CC Ādi 4.105

Puruṣottama Bhaṭṭācārya, jeden z obyvatel Navadvípu, chtěl přijmout stav odříkání ještě před tím, než tak učinil Pán. Opustil proto domov a odešel do Váránasí, kde od jednoho māyāvādského sannyāsīho přijal stav brahmacaryi a jméno Śrī Dāmodara Svarūpa. Krátce nato však Váránasí opustil, aniž přijal sannyās, a odešel do Níláčaly, Džagannáth Purí, kde přebýval Pán Caitanya. Tam se s Caitanyou Mahāprabhuem setkal a celý svůj život zasvětil Jeho službě. Stal se tajemníkem a stálým společníkem Pána Caitanyi. Často podněcoval Pánovu energii blaženosti zpíváním vhodných písní, které byly vždy velmi vítané. Jen díky milosti Svarūpy Dāmodara, který znal důvěrný význam mise Pána Caitanyi, se mohli o skutečném Pánově záměru dozvědět i všichni Pánovi oddaní.

Svarūpa Dāmodara je označován jako Lalita-devī neboli druhá expanze Rādhārāṇī. Verš 160 autoritativní Gaura-gaṇoddeśa-dīpiky z pera Kavi- karṇapūry však Svarūpu Dāmodara popisuje jako Viśākhu-devī, která slouží Pánu na Goloce Vṛndāvanu. Z toho lze vyvodit, že Śrī Svarūpa Dāmodara je přímá expanze Rādhārāṇī, jež Pánu pomáhá prožívat rozpoložení Śrīmatī Rādhārāṇī.