VERSO 16
Sloka 16
Texto
Verš
puṇya-tīrtha-jalāplutaḥ
śucau vivikta āsīno
vidhivat kalpitāsane
puṇya-tīrtha-jalāplutaḥ
śucau vivikta āsīno
vidhivat kalpitāsane
Sinônimos
Synonyma
Tradução
Překlad
A pessoa deve deixar o lar e praticar autocontrole. Num lugar sagrado, deve banhar-se com regularidade e recolher-se num lugar solitário devidamente santificado.
Člověk má opustit domov a cvičit se v sebeovládání. Má se pravidelně koupat na posvátném místě a sedět na náležitě posvěceném místě v osamocení.
Comentário
Význam
SIGNIFICADO—Para que sua próxima vida seja melhor, a pessoa deve preparar-se, saindo do seu suposto lar. O sistema de varṇāśrama-dharma, ou sanātana-dharma, prescreve que a pessoa se afaste dos compromissos familiares na primeira oportunidade que aparecer depois que ela completar os cinquenta anos de idade. A civilização moderna baseia-se nos confortos familiares, nos padrões mais elevados de amenidades; por causa disso, após a aposentadoria, todos esperam levar uma vida muito confortável em um lar bem mobiliado e embelezado por damas finas e crianças, sem nenhum desejo de sair desse lar confortável. Ministros e funcionários públicos de alto escalão detêm até a morte seus postos governamentais, e nem ao menos sonham ou pensam em largar os confortos domésticos. Atados a essas alucinações, os homens materialistas planejam de várias maneiras viver com um conforto sempre maior, mas, de repente, a morte cruel vem e, ao contrário do que eles desejavam, leva esses grandes homens que gostam de fazer planos, forçando-os a abandonar o corpo atual e assumir outro corpo. De acordo com o trabalho que realizou, semelhante projetista é forçado, então, a aceitar outro corpo em uma das 8.400.000 espécies de vida. Na vida seguinte, as pessoas que são muito apegadas aos confortos familiares em geral ingressam nas espécies de vida inferior por causa dos atos pecaminosos realizados durante um longo período de vida pecaminosa, o que arruína toda a energia da vida humana. Para afastar-se do perigo, evitando arruinar a forma de vida humana e ficar apegado a coisas irreais, aos cinquenta anos de idade, ou talvez mais cedo, a pessoa deve prestar atenção para a chegada da morte. O princípio é que todos devem perceber que, na verdade, a morte sempre está rondando, mesmo antes de a pessoa alcançar os cinquenta anos de idade, e, assim, em qualquer fase da vida, ela deve preparar-se para que sua próxima vida seja melhor. O sistema da instituição sanātana-dharma funciona de tal maneira que quem o segue aprende a melhorar sua próxima vida e não há nenhuma oportunidade de que a vida humana se arruíne. Os lugares sagrados existentes no mundo todo servem para abrigar as pessoas que, afastadas do recesso do lar, preparam-se para que sua vida seguinte seja melhor. É para esses lugares, e com esse objetivo, que as pessoas inteligentes devem ir ao chegarem os momentos finais da vida, após os cinquenta anos de idade, para levarem uma vida de regeneração espiritual com o propósito de livrarem-se do apego familiar, que é considerado como o grilhão da vida material. Recomenda-se que a pessoa deixe o lar simplesmente para livrar-se do apego material, pois quem não larga a vida familiar até a morte não pode escapar do apego material e, enquanto possuir apego material, a pessoa não poderá entender o que é liberdade espiritual. Entretanto, ninguém deve tornar-se negligente, simplesmente deixando o lar ou criando outro lar no lugar sagrado, seja legal ou ilegalmente. Muitas pessoas deixam o lar e vão a esses lugares sagrados, mas, devido à má associação, voltam a envolver-se com a vida familiar através de relação ilícita com o sexo oposto. A energia ilusória é tão forte que, em qualquer fase da vida, mesmo após deixar seu lar feliz e aconchegante, a pessoa sujeita-se a ficar sob essa ilusão. Portanto, é essencial que a pessoa procure ser autocontrolada, praticando o celibato sem o mínimo desejo de entregar-se à vida sexual. Para o homem que deseja melhorar a condição de sua existência, a prática sexual é considerada suicida, ou até mesmo pior do que isso. Portanto, viver afastado da vida familiar significa tornar-se autocontrolado no que diz respeito a todos os desejos dos sentidos, especialmente os desejos sexuais. O método é que o indivíduo deve ter um assento devidamente santificado, feito de palha, pele de veado e tapeçaria e, então, sentado nele, deve cantar o santo nome do Senhor e não cometer ofensas, como se prescreveu acima. Todo o processo consiste em afastar da mente as ocupações materiais e fixá-la nos pés de lótus do Senhor. Basta este simples processo para ajudar a pessoa a avançar rumo à etapa máxima: o sucesso espiritual.
Aby se člověk připravil na lepší život, musí opustit svůj takzvaný domov. Systém varṇāśrama-dharma nebo sanātana-dharma předepisuje stáhnout se co nejdříve po dosažení věku padesáti let z rodinného života. Moderní civilizace se zakládá na rodinném pohodlí a na co nejvyšší životní úrovni a každý počítá s tím, že jakmile odejde do ústraní, bude žít velice pohodlným způsobem v dobře zařízeném domě, který budou zdobit ženy a děti, a ani ho nenapadne, že by z takového pohodlného domova měl odejít. Vysocí vládní úředníci a ministři se drží svých předních míst dokud nezemřou. Nikdy ani nesní o tom, že by se měli zříci pohodlí domova, a ani si to nepřejí. Materialisté jsou spoutáni takovými halucinacemi a různými způsoby plánují, jak žít ještě pohodlněji. Náhle však přijde krutá smrt a veliký plánovač je proti své vůli nelítostně unesen a donucen odevzdat své tělo a přijmout jiné. Podle plodů práce, kterou vykonal, dostane další tělo v jednom z osmi miliónů čtyř set tisíc životních druhů. Lidé příliš poutaní k rodinnému pohodlí dostávají na základě hříšných činů, které za dlouhou dobu svého hříšného života napáchali, obvykle těla v nižších životních druzích a všechna energie jejich lidského života tím pádem vyjde nazmar. V padesáti letech — ne-li dřív — má každý přijmout varování smrti, aby se zachránil před nebezpečím zkaženého lidského života a před pouty k neskutečným věcem. Měli bychom však vědět, že varování nadcházející smrti je zde neustále, i když nám ještě není padesát let, a tak bychom se v každém životním stádiu měli připravovat na lepší příští život. Sanātana-dharma systematicky připravuje své následovníky na lepší příští život bez sebemenšího nebezpečí, že jejich lidský život bude ztracený. Svatá místa po celém světě jsou určená pro ty, kteří odešli do ústraní a připravují se na lepší příští život. Inteligentní lidé tam na konci svého života musí odejít a žít životem duchovní obnovy s cílem zbavit se rodinných pout, která se pokládají za okovy hmotného života. Opustit domov se doporučuje právě kvůli tomu, aby se člověk zbavil hmotné připoutanosti. Ten, kdo až do smrti lpí na rodinném životě, se nemůže zbavit hmotné připoutanosti, a kdo se nezbaví hmotné připoutanosti, nemůže pochopit duchovní svobodu. Nikdo by se však neměl spokojit s tím, že opustí domov, nebo že si vytvoří nový domov na posvátném místě, ať už zákonně či nezákonně. Mnoho lidí opouští domov a jde na svatá místa, ale díky špatné společnosti se z nich následkem nedovoleného pohlavního styku stávají znovu lidé žijící rodinným životem. Hmotná iluzorní energie je tak silná, že jí člověk může snadno podlehnout v každém životním stádiu, i poté, co odešel ze svého šťastného domova. Proto je nezbytné cvičit se v sebeovládání a celibátu a nemít nejmenší touhu po pohlavním životě. Pro člověka, který chce povýšit svoji existenci, je pohlavní život sebevraždou, ne-li něčím horším. Vzdát se rodinného života tedy znamená ovládat všechny své smyslové touhy, zvláště touhu sexuální. Proto je nutné usadit se na náležitě posvěcené místo ze slámy, jelení kůže a koberce, a bez přestupků zpívat svaté jméno Pána, jak bylo předepsáno výše. Celý proces spočívá ve stažení mysli od hmotných věcí a soustředění na lotosové nohy Pána. Tento jednoduchý postup sám o sobě pomáhá dospět na nejvyšší duchovní úroveň.