Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.28.35-36

Verš

tatra candravasā nāma
tāmraparṇī vaṭodakā
tat-puṇya-salilair nityam
ubhayatrātmano mṛjan
kandāṣṭibhir mūla-phalaiḥ
puṣpa-parṇais tṛṇodakaiḥ
vartamānaḥ śanair gātra-
karśanaṁ tapa āsthitaḥ

Synonyma

tatra — tam; candravasā — řeka Candravasā; nāma — jménem; tāmraparṇī — řeka Tāmraparṇī; vaṭodakā — řeka Vaṭodakā; tat — těchto řek; puṇya — svatých; salilaiḥ — vodami; nityam — denně; ubhayatra — oběma způsoby; ātmanaḥ — sebe; mṛjan — myl; kanda — hlízami; aṣṭibhiḥ — a semeny; mūla — kořeny; phalaiḥ — a plody; puṣpa — květy; parṇaiḥ — a lístky; tṛṇā — trávou; udakaiḥ — a vodou; vartamānaḥ — udržoval; śanaiḥ — postupně; gātra — své tělo; karśanam — hubnoucí; tapaḥ — askezi; āsthitaḥ — podstoupil.

Překlad

Provincií Kulācala protékaly řeky, které se jmenovaly Candravasā, Tāmraparṇī a Vaṭodakā. Král Malayadhvaja pravidelně chodil k těmto svatým řekám a koupal se v nich, čímž se zevně i vnitřně očišťoval. Když se vykoupal, jedl hlízy, semena, lístky, květy, kořeny, plody a traviny a pil vodu. Tak podstupoval přísnou askezi, která způsobila, že velice pohubl.

Význam

Je zřejmé, že pro pokrok ve vědomí Kṛṣṇy musíme omezovat svou tělesnou hmotnost. Pokud někdo příliš ztloustne, lze z toho usuzovat, že nedělá duchovní pokrok. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura přísně káral své tlusté žáky. Ten, kdo chce dělat pokroky ve vědomí Kṛṣṇy, nesmí příliš jíst. Dříve oddaní odcházeli do lesů či vysokých hor na poutní cesty, ale v současné době není taková askeze možná. Místo toho by měli oddaní jíst pouze prasādam, a to jen tolik, kolik je nutné. Ve vaiṣṇavském kalendáři je mnoho půstů, jako je Ekādaśī a dny příchodu a odchodu Boha a Jeho oddaných. Mají za cíl omezit množství tuku v těle, aby oddaný nespal víc, než je žádoucí, a nebyl líný. Přehnané holdování jídlu způsobuje, že spíme víc, než kolik potřebujeme. Tato lidská životní podoba je určena pro askezi a askeze znamená ovládnout sex, přijímání potravy atd. Tímto způsobem lze získat čas na duchovní činnosti a očistit se zevně i vnitřně — jak tělo, tak i mysl.