Skip to main content
Knihovna » Bhagavad-gītā taková, jaká je » Kapitola čtvrtá

Bg. 4.33

Verš

śreyān dravya-mayād yajñāj
jñāna-yajñaḥ paran-tapa
sarvaṁ karmākhilaṁ pārtha
jñāne parisamāpyate

Synonyma

śreyān — je lepší; dravya-mayāt — hmotného vlastnictví; yajñāt — než oběť; jñāna-yajñaḥ — oběť s poznáním; parantapa — ó ty, jenž dokážeš ztrestat nepřítele; sarvam — všechny; karma — činnosti; akhilam — celkově; pārtha — ó synu Pṛthy; jñāne — v poznání; parisamāpyate — končí.

Překlad

Ó hubiteli nepřátel, oběť konaná s poznáním je lepší než pouhá oběť hmotného vlastnictví. Všechny oběti činností koneckonců vrcholí v transcendentálním poznání, synu Pṛthy.

Význam

Účelem všech obětí je dospět do stavu úplného poznání, potom být osvobozen od hmotného utrpení a nakonec prokazovat láskyplnou transcendentální službu Nejvyššímu Pánu (jednat s vědomím Kṛṣṇy). Za všemi těmito činnostmi prováděnými jako oběť se však skrývá jedno tajemství a člověk by ho měl znát. Oběti mají různé podoby podle víry toho, kdo je koná. Konatel obětí, jehož víra dosáhla úrovně transcendentálního poznání, by měl být považován za pokročilejšího než ti, kdo pouze obětují hmotné vlastnictví bez tohoto poznání — dokud totiž člověk postrádá poznání, jeho oběti zůstávají na hmotné úrovni a nepřinášejí žádný duchovní prospěch. Skutečné poznání vrcholí vědomím Kṛṣṇy, nejvyšším stavem transcendentálního poznání. Bez rozvinutí poznání jsou oběti pouze hmotnými činnostmi. Když jsou však pozvednuty k úrovni transcendentálního poznání, stávají se všechny duchovními. Podle rozdílů ve vědomí se určité činnosti prováděné jako oběť nazývají karma-kāṇḍa (činy s vidinou jejich plodů) a jiné jñāna-kāṇḍa (činnosti sledující pravé poznání). Je lépe, když je cílem poznání.