CC Madhya 9.146
Bengálština
সিদ্ধান্ততস্ত্বভেদেঽপি শ্রীশ-কৃষ্ণস্বরূপয়োঃ ।
রসেনোৎকৃষ্যতে কৃষ্ণরূপমেষা রসস্থিতিঃ ॥ ১৪৬ ॥
রসেনোৎকৃষ্যতে কৃষ্ণরূপমেষা রসস্থিতিঃ ॥ ১৪৬ ॥
Verš
siddhāntatas tv abhede ’pi
śrīśa-kṛṣṇa-svarūpayoḥ
rasenotkṛṣyate kṛṣṇa-
rūpam eṣā rasa-sthitiḥ
śrīśa-kṛṣṇa-svarūpayoḥ
rasenotkṛṣyate kṛṣṇa-
rūpam eṣā rasa-sthitiḥ
Synonyma
siddhāntataḥ — ve skutečnosti; tu — ale; abhede — žádný rozdíl; api — i když; śrī-īśa — manžela Lakṣmī, Nārāyaṇa; kṛṣṇa — Pána Śrī Kṛṣṇy; svarūpayoḥ — mezi podobami; rasena — transcendentálními náladami; utkṛṣyate — je vyšší; kṛṣṇa-rūpam — podoba Pána Kṛṣṇy; eṣā — ta; rasa-sthitiḥ — schránka blaženosti.
Překlad
„,Na úrovni transcendentální realizace není mezi podobami Kṛṣṇy a Nārāyaṇa rozdíl. Kṛṣṇa je však díky své milostné náladě zvláště transcendentálně přitažlivý, a proto Nārāyaṇa překonává. To je závěr transcendentálních nálad.̀“
Význam
Tento verš je z Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.59). Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja zde říká, že Pán Caitanya přednesl tento verš Veṅkaṭovi Bhaṭṭovi, a dříve řekl, že Veṅkaṭa Bhaṭṭa ho přednesl Pánu. Protože však k jejich rozhovoru došlo dávno před sepsáním Bhakti-rasāmṛta-sindhu, naskýtá se otázka, jak mohl kterýkoliv z nich tento verš citovat. Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura vysvětluje, že tento i mnohé další takové verše byly mezi oddanými známé dlouho předtím, než byl Bhakti-rasāmṛta-sindhu sepsán. Oddaní je tedy neustále citovali a v extázi vysvětlovali jejich význam.