Skip to main content
Library » Bhagavad-gītā kakva jest » TRINAESTO POGLAVLJE

STIH 30

TEXT 30

Tekst

Verš

prakṛtyaiva ca karmāṇi
kriyamāṇāni sarvaśaḥ
yaḥ paśyati tathātmānam
akartāraṁ sa paśyati
prakṛtyaiva ca karmāṇi
kriyamāṇāni sarvaśaḥ
yaḥ paśyati tathātmānam
akartāraṁ sa paśyati

Synonyms

Synonyma

prakṛtyā – materijalna priroda; eva – zacijelo; ca – također; karmāṇi – djelatnosti; kriyamāṇāni – vrši; sarvaśaḥ – u svakom pogledu; yaḥ – onaj tko; paśyati – vidi; tathā – također; ātmānam – on sam; akartāram – ne čini; saḥ – on; paśyati – vidi savršeno.

prakṛtyā — hmotnou přírodou; eva — jistě; ca — také; karmāṇi — činnosti; kriyamāṇāni — konané; sarvaśaḥ — ve všech směrech; yaḥ — ten, kdo; paśyati — vidí; tathā — také; ātmānam — sebe; akartāram — nečinného; saḥ — on; paśyati — dokonale vidí.

Translation

Překlad

Onaj tko može vidjeti da sve djelatnosti vrši tijelo, koje je stvorila materijalna priroda, i tko vidi da jastvo ništa ne čini, istinski vidi.

Ten kdo vidí, že všechny činnosti provádí tělo, které je výtvorem hmotné přírody, a že vlastní já nedělá nic, doopravdy vidí.

Purport

Význam

SMISAO: Ovo je tijelo stvorila materijalna priroda pod nadzorom Nad-duše i nijednu tjelesnu djelatnost ne vrši živo biće. Zbog prirode tijela živo biće mora činiti ono što se od njega očekuje, bez obzira donosi li mu to sreću ili nesreću. Međutim, jastvo je odvojeno od svih tjelesnih djelatnosti. Živo je biće dobilo tijelo u skladu sa svojim bivšim željama. Da bi ispunilo svoje želje, dobiva tijelo kojim djeluje na odgovarajući način. Ustvari, tijelo je stroj za ispunjavanje želja, kojeg je napravio Svevišnji Gospodin. Zbog želja osoba biva stavljena u teške okolnosti kako bi patila ili uživala. Kad živo biće razvije ovu transcendentalnu viziju, odvaja se od tjelesnih djelatnosti. Onaj tko ima takvu viziju istinski vidi.

Toto tělo je vytvořeno hmotnou přírodou pod dohledem Nadduše, a žádné činnosti těla nejsou dílem živé bytosti. Všechno, co osoba dělá — ať to vede ke štěstí nebo k neštěstí — musí dělat, nucena přirozenou povahou těla. Vlastní já, duše, však s těmito činnostmi těla nemá nic společného. Své tělo dostává podle dřívějších tužeb; aby se jí mohly splnit, dostane tělo a podle toho s ním jedná. Tělo je prakticky řečeno stroj umožňující splnění tužeb a naplánoval ho Nejvyšší Pán. Kvůli svým touhám se živá bytost dostává do nepřirozených podmínek a potom trpí nebo si užívá. Když získá zmíněný transcendentální pohled, zůstává stranou činností těla. Ten, kdo je schopen vidět tímto způsobem, je tím, kdo skutečně vidí.