ŚB 4.8.32
Dévanágarí
अतो निवर्ततामेष निर्बन्धस्तव निष्फल: ।
यतिष्यति भवान् काले श्रेयसां समुपस्थिते ॥ ३२ ॥
यतिष्यति भवान् काले श्रेयसां समुपस्थिते ॥ ३२ ॥
Verš
ato nivartatām eṣa
nirbandhas tava niṣphalaḥ
yatiṣyati bhavān kāle
śreyasāṁ samupasthite
nirbandhas tava niṣphalaḥ
yatiṣyati bhavān kāle
śreyasāṁ samupasthite
Synonyma
ataḥ — proto; nivartatām — zadrž; eṣaḥ — toto; nirbandhaḥ — odhodlání; tava — tvé; niṣphalaḥ — bezvýsledné; yatiṣyati — pokus se v budoucnu; bhavān — ty; kāle — časem; śreyasām — možnosti; samupasthite — naskytnou se.
Překlad
Milý chlapče, z tohoto důvodu bys o to neměl ani usilovat — tvá snaha je předem odsouzena k nezdaru. Vrať se raději domů. Až vyrosteš, Pán ti Svou milostí umožní následovat tuto cestu mystické realizace.
Význam
K duchovní dokonalosti se zpravidla lidé dostávají až na konci života, který naplnili duchovní činností. Vedy dělí lidský život na čtyři části. Nejprve je člověk brahmacārīnem a věnuje se studiu védské moudrosti pod autoritativním vedením duchovního mistra. Poté se stane hospodářem a plní své rodinné povinnosti v souladu s védskými zásadami. Pak se z hospodáře stane vānaprastha, a když dosáhne zralosti, zřekne se života hospodáře i vānaprasthy a přijme sannyās, kdy se úplně odevzdá oddané službě Pánu.
Lidé obvykle považují dětství za čas her a zábav, mládí je pro ně časem milostných dobrodružství a věnovat se oddané službě či mystické yoze má podle nich smysl, až když je člověk starý a blíží se jeho smrt. Upřímný oddaný je však jiného názoru. Velký mudrc Nārada hovoří zdánlivě odrazujícím způsobem, protože chce vědět, zdali je Dhruva Mahārāja skutečně upřímný. S oddanou službou je třeba začít v kterémkoliv životním stádiu, ale než duchovní mistr svého nastávajícího žáka zasvětí, musí nejprve zjistit míru jeho odhodlanosti.