CC Madhya 20.345
Bengálština
কৃতে যদ্ধ্যায়তো বিষ্ণুং ত্রেতায়াং যজতো মখৈঃ ।
দ্বাপরে পরিচর্যায়াং কলৌ তদ্ধরিকীর্তনাৎ ॥ ৩৪৫ ॥
দ্বাপরে পরিচর্যায়াং কলৌ তদ্ধরিকীর্তনাৎ ॥ ৩৪৫ ॥
Verš
kṛte yad dhyāyato viṣṇuṁ
tretāyāṁ yajato makhaiḥ
dvāpare paricaryāyāṁ
kalau tad dhari-kīrtanāt
tretāyāṁ yajato makhaiḥ
dvāpare paricaryāyāṁ
kalau tad dhari-kīrtanāt
Synonyma
kṛte — v Satya-yuze; yat — jenž; dhyāyataḥ — z meditace; viṣṇum — o Pánu Viṣṇuovi; tretāyām — v Tretā-yuze; yajataḥ — uctíváním; makhaiḥ — prováděním obětí; dvāpare — ve věku Dvāpara; paricaryāyām — uctíváním lotosových nohou Kṛṣṇy; kalau — ve věku Kali; tat — stejného výsledku (lze dosáhnout); hari-kīrtanāt — pouhým zpěvem Hare Kṛṣṇa mahā-mantry.
Překlad
„ ,Veškeré výsledky, které člověk v Satya-yuze získal meditací o Viṣṇuovi, v Tretā-yuze vykonáváním obětí a v Dvāpara-yuze sloužením lotosovým nohám Pána, může v Kali-yuze získat prostým zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry.̀ “
Význam
Tento verš je citát ze Śrīmad-Bhāgavatamu (12.3.52). V Kali-yuze dnes působí mnoho podvodníků s meditací, kteří si vymýšlejí nějakou podobu a snaží se o ní meditovat. Meditovat je sice módní, avšak lidé nevědí, co je cílem meditace. To je vysvětleno zde. Yad dhyāyato viṣṇum. Člověk musí meditovat o Pánu Viṣṇuovi nebo Pánu Kṛṣṇovi. Takzvaní učitelé meditace se bez odkazu na śāstry zaměřují na neosobní objekty. Pán Kṛṣṇa je odsoudil v Bhagavad-gītě (12.5):
kleśo 'dhikataras teṣām
avyaktāsakta-cetasām
avyaktā hi gatir duḥkhaṁ
dehavadbhir avāpyate
avyaktāsakta-cetasām
avyaktā hi gatir duḥkhaṁ
dehavadbhir avāpyate
„Pro ty, jejichž mysl je připoutána k neprojevenému, neosobnímu rysu Nejvyššího, je pokrok nesmírně těžký. Pro vtělené bytosti je vždy těžké dosahovat pokroku touto metodou.“ Hloupí lidé nevědí, jak meditovat, a tak pouze trpí, aniž by ze svých duchovních činností získali nějaký prospěch.
Stejnou myšlenku vyjádřenou v tomto verši ze Śrīmad-Bhāgavatamu lze nalézt v následujícím verši z Viṣṇu Purāṇy (6.2.17), Padma Purāṇy (Uttara-khaṇda 72.25) a Bṛhan-nāradīya Purāṇy (38.97).