ŚB 8.2.6

Na vyšších planetárních soustavách žijí nejen různé druhy lidských bytostí, ale i zvířata, jako jsou lvi a sloni. Rostou tam stromy a země je ze smaragdů. Tak vypadá stvoření Nejvyšší Osobnosti Božství. Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura v této souvislosti zpíval: keśava! tuyā jagata vicitra — “Můj Pane Keśavo, Tvé stvoření je pestré a plné rozmanitosti.” Geologové, botanici a další takzvaní vědci spekulují o jiných planetárních soustavách, ale jelikož nedokáží odhadnout rozmanitost na jiných planetách, bláhově si představují, že všechny planety kromě této jsou pusté, neobydlené a pokryté prachem. Přestože nedokáží ani odhadnout, co vše ve vesmíru existuje, jsou velmi pyšní na své poznání a lidé podobného ražení je považují za učence. O tom hovoří Śrīmad-Bhāgavatam (2.3.19): śva-viḍ- varāhoṣṭra-kharaiḥ saṁstutaḥ puruṣaḥ paśuḥ — materialističtí vůdci se těší uznání psů, prasat, velbloudů a oslů a sami jsou také pouze velkými zvířaty. Člověk by se neměl spokojit s poznáním, kterého se mu dostalo od nějakého velkého zvířete. Musí přijmout poznání od dokonalé osoby, jako je Śukadeva Gosvāmī. Mahājano yena gataḥ sa panthāḥ — naší povinností je řídit se pokyny mahājanů. Mahājanů je dvanáct a Śukadeva Gosvāmī je jedním z nich.

Vaiyāsaki je Śukadeva Gosvāmī. Vše, co říká, přijímáme jako skutečnost. To je dokonalé poznání.