Text 35

Sloka 35

Devanagari

Dévanágarí

भक्तियोगश्च योगश्च मया मानव्युदीरित: ।
ययोरेकतरेणैव पुरुष: पुरुषं व्रजेत् ॥ ३५ ॥

Text

Verš

bhakti-yogaś ca yogaś ca
mayā mānavy udīritaḥ
yayor ekatareṇaiva
puruṣaḥ puruṣaṁ vrajet

Synonyms

Synonyma

bhakti-yogaḥ — devotional service; ca — and; yogaḥ — mystic yoga; ca — also; mayā — by Me; mānavi — O daughter of Manu; udīritaḥ — described; yayoḥ — of which two; ekatareṇa — by either one; eva — alone; puruṣaḥ — a person; puruṣam — the Supreme Person; vrajet — can achieve.

bhakti-yogaḥ — oddaná služba; ca — a; yogaḥ — mystická yoga; ca — také; mayā — Mnou; mānavi — ó dcero Manua; udīritaḥ — popsané; yayoḥ — z těchto dvou; ekatareṇa — jedním z nich; eva — jedině; puruṣaḥ — osoba; puruṣam — Nejvyšší Osoby; vrajet — může dosáhnout.

Translation

Překlad

My dear mother, O daughter of Manu, a devotee who applies the science of devotional service and mystic yoga in this way can achieve the abode of the Supreme Person simply by that devotional service.

Má drahá matko, ó dcero Manua, oddaný, který tímto způsobem uplatňuje vědu o oddané službě a mystické józe, může tak pouhou svou oddanou službou dosáhnout sídla Nejvyšší Osoby.

Purport

Význam

Herein the Supreme Personality of Godhead Kapiladeva perfectly explains that the mystic yoga system, consisting of eight different kinds of yoga activities, has to be performed with the aim of coming to the perfectional stage of bhakti-yoga. It is not acceptable for one to be satisfied simply by practicing the sitting postures and thinking himself complete. By meditation one must attain the stage of devotional service. As previously described, a yogī is advised to meditate on the form of Lord Viṣṇu from point to point, from the ankles to the legs to the knees to the thighs to the chest to the neck, and in this way gradually up to the face and then to the ornaments. There is no question of impersonal meditation.

Nejvyšší Osobnost Božství Kapiladeva zde dokonale vysvětluje, že jógové činnosti osmi druhů, které jsou podstatou mystické yogy, je třeba vykonávat s cílem dosáhnout dokonalosti bhakti-yogy. Člověk se nesmí spokojit s pouhým cvičením sedů a považovat se za dokonalého. Meditací musíme dojít do stadia oddané služby. Jak bylo popsáno dříve, yogī má meditovat o podobě Pána Viṣṇua část po části — od kotníků k lýtkům, ke kolenům, stehnům, hrudi, krku, a tímto způsobem postupně až k obličeji a potom k jednotlivým ozdobám. O neosobní meditaci nemůže být ani řeči.

When, by meditation on the Supreme Personality of Godhead in all detail, one comes to the point of love of God, that is the point of bhakti-yoga, and at that point he must actually render service to the Lord out of transcendental love. Anyone who practices yoga and comes to the point of devotional service can attain the Supreme Personality of Godhead in His transcendental abode. Here it is clearly stated, puruṣaḥ puruṣaṁ vrajet: the puruṣa, the living entity, goes to the Supreme Person. The Supreme Personality of Godhead and the living entity are qualitatively one; both are defined as puruṣa. The quality of puruṣa exists both in the Supreme Godhead and in the living entity. Puruṣa means “enjoyer,” and the spirit of enjoyment is present both in the living entity and in the Supreme Lord. The difference is that the quantity of enjoyment is not equal. The living entity cannot experience the same quantity of enjoyment as the Supreme Personality of Godhead. An analogy may be made with a rich man and a poor man: the propensity for enjoyment is present in both, but the poor man cannot enjoy in the same quantity as the rich man. When the poor man dovetails his desires with those of the rich man, however, and when there is cooperation between the poor man and the rich man, or between the big and the small man, then the enjoyment is shared equally. That is like bhakti-yoga. Puruṣaḥ puruṣaṁ vrajet: when the living entity enters into the kingdom of God and cooperates with the Supreme Lord by giving Him enjoyment, he enjoys the same facility or the same amount of pleasure as the Supreme Personality of Godhead.

Když yogī podrobnou meditací o Nejvyšší Osobnosti Božství dojde na úroveň lásky k Bohu, dosáhl samotné podstaty bhakti-yogy a od této chvíle musí skutečně sloužit Pánu na základě své transcendentální lásky. Každý, kdo provozuje yogu a dojde na úroveň oddané služby, může dospět k Nejvyššímu Pánu v Jeho transcendentálním sídle. Zde je to jasně řečeno: puruṣaḥ puruṣaṁ vrajet — puruṣa, živá bytost, jde k Nejvyšší Osobě. Nejvyšší Osobnost Božství a živá bytost jsou kvalitativně stejné a obě se označují slovem puruṣa, protože obě mají vlastnosti puruṣi. Puruṣa znamená “poživatel” a jak živá bytost, tak Nejvyšší Pán vyhledávají požitek. Množství jejich požitku se však liší. Živá bytost nemůže zakusit stejné množství požitku jako Nejvyšší Osobnost Božství. Můžeme to přirovnat k bohatému a chudému člověku — oba si chtějí užívat, ale chudý člověk si nemůže užívat tolik jako bohatý. Jakmile však své touhy sladí s touhami bohatého a vznikne mezi nimi spolupráce, mohou se bohatý a chudý nebo velký a malý člověk o požitek podělit. Stejné je to s bhakti-yogou. Puruṣaḥ puruṣaṁ vrajet — když živá bytost vstoupí do království Boha a spolupracuje s Nejvyšším Pánem tak, že Mu poskytuje požitek, užívá si stejnou měrou jako Nejvyšší Osobnost Božství.

On the other hand, when the living entity wants to enjoy by imitating the Supreme Personality of Godhead, his desire is called māyā, and it puts him in the material atmosphere. A living entity who wants to enjoy on his personal account and not cooperate with the Supreme Lord is engaged in materialistic life. As soon as he dovetails his enjoyment with the Supreme Personality of Godhead, he is engaged in spiritual life. An example may be cited here: The different limbs of the body cannot enjoy life independently; they must cooperate with the whole body and supply food to the stomach. In so doing, all the different parts of the body enjoy equally in cooperation with the whole body. That is the philosophy of acintya-bhedābheda, simultaneous oneness and difference. The living entity cannot enjoy life in opposition to the Supreme Lord; he has to dovetail his activities with the Lord by practicing bhakti-yoga.

Naproti tomu když si chce živá bytost užívat tak, že bude napodobovat Nejvyšší Osobnost Božství, její touha se nazývá māyā a přivádí ji do hmotného světa. Živá bytost, která si chce užívat na vlastní pěst a nespolupracuje s Nejvyšším Pánem, se věnuje materialistickému životu. Jakmile svůj požitek spojí s Nejvyšší Osobností Božství, věnuje se duchovnímu životu. Zde můžeme uvést příklad částí těla, které si také nemohou užívat života nezávisle, ale musí spolupracovat s celým tělem a dodávat potravu žaludku. Tak získávají všechny tělesné části ve spolupráci s celým tělem stejný díl požitku. To je acintya-bhedābheda, filozofie současné jednoty a odlišnosti. Živá bytost si nemůže užívat života v opozici k Nejvyššímu Pánu, ale sladit své činnosti s Ním vykonáváním bhakti-yogy.

It is said herein that one can approach the Supreme Personality of Godhead by either the yoga process or the bhakti-yoga process. This indicates that factually there is no difference between yoga and bhakti-yoga because the target of both is Viṣṇu. In the modern age, however, a yoga process has been manufactured which aims at something void and impersonal. Actually, yoga means meditation on the form of Lord Viṣṇu. If the yoga practice is actually performed according to the standard direction, there is no difference between yoga and bhakti-yoga.

Je zde řečeno, že k Nejvyšší Osobnosti Božství lze dojít buď pomocí yogy, nebo pomocí bhakti-yogy. To naznačuje, že mezi yogou a bhakti-yogou ve skutečnosti není žádný rozdíl, protože cílem obou je Viṣṇu. V moderní době však byla vymyšlena yoga, která se zaměřuje na něco prázdného a neosobního. Yoga ve skutečnosti znamená meditovat o podobě Pána Viṣṇua. Je-li yoga skutečně vykonávána podle uznávaných pokynů, není mezi ní a bhakti-yogou žádný rozdíl.