CC Madhya 19.180
Bengálština
এই সব কৃষ্ণভক্তি-রসের স্থায়িভাব ।
স্থায়িভাবে মিলে যদি বিভাব, অনুভাব ॥ ১৮০ ॥
স্থায়িভাবে মিলে যদি বিভাব, অনুভাব ॥ ১৮০ ॥
Verš
ei saba kṛṣṇa-bhakti-rasera sthāyibhāva
sthāyibhāve mile yadi vibhāva, anubhāva
sthāyibhāve mile yadi vibhāva, anubhāva
Synonyma
Překlad
„To vše se dohromady nazývá sthāyibhāva neboli neustálá láska k Bohu v oddané službě. Vedle těchto úrovní jsou zde ještě vibhāva a anubhāva.“
Význam
Připoutanost ke Kṛṣṇovi nikdy neslábne; zvětšuje se víc a víc s dosahováním různých úrovní. Všechny dohromady se nazývají sthāyibhāva neboli neustálá přítomnost extáze. Oddaná služba má devět podob: śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ smaraṇaṁ pāda-sevanam arcanaṁ vandanaṁ dāsyaṁ sakhyam ātma-nivedanam. Pokud se neustálá láska k Bohu smísí s těmito způsoby oddané služby, nazývá se vibhāva, anubhāva, sāttvika a vyabhicārī. Oddaný si tak různými způsoby vychutnává transcendentální blaženost. Ve své Amṛta-pravāha-bhāṣyi Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura říká, že anubhāva se dá rozdělit do třinácti kategorií: (1) tančení, (2) válení se po zemi, (3) zpívání, (4) křik, (5) skákání, (6) vydávání hlasitých zvuků, (7) zívání, (8) těžké dýchání, (9) nezájem o veřejné mínění, (10) slintání, (11) burácivý smích, (12) neklid a (13) škytání. To jsou příznaky anubhāvy. Tak jsou prožívány transcendentální nálady na různých úrovních. Existuje také mnoho dalších výrazových forem, které Gosvāmī analyticky studovali. V Bhakti-rasāmṛta-sindhu Rūpa Gosvāmī dává každému příznaku konkrétní jméno.