Skip to main content

VERSO 31

Sloka 31

Texto

Verš

ādhyātmikādibhir duḥkhair
avimuktasya karhicit
martyasya kṛcchropanatair
arthaiḥ kāmaiḥ kriyeta kim
ādhyātmikādibhir duḥkhair
avimuktasya karhicit
martyasya kṛcchropanatair
arthaiḥ kāmaiḥ kriyeta kim

Sinônimos

Synonyma

ādhyātmika-ādibhiḥadhyātmika, adhidaivika e adhibhautika; duḥkhaiḥ — pelos três sofrimentos da vida material; avimuktasya — daquele que não está livre dessas condições dolorosas (ou de alguém que está sujeito ao nascimento, morte, velhice e doença); karhicit — às vezes; martyasya — da entidade viva sujeita à morte; kṛcchra-upanataiḥ — coisas decorrentes de sofrimentos severos; arthaiḥ — mesmo que se obtenha algum benefício; kāmaiḥ — que possa satisfazer os seus desejos materiais; kriyeta — o que podem fazer; kim — e qual é o valor dessa felicidade.

ādhyātmika-ādibhiḥ — ādhyātmika, adhidaivika a adhibhautika; duḥkhaiḥ — trojím utrpením hmotného života; avimuktasya — toho, kdo není od těchto strastí osvobozený (neboli toho, kdo podléhá zrození, smrti, stáří a nemoci); karhicit — někdy; martyasya — živé bytosti, která musí zemřít; kṛcchra-upanataiḥ — věci získané za cenu krutého strádání; arthaiḥ — dokonce i když získá nějaký prospěch; kāmaiḥ — který může splnit její hmotné touhy; kriyeta — co dělají; kim — a jakou má takové štěstí cenu.

Tradução

Překlad

As atividades materialistas sempre estão acompanhadas de três classes de condições dolorosas – adhyātmika, adhidaivika e adhibhautika. Portanto, mesmo que alguém alcance algum sucesso executando essas atividades, de que adiantará esse sucesso? Mesmo assim, ele estará sujeito a nascimento, morte, velhice, doença e às reações de suas atividades fruitivas.

Materialistické činnosti jsou vždy doprovázeny třemi druhy utrpení—ādhyātmika, adhidaivika a adhibhautika. I když tedy někdo díky těmto činnostem dosáhne jistého úspěchu, jaký prospěch to přináší? Živá bytost i nadále podléhá reakcím za své plodonosné jednání, zrození, smrti, stáří a nemoci.

Comentário

Význam

SIGNIFICADO—De acordo com o modo de vida materialista, se um homem pobre, após trabalhar muito arduamente, obtém algum ganho material no fim de sua vida, ele é considerado um sucesso, muito embora também morra enquanto sofre as três classes de sofrimentos – adhyātmika, adhidaivika e adhibhautika. Ninguém pode escapar das três espécies de sofrimentos presentes na vida materialista, a saber, os sofrimentos relacionados com o corpo e a mente, os sofrimentos decorrentes das dificuldades impostas pela sociedade, comunidade, nação e outras entidades vivas, e os sofrimentos que nos são infligidos pelos distúrbios naturais, tais como os terremotos, a fome, a seca, as inundações, as epidemias e assim por diante. Se alguém trabalha muito arduamente e se submete às três classes de sofrimentos e, então, consegue ganhar algum pequeno benefício, qual o valor desse benefício? Além disso, mesmo que um karmī seja exitoso em acumular alguma riqueza material, ele não conseguirá desfrutá-la, pois tem que morrer em um clima de profunda agonia. Certa vez, até mesmo presenciei um homem prestes a morrer implorando que um profissional de saúde lhe desse mais quatro anos de vida a fim de que pudesse completar seus planos materiais. Evidentemente, o médico não conseguiu prolongar a vida do homem, que, portanto, morreu em uma situação muito pesarosa. Todos têm que morrer dessa maneira, e, depois que a condição mental da pessoa é esquadrinhada pelas leis da natureza material, ela recebe outra oportunidade de tentar satisfazer os seus desejos em outro corpo. Traçar planos materiais para obter a felicidade material não tem valor algum, mas, sob o encanto da energia ilusória, nós os consideramos extremamente valiosos. Houve muitos políticos, reformadores sociais e filósofos que morreram muito infelizes, sem conseguir extrair dos seus planos materiais algum valor prático. Portanto, um homem são e sensato jamais deseja trabalhar arduamente, sujeitando-se às condições impostas pelas três classes de sofrimentos, e acabar morrendo em frustração.

Pokud chudý člověk získá svou těžkou prací na konci života nějaký hmotný prospěch, pro materialistickou společnost je úspěšný, přestože znovu zemře sužován utrpením trojího druhu — ādhyātmika, adhidaivika a adhibhautika. Nikdo nemůže uniknout trojímu utrpení materialistického života, totiž utrpení, které se týká těla a mysli, utrpení působenému společností, kolektivem, národem a dalšími živými bytostmi a utrpení, které nám chystají přírodní katastrofy, jako jsou zemětřesení, hladomory, sucha, povodně, různé epidemie a tak dále. Jakou má cenu, jestliže člověk těžce pracuje, stále zakouší trojí utrpení, a pak se mu podaří získat nějaký malý prospěch? Karmī, jemuž se podařilo nashromáždit nějaké hmotné jmění, si ho navíc stejně nemůže užívat, neboť musí s nářkem zemřít. Na vlastní oči jsem viděl umírajícího člověka, jak úpěnlivě prosil lékaře, aby mu prodloužil život o čtyři roky a umožnil mu tak uskutečnit jeho hmotné plány. Lékaři se to samozřejmě nepodařilo a muž zemřel ve velmi žalostné situaci. Každý musí takto zemřít a poté mu zákony hmotné přírody, s přihlédnutím k jeho mentálnímu rozpoložení, poskytnou další příležitost ke splnění tužeb v jiném těle. Materialistické plány na hmotné štěstí nemají žádnou cenu, ale my je pod vlivem matoucí energie považujeme za nesmírně cenné. Mnozí politici, reformátoři společnosti a filozofové zemřeli v nešťastném stavu, aniž by ze svých hmotných plánů měli jakýkoliv praktický zisk. Rozumný člověk proto nebude chtít těžce pracovat v podmínkách trojího utrpení a pak plný zklamání zemřít.