Skip to main content
Knihovna » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Madhya » KAPITOLA DESÁTÁ

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 10.17

Verš

rājā kahe, — bhaṭṭa tumi vijña-śiromaṇi
tumi tāṅre ‘kṛṣṇa’ kaha, tāte satya māni

Synonyma

rājā kahe — král řekl; bhaṭṭa — Sārvabhaumo Bhaṭṭācāryo; tumi — ty; vijña-śiromaṇi — nejzkušenější ze vzdělaných učenců; tumi — ty; tāṅre — Jeho; kṛṣṇa kaha — oslovuješ jako Kṛṣṇu; tāte — tvůj výrok; satya māni — přijímám jako pravdu.

Překlad

Král řekl: „Bhaṭṭācāryo, jsi ta nejvzdělanější a nejzkušenější osoba, kterou znám. Pokud tedy oslovuješ Śrī Caitanyu Mahāprabhua jako Pána Kṛṣṇu, přijímám to jako pravdu.“

Význam

Toto je způsob, jak dělat pokrok v duchovní vědě. Aby měl člověk cestu duchovního pokroku volnou, musí přijmout slova ācāryi, pravého duchovního mistra. To je tajemství úspěchu. Naším vůdcem se však musí stát duchovní mistr, který je opravdu ryzím oddaným, nekompromisně a bez odchylky následujícím pokyny předchozího ācāryi. Žák musí přijmout vše, co duchovní mistr řekne. Jedině tehdy je úspěch zaručen. To je védský postup.

Sārvabhauma Bhaṭṭācārya byl brāhmaṇa a seberealizovaná duše, kdežto Pratāparudra byl kṣatriya. Kṣatriyští králové se vždy věrně řídili radami učených brāhmaṇů a svatých osob a tak vládli své zemi. Vaiśyové se zase řídili příkazy krále a śūdrové sloužili třem vyšším třídám. Brāhmaṇové, kṣatriyové, vaiśyové a śūdrové tak spolupracovali a vykonávali své příslušné povinnosti. Výsledkem byla poklidná společnost a lidé mohli plnit své povinnosti ohledně rozvoje vědomí Kṛṣṇy. Tak byli v tomto životě šťastní a schopní vrátit se domů, zpátky k Bohu.