Skip to main content
Knihovna » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Madhya » KAPITOLA DEVATENÁCTÁ

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 19.140

Verš

keśāgra-śata-bhāgasya
śatāṁśa-sadṛśātmakaḥ
jivaḥ sūkṣma-svarūpo ’yaṁ
saṅkhyātīto hi cit-kaṇaḥ

Synonyma

keśa-agra — koneček vlasu; śata-bhāgasya — setiny; śata-aṁśa — setina; sadṛśa — rovná se; ātmakaḥ — jejíž povaha; jīvaḥ — živá bytost; sūkṣma — velmi jemná; svarūpaḥ — totožnost; ayam — této; saṅkhya-atītaḥ — nespočet; hi — zajisté; cit-kaṇaḥ — duchovní částečka.

Překlad

„  ,Když koneček vlasu rozdělíme na sto částí a jednu z nich na dalších sto částí, ten nepatrný výsledný díl bude představovat velikost jedné z nesčetných živých bytostí. Ty jsou všechny cit-kaṇa, částečky ducha, nikoliv hmoty.̀  “

Význam

Toto je citát z komentáře k části Śrīmad-Bhāgavatamu, kde se zosobněné Védy klaní Nejvyšší Osobnosti Božství. Pán Kṛṣṇa tento výrok potvrzuje v Bhagavad-gītě (15.7): mamaivāṁśo jīva-loke jīva-bhūtaḥ sanātanaḥ – „Živé bytosti v tomto podmíněném světě jsou Mé věčné dílčí části.“

Pán Śrī Kṛṣṇa se osobně ztotožňuje s nepatrnými živými bytostmi. Pán Kṛṣṇa je nejvyšší duše, Nadduše, a živé bytosti jsou Jeho nepatrné dílčí části. Koneček vlasu se samozřejmě nedá rozdělit na tak nepatrné dílky, ale duchovně tak malé částečky mohou existovat. Duchovní síla je tak mocná, že pouhá atomická částečka ducha může být tím největším mozkem v hmotném světě. Ta samá duchovní jiskra je v mravenci i v těle Brahmy. Podle své karmy neboli hmotných činností obdrží tato duchovní jiskra určitý druh těla. Hmotné činnosti se odehrávají pod vlivem dobra, vášně, nevědomosti nebo jejich směsi. Živé bytosti je udělen určitý druh těla právě podle této směsi kvalit hmotné přírody. Takový je závěr.