ГЛАВА ЧЕТИРИДЕСЕТ И ЧЕТВЪРТА
Kapitola čtyřicátá čtvrtá
Предано служене в съпружеска любов
Oddaná služba v milostné lásce
Съпружеското любовно влечение на чистите предани към Кр̣ш̣н̣а се нарича предано служене в съпружеска любов. Въпреки че тези съпружески чувства не са материални, между духовната любов и материалните дейности има някаква прилика. Затова хората, които се интересуват само от материалните дейности, не могат да разберат духовната съпружеска любов и духовните отношения остават за тях неразгадаеми. По тази причина Рӯпа Госва̄мӣ описва съпружеската любов съвсем накратко.
Pouto čistého oddaného ke Kršnovi v milostné lásce se nazývá oddaná služba v milostné lásce. Třebaže taková milostná cítění nejsou ani trochu hmotná, existují určité podobnosti mezi duchovní láskou a hmotnými činnostmi. Lidé, kteří se zajímají pouze o hmotné činnosti, proto nejsou schopni porozumět duchovní milostné lásce a tato opětování lásky a oddanosti jim připadají velice záhadná. Rúpa Gósvámí proto popisuje milostnou lásku velice krátce.
Стимули на тази любов са Кр̣ш̣н̣а и любимите му съпруги – Ра̄дха̄ра̄н̣ӣ и най-близките ѝ спътнички. Бог Кр̣ш̣н̣а няма съперници – никой не е равен на него или по-велик от него. Красотата му също няма равна на себе си и понеже в забавленията на съпружеската любов Той превъзхожда всички други, Той е изначалният обект на всички проявления на съпружеската любов.
Podněty k milostné lásce jsou Kršna a Jeho nejmilejší družky jako Rádhárání a Její nejbližší společnice. Pán Kršna nemá soupeře: nikdo Mu není roven a nikdo není větší než On. Jeho krása také nemá sobě rovna, a protože předčí všechny ostatní v zábavách milostné lásky, je původním objektem milostné lásky.
В Гӣта говинда от Джаядева Госва̄мӣ една гопӣ казва на приятелката си: „Кр̣ш̣н̣а е източникът на цялото удоволствие в тази вселена. Тялото му е нежно като лотосов цвят. А волните му отношения с гопӣте, които изглеждат като влечение на младо момче към младо момиче, всъщност са проявление на трансценденталната съпружеска любов“. Чистият предан следва стъпките на гопӣте и ги обожава: „Нека отдам най-смирените си почитания на всички млади пастирки, чиито форми са толкова красиви. Просто с привлекателната си външност те обожават Кр̣ш̣н̣а, Върховната Божествена Личност“. От всички млади гопӣ най-известна е Шрӣматӣ Ра̄дха̄ра̄н̣ӣ.
V Gíta-góvindě od Džajadévy Gósvámího jedna gópí řekla své přítelkyni: „Kršna je zdrojem veškeré radosti v tomto vesmíru. Jeho tělo je jemné jako lotosový květ a Jeho uvolněné chování s gópími, které vypadá úplně stejně jako chování mladého chlapce k mladým dívkám, je námětem transcendentální milostné lásky.“ Čistý oddaný následuje šlépěje gópí a uctívá je následovně: „Klaním se v hluboké úctě všem mladým pasačkám, jejichž tělesné rysy jsou tak přitažlivé. Uctívají Nejvyšší Osobnost Božství, Kršnu, jednoduše svými krásnými přitažlivými rysy.“ Ze všech mladých gópí je Šrímatí Rádhárání ta nejpřednější.
Красотата на Шрӣматӣ Ра̄дха̄ра̄н̣ӣ е описана така: „Очите ѝ са по-прелестни от омайните очи на птицата чакорӣ. Когато човек види лицето ѝ, веднага забравя красотата на луната. По хубост цветът на кожата ѝ надминава блясъка на златото. Нека всички съзерцаваме трансценденталната красота на Шрӣматӣ Ра̄дха̄ра̄н̣ӣ“. Самият Кр̣ш̣н̣а описва по следния начин влечението си към Ра̄дха̄ра̄н̣ӣ: „Когато измисля някоя шега, за да се насладя на красотата на Ра̄дха̄ра̄н̣ӣ, тя ме изслушва много внимателно, но от изражението на лицето ѝ и от думите, с които ми отговаря, виждам, че ме пренебрегва. Но дори пренебрежението ѝ ми доставя безкрайно удоволствие, защото тогава тя става толкова красива, че блаженството ми нараства стократно“. Подобни думи могат да се открият и в Гӣта говинда, където се казва, че когато Шрӣ Кр̣ш̣н̣а, врагът на Кам̇са, прегърне Шрӣматӣ Ра̄дха̄ра̄н̣ӣ, Той веднага пада пленен в мрежите на любовта и изоставя общуването си с всички други гопӣ.
Krása Šrímatí Rádhárání je vylíčena následovně: „Její oči mají půvabnější rysy než oči ptáka cakorī. Když člověk zahlédne tvář Rádhárání, okamžitě se mu zprotiví krása měsíce. Barva Její pleti je nádhernější než zlato. Pohleďme tedy všichni na transcendentální krásu Šrímatí Rádhárání!“ Své pouto k Rádhárání popisuje Kršna samotný: „Když vytvořím nějaké žertovné slovní obraty, abych se radoval z krásy Rádhárání, poslouchá tato žertovná slova s velkou pozorností, ale svými tělesnými rysy a významově neurčitými slovy Mě odmítne. A Já mám bezmeznou radost z toho, že Mě odmítla, protože o tolik zkrásní, že Mi přináší stokrát větší potěšení.“ Podobně se v Gíta-góvindě říká, že když nepřítel Kansy, Šrí Kršna, objímá Šrímatí Rádhárání, okamžitě se zamiluje a opustí společnost všech ostatních gópí.
В Падя̄валӣ на Рӯпа Госва̄мӣ се казва, че когато гопӣте слушат звука от флейтата на Кр̣ш̣н̣а, те забравят всички упреци, с които ги обсипват домашните им. Те забравят позора си и грубото отношение на съпрузите си. Единствената им мисъл е да излязат и да намерят Кр̣ш̣н̣а. Когато гопӣте срещнат Кр̣ш̣н̣а, погледите, които си разменят с него, шегите и смехът им се наричат анубха̄ва, или субекстаз в съпружеската любов.
V Padjávalí Rúpa Gósvámí uvádí, že když gópí zaslechnou zvuk Kršnovy flétny, okamžitě zapomenou na všechny výčitky starších členů rodiny. Zapomenou na hanobení a hrubé jednání svých manželů. Jedinou jejich myšlenkou je jít ven a hledat Kršnu. Když se gópí s Kršnou setkají, jejich vzájemným pohledům a také jejich žertovnému a veselému chování se říká anubhāva neboli podextáze v milostné lásce.
В Лалита ма̄дхава Рӯпа Госва̄мӣ обяснява, че движенията на веждите на Кр̣ш̣н̣а са като Ямуна̄, а усмивката на Ра̄дха̄ра̄н̣ӣ е като лунната светлина. Когато Ямуна̄ и лунната светлина се докоснат на речния бряг, водата придобива вкус на нектар и става много приятна за пиене. Тя освежава като пряспа сняг. Също в Падя̄валӣ една от постоянните спътнички на Ра̄дха̄ра̄н̣ӣ казва: „Скъпа лунолика Ра̄дха̄ра̄н̣ӣ, тялото ти сякаш цъфти, но в очите ти се виждат сълзи. Гласът ти трепери, а в гърдите си чувстваш тежест. Това ме кара да мисля, че си чула звука от флейтата на Кр̣ш̣н̣а, затова сега сърцето ти се топи“.
V Lalita-mádhavě Rúpa Gósvámí vysvětluje, že pohyby Kršnova obočí jsou jako pohyby Jamuny a smích Rádhárání je jako měsíční svit. Když Jamuná a měsíční svit přijdou na břehu řeky do styku, voda chutná jako nektar a když se jí člověk napije, přinese mu to velké uspokojení. Chladí jako sněhové závěje. V Padjávalí jedna stálá společnice Rádhárání říká: „Má drahá Rádhárání, s tváří nádhernou jako měsíc, celé Tvé tělo vypadá velice spokojeně, a přesto se zdá, že máš v očích slzy. Tvůj hlas se chvěje a Tvá hruď se také zvedá s námahou. Z toho všeho chápu, že jsi jistě zaslechla Kršnovu hru na flétnu a následkem toho Tvé srdce teď měkne.“
Пак в Падя̄валӣ откриваме следното описание, което говори за отчаянието в съпружеската любов. Шрӣматӣ Ра̄дха̄ра̄н̣ӣ казва: „О, Купидон, моля те, не възбуждай тялото ми със стрелите си. Уважаеми Въздух, моля те, не ме карай да се вълнувам от благоуханието на цветята. Аз загубих любовта на Кр̣ш̣н̣а, какъв смисъл има вече да поддържам това безполезно тяло? Нито едно живо същество няма нужда от него“. Това е признак на отчаяние и безнадеждност в екстатичната любов към Кр̣ш̣н̣а.
V Padjávalí je též následující popis, který je brán jako příznak zklamání v milostné lásce. Šrímatí Rádhárání řekla: „Můj drahý Pane Amore, prosím, nerozrušujte Mě vystřelováním svých šípů na Mé tělo. Drahý Pane Vzduchu, nerozrušujte Mě prosím s vůní květin. Nyní jsem ztratila milostný poměr s Kršnou a jaký má za daných podmínek smysl udržovat toto zbytečné tělo? Takové tělo nepotřebuje žádná živá bytost.“ To je příklad zklamání v extatické lásce ke Kršnovi.
А в Да̄на-кели каумудӣ, сочейки Кр̣ш̣н̣а, Шрӣматӣ Ра̄дха̄ра̄н̣ӣ казва: „Това хитро горско момче притежава красотата на синкавия лотосов цвят и може да омагьоса младите момичета от цялата вселена. Като ми позволи да усетя вкуса на трансценденталното му тяло, Той запали в мен огън, който е по-силен, отколкото мога да понеса. Чувствам се като слоница, възбудена от мъжкия слон!“. Това е пример за ликуване в екстатичната любов към Кр̣ш̣н̣а.
V Dána-kéli-kaumudí Šrímatí Rádhárání ukazuje na Kršnu a říká: „Tento vychytralý chlapec z lesa je krásný jako namodralý lotosový květ a umí připoutat všechny mladé dívky ve vesmíru. Nyní Mně dal ochutnat krásy svého transcendentálního těla a probudil Mé touhy, a to je víc, než mohu snášet. Cítím se teď jako slonice, kterou uchvátil sloní samec!“ To je příklad radosti v extatické lásce ke Kršnovi.
Устойчивият екстаз на съпружеската любов е изначалната причина на телесното наслаждение. В Падя̄валӣ тази изначална причина на съединението е описана в думите на Ра̄дха̄ра̄н̣ӣ към една от постоянните ѝ спътнички: „Скъпа моя, кое е това момче? Клепачите му постоянно танцуват, разхубавяват лицето му и събуждат у мен желание за съпружеска любов. Ушите му са украсени с пъпки от цветята ашока, а дрехите му са жълти. Звукът на флейтата му ме изпълва с изгарящо нетърпение“.
Stálá extáze milostné lásky je původní příčinou tělesného požitku. V Padjávalí je popsána původní příčina spojení, když Rádhárání říká jedné ze svých stálých společnic: „Má drahá přítelkyně, kdo je ten chlapec, jehož neustále tančící oční víčka zkrášlila Jeho tvář a probudila Mou touhu po milostné lásce? Jeho uši zdobí poupata květů aśoka a oblékl se do žlutých šatů. Zvukem své flétny Mě tento chlapec zbavuje trpělivosti.“
Съпружеската любов на Ра̄дха̄-Кр̣ш̣н̣а никога не е помрачавана от лични съображения. Непомрачаваната съпружеска любов между Ра̄дха̄ и Кр̣ш̣н̣а е описана по следния начин: „Майка Яшода̄ стоеше близо до Кр̣ш̣н̣а, заобиколен от всичките си приятели. Точно пред погледа на Кр̣ш̣н̣а бе Чандра̄валӣ, а на един камък пред входа на Враджа стоеше демонът Вр̣ш̣а̄сура. Но дори в тези обстоятелства Кр̣ш̣н̣а видя Ра̄дха̄ра̄н̣ӣ, застанала зад един кичест храст, и веднага красивите му вежди се стрелнаха като светкавица към нея“.
Milostná láska Rádhá-Kršny není nikdy rozrušována žádným jiným osobním ohledem. Nenarušená povaha milostné lásky mezi Rádhou a Kršnou je popsána takto: „Jen kousek od Kršny byla matka Jašódá a obklopovali Ho všichni Jeho přátelé. Přímo před Jeho očima byla Čandrávalí a na kraji Vradži stál na velkém kameni démon známý jako Vršásura. Avšak i za takových podmínek, když Kršna uviděl Rádhárání stát za křovím, Jeho krásné obočí se jako zablýsknutí okamžitě pohnulo směrem k Ní.“
Ето един друг епизод: „В единия ъгъл на двора лежеше мъртвото тяло на Шан̇кха̄сура, наобиколено от чакали. От другата страна стояха учени бра̄хман̣и, които можеха да се владеят съвършено. Те произнасяха благозвучни молитви, които успокояваха като хладен ветрец през лятото. Пред Кр̣ш̣н̣а стоеше Бог Баладева, от който се разнасяше прохлада. Но дори сред този хлад и безпокойство лотосовият цвят на екстатичната съпружеска любов, която Кр̣ш̣н̣а изпитваше към Ра̄дха̄ра̄н̣ӣ, не вехнеше“. Любовта на Кр̣ш̣н̣а към Ра̄дха̄ра̄н̣ӣ често се сравнява с разцъфнал лотос. Единствената разлика е, че красотата на любовта на Кр̣ш̣н̣а нараства вечно.
Další příklad je popsán následovně: „Na jedné straně dvora leželo mrtvé tělo Šankhásury obklopené mnoha šakaly. Na druhé straně byli učení bráhmani, schopní dokonale se ovládat. Skládali pěkné modlitby, které přinášely úlevu jako studený vánek v létě. Před Kršnou stál Pán Baladéva a působil chladivě, ale lotosový květ extatické milostné lásky, kterou Kršna cítil k Rádhárání, nemohl povadnout ani za těchto uklidňujících a rozrušujících okolností.“ Láska Kršny k Rádhárání se často přirovnává k rozkvétajícímu lotosu — jediný rozdíl je, že Kršnova láska stále nabývá na kráse.
Съпружеската любов се разделя на две: випраламбха (съпружеска любов в раздяла) и самбхога (съпружеска любов в непосредствено общуване). Випраламбха (раздялата) на свой ред се дели на три: пӯрва-ра̄га (предварително влечение), ма̄на (привиден гняв) и права̄са (раздяла на голямо разстояние).
Milostná láska se rozděluje na dvě části: vipralambha neboli milostná láska v odloučení a sambhoga neboli milostná láska v přímém styku. Vipralambha, odloučení, má tři pododdělení, známá jako: (1) pūrva-rāga neboli prvotní přitažlivost, (2) māna neboli zdánlivý hněv a (3) pravāsa neboli odloučení způsobené vzdáleností.
Когато двамата влюбени изпитват острото усещане, че още не са се срещнали, това състояние се нарича пӯрва-ра̄га, предварително влечение. В Падя̄валӣ Ра̄дха̄ра̄н̣ӣ казва на спътничката си: „Скъпа приятелко, тъкмо се бях запътила към брега на Ямуна̄, когато изведнъж пред очите ми се появи едно много хубаво момче, мургаво като тъмносин облак. Не съм в състояние да опиша как ме погледна. Откакто това се случи, аз, за съжаление, не мога повече да мисля за домашните си задължения“. Това е пример за предварително влечение към Кр̣ш̣н̣а. В Десета песен на Шрӣмад Бха̄гаватам (53.2) Кр̣ш̣н̣а казал на бра̄хман̣а, изпратен от Рукмин̣ӣ: „Скъпи бра̄хман̣а, и Аз като Рукмин̣ӣ не мога да спя нощем и постоянно мисля за нея. Знам, че брат ѝ Рукмӣ е против мен и че той развали уредения ми брак с нея“. Това е друг пример за предварително влечение.
Když milovník a milovaná začnou zřetelně pociťovat, že se spolu nesetkali, nazývá se tento stav pūrva-rāga neboli prvotní přitažlivost. V Padjávalí říká Rádhárání své společnici: „Má drahá přítelkyně, šla jsem právě na břeh Jamuny a znenadání se před Mýma očima objevil pěkný chlapec, jehož barva pleti byla jako barva tmavomodrého mraku. Pohlédl na Mne způsobem, který nemohu popsat, a od té doby již nejsem schopna zaměstnávat svou mysl domácími povinnostmi.“ To je příklad předběžné přitažlivosti ke Kršnovi. V desátém zpěvu, padesáté třetí kapitole, 2. verši Šrímad Bhágavatamu řekl Kršna bráhmanskému poslu, který přišel od Rukminí: „Můj drahý bráhmane, stejně jako Rukminí, ani Já nemohu v noci spát a neustále na ni myslím. Vím, že její bratr Rukmí je proti Mně, a že na jeho naléhání byla Má svatba s ní překažena.“ To je další příklad prvotní přitažlivosti.
Във връзка с ма̄на, гнева, в Гӣта говинда е описана следната случка: „Когато Шрӣматӣ Ра̄дха̄ра̄н̣ӣ видя Кр̣ш̣н̣а да се наслаждава в обществото на няколко други гопӣ, тя бе обзета от ревност, защото бе накърнена особената ѝ позиция на избраница. Тя веднага напусна мястото и се скри в един красив разцъфнал храст, в който жужаха черни пчели. Скрита зад растенията, тя започна да се оплаква на една от приятелките си“. Това е пример за привидно неразбирателство.
V Gíta-góvindě je popsána následující událost popisující hněv (māna): „Když Šrímatí Rádhárání uviděla, že se Kršna raduje ve společnosti několika ostatních gópí, začala poněkud žárlit, protože to zmenšovalo Její zvláštní prestiž. Proto okamžitě odešla a schovala se do pěkného květinového keře, kde bzučeli černí trubci. Schovaná mezi rostlinami pak začala jedné ze svých společnic vyjevovat svou lítost.“ To je příklad zdánlivé neshody.
Пример за права̄са, или липса на общуване между влюбените, защото те живеят далеч един от друг, откриваме в Падя̄валӣ: „След този благословен ден, когато Кр̣ш̣н̣а замина за Матхура̄, Шрӣматӣ Ра̄дха̄ра̄н̣ӣ седи, подпряла глава с ръка, а от очите ѝ постоянно текат сълзи. Лицето ѝ винаги е мокро, затова тя не може да заспи дори за миг“. Когато лицето е мокро, изчезва всякакво желание за сън. Ра̄дха̄ра̄н̣ӣ непрекъснато плачела заради раздялата с Кр̣ш̣н̣а и затова било невъзможно да заспи. Уддхава казва в Прахла̄да сам̇хита̄: „Говинда, Върховната Божествена Личност, страда, прободен от стрелите на Куподин, и постоянно мисли за вас (гопӣте). Тези мисли му отнеха апетита и съня“.
Příklad odloučení způsobeného žitím na vzdáleném místě (pravāsa) je v Padjávalí: „Ode dne, kdy Kršna odešel do Mathury, si Šrímatí Rádhárání opírá hlavu o jednu ze svých dlaní a neustále roní slzy. Její tvář je nyní neustále vlhká, a proto nemůže usnout ani na okamžik.“ Když tvář zvlhne, člověk ztrácí sklon ke spánku. Když tedy Rádhárání neustále naříkala pro Kršnu v odloučení, nemohla ani na chvíli usnout. V Prahláda-sanhitě říká Uddhava: „Nejvyšší Osobnost Božství, Góvinda, stižen bolestí, že byl prostřelen šípy Amora, na vás (gópí) neustále myslí, nejí ani svůj pravidelný oběd a nedostává se Mu náležitého spánku.“
Когато двамата влюбени се събират и се наслаждават на непосредствено общуване един с друг, това се нарича самбхога. В Падя̄валӣ се казва: „Кр̣ш̣н̣а толкова ловко прегърна Шрӣматӣ Ра̄дха̄ра̄н̣ӣ, като че ли танцуваше брачния танц на пауните“.
Když se milovaný a milovaná spolu setkají a těší se vzájemně v přímém styku, tomuto stavu se říká sambhoga. V Padjávalí se píše: „Kršna objal Šrímatí Rádhárání tak dovedným způsobem, že to vypadalo, že slaví taneční obřad pávů.“
Така Шрӣла Рӯпа Госва̄мӣ завършва петата вълна на своя океан от нектар на преданост. Той отдава смирените си почитания на Върховната Божествена Личност, която се е появила като Гопа̄ла, вечната форма на Бога.
Šrí Rúpa Gósvámí tak zakončuje pátou vlnu svého Oceánu nektaru oddanosti. Hluboce se klaní Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, který se zjevil jako Gópála (věčná podoba Pána).
Така завършва изложението на Бхактиведанта върху третата част от Бхакти-раса̄мр̣та синдху, в която се разглеждат петте основни взаимоотношения с Кр̣ш̣н̣а.
Takto končí Bhaktivédantova souhrnná studie třetí části Bhakti-rasámrta-sindhu, pojednávající o pěti základních vztazích s Kršnou.