CC Madhya 12.38

To je i závěr Véd. Protože je Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, Absolutní Pravda, vše ve vztahu k Němu je na stejné úrovni. Král cítil ke Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi velkou náklonnost, a přestože se s Pánem ještě nesetkal, dosáhl již závěru oddané služby. Ihned poté, co od Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi získal Pánův oděv, začal ho uctívat jako samotného Śrī Caitanyu Mahāprabhua. Pánovo oblečení, povlečení, sandály a všechny ostatní běžné potřeby jsou proměnami Śeṣi, Viṣṇua, který je expanzí Śrī Baladevy. Oblečení a další osobní majetek Nejvyšší Osobnosti Božství tedy není nic jiného než další podoby Nejvyšší Osobnosti Božství. Vše, co se pojí s Pánem, je hodné uctívání. Śrī Caitanya Mahāprabhu nás učí, že Vrindávan, Kṛṣṇova země, je stejně úctyhodná jako samotný Kṛṣṇa. A stejně úctyhodné jako Vrindávan je i to, co se v něm nachází – stromy, cesty, řeka, zkrátka vše. Jeden čistý oddaný proto zpívá jaya jaya vṛndāvana-vāsī yata jana – „Sláva všem obyvatelům Vrindávanu!“ Pokud má oddaný pevný postoj oddanosti, všechny tyto závěry se probudí neboli budou mu zjeveny v jeho srdci.

„Jen těm velkým duším, které mají neochvějnou víru v Pána i v duchovního mistra, je automaticky vyjeven veškerý smysl védského poznání.“ (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.23)

Po vzoru Mahārāje Pratāparudry a dalších oddaných bychom se měli naučit uctívat vše, co patří Nejvyšší Osobnosti Božství. Pán Śiva to nazývá tadīyānām. V Padma Purāṇě se uvádí:

„Ó Déví, nejvznešenějším způsobem uctívání je uctívání Pána Viṣṇua. Ještě vyšší je však uctívání tadīya neboli všeho, co patří k Viṣṇuovi.“ Śrī Viṣṇu je sac-cid-ānanda-vigraha a Kṛṣṇův nejdůvěrnější služebník, duchovní mistr, i všichni oddaní Viṣṇua jsou tadīya. Sac-cid-ānanda-vigraha, guru, vaiṣṇavové a věci, které používají, musí být považovány za tadīya a všechny živé bytosti by je bezpochyby měly uctívat.