Śrīmad-bhāgavatam 3.28.21
Verš
vajrāṅkuśa-dhvaja-saroruha-lāñchanāḍhyam
uttuṅga-rakta-vilasan-nakha-cakravāla-
jyotsnābhir āhata-mahad-dhṛdayāndhakāram
Synonyma
sañcintayet — má se soustředit; bhagavataḥ — Pána; caraṇa-aravindam — na lotosové nohy; vajra — blesk; aṅkuśa — bodec (hůl na pohánění slonů); dhvaja — praporek; saroruha — lotos; lāñchana — znaky; āḍhyam — ozdobené s; uttuṅga — výrazné; rakta — červené; vilasat — zářící; nakha — nehty; cakravāla — kruh kolem měsíce; jyotsnābhiḥ — s jasem; āhata — rozehnaná; mahat — hustá; hṛdaya — srdce; andhakāram — temnota.
Překlad
Oddaný má nejprve soustředit mysl na Pánovy lotosové nohy, které zdobí znaky blesku, bodce, praporku a lotosu. Lesk jejich krásných rubínových nehtů připomíná kruh kolem měsíce a rozptyluje hustou temnotu v srdci.
Význam
Māyāvādī říká, že jelikož člověk nedokáže upřít svoji mysl na neosobní existenci Absolutní Pravdy, může si představit libovolnou podobu a upřít mysl na ni. Takový postup se zde však nedoporučuje. Představa je vždy jen představou a jejím výsledkem je pouze další představa.
Zde je uveden konkrétní popis věčné podoby Pána. Je líčeno Pánovo chodidlo s výraznými čarami, které mají tvar blesku, praporku, lotosového květu a bodce. Lesk Jeho výrazně zářících nehtů na nohách připomíná světlo měsíce. Pokud yogī hledí na znaky Pánova chodidla a na planoucí jas Jeho nehtů, může být osvobozen z temnoty nevědomosti v hmotném světě. Tohoto osvobození se nedosahuje mentální spekulací, ale pohledem na světlo vycházející ze zářivých nehtů na nohách Pána. Chce-li se tedy člověk osvobodit z temnoty nevědomosti hmotného světa, musí nejprve upřít svoji mysl na lotosové nohy Pána.