Skip to main content

VERSO 6

Sloka 6

Texto

Verš

tavaiva caraṇāmbhojaṁ
śreyas-kāmā nirāśiṣaḥ
visṛjyobhayataḥ saṅgaṁ
munayaḥ samupāsate
tavaiva caraṇāmbhojaṁ
śreyas-kāmā nirāśiṣaḥ
visṛjyobhayataḥ saṅgaṁ
munayaḥ samupāsate

Sinônimos

Synonyma

tava — Vossos; eva — na verdade; caraṇa-ambhojam — pés de lótus; śreyaḥ-kāmāḥ — pessoas que desejam o êxito máximo, a meta última da vida; nirāśiṣaḥ — sem desejo material; visṛjya — abandonando; ubhayataḥ — nesta e na próxima vida; saṅgam — apego; munayaḥ — grandes sábios; samupāsate — adoram.

tava — Tvoje; eva — vskutku; caraṇa-ambhojam — lotosové nohy; śreyaḥ- kāmāḥ — ti, kdo chtějí dosáhnout konečného dobra a životního cíle; nirāśiṣaḥ — bez hmotné touhy; visṛjya — vzdávající se; ubhayataḥ — v tomto i příštím životě; saṅgam — připoutanosti; munayaḥ — velcí mudrci; samupāsate — uctívají.

Tradução

Překlad

Os devotos puros ou as grandes pessoas santas que desejam alcançar a meta máxima da vida e que estão completamente livres de todos os desejos materiais, através dos quais se procura o gozo dos senti­dos, ocupam-se constantemente no transcendental serviço aos Vossos pés de lótus.

Čistí oddaní, velcí světci, kteří si přejí v životě dosáhnout toho nejvyššího cíle a jsou zcela prosti veškerých hmotných tužeb po smyslovém požitku, jsou neustále zaměstnáni transcendentální službou Tvým lotosovým nohám.

Comentário

Význam

SIGNIFICADO—Está no mundo material todo aquele que pensa: “Eu sou este corpo e tudo o que se refere a este meu corpo é meu.” Ato gṛha-kṣetra-sutāpta-vittair janasya moho ’yam ahaṁ mameti. Essa é uma carac­terística da vida material. No conceito de vida material, pensa-se: “Esta é minha casa, esta é minha terra, esta é minha família, este é o meu Estado” e assim por diante. Mas os munayaḥ, as pessoas santas que seguem os passos de Nārada Muni, simplesmente se ocupam no transcendental serviço amoroso ao Senhor, sem nenhum desejo de gozo dos seus sentidos. Anyābhilāṣitā-śūnyaṁ jñāna-karmādy-anāvṛtam. Seja nesta vida, seja na próxima, o único interesse desses devotos santos é servir à Suprema Personalidade de Deus. Assim, eles também são absolutos porque não têm outros desejos. Estando livres da dualidade inerente ao desejo material, eles são chamados śreyas-kāmāḥ. Em outras palavras, eles não estão envolvidos em dharma (religiosidade), artha (desenvolvimento econômico) ou kāma (gozo dos sentidos). O único interesse desses devotos é mokṣa, a liberação. Esse não é o mokṣa dos filósofos māyāvādīs, através do qual alguém busca tornar-se uno com o Supremo. Caitanya Mahā­prabhu explicou que o verdadeiro mokṣa significa refugiar-se nos pés de lótus da Personalidade de Deus. O Senhor elucidou muito bem esse fato enquanto instruía Sārvabhauma Bhaṭṭācārya. Sārvabhauma Bhaṭṭācārya queria corrigir a palavra mukti-pade encontrada no Śrīmad-Bhāgavatam, mas Caitanya Mahāprabhu informou-o de que não era preciso retificar nenhuma palavra do Śrīmad-Bhāgavatam. Ele esclareceu que mukti-pade refere-se aos pés de lótus da Suprema Personalidade de Deus, Viṣṇu, que oferece mukti e, portanto, é cha­mado Mukunda. O devoto puro não está preocupado com afazeres materiais. Ele não está interessado em religiosidade, desenvolvimento econômico ou gozo dos sentidos. Tudo o que ele quer é servir aos pés de lótus do Senhor.

V hmotném světě dlí, kdo si myslí: “Jsem toto tělo a vše ve vztahu k mému tělu je moje.” Ato gṛha-kṣetra-sutāpta-vittair janasya moho 'yam ahaṁ mameti. To je příznakem hmotného života. Materialista si myslí: “To je můj dům, má půda, to je má rodina a můj stát” a tak dále. Avšak světci (munayaḥ) kráčející ve stopách Nārady Muniho znají pouze transcendentální láskyplnou službu Pánu bez jakékoliv touhy po smyslovém požitku. Anyābhilāṣitā-śūnyaṁ jñāna-karmādy-anāvṛtam. Jediným zájmem těchto svatých oddaných je v tomto i příštím životě sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství. Proto jsou i oni absolutní, neboť nemají žádné jiné touhy. Jelikož jsou oproštěni od dualit spojených s hmotnou touhou, nazývají se śreyas-kāmāḥ. Jinými slovy, nezajímá je dharma (náboženství), artha (hospodářský rozvoj) a kāma (smyslový požitek). Jediné, co je zajímá, je mokṣa, osvobození. Tato mokṣa neznamená splynutí s Nejvyšším, jak si myslí māyāvādští filozofové. Caitanya Mahāprabhu vysvětlil, že skutečná mokṣa znamená přijmout útočiště u lotosových nohou Osobnosti Božství. Pán tuto skutečnost srozumitelně objasnil, když poučoval Sārvabhaumu Bhaṭṭācāryu. Sārvabhauma Bhaṭṭācārya chtěl opravit slovo mukti-pade ve Śrīmad-Bhāgavatamu, ale Caitanya Mahāprabhu mu oznámil, že v Bhāgavatamu není třeba opravovat jediné slovo. Vysvětlil, že mukti-pade se vztahuje na lotosové nohy Nejvyšší Osobnosti Božství, Viṣṇua, jenž udílí mukti, a proto se nazývá Mukunda. Čistého oddaného nezajímají hmotné věci. Nestará se o náboženství, hospodářský rozvoj či smyslový požitek. Zajímá se jen o službu lotosovým nohám Pána.