Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 19.213
Verš
dama indriya-saṁyamaḥ
titikṣā duḥkha-sammarṣo
jihvopastha-jayo dhṛtiḥ
Synonyma
śamaḥ — neutralita; mat-niṣṭhatā — připoutanost ke Mně; buddheḥ — inteligence; damaḥ — sebeovládání; indriya-saṁyamaḥ — ovládání smyslových činností; titikṣā — snášenlivost; duḥkha — neštěstí; sammarṣaḥ — schopnost snášet; jihvā — jazyka; upastha — a nutkání genitálií; jayaḥ — pokoření; dhṛtiḥ — ovládání.
Překlad
„ ,Slovo „śama“ nebo „śānta-rasa“ naznačuje připoutanost k lotosovým nohám Kṛṣṇy. „Dama“ znamená ovládat smysly a neodchylovat se od služby Pánu. Schopnost snášet neštěstí je „titikṣā“ a „dhṛti“ znamená ovládat jazyk a genitálie.̀ “
Význam
Tento verš pochází ze Śrīmad-Bhāgavatamu (11.19.36). Podmíněná duše ve spárech māyi, hmotné energie, je silně rozrušována žádostmi jazyka a genitálií. Schopnost ovládat žádosti jazyka, žaludku a genitálií (umístěných v jedné přímce) se nazývá dhṛti. Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura říká: tāra madhye jihvā ati, lobhamaya sudurmati. Jazyk je pro podmíněnou duši ze všech smyslů tím nejtěžším nepřítelem. Člověk puzený jazykem se dopouští mnoha hříšných činností. Přesto, že dal Kṛṣṇa lidem chutná jídla, pro uspokojení jazyka se dopouštějí hříchů zabíjením ubohých zvířat. Podmíněná duše nedokáže svůj jazyk ovládat a jí víc, než potřebuje. Každý musí samozřejmě jíst, aby udržel tělo způsobilé pro službu Pánu, ale pokud neovládá smysly, stane se obětí příkazů jazyka a břicha. Potom přirozeně následuje vzrušení genitálií a člověk vyhledává nedovolený sex. Ten, kdo je soustředěný na lotosové nohy Kṛṣṇy, však může jazyk ovládat. Bhaktivinoda Ṭhākura dále říká: kṛṣṇa baḍa dayāmaya, karibāre jihvā jaya, sva-prasāda-anna dilā bhāi – Kṛṣṇa je velmi milostivý a dává nám k ovládnutí jazyka chutné jídlo, které Mu bylo obětováno. Ten, kdo je připoutaný k lotosovým nohám Kṛṣṇy, nejí nic, co nebylo obětováno Kṛṣṇovi. Sei annāmṛta khāo, rādhā-kṛṣṇa-guṇa gāo, preme ḍāka caitanya-nitāi. Oddaný jí pouze prasādam, a tak dokáže přemoci žádosti jazyka, břicha a genitálií. Ovládat příkazy smyslů může ten, kdo je na úrovni śānta-rasa. Jeho pokrok v rozvoji vědomí Kṛṣṇy je potom jistý.