Skip to main content
Knihovna » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Madhya » KAPITOLA ČTVRTÁ

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 4.95

Verš

vraja-vāsī lokera kṛṣṇe sahaja pirīti
gopālera sahaja-prīti vraja-vāsi-prati

Synonyma

vraja-vāsī — obyvatelé Vrindávanu (Vradžabhúmi); lokera — lidí; kṛṣṇe — k Pánu Śrī Kṛṣṇovi; sahaja — přirozená; pirīti — láska; gopālera — Pána Śrī Gopāla; sahaja — přirozená; prīti — láska; vraja-vāsi-prati — k obyvatelům Vradžabhúmi.

Překlad

Ideálním místem k praktikování vědomí Kṛṣṇy je Vradžabhúmi neboli Vrindávan, kde mají lidé přirozený sklon milovat Kṛṣṇu a Kṛṣṇa přirozeně miluje je.

Význam

V Bhagavad-gītě (4.11) se říká: ye yathā māṁ prapadyante tāṁs tathaiva bhajāmy aham. Mezi Nejvyšším Pánem Kṛṣṇou a Jeho oddanými probíhá vzájemná spolupráce. Čím více oddaný Kṛṣṇu upřímně miluje, tím více to Kṛṣṇa opětuje, a to až do takové míry, že vysoce pokročilý oddaný může mluvit s Kṛṣṇou tváří v tvář. To Kṛṣṇa potvrzuje v Bhagavad-gītě (10.10):

teṣāṁ satata-yuktānāṁ
bhajatāṁ prīti-pūrvakam
dadāmi buddhi-yogaṁ taṁ
yena mām upayānti te

„Těm, kdo Mi neustále s láskou slouží, dávám poznání, se kterým ke Mně mohou dospět.“ Skutečným posláním lidského života je poznat Kṛṣṇu a vrátit se domů, zpátky k Bohu. Ten, kdo se upřímně věnuje službě Pánu s láskou a vírou, může s Kṛṣṇou mluvit a získat pokyny, díky kterým se může rychle vrátit domů, zpátky k Bohu. Dnes je mnoho učenců, kteří se zastávají vědy o náboženství a kteří mají nějaké pojetí Nejvyšší Osobnosti Božství, ale náboženství bez praktické realizace Nejvyšší Osobnosti Božství žádným náboženstvím není. Śrīmad-Bhāgavatam to popisuje jako určitý druh podvodu. Náboženství znamená řídit se pokyny Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství. Není-li člověk způsobilý s Ním mluvit a učit se od Něho, jak může chápat zásady náboženství? Bez vědomí Kṛṣṇy jsou řeči o náboženství či náboženských prožitcích jen zbytečnou ztrátou času.