Skip to main content

VERSO 26

Sloka 26

Texto

Verš

brahmaṇy avasthita-matir
bhagavaty ātma-saṁśraye
nivṛtta-jīvāpattitvāt
kṣīṇa-kleśāpta-nirvṛtiḥ
brahmaṇy avasthita-matir
bhagavaty ātma-saṁśraye
nivṛtta-jīvāpattitvāt
kṣīṇa-kleśāpta-nirvṛtiḥ

Sinônimos

Synonyma

brahmaṇi — em Brahman; avasthita — situada; matiḥ — sua mente; bhagavati — na Suprema Personalidade de Deus; ātma-saṁśraye — residindo em todas as entidades vivas; nivṛtta — livre; jīva — da alma jīva; āpattitvāt — da condição desventurada; kṣīṇa — desapareceram; kleśa — dores materiais; āpta — alcançou; nirvṛtiḥ — bem-aventurança transcendental.

brahmaṇi — v Brahmanu; avasthita — spočívala; matiḥ — její mysl; bhagavati — v Nejvyšší Osobnosti Božství; ātma-saṁśraye — kdo sídlí ve všech živých bytostech; nivṛtta — osvobodil; jīva — duše neboli jīvy; āpattitvāt — z neblahého postavení; kṣīṇa — zmizely; kleśa — hmotné útrapy; āpta — dosáhla; nirvṛtiḥ — transcendentální blaženost.

Tradução

Překlad

Sua mente se absorveu por completo no Senhor Supremo, e ela automaticamente compreendeu o conhecimento do Brahman impessoal. Como uma alma realizada em Brahman, ela se livrou das designações do conceito materialista de vida. Assim, todas as dores materiais desapareceram, e ela alcançou bem-aventurança transcendental.

Automaticky realizovala poznání neosobního Brahmanu, neboť její mysl byla naprosto pohroužena do myšlenek na Nejvyššího Pána. Jelikož realizovala Brahman, zbavila se veškerých označení spojených s materialistickým pojetím života. Všechny hmotné útrapy zmizely a Devahūti dosáhla transcendentální blaženosti.

Comentário

Význam

O verso anterior declara que Devahūti já era versada na Verdade Absoluta. Pode ser que se pergunte por qual motivo ela estava meditando. A explicação é que, quando alguém discute teoricamente a Verdade Absoluta, ele se situa no conceito impessoal da Verdade Absoluta. De forma semelhante, quando alguém discute seriamente o tema da forma, qualidades, passatempos e séquito da Suprema Personalidade de Deus, ele se situa em meditação nEle. Para quem tem conhecimento pleno do Senhor Supremo, o conhecimento do Brahman é compreendido automaticamente. O conhecedor compreende a Verdade Absoluta segundo três diferentes pontos de vista, a saber, como o Brahman impessoal, como a Superalma localizada e, finalmente, como a Suprema Personalidade de Deus. Portanto, se alguém se situa em conhecimento da Suprema Personalidade de Deus, isso implica em ele já estar situado no conceito da Superalma e do Brahman impessoal.

Předchozí sloka hovořila o tom, že Devahūti již Absolutní Pravdu znala. Proč tedy meditovala? Odpovědí je, že teoretickými diskusemi o Absolutní Pravdě se dostaneme na úroveň neosobní realizace Absolutní Pravdy. Pokud seriózně diskutujeme o podobě, vlastnostech, zábavách a společnících Nejvyššího Pána, dosáhneme meditace o Osobnosti Božství. Dokonalé poznání o Nejvyšším Pánu zahrnuje také poznání o neosobním Brahmanu. Absolutní Pravdu můžeme realizovat ze tří zorných úhlů — jako neosobní Brahman, lokalizovanou Nadduši a konečně Nejvyšší Osobnost Božství. Pokud známe Nejvyšší Osobnost Božství, znamená to, že známe také Nadduši a neosobní Brahman.

Na Bhagavad-gītā, declara-se: brahma-bhūtaḥ prasannātmā. Isso significa que, a menos que nos livremos do enredamento material e nos situemos em Brahman, não há possibilidade de chegarmos a compreender o serviço devocional ou nos ocuparmos em consciência de Kṛṣṇa. Aquele que se ocupa em serviço devocional a Kṛṣṇa é considerado como alguém que já compreendeu o conceito Brahman de vida, dado que o conhecimento transcendental da Suprema Personalidade de Deus inclui o conhecimento do Brahman. Confirma-se isso na Bhagavad-gītā. Brahmaṇo hi pratiṣṭhāham: o conceito da Personalidade de Deus não depende do Brahman. O Viṣṇu Purāṇa também confirma que quem se refugia no todo-auspicioso Senhor Supremo já está situado na compreensão de Brahman. Em outras palavras, quem é vaiṣṇava já é brāhmaṇa.

V Bhagavad-gītě je řečeno: brahma-bhūtaḥ prasannātmā. Dokud nejsme osvobozeni z hmotného zapletení a nerealizujeme Brahman, nemůžeme pochopit oddanou službu a jednat ve vědomí Kṛṣṇy. Kdo oddaně slouží Kṛṣṇovi, je již na úrovni realizace Brahmanu, neboť transcendentální poznání Nejvyšší Osobnosti Božství zahrnuje také poznání Brahmanu. To je potvrzeno v Bhagavad-gītě: brahmaṇo hi pratiṣṭhāham — pojetí Nejvyšší Osobnosti Božství nezávisí na Brahmanu. Viṣṇu Purāṇa rovněž potvrzuje, že ten, kdo se uchýlil k nanejvýš příznivému Svrchovanému Pánu, již zná Brahman. Jinak řečeno, vaiṣṇava je automaticky brāhmaṇou.

Outro ponto significativo deste verso é que é preciso observar as regras e regulações prescritas: Como se confirma na Bhagavad-gītā, yuktāhāra-vihārasya. Quando alguém se ocupa em serviço devocional em consciência de Kṛṣṇa, ele ainda precisa comer, dormir, defender-se e acasalar-se porque essas são necessidades do corpo. Porém, ele pratica essas atividades de maneira regulada. Ele tem de comer kṛṣṇa-prasāda. Ele tem de dormir de acordo com princípios regulados. O princípio é reduzir a duração do sono e reduzir a alimentação, aceitando somente o que seja necessário para manter o corpo em boas condições. Em suma, a meta é o avanço espiritual, e não o gozo dos sentidos. Do mesmo modo, deve-se reduzir a vida sexual, que se destina apenas a gerar filhos conscientes de Kṛṣṇa. Se não para isso, não há necessidade de vida sexual. Nada é proibido, mas tudo é feito yukta, reguladamente, tendo sempre em mente o propósito superior. Seguindo todas essas regras e regulações de vida, purificamo-nos, e todos os equívocos devidos à ignorância são eliminados. Menciona-se aqui especificamente que as causas do enredamento material se extinguem completamente.

Tento verš rovněž upozorňuje na povinnost každého následovat předepsaná pravidla a předpisy. Bhagavad-gītā tuto povinnost zdůrazňuje slovy yuktāhāra-vihārasya. I když oddaně sloužíme Pánu, přesto musíme jíst, spát, bránit se a rozmnožovat se, protože se jedná o tělesné potřeby. Tyto činnosti však musíme vykonávat podle pravidel. Musíme jíst pouze kṛṣṇa-prasādam a také podle pravidel spát. V zásadě bychom měli zkrátit dobu spánku a omezit množství přijímané potravy — měli bychom jíst jen tolik, kolik tělo skutečně potřebuje. Cílem našeho úsilí je duchovní pokrok, ne smyslový požitek. Rovněž je nutné omezit sex. Jediným účelem sexu je plodit děti, které si budou vědomé Kṛṣṇy. Jinak je sex zbytečný. Nic není zakázané, ale naše činnosti by měly být yukta, usměrněné. Musíme mít stále na zřeteli vyšší cíl lidské existence. Pokud ve svém životě následujeme všechna pravidla a předpisy, očistíme se a veškeré mylné představy, které vycházejí z nevědomosti, zmizí. Zde je výslovně řečeno, že příčiny hmotného zapletení zcela zmizely.

A afirmação sânscrita anartha-nivṛtti indica que este corpo é indesejável. Somos almas espirituais, e nunca tivemos necessidade deste corpo material. Todavia, porque quisemos desfrutar do corpo material, obtivemos este corpo, através da energia material, sob a orientação da Suprema Personalidade de Deus. Tão logo nos restabeleçamos em nossa posição original de serviço ao Senhor Supremo, começamos a nos esquecer das necessidades do corpo e, por fim, esquecemo-nos do corpo.

Sanskrtský výrok anartha-nivṛtti naznačuje, že naše tělo je nechtěné. Jsme duše a hmotné tělo nepotřebujeme. Jelikož jsme si však chtěli užívat v hmotném těle, prostřednictvím hmotné energie a řízením Nejvyššího Pána jsme je dostali. Když tedy znovu zaujmeme své původní postavení služebníka Nejvyššího Pána, začneme postupně zapomínat na tělesné potřeby a nakonec zapomeneme i na samotné tělo.

Às vezes, ao sonhar, obtemos um tipo de corpo em particular com o qual agimos no sonho. Pode ser que eu sonhe que estou voando no céu ou que fui à floresta ou a algum lugar desconhecido. No entanto, logo que eu desperto, esqueço-me de todos esses corpos. Analogamente, quem é consciente de Kṛṣṇa, plenamente devotado, esquece-se de todas as suas mudanças de corpo. Vivemos mudando de corpo, começando com o nascimento a partir do ventre de nossa mãe. Todavia, quando despertamos para a consciência de Kṛṣṇa, esquecemo-nos de todos esses corpos. As necessidades corpóreas tornam-se secundárias, pois a necessidade primária é a ocupação da alma em verdadeira vida espiritual. As atividades de serviço devocional em plena consciência de Kṛṣṇa são a causa de nos situarmos em transcendência. As palavras bhagavaty ātma-saṁśraye denotam a Personalidade de Deus como a Alma Suprema, ou a alma de todos. Na Bhagavad-gītā, Kṛṣṇa diz, bījaṁ māṁ sarva-bhūtānām: “Eu sou a semente de todas as entidades.” Refugiando-nos no Ser Supremo mediante o processo de serviço devocional, situamo-nos plenamente no conceito da Personalidade de Deus. Como descreve Kapila, mad-guṇa-śruti-mātrena: quem é plenamente consciente de Kṛṣṇa, situado na Personalidade de Deus, satura-se de amor a Deus no mesmo instante em que ouça sobre as qualidades transcendentais do Senhor.

Ve snu někdy dostáváme tělo určené k činnostem, o kterých se nám právě zdá. Může se nám zdát, že létáme ve vzduchu, že jsme v lese nebo na nějakém neznámém místě. Jakmile se však probudíme, okamžitě na všechna vysněná těla zapomeneme. Stejně tak pokud jsme dokonale odevzdáni ve vědomí Kṛṣṇy, zapomeneme všechny tělesné změny. Tělo měníme neustále, od samého počátku života v lůně matky. Když však procitneme k vědomí Kṛṣṇy, na všechna tato hmotná těla zapomeneme. Tělesné potřeby se stanou druhořadými, neboť prvořadým úkolem je zaměstnání duše v opravdovém, duchovním životě. Oddaná služba v dokonalém vědomí Kṛṣṇy nám umožňuje žít v transcendenci. Slova bhagavaty ātma-saṁśraye poukazují na Osobnost Božství v jejím aspektu Nejvyšší Duše, duše všech. Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě říká: bījaṁ māṁ sarva-bhūtānām—“Jsem semeno všech bytostí.” Pokud se tedy prostřednictvím oddané služby uchýlíme k Nejvyšší Bytosti, zrealizujeme Nejvyšší Osobnost Božství. Kapila v tomto ohledu řekl: mad-guṇa-śruti-mātreṇa — jakmile osoba v dokonalém vědomí Kṛṣṇy, Osobnosti Božství, slyší o transcendentálních vlastnostech Pána, je okamžitě naplněna láskou k Bohu.

Devahūti recebeu instruções completas de seu filho, Kapiladeva, sobre como concentrar sua mente na forma de Viṣṇu, com os mínimos pormenores. Seguindo a instrução de seu filho quanto ao serviço devocional, ela contemplava a forma do Senhor dentro de si mesma com grande amor devocional. Essa é a perfeição da compreensão do Brahman, ou do sistema de yoga místico, ou do serviço devocional. Em última análise, quando alguém se absorve plenamente em pensar no Senhor Supremo e medita nEle constantemente, essa é a perfeição máxima. A Bhagavad-gītā confirma que quem está sempre absorto dessa maneira deve ser considerado o yogī mais elevado.

Kapiladeva matku dokonale poučil o tom, jak má soustředit mysl na podobu Viṣṇua se všemi podrobnostmi. Podle pokynů svého syna ohledně oddané služby potom Devahūti s velkou oddaností a láskou v nitru rozjímala o podobě Pána. To je dokonalost realizace Brahmanu, vrchol mystického procesu yogy a oddané služby. Když jsme dokonale pohrouženi v myšlenkách na Nejvyššího Pána a nepřetržitě o Něm meditujeme, dosáhli jsme nejvyššího stupně dokonalosti. Bhagavad-gītā potvrzuje, že ten, kdo neustále myslí na Kṛṣṇu, je nejvyšší yogī.

O verdadeiro objetivo de todos os processos de compreensão transcendental – jñāna-yoga, dhyāna-yoga ou bhakti-yoga – é chegar ao ponto do serviço devocional. Quem se esforça simplesmente para adquirir conhecimento da Verdade Absoluta ou da Superalma, mas não tem serviço devocional, esforça-se sem obter o verdadeiro resultado. Compara-se isso a debulhar as palhas de trigo depois que os grãos já foram removidos. A menos que se compreenda a Suprema Personalidade de Deus como a meta derradeira, é inútil especular ou executar a prática de yoga místico. No sistema de aṣṭāṅga-yoga, a sétima fase de perfeição se chama dhyāna. Esse dhyāna é a terceira fase do serviço devocional. Há nove fases de serviço devocional. A primeira é ouvir, logo se segue o cantar e, então, o contemplar. Executando serviço devocional, portanto, tornamo-nos automaticamente jñānīs peritos e yogīs peritos. Em outras palavras, jñāna e yoga são diferentes fases preliminares do serviço devocional.

Konečným cílem všech postupů k dosažení transcendentální realizace — jñāna-yogy, dhyāna-yogy nebo bhakti-yogy — je oddaná služba. Pokud usilujeme o poznání Absolutní Pravdy nebo realizaci Nadduše, aniž bychom vykonávali oddanou službu, naše úsilí bude bezvýsledné. Je to jako mlácení vymlácených obilných klasů. Dokud si neuvědomíme, že konečným cílem je Nejvyšší Osobnost Božství, veškerá snaha spekulovat či věnovat se mystické yoze je naprosto bezcenná. V aṣṭāṅga-yoze se sedmému stadiu dokonalosti říká dhyāna. V bhakti-yoze je tato dhyāna třetím stupněm. V oddané službě existuje devět stupňů. Prvním je naslouchání, pak následuje zpívání a poté rozjímání. Provozováním oddané služby se automaticky staneme zkušeným jñānīm i yogīnem. Jñāna a yoga jsou různá předběžná stadia oddané služby.

Devahūti era perita em aceitar a verdadeira substância: ela contemplava a forma de Viṣṇu detalhadamente, conforme lhe aconselhara seu sorridente filho, Kapiladeva. Ao mesmo tempo, ela pensava em Kapiladeva, que é a Suprema Personalidade de Deus, daí ela ter levado inteiramente à perfeição suas austeridades, penitências e compreensão transcendental.

Devahūti dokonale pochopila skutečnou podstatu — rozjímala o podobě Viṣṇua do všech podrobností, jak ji to naučil její usměvavý syn. Myslela přitom nepřetržitě na Kapiladeva, Nejvyšší Osobnost Božství, a tím dosáhla dokonalosti odříkání, pokání a transcendentální realizace.