividades extraordinárias e incomuns feitas pelo controlador jamais podem ser imitadas. Śukadeva Gosvāmī advertiu que os seguidores condicionados, que de fato não estão no controle, não devem nem mesmo pensar em imitar as atividades incomuns do controlador. Um filósofo māyāvādī pode alegar falsamente ser Deus ou Kṛṣṇa, mas ele não pode de fato agir como Kṛṣṇa. Ele pode persuadir seus seguidores a imitarem falsamente a dança da rāsa, mas ele não é capaz de erguer a colina Govardhana. Temos muitas experiências no passado de māyāvādīs sem caráter que enganaram seus seguidores fazendo-se passar por Kṛṣṇa para desfrutar a rāsa-līlā. Em muitos casos, foram impedidos pelo governo, presos e punidos. No estado de Orissa, Ṭhākura Bhaktivinoda também puniu uma pseudoencarnação de Viṣṇu que estava imitando a rāsa-līlā com menininhas. Muitas queixas foram feitas contra ele. Naquela época, Bhaktivinoda Ṭhākura era magistrado, e o governo o encarregou de julgar o homem sem caráter, que foi punido severamente. A rāsa-līlā não pode ser imitada por ninguém. Śukadeva Gosvāmī adverte que não se deve nem mesmo pensar em imitá-la. Ele menciona especificamente que, se alguém, por tolice, tentar imitar a dança da rāsa de Kṛṣṇa, ele será morto assim como uma pessoa que queira imitar o senhor Śiva bebendo um oceano de veneno. O senhor Śiva bebeu um oceano de veneno e guardou-o em sua garganta. O veneno fez com que sua garganta ficasse azul, em virtude do que o senhor Śiva é conhecido como Nīlakaṇṭha. Todavia, se uma pessoa comum tentar imitar o senhor Śiva, bebendo veneno ou fumando gañjā, com certeza será derrotada e morrerá em muito pouco tempo. A aventura do Senhor Śrī Kṛṣṇa com as gopīs aconteceu sob circunstâncias especiais.

Většina gópí byla ve svých předešlých životech velkými mudrci, kteří dokonale znali Védy, a když se Pán Krišna zjevil jako Pán Rámačandra, chtěli si s Ním užívat. Pán Rámačandra jim slíbil, že se jejich touha splní, jakmile se zjeví jako Krišna. Touha gópí těšit se ze zjevení Pána Krišny tedy byla již dlouho v jejich srdcích. Proto se obrátily na bohyni Kátjájaní, aby dostaly Krišnu za manžela. Existuje mnoho dalších okolností, které potvrzují svrchovanou autoritu Krišny a ukazují, že Krišna není vázán usměrňujícími zásadami hmotného světa. Ve zvláštních případech jedná, jak se Mu zlíbí, aby potěšil své oddané. To může pouze Krišna, protože je nejvyšší vládce. Obyčejní lidé by měli následovat Krišnovy pokyny, jak jsou dány v Bhagavad-gītě, a nemělo by je ani napadnout, aby napodobovali Krišnu v tanci rāsa.

Muitas das gopīs, em suas vidas anteriores, foram grandes sábios versados no estudo dos Vedas. Quando o Senhor Kṛṣṇa apareceu como o Senhor Rāmacandra, estes sábios quiseram desfrutar com Ele. O Senhor Rāmacandra deu-lhes a bênção de que seus desejos seriam satisfeitos quando Ele aparecesse como Kṛṣṇa. Por isso, o desejo das gopīs de desfrutarem o aparecimento do Senhor Kṛṣṇa foi acalentado por muito tempo. Assim, elas se dirigiram à deusa Kātyāyanī para terem Kṛṣṇa como seu esposo. Há também muitas outras circunstâncias que testemunham a suprema autoridade de Kṛṣṇa e mostram que Ele não está preso às regras e regulações do mundo material. Em casos especiais, Ele age como quer para favorecer Seus devotos. Isso só é possível para Ele, porque Ele é o controlador supremo. As pessoas em geral devem seguir as instruções de Kṛṣṇa como constam no Bhagavad-gītā e não devem nem mesmo pensar em imitar o Senhor Kṛṣṇa na dança da rāsa.

Krišnovo zvednutí kopce Góvardhanu a zabíjení velkých démonů, jako Pútany a jiných, jsou zjevně neobyčejné činnosti. Podobně i tanec rāsa je neobyčejná činnost a žádný obyčejný člověk by ho neměl napodobovat. Obyčejný člověk vykonávající své zaměstnání, jako Ardžuna, by měl plnit svou povinnost pro Krišnovo uspokojení; to je v jeho moci. Ardžuna byl válečník a Krišna chtěl, aby bojoval pro Jeho potěšení. Ardžuna souhlasil, i když zprvu bojovat nechtěl. Obyčejní lidé musí vykonávat své povinnosti. Neměli by ze sebe dělat víc, než jsou, a snažit se napodobovat Krišnu, oddávat se rāsa-līle, a tak si přivodit vlastní zkázu. Měli bychom s jistotou vědět, že Krišna jednal vždy pro blaho gópí, bez jakéhokoli vlastního zájmu. Jak je řečeno v Bhagavad-gītě: na māṁ karmāṇi limpanti — Krišna nikdy nezískává požitek jako výsledek svých činností ani za své činnosti nikdy netrpí. Není proto možné, aby jednal bezbožně. Je transcendentální vůči všem náboženským povinnostem a pravidlům. Nikdy se Ho nedotýkají kvality hmotné přírody. Je svrchovaný vládce všech živých bytostí, ať už v lidské společnosti, nebo ve společnosti polobohů na nebeských planetách, či v nižších formách života. Je také svrchovaným vládcem hmotné přírody, a proto se zásadami náboženství či bezbožnosti nemá nic společného.

As atividades de Kṛṣṇa erguendo a colina Govardhana, matando grandes demônios como Pūtanā e outros são, obviamente, todas atividades extraordinárias. De igual modo, a dança da rāsa também é uma atividade extraordinária e não pode ser imitada por nenhum homem comum. Uma pessoa comum entregue a seu dever ocupacional, como Arjuna, deve cumprir seu dever para a satisfação de Kṛṣṇa; isso está em seu poder. Arjuna era um combatente, e Kṛṣṇa quis que ele lutasse para a Sua satisfação. Arjuna concordou, embora a princípio não estivesse disposto a lutar. Os deveres são uma necessidade para as pessoas comuns. Elas não devem passar por cima deles e tentar imitar Kṛṣṇa, entregando-se à rāsa-līlā e provocando, assim, sua ruína. Deve-se saber que Kṛṣṇa não tinha nenhum interesse pessoal em tudo o que fez para a bênção das gopīs. Como diz o Bhagavad-gītā, na māṁ karmāṇi limpanti: Kṛṣṇa jamais desfruta ou sofre os resultados de Suas atividades. Por isso, não é possível que Ele aja irreligiosamente. Ele é transcendental a todas as atividades e princípios religiosos e não é tocado pelos modos da natureza material. Ele é o controlador supremo de todas as entidades vivas, quer na sociedade humana, quer na sociedade dos semideuses nos planetas celestes, quer nas formas inferiores de vida. Ele é o controlador supremo de todas as entidades vivas e da natureza material; portanto, Ele nada tem a ver com princípios religiosos ou irreligiosos.

Šukadéva Gósvámí dále prohlašuje, že velcí mudrci a oddaní, kteří jsou úplně očištění od podmíněného života, se mohou volně pohybovat i ve znečištěném prostředí hmotné přírody tak, že uchovávají Krišnu, Nejvyšší Osobnost Božství, ve svých srdcích. Díky tomu nepodléhají zákonům radosti a bolesti pod vlivem kvalit hmotné přírody. Jak by potom mohl zákonům karmy podléhat Krišna, který se zjevuje působením své vnitřní energie?

Śukadeva Gosvāmī conclui ainda que os grandes sábios e devotos, que estão purificados de toda a vida condicionada, podem se mover livremente mesmo dentro da contaminação da natureza material se mantiverem Kṛṣṇa, a Suprema Personalidade de Deus, dentro de seus corações. Dessa forma, eles também não se sujeitam às leis do prazer e da dor nos modos da natureza material. Como, então, é possível que Kṛṣṇa, que aparece em Sua própria potência interna, sujeite-Se às leis do karma?

V Bhagavad-gītě Pán jasně říká, že kdykoliv se zjeví, činí tak prostřednictvím své vnitřní energie; není to tak, že by Ho zákony karmy nutily přijmout tělo, jako nutí obyčejnou živou bytost. Každá živá bytost musí přijmout tělo určitého druhu podle svého předchozího jednání. Když se však zjevuje Krišna, činí tak v těle, které Mu není vnuceno na základě Jeho minulých činů. Jeho tělo je prostředkem pro Jeho transcendentální zábavy, jež sehrává Jeho vnitřní energie. Nijak Ho nesvazují zákony karmy. Májávádský monista musí přijmout tělo určitého druhu, jelikož ho k tomu nutí zákony hmotné přírody; jeho tvrzení, že je totožný s Krišnou neboli Bohem, je tedy pouze teoretické. Takové osoby, které tvrdí, že se vyrovnají Krišnovi, a oddávají se rāsa-līle, vytvářejí pro obyčejné lidi nebezpečnou situaci. Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, byl již přítomný jako Nadduše v tělech gópí i jejich manželů. Je vůdcem všech živých bytostí, což je potvrzeno v Kaṭha Upaniṣadě: nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām. Nadduše vede individuální duši k jednání a Nadduše také provádí všechny činnosti a je jejich svědkem.

No Bhagavad-gītā, o Senhor diz claramente que, sempre que aparece, Ele o faz por meio de Sua potência interna; Ele não é forçado pelas leis do karma a aceitar um corpo, como se fosse uma entidade viva comum. Todas as outras entidades vivas são forçadas por suas ações anteriores a aceitar determinada espécie de corpo. Em contraste, quando Kṛṣṇa aparece, Ele nunca aparece em um corpo que Lhe foi imposto pela ação de Seus feitos passados. Seu corpo é um veículo para Seu prazer transcendental, que é representado por Sua potência interna. Ele não tem nenhuma obrigação para com as leis do karma. O monista māyāvādī deve aceitar certo tipo de corpo, sendo forçado pelas leis da natureza; por isso, sua alegação de ser uno com Kṛṣṇa ou Deus é pura teoria. Tais pessoas que alegam ser iguais a Kṛṣṇa e se entregam à rāsa-līlā criam uma situação perigosa para o povo em geral. Kṛṣṇa, a Suprema Personalidade de Deus, já estava presente como a Superalma dentro dos corpos das gopīs e de seus maridos. Ele é o guia de todas as entidades vivas, como se confirma no Kaṭha Upaniṣad: nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām. A Superalma leva a alma individual a agir e é o agente e a testemunha de toda ação.

Bhagavad-gītā potvrzuje, že Krišna sídlí v srdci každého a že od Něho pochází veškeré poznání, vzpomínky i zapomnění. On je původní osobou, která má být poznána prostřednictvím védské moudrosti. Je autorem védántské filosofie a dokonale ji zná. Takzvaní védántisté a májávádí nemohou chápat Krišnu takového, jaký je; pouze matou své následovníky tím, že neautorizovaným způsobem napodobují Krišnovo jednání. Krišna, Nadduše všech, již je v srdci každého; když se tedy s někým setká a objímá, nepřipadá v úvahu, že by to bylo něco neslušného.

Confirma-se no Bhagavad-gītā que Kṛṣṇa está presente nos corações de todos, e dEle vem toda ação, lembrança e esquecimento. Ele é a pessoa original a ser conhecida por meio do conhecimento védico. Ele é o autor da filosofia vedānta e, por isso, a conhece perfeitamente bem. Os que se chamam vedantistas e māyāvādīs não podem compreender Kṛṣṇa como Ele é; eles simplesmente desencaminham seus seguidores imitando as ações de Kṛṣṇa de modo desautorizado. Kṛṣṇa, a Superalma de todos, já está no corpo de todos, de modo que não se pode falar em impropriedade se Ele vê alguém ou abraça alguém.

Někteří lidé se ptají, proč Krišna, je-li soběstačný, vůbec vyjevil zábavy s gópími, které pohoršují takzvané moralisty tohoto světa? Odpověď zní, že je to projev Jeho zvláštní milosti vůči pokleslým podmíněným duším. Gópí jsou expanze Jeho vnitřní energie, ale protože chtěl Krišna ukázat rāsa-līlu, zjevily se jako obyčejné lidské bytosti. Vrcholnou manifestací požitku v hmotném světě je pohlavní přitažlivost mezi mužem a ženou. Muže přitahují ženy a ženu přitahují muži. To je základní princip hmotného života. Jakmile je záliba oboustranná, oba se víc a víc zaplétají v hmotné existenci. Krišna předvedl rāsa-līlu, aby lidem prokázal zvláštní milost. Jejím účelem je okouzlit podmíněné duše. Jelikož je velice přitahuje sex, mohou se těšit ze stejného života s Krišnou, a tak se vysvobodit z hmotného podmínění. Ve druhém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu Mahárádž Paríkšit rovněž vysvětluje, že zábavy a činnosti Pána Krišny jsou léky pro podmíněné duše, které se pouhým nasloucháním o Krišnovi vyléčí ze své hmotné nemoci. Podmíněné duše propadly hmotnému požitku a navykly si číst literaturu pojednávající o sexu, ale nasloucháním o Krišnových transcendentálních zábavách s gópími se zbaví hmotného znečištění.

Alguns perguntam: Se Kṛṣṇa é autossuficiente, por que Ele, em companhia das gopīs, manifesta passatempos que perturbam os ditos moralistas do mundo? A resposta é que tais atividades mostram misericórdia especial para com as almas condicionadas caídas. As gopīs também são expansões de Sua energia interna, mas, como Kṛṣṇa quis exibir a rāsa-līlā, elas também apareceram como seres humanos comuns. No mundo material, o prazer se manifesta, em última análise, na atração sexual entre homem e mulher. O homem vive simplesmente para ser atraído pelas mulheres, e a mulher vive simplesmente para ser atraída pelos homens. Eis o princípio básico da vida material. Logo que se combinam essas atrações, as pessoas ficam cada vez mais enredadas na existência material. Para lhes mostrar favor especial, Kṛṣṇa exibiu esta dança da rāsa-līlā com o propósito de cativar a alma condicionada. Como se sentem muito atraídas por sexo, as pessoas podem gozar a mesma vida com Kṛṣṇa e, assim, se libertarem da condição material. No Segundo Canto do Śrīmad-Bhāgavatam, Mahārāja Parīkṣit também explica que os passatempos e as atividades do Senhor Kṛṣṇa são remédio para as almas condicionadas. Se simplesmente ouvirem sobre Kṛṣṇa, elas se libertarão da doença material. Elas estão viciadas em prazer material e acostumadas a ler literatura sexual, mas, ouvindo estes passatempos transcendentais de Kṛṣṇa com as gopīs, elas se aliviarão da contaminação material.

Šukadéva Gósvámí také vysvětlil, jak a od koho je třeba naslouchat. Potíž je v tom, že celý svět je plný májávádích, a když se stanou profesionálními přednašeči Bhāgavatamu a když lidé neznalí vlivu májávádské filosofie tyto osoby poslouchají, jsou z toho zmatení. Obyčejní lidé jsou zrazováni od toho, aby diskutovali o rāsa-līle, protože jsou ovlivnění májávádskou filosofií. Pokud ji však vysvětluje pokročilý oddaný a lidé poslouchají jeho, budou postupně povýšeni na úroveň vědomí Krišny a vysvobozeni z hmotně znečištěného života.

Como e de quem devem ouvir também é explicado por Śukadeva Gosvāmī. A dificuldade é que o mundo inteiro está cheio de māyāvādīs que se tornam recitadores profissionais do Śrīmad-Bhāgavatam. O povo, sem conhecer o efeito da filosofia māyāvāda, fica confuso quando ouve esses filósofos. Por estarem afetadas pela filosofia māyāvāda, as pessoas, em geral, não devem discutir a rāsa-līlā, mas, se elas ouvirem alguém que seja avançado, com certeza evoluirão até alcançar a posição da consciência de Kṛṣṇa e aí se libertar da vida materialmente contaminada.

Dalším důležitým bodem je, že žádná z gópí, které tančily s Krišnou, neměla hmotné tělo. Gópí tančily s Krišnou ve svých duchovních tělech. Všichni jejich manželé si mysleli, že jejich ženy spí vedle nich. Takzvaní manželé gópí byli již beztak očarováni vlivem Krišnovy vnější energie; a díky ní také nechápali, že jejich ženy šly tančit s Krišnou. Na jakém základě tedy někdo může obviňovat Krišnu, že tančil se ženami jiných mužů? Těla gópí, která patřila jejich manželům, ležela v posteli, ale duchovní částečky Krišny tančily s Ním. Krišna je nejvyšší osoba, úplná duše, a tančil s duchovními těly gópí. Proto není důvod Krišnu z čehokoliv obviňovat.

Outro ponto importante é que nenhuma das gopīs que dançaram com Kṛṣṇa estava em seu corpo material. Elas dançaram com Kṛṣṇa em seus corpos espirituais. Todos os seus maridos pensavam que suas esposas estavam dormindo ao lado deles. Os ditos maridos das gopīs já estavam enamorados da influência da energia externa de Kṛṣṇa, então, por força dessa mesma energia, eles não podiam entender que suas esposas tinham ido dançar com Kṛṣṇa. Então, qual é a base de se acusar Kṛṣṇa de dançar com as esposas alheias? Os corpos das gopīs, que eram de seus maridos, estavam deitados nas camas, mas as partes integrantes espirituais de Kṛṣṇa estavam dançando com Ele. Kṛṣṇa é a pessoa suprema, o espírito total, e Ele dançou com os corpos espirituais das gopīs. Não há, portanto, razão alguma para se acusar Kṛṣṇa.

Když tanec rāsa skončil, noc (Brahmova noc, nesmírně dlouhá doba, jak je uvedeno v Bhagavad-gītě) přešla v období zvané brāhma-muhūrta. Brāhma- muhūrta začíná asi hodinu a půl před východem slunce. Doporučuje se, aby člověk v tuto dobu vstal z postele a po ranní koupeli se věnoval duchovním činnostem — provádění maṅgala-ārati a zpívání mantry Hare Krišna. Tato doba je k vykonávání duchovních činností velice vhodná. Jakmile nastal onen příznivý okamžik, Krišna požádal gópí, aby odešly. Jeho milované nechtěly opustit Jeho společnost, ale byly velice poslušné. Jakmile je Krišna požádal, aby se vrátily domů, okamžitě odešly. Šukadéva Gósvámí na závěr tohoto příběhu podotýká, že když člověk naslouchá ze správného zdroje o zábavách Krišny, jenž je samotný Višnu, s gópími, jež jsou expanzemi Jeho energie, zbaví se nejnebezpečnější nemoci — chtíče. Pokud člověk skutečně naslouchá o rāsa-līle, úplně se zbaví smyslné touhy po pohlavním životě a dosáhne nejvyšší úrovně duchovního pochopení. Jelikož lidé obvykle naslouchají o rāsa-līle od májávádích a sami jsou májávádí, čím dál více se zaplétají do pohlavního života. Podmíněná duše by měla naslouchat o tanci rāsa od autorizovaného duchovního učitele, který ji bude cvičit, aby celou situaci pochopila; tak může být povýšena na nejvyšší úroveň duchovního života, jinak se zaplete. Hmotný chtíč je určitou srdeční chorobou, a k vyléčení chorého hmotného srdce podmíněné duše se doporučuje, aby naslouchala o Krišnových zábavách, ale ne od neosobních darebáků. Pokud člověk naslouchá ze správných zdrojů se správným porozuměním, jeho situace se změní.

Depois que a dança da rāsa terminou, a noite (a noite de Brahmā, um período muito longo, como se menciona no Bhagavad-gītā) tornou-se brāhma-muhūrta. O brāhma-muhūrta acontece cerca de uma hora e meia antes do nascer do Sol. Recomenda-se que a pessoa se levante da cama a essa hora e, depois de terminadas as abluções diárias, dedique-se a atividades espirituais realizando maṅgala-ārati e cantando o mantra Hare Kṛṣṇa. Esse período é muito conveniente para a execução de atividades espirituais. Quando chegou esse momento auspicioso, Kṛṣṇa pediu às gopīs que fossem embora. Mesmo não estando dispostas a deixar a companhia dEle, elas eram muito obedientes e Lhe eram muito queridas. Tão logo Kṛṣṇa lhes pediu que fossem para casa, elas partiram imediatamente e regressaram aos seus lares. Śukadeva Gosvāmī conclui este episódio da rāsa-līlā apontando que, se alguém ouvir da fonte certa sobre os passatempos de Kṛṣṇa, que é o próprio Viṣṇu, com as gopīs, que são expansões de Sua energia, ele se livrará do tipo mais perigoso de doença, ou seja, a luxúria. Em outras palavras, se as pessoas de fato ouvirem a rāsa-līlā, se livrarão por completo do desejo luxurioso da vida sexual e se elevarão ao nível mais alto de compreensão espiritual. Em geral, por ouvirem de māyāvādīs e por serem elas mesmas māyāvādīs, essas pessoas se enredam ainda mais na vida sexual. A alma condicionada deve ouvir a dança da rāsa de um mestre espiritual autorizado e ser treinada por ele para poder entender toda a situação. Assim, ela pode se elevar ao padrão mais alto da vida espiritual – caso o contrário, ela ficará enredada. A luxúria material é uma espécie de doença do coração, e, para curar a doença material do coração da alma condicionada, recomenda-se que a pessoa ouça, mas não dos patifes impersonalistas. Se ela ouvir da fonte certa com a compreensão correta, sua situação será diferente.

Šukadéva Gósvámí používá pro toho, kdo je trénován v duchovním životě, slovo śraddhānvita. Śraddhā neboli víra je začátek. Ten, kdo vyvinul víru v Krišnu jako Nejvyšší Osobnost Božství, Nejvyšší Duši, může popisovat rāsa- līlu i naslouchat o ní. Šukadéva rovněž používá slovo anuśṛṇuyāt. Člověk musí naslouchat od člena učednické posloupnosti. Anu znamená “následující” a také znamená “vždy”. Je tedy třeba vždy následovat učednickou posloupnost a nenaslouchat nějakému zbloudilému profesionálnímu přednašeči, májávádímu nebo obyčejnému člověku. Anuśṛṇuyāt znamená, že člověk musí naslouchat od autorizované osoby, která náleží k učednické posloupnosti a je stále pohroužená ve vědomí Krišny. Když člověk naslouchá o rāsa-līle tímto způsobem, výsledek bude zaručen: dosáhne nejvyšší úrovně duchovního života.

Śukadeva Gosvāmī usou a palavra śraddhānvita para quem é treinado na vida espiritual. Śraddhā, ou fé, é o começo. Quem desenvolveu sua fé em Kṛṣṇa, como a Suprema Personalidade de Deus, a Suprema Alma Espiritual, pode tanto descrever como ouvir a rāsa-līlā. Śukadeva também usa a palavra anuśṛṇuyāt. Deve-se ouvir da sucessão discipular. Anu quer dizer “seguir”, e também quer dizer “sempre”. Então, deve-se seguir sempre a sucessão discipular, e não ouvir de algum recitador profissional desviado, seja ele māyāvādī, seja uma pessoa comum. Anuśṛṇuyāt quer dizer que se deve ouvir de uma pessoa autorizada que está na sucessão discipular e que se ocupa sempre em consciência de Kṛṣṇa. Quando há o desejo de se ouvir dessa forma, o efeito será sempre seguro. É possível se elevar à posição mais alta da vida espiritual somente por ouvir a rāsa-līlā.

Šukadéva Gósvámí používá dvě výstižná slova: bhaktim a parām. Bhaktiṁ parām znamená vykonávání oddané služby ve vyšším stádiu, než je začátečnické. Ti, kdo jsou pouze přitahováni k chrámovému uctívání, ale neznají filosofii bhakti, se nacházejí ve stádiu začátečníků. Taková bhakti nepředstavuje dokonalou úroveň. Dokonalá úroveň bhakti neboli oddané služby je prostá všeho hmotného znečištění. Nejnebezpečnějším aspektem znečištění je chtíč, pohlavní život. Oddaná služba na úrovni bhaktiṁ parām je tak mocná, že čím větší pokroky člověk dělá tímto směrem, tím méně ho láká hmotný život. Ten, kdo těží pravý prospěch z naslouchání o tanci rāsa-līly, určitě dospěje do transcendentálního postavení. Z jeho srdce se zaručeně vytratí veškeré známky chtíče.

Śukadeva Gosvāmī usa duas palavras específicas, bhaktim e parām. Bhaktiṁ parām é a execução do serviço devocional acima do nível de neófito. Aqueles que simplesmente têm atração pela adoração no templo, porém desconhecem a filosofia de bhakti, estão na fase de neófitos. Essa espécie de bhakti não é a fase da perfeição. O estágio perfeccional de bhakti, ou serviço devocional, é completamente livre da contaminação material. O aspecto mais perigoso da contaminação é a luxúria, ou vida sexual. O serviço devocional bhaktim parām é tão poderoso que, quanto mais a pessoa avança nesta direção, mais perde atração pela vida material. Quem de fato está tirando proveito de ouvir a dança da rāsa-līlā, alcança a posição transcendental, sem dúvidas. Ele certamente perde todos os sinais de luxúria que há em seu coração.

Šríla Višvanáth Čakravartí Thákur poukazuje na to, že podle Bhagavad-gīty trvá Brahmův den i noc 4 300 000 krát tisíc slunečních let. Podle Višvanátha Čakravartího Thákura se tanec rāsa konal po dobu trvání Brahmovy noci, ale gópí si toho nebyly vědomy. Krišna prodloužil noc, aby splnil jejich touhy. Můžeme se ptát, jak je to možné, a Višvanáth Čakravartí Thákur nám připomíná, že i když byl Krišna svázaný provazem, dovedl své matce ukázat ve svých ústech celý vesmír. Jak bylo toto možné? Odpověď tedy zní, že Krišna dokáže udělat cokoliv pro potěšení svých oddaných. Jelikož si gópí chtěly s Krišnou užívat, dostaly příležitost být s Ním velice dlouhou dobu. Tak jim splnil svůj slib. Když se koupaly u Číraghátu v Jamuně a Krišna jim ukradl šaty, slíbil jim, že jedné budoucí noci splní jejich přání. Celou noc se tedy gópí těšily z Krišnovy společnosti, jako by byl jejich milovaným manželem, ale ta noc nebyla obyčejná. Byla to noc Brahmy a trvala milióny let. Pro Krišnu je možné všechno, protože je svrchovaný vládce.

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura nota que, segundo o Bhagavad-gītā, o dia de Brahmā e a noite de Brahmā são períodos de anos solares que se expandem até quatro milhões e 300 mil multiplicado por mil. Segundo Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura, a dança da rāsa foi executada durante o longo período da noite de Brahmā, mas as gopīs não podiam entender isso. Para satisfazer o desejo delas, Kṛṣṇa estendeu a noite para cobrir esse período de tempo tão grande. Pode-se perguntar como era possível isso, e Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura nos lembra de que Kṛṣṇa, embora atado a uma cordinha, pôde mostrar à Sua mãe todo o Universo em Sua boca. Como foi possível isso? A resposta é que Ele pode fazer tudo para o prazer de Seus devotos. Igualmente, como as gopīs desejavam sentir prazer com Kṛṣṇa, elas tiveram a oportunidade de se associarem com Ele por um longo período. Isso foi feito segundo a promessa dEle. Quando Kṛṣṇa roubou as roupas das gopīs enquanto elas tomavam banho em Cīraghāṭa no Yamunā, Kṛṣṇa prometeu realizar o desejo delas em alguma noite futura. Em uma noite, portanto, elas gozaram a companhia de Kṛṣṇa como seu esposo amado, mas aquela noite não foi uma noite qualquer. Foi uma noite de Brahmā, e durou milhões e milhões de anos. Tudo é possível para Kṛṣṇa, porque ele é o controlador supremo.

Takto končí Bhaktivédántův výklad 33. kapitoly knihy Krišna, nazvané “Popis tance rāsa”.

Neste ponto, encerram-se os significados Bhaktivedanta do capítulo trinta e três de Kṛṣṇa, intitulado “Descrição da Dança da Rāsa”.