Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.29.65

Dévanágarí

तेनास्य तादृशं राज लिङ्गिनो देहसम्भवम्
श्रद्धत्स्वाननुभूतोऽर्थो न मनः स्प्रष्टुमर्हति ॥ ४.२९.६५ ॥

Verš

tenāsya tādṛśaṁ rājaḻ
liṅgino deha-sambhavam
śraddhatsvānanubhūto ’rtho
na manaḥ spraṣṭum arhati

Synonyma

tena — proto; asya — živé bytosti; tādṛśam — takový; rājan — ó králi; liṅginaḥ — která má jemný mentální obal; deha-sambhavam — vytvořený v minulém těle; śraddhatsva — přijmi to jako skutečnost; ananubhūtaḥ — neviděná; arthaḥ — věc; na — nikdy; manaḥ — v mysli; spraṣṭum — projevit; arhati — je schopna.

Překlad

Proto, můj milý králi, vyvíjí živá bytost, která má jemný mentální obal, různé druhy myšlenek a představ na základě svého minulého těla. Přijmi to ode mě jako jistou věc. Nic si nemůžeme vymyslet, aniž bychom to byli viděli v minulém těle.

Význam

kṛṣṇa-bahirmukha hañā bhoga-vāñchā kare
nikaṭa-stha māyā tāre jāpaṭiyā dhare

(Prema-vivarta)

Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa, je skutečný nejvyšší poživatel. Když Ho chce živá bytost napodobovat, dostává příležitost uspokojit svoji falešnou touhu panovat hmotné přírodě. To je počátek jejího poklesu. Dokud je v tomto hmotném světě, má jemné vozidlo v podobě mysli, kde se hromadí všemožné hmotné touhy. Tyto touhy se projevují v různých tělesných podobách. Śrīla Nārada Muni žádá krále, aby od něho tuto skutečnost přijal, protože Nārada je autorita. Závěrem toho je, že mysl je skladiště našich minulých tužeb a toto současné tělo máme jako jejich důsledek. Stejně tak vše, po čem toužíme v tomto těle, se projeví v budoucím těle. Mysl je tedy zdrojem různých druhů těl.

Je-li naše mysl očištěna vědomím Kṛṣṇy, v budoucnosti přirozeně dostaneme tělo, které je duchovní a plné vědomí Kṛṣṇy. Takové tělo je naše původní podoba, jak potvrdil Śrī Caitanya Mahāprabhu: jīvera ’svarūpa' haya — kṛṣṇera ’nitya-dāsa'. “Každá živá bytost je přirozeně věčným služebníkem Kṛṣṇy.” Toho, kdo oddaně slouží Pánu, je třeba považovat za duši, která je osvobozená již v tomto životě. To potvrzuje Śrīla Rūpa Gosvāmī:

īhā yasya harer dāsye
karmaṇā manasā girā
nikhilāsv apy avasthāsu
jīvan-muktaḥ sa ucyate

“Ten, kdo vykonává transcendentální službu Pánu tělem, myslí a slovy, má být považován za osvobozeného ve všech hmotných situacích.” (Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.187) Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je založené na tomto principu. Musíme učit lidi, aby byli neustále pohrouženi do služby Pánu, protože to je jejich přirozené postavení. Toho, kdo stále slouží Pánu, je třeba přijímat jako již osvobozeného. To potvrzuje také Bhagavad-gītā (14.26):

māṁ ca yo 'vyabhicāreṇa
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate

“Ten, kdo neustále vykonává duchovní činnosti čisté oddané služby, okamžitě překonává kvality hmotné přírody a dostává se na duchovní úroveň.” Oddaný je tedy nad třemi kvalitami hmotné přírody a je transcendentální dokonce i úrovni brāhmaṇy. Brāhmaṇa může být nakažen dvěma nižšími kvalitami — rajo-guṇou a tamo-guṇou. Čistý oddaný, který se zbavil všech hmotných tužeb prožívaných na mentální úrovni a oprostil se také od empirické filozofické spekulace a plodonosných činností, se vždy nachází nad hmotným podmíněním a je vždy osvobozený.