Śrīmad-bhāgavatam 3.20.1
Verš
mahīṁ pratiṣṭhām adhyasya
saute svāyambhuvo manuḥ
kāny anvatiṣṭhad dvārāṇi
mārgāyāvara-janmanām
Synonyma
śaunakaḥ — Śaunaka; uvāca — řekl; mahīm — Země; pratiṣṭhām — umístěna; adhyasya — zajistil; saute — ó Sūto Gosvāmī; svāyambhuvaḥ — Svāyambhuva; manuḥ — Manu; kāni — co; anvatiṣṭhat — dělal; dvārāṇi — cesty; mārgāya — dostat se ven; avara — později; janmanām — těch, kteří se měli narodit.
Překlad
Śrī Śaunaka se ptal: Ó Sūto Gosvāmī, když se Země znovu dostala na svoji oběžnou dráhu, co udělal Svāyambhuva Manu, aby ukázal cestu osvobození těm, kteří se měli teprve narodit?
Význam
Pán se zjevil v inkarnaci prvního kance za vlády Svāyambhuvy Manua, kdežto současný věk spadá do doby Vaivasvaty Manua. Období každého Manua trvá sedmdesát dva cyklů čtyř věků a jeden cyklus trvá 4 320 000 slunečních let. Jeden Manu tedy vládne 4 320 000 x 72 slunečních let. V období každého Manua dochází k mnoha změnám a během jednoho dne Brahmy se vystřídá čtrnáct Manuů. Z tohoto verše se dozvídáme, že Manu je tvůrcem pravidel zaznamenaných v písmech, která napomáhají osvobození podmíněných duší, přicházejících do hmotného světa za hmotným požitkem. Pán je tak laskavý, že každé duši, která si chce užívat v tomto hmotném světě, dává všechny prostředky pro její požitek a zároveň jí ukazuje cestu vedoucí k osvobození. Śaunaka Ṛṣi se tedy ptal Sūty Gosvāmīho: “Co udělal Svāyambhuva Manu po navrácení Země na její oběžnou dráhu?”