Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 17.141

Kázího nařízení, které zakazovalo provádět saṅkīrtan, mohlo zůstat platné pouze do té doby, dokud nevzniklo hnutí odporu. Zpěváci, kterých stále přibývalo, pod vedením Nejvyššího Pána, Śrī Caitanyi Mahāprabhua, Kázího nařízení neposlouchali. Lidé se shromáždili v tisících a vytvořili skupiny, v nichž zpívali Hare Kṛṣṇa mahā-mantru a hlasitě protestovali. Kází měl velký strach, jaký by člověk za takových okolností přirozeně mít měl.

V dnešní době se také mohou lidé na celém světě spojit v hnutí pro vědomí Kṛṣṇy a protestovat proti současným zdegradovaným vládám světových bezbožných společností, které jsou založené na všech možných hříšných činnostech. Śrīmad-Bhāgavatam říká, že ve věku Kali se vládních křesel zmocní zloději, násilníci a lidé čtvrté třídy, kteří nemají ani vzdělání, ani kulturu, a budou vykořisťovat obyvatele. To je jeden z příznaků Kali-yugy, které se už objevily. Přestože si lidé nemohou být jisti svými životy a majetkem, takzvané vlády pokračují a vládní ministři dostávají tučné platy, i když nejsou schopni pro společnost udělat nic dobrého. Jediným řešením této situace je posílit saṅkīrtanové hnutí pod praporem vědomí Kṛṣṇy a protestovat proti hříšným činnostem všech vlád tohoto světa.

Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy není nějaké sentimentální náboženské hnutí; je to hnutí určené k nápravě všech nesrovnalostí ve společnosti. Pokud se k němu lidé vážně připojí a budou tuto povinnost vykonávat vědeckým způsobem, jak nařídil Śrī Caitanya Mahāprabhu, pak místo zmatku a beznaděje, které panují za neschopných vlád, na světě zavládne mír a blahobyt. Ve společnosti se vždy nacházejí násilníci a zloději, a jakmile není slabá vláda schopna vykonávat svoje povinnosti, tito lupiči a násilníci se objeví na veřejnosti, aby konali svoje dílo. Celá společnost se tak stává peklem, ve kterém slušný člověk nemůže žít. Je zde naléhavě třeba dobré vlády – vlády lidí, kteří si jsou vědomi Kṛṣṇy. Dokud si masy lidí nebudou vědomy Kṛṣṇy, nemohou být dobrými lidmi. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, které Śrī Caitanya Mahāprabhu začal zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry, má stále svoji sílu. Lidé by mu proto měli vážně a vědecky porozumět a šířit ho po celém světě.

Toto saṅkīrtanové hnutí započaté Śrī Caitanyou Mahāprabhuem je popsané ve dvacáté třetí kapitole Madhya-khaṇḍy Caitanya-bhāgavaty počínaje veršem 241, který říká: „Můj drahý Pane, nechť je moje mysl upřená na Tvoje lotosové nohy.“ Oddaní následovali zpívání Pána Caitanyi a opakovali to, co zpíval On. Takto Pán postupoval a vedl celou skupinu cestami podél břehu Gangy. Když došel ke svému vlastnímu ghāṭu neboli místu ke koupání, tančil víc a víc. Potom pokračoval k Mādhāiovu ghāṭu. Tak Śrī Caitanya Mahāprabhu, Nejvyšší Pán známý jako Viśvambhara, tančil po březích Gangy. Potom pokračoval k Bárakóna-ghátu, poté k Nágarija-ghátu a pak prošel skrze Gangánagar do Simuliji, čtvrti na konci města. Všechna tato místa obklopují Šrí Májápur. Po příchodu do Simuliji Pán pokračoval ke Kázího domu, až dorazil k jeho dveřím.