Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv čtvrtý: Stvoření čtvrtého řádu » KAPITOLA DVACÁTÁ DEVÁTÁ

Śrīmad-bhāgavatam 4.29.Sloka 2b

Verš

adṛṣṭaṁ dṛṣṭavan naṅkṣed
bhūtaṁ svapnavad anyathā
bhūtaṁ bhavad bhaviṣyac ca
suptaṁ sarva-raho-rahaḥ

Synonyma

adṛṣṭam — budoucí štěstí; dṛṣṭa-vat — jako přímý zážitek; naṅkṣet — je překonáno; bhūtam — hmotná existence; svapnavat — jako sen; anyathā — jinak; bhūtam — co se stalo v minulosti; bhavat — současné; bhaviṣyat — budoucí; ca — také; suptam — sen; sarva — všeho; rahaḥ-rahaḥ — skrytý závěr.

Překlad

Vše, co se děje v čase, který sestává z minulosti, současnosti a budoucnosti, je pouhý sen. To je skrytý význam veškeré védské literatury.

Význam

Celá hmotná existence je ve skutečnosti pouze sen. Nemá tedy smysl mluvit o minulosti, současnosti a budoucnosti. Lidé, které přitahuje karma-kāṇḍa-vicāra, “práce pro budoucí štěstí prostřednictvím plodonosných činností”, rovněž sní. Minulé a současné štěstí jsou také pouhé sny. Skutečná realita je Kṛṣṇa a služba Kṛṣṇovi, která nás může zachránit ze spárů māyi, neboť Pán říká v Bhagavad-gītě (7.14): mām eva ye prapadyante māyām etāṁ taranti te — “Ti, kdo se Mi odevzdají, mohou snadno překonat Moji iluzorní energii.”

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k dvacáté deváté kapitole čtvrtého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Nārada hovoří s králem Prācīnabarhim”.