CC Madhya 24.323

Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu zde jednoznačně vysvětluje, že Śrīmad-Bhāgavatam nepochopí ti, kdo jsou na hmotné úrovni. Jinak řečeno, člověk musí zešílet stejně jako Śrī Caitanya Mahāprabhu. Śrī Caitanya Mahāprabhu je nejen Nejvyšší Osobnost Božství, ale také ācārya, který projevil lásku k Bohu jako šílenec. Ve verši, který sám napsal, yugāitaṁ nimeṣeṇa, říká, že jeden okamžik je pro Něj „jako dvanáct let“. Cakṣuṣā prāvṛṣāyitam: „Slzy Mi tečou jako proudy deště.“ Śūnyāyitaṁ jagat sarvam: „Mám pocit, jako by byl celý vesmír prázdný.“ Proč? Govinda-viraheṇa me: „Protože jsem odloučený od Govindy, od Kṛṣṇy.“

Śrīmad-Bhāgavatamu může porozumět jen ten, kdo následuje příklad Śrī Caitanyi Mahāprabhua, který šílel po Kṛṣṇovi. Śrī Caitanyu Mahāprabhua však samozřejmě nemůžeme napodobovat. To není možné. Nicméně Śrīmad-Bhāgavatam nelze pochopit, dokud se nebudeme velmi vážně snažit poznat Kṛṣṇu. Śrīmad-Bhāgavatam přináší úplné vyprávění o Kṛṣṇových transcendentálních činnostech. Prvních devět zpěvů vysvětluje, kdo Kṛṣṇa je, a desátý zpěv popisuje Pánovo zrození a činnosti. V Bhagavad-gītě se uvádí: janma karma ca me divyam. Kṛṣṇův příchod do tohoto světa i Jeho odchod z něj jsou transcendentální, nikoliv světské. Vrátit se domů, zpátky k Bohu, může ten, kdo dokonale porozumí Kṛṣṇovi a Jeho příchodům a odchodům. Samotný Kṛṣṇa to potvrzuje v Bhagavad-gītě (4.9): tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti so 'rjuna.

Závěrem tedy je, že se musíme o Kṛṣṇovi učit ze Śrīmad-Bhāgavatamu a z Bhagavad-gīty a následovat příklad Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Ti, kdo Śrī Caitanyu Mahāprabhua nenásledují, nemohou Bhagavad-gītu ani Śrīmad-Bhāgavatam pochopit.