Skip to main content

KAPITOLA DVACÁTÁ

Rozhovor mezi Maitreyou a Vidurou

Verš

śaunaka uvāca
mahīṁ pratiṣṭhām adhyasya
saute svāyambhuvo manuḥ
kāny anvatiṣṭhad dvārāṇi
mārgāyāvara-janmanām

Synonyma

śaunakaḥ — Śaunaka; uvāca — řekl; mahīm — Země; pratiṣṭhām — umístěna; adhyasya — zajistil; saute — ó Sūto Gosvāmī; svāyambhuvaḥ — Svāyambhuva; manuḥ — Manu; kāni — co; anvatiṣṭhat — dělal; dvārāṇi — cesty; mārgāya — dostat se ven; avara — později; janmanām — těch, kteří se měli narodit.

Překlad

Śrī Śaunaka se ptal: Ó Sūto Gosvāmī, když se Země znovu dostala na svoji oběžnou dráhu, co udělal Svāyambhuva Manu, aby ukázal cestu osvobození těm, kteří se měli teprve narodit?

Význam

Pán se zjevil v inkarnaci prvního kance za vlády Svāyambhuvy Manua, kdežto současný věk spadá do doby Vaivasvaty Manua. Období každého Manua trvá sedmdesát dva cyklů čtyř věků a jeden cyklus trvá 4 320 000 slunečních let. Jeden Manu tedy vládne 4 320 000 x 72 slunečních let. V období každého Manua dochází k mnoha změnám a během jednoho dne Brahmy se vystřídá čtrnáct Manuů. Z tohoto verše se dozvídáme, že Manu je tvůrcem pravidel zaznamenaných v písmech, která napomáhají osvobození podmíněných duší, přicházejících do hmotného světa za hmotným požitkem. Pán je tak laskavý, že každé duši, která si chce užívat v tomto hmotném světě, dává všechny prostředky pro její požitek a zároveň jí ukazuje cestu vedoucí k osvobození. Śaunaka Ṛṣi se tedy ptal Sūty Gosvāmīho: “Co udělal Svāyambhuva Manu po navrácení Země na její oběžnou dráhu?”

Verš

kṣattā mahā-bhāgavataḥ
kṛṣṇasyaikāntikaḥ suhṛt
yas tatyājāgrajaṁ kṛṣṇe
sāpatyam aghavān iti

Synonyma

kṣattā — Vidura; mahā-bhāgavataḥ — velký oddaný Pána; kṛṣṇasya — Pána Kṛṣṇy; ekāntikaḥ — čistý oddaný; suhṛt — důvěrný přítel; yaḥ — ten, který; tatyāja — opustil; agra-jam — svého staršího bratra, krále Dhṛtarāṣṭru; kṛṣṇe — vůči Kṛṣṇovi; sa-apatyam — s jeho sto syny; agha-vān — hřešící; iti — takto.

Překlad

Śaunaka Ṛṣi se tázal na Viduru, který byl velkým oddaným a přítelem Pána Kṛṣṇy a který opustil společnost svého staršího bratra, neboť ten se svými syny jednal v rozporu s touhami Pána.

Význam

Tento verš se vztahuje na to, jak se Vidura vzdal ochrany svého staršího bratra Dhṛtarāṣṭry, odešel na poutní cestu po všech posvátných místech a setkal se s Maitreyou v Hardwaru. Śaunaka Ṛṣi se zde táže na obsah rozhovoru mezi Maitreyou Ṛṣim a Vidurou. Významné bylo, že Vidura byl nejen přítelem Pána, ale také Jeho velkým oddaným. Když se Kṛṣṇa pokoušel předejít válce a urovnat nedorozumění mezi znepřátelenými bratranci, Kuruovci odmítli přijmout Jeho rady. Kṣattā neboli Vidura tím byl znechucen a odešel z jejich paláce. Vidura jako oddaný ukázal vlastním příkladem, že žádné místo, kde se neprokazuje úcta Kṛṣṇovi, není vhodné pro pobyt lidských bytostí. Oddaný je tolerantní co se týče jeho vlastních zájmů, ale neměl by tolerovat neuctivé chování vůči Pánovi nebo Jeho oddanému. Velice důležité je zde slovo aghavān, které vyjadřuje, že Kuruovci, Dhṛtarāṣṭrovi synové, prohráli válku kvůli svému hříšnému odporování Kṛṣṇovým pokynům.

Verš

dvaipāyanād anavaro
mahitve tasya dehajaḥ
sarvātmanā śritaḥ kṛṣṇaṁ
tat-parāṁś cāpy anuvrataḥ

Synonyma

dvaipāyanāt — z Vyāsadeva; anavaraḥ — v žádném směru nezaostávající; mahitve — co se týče velikosti; tasya — jeho (Vyāsy); deha-jaḥ — narozen z jeho těla; sarva-ātmanā — z celého srdce; śritaḥ — přijal útočiště; kṛṣṇam — Pán Kṛṣṇa; tat-parān — ti, kteří jsou Mu oddáni; ca — a; api — také; anuvrataḥ — následoval.

Překlad

Vidura se narodil z těla Vedavyāsy a v ničem za ním nezaostával. Přijal lotosové nohy Pána Kṛṣṇy celým svým srdcem a velice lnul k Jeho oddaným.

Význam

Vidurův původ je takový, že se narodil śūdrāṇī, ale zplodil ho Vyāsadeva. V žádném ohledu tedy nebyl na nižší úrovni nežli Vyāsadeva. Jelikož měl Vidura velkého otce, který byl uznávanou inkarnací Nārāyaṇa a který sestavil veškerou védskou literaturu, byl i on velkou osobností. Přijal Kṛṣṇu za svého uctívaného Pána a následoval Jeho pokyny celým svým srdcem.

Verš

kim anvapṛcchan maitreyaṁ
virajās tīrtha-sevayā
upagamya kuśāvarta
āsīnaṁ tattva-vittamam

Synonyma

kim — na co; anvapṛcchat — ptal se; maitreyam — mudrce Maitreyi; virajāḥ — Vidura, který byl oproštěn od hmotného znečištění; tīrtha-sevayā — navštěvováním posvátných míst; upagamya — když se setkal; kuśāvarte — v Kuśāvartě (Haridvāru neboli Hardwaru); āsīnam — který pobýval; tattva--vit-tamam — nejlepší znalec vědy o duchovním životě.

Překlad

Na svých cestách po posvátných místech se Vidura očistil od veškeré vášně a nakonec dospěl do Hardwaru, kde se setkal s velkým mudrcem, který znal vědu o duchovním životě, a kladl mu různé otázky. Śaunaka Ṛṣi se proto ptal: Na co se Vidura dále tázal Maitreyi?

Význam

Slova virajās tīrtha-sevayā zde označují Viduru, který se cestováním po poutních místech dokonale zbavil všeho znečištění. V Indii jsou stovky posvátných poutních míst, z nichž nejdůležitějšími jsou Prayāg, Hardwar, Vṛndāvan a Rāmeśvaram. Když Vidura opustil svůj domov, kde vládla politika a diplomacie, chtěl se očistit návštěvou všech posvátných míst, která automaticky očistí každého, kdo je navštíví. To platí zvláště o Vṛndāvanu — může ho navštívit kdokoliv, a dokonce i hříšný člověk tam ihned přijde do styku s atmosférou duchovního života a automaticky začne zpívat jména Kṛṣṇy a Rādhy. Toho jsme byli osobně svědky. V śāstrách je doporučeno, aby člověk, který skončí s aktivním životem a vstoupí do stavu vānaprasthy (života v ústraní), cestoval po všech poutních místech, a tímto způsobem se očistil. Vidura se této povinnosti zhostil příkladným způsobem a nakonec dospěl do Kuśāvarty neboli Hardwaru, kde přebýval mudrc Maitreya.

Dalším důležitým bodem je, že člověk se nesmí chodit na posvátná místa pouze vykoupat, ale musí tam především vyhledat velké mudrce, jako je Maitreya, a přijmout od nich pokyny. Pokud tak neučiní, jeho cesta na poutní místa bude pouhou ztrátou času. Narottama dāsa Ṭhākura, velký vaiṣṇavský ācārya, nám dokonce zakazuje v současné době taková místa navštěvovat, protože poměry se v tomto věku natolik změnily, že si upřímná duše může udělat zkreslený obrázek po shlédnutí chování současných obyvatel posvátných míst. Narottama dāsa doporučil, abychom namísto obtížného cestování na poutní místa soustředili mysl na Govindu. Soustředit svoji mysl na Govindu kdekoliv je však cesta určená pro duchovně pokročilé osobnosti, nikoliv pro obyčejné lidi. Obyčejní lidé mohou dodnes těžit prospěch z cest po svatých místech, jako je Prayāg, Mathurā, Vṛndāvan a Hardwar.

V tomto verši je doporučeno vyhledat někoho, kdo zná vědu o Bohu, kdo je tattva-vit. Tattva-vit znamená “ten, kdo zná Absolutní Pravdu”. Existuje mnoho pseudotranscendentalistů, a to i na poutních místech. Takové lidi najdeme všude a musíme proto být natolik inteligentní, abychom nalezli toho, kdo nám může skutečně poradit. Potom budeme úspěšní ve své snaze o duchovní pokrok cestováním na svatá místa. Člověk se musí zbavit všeho znečištění a zároveň nalézt toho, kdo zná vědu o Kṛṣṇovi. Upřímné duši Kṛṣṇa pomáhá. Jak je řečeno v Caitanya-caritāmṛtě: guru-kṛṣṇa-prasāde — milostí duchovního mistra a Kṛṣṇy získá člověk přístup k cestě osvobození, k oddané službě. Touží-li někdo upřímně po duchovním osvobození, Kṛṣṇa, který sídlí v srdci každého, mu dá inteligenci, s níž dokáže nalézt vhodného duchovního mistra. Milostí duchovního mistra, jako je Maitreya, dostane náležité pokyny a pokročí v duchovním životě.

Verš

tayoḥ saṁvadatoḥ sūta
pravṛttā hy amalāḥ kathāḥ
āpo gāṅgā ivāgha-ghnīr
hareḥ pādāmbujāśrayāḥ

Synonyma

tayoḥ — když ti dva (Maitreya a Vidura); saṁvadatoḥ — rozmlouvali; sūta — ó Sūto; pravṛttāḥ — vzešla; hi — jistě; amalāḥ — neposkvrněná; kathāḥ — vyprávění; āpaḥ — voda; gāṅgāḥ — řeky Gangy; iva — jako; agha-ghnīḥ — odstraňující všechny hříchy; hareḥ — Pána; pāda-ambuja — lotosové nohy; āśrayāḥ — přijímající útočiště.

Překlad

Śaunaka se ptal na rozhovor mezi Vidurou a Maitreyou: Jistě zazněla mnohá vyprávění o neposkvrněných zábavách Pána. Naslouchat takovým vyprávěním je stejně dobré jako se koupat ve vodách Gangy, protože toto naslouchání může člověka zbavit všech hříšných reakcí.

Význam

Voda Gangy je očišťující, protože pramení z lotosových nohou Pána. Bhagavad-gītā má stejné účinky jako voda Gangy, protože byla vyslovena ústy Nejvyššího Pána. Stejně působí každé vyprávění o zábavách Pána nebo o charakteru Jeho transcendentálních činností. Pán je absolutní a není žádný rozdíl mezi Jeho slovy, Jeho potem či Jeho zábavami. Jak voda Gangy, tak vyprávění o Jeho zábavách a slova, která vyslovil, jsou na absolutní úrovni a přinášejí stejný prospěch. Śrīla Rūpa Gosvāmī prohlásil, že vše, co má vztah s Kṛṣṇou, je na transcendentální úrovni. Dokážeme-li zapojit všechny své činnosti do vztahu s Kṛṣṇou, pak nebudeme žít na hmotné úrovni, ale neustále na úrovni duchovní.

Verš

tā naḥ kīrtaya bhadraṁ te
kīrtanyodāra-karmaṇaḥ
rasajñaḥ ko nu tṛpyeta
hari-līlāmṛtaṁ piban

Synonyma

tāḥ — ty hovory; naḥ — nám; kīrtaya — vyprávěj; bhadram te — kéž tě čeká vše nejlepší; kīrtanya — mají být opěvovány; udāra — velkodušné; karmaṇaḥ — činnosti; rasa-jñaḥ — oddaný, který dokáže vychutnávat různé nálady; kaḥ — kdo; nu — vskutku; tṛpyeta — by se cítil spokojen; hari-līlā-amṛtam — nektar Pánových zábav; piban — pijící.

Překlad

Ó Sūto Gosvāmī, buď požehnán! Prosím, vyprávěj o Pánových velkodušných činnostech, jež jsou hodny opěvování. Který oddaný by se mohl přesytit naslouchání o nektarových zábavách Pána?

Význam

Vyprávění o Pánových zábavách, které vždy probíhají na transcendentální úrovni, by měli oddaní přijímat s veškerou úctou. Ti, kteří jsou skutečně na transcendentální úrovni, se nikdy nepřesytí neustálým nasloucháním vyprávění o zábavách Pána. Žádná seberealizovaná duše se například nikdy nepřesytí čtením z Bhagavad-gīty. Vyprávění Bhagavad-gīty a Śrīmad-Bhāgavatamu může oddaný číst tisíckrát a pokaždé bude na jejich obsahu vychutnávat něco nového.

Verš

evam ugraśravāḥ pṛṣṭa
ṛṣibhir naimiṣāyanaiḥ
bhagavaty arpitādhyātmas
tān āha śrūyatām iti

Synonyma

evam — takto; ugraśravāḥ — Sūta Gosvāmī; pṛṣṭaḥ — dotázán; ṛṣibhiḥ — mudrci; naimiṣa-ayanaiḥ — shromážděnými v lese Naimiṣa; bhagavati — Pánu; arpita — zasvětil; adhyātmaḥ — svoji mysl; tān — jim; āha — řekl; śrūyatām — poslouchejte; iti — toto.

Překlad

Když velcí mudrci v Naimiṣāraṇyi žádali Sūtu Gosvāmīho, aby promluvil, syn Romaharṣaṇy, jehož mysl byla pohroužená do transcendentálních zábav Pána, řekl: Prosím poslouchejte, co vám nyní povím.

Verš

sūta uvāca
harer dhṛta-kroḍa-tanoḥ sva-māyayā
niśamya gor uddharaṇaṁ rasātalāt
līlāṁ hiraṇyākṣam avajñayā hataṁ
sañjāta-harṣo munim āha bhārataḥ

Synonyma

sūtaḥ uvāca — Sūta řekl; hareḥ — Pána; dhṛta — který přijal; kroḍa — kance; tanoḥ — tělo; sva-māyayā — působením Své božské energie; niśamya — když slyšel; goḥ — Země; uddharaṇam — vyzdvižení; rasātalāt — ze dna oceánu; līlām — zábava; hiraṇyākṣam — démona Hiraṇyākṣu; avajñayā — ledabyle; hatam — zabil; sañjāta-harṣaḥ — zaplaven radostí; munim — mudrci (Maitreyovi); āha — řekl; bhārataḥ — Vidura.

Překlad

Sūta Gosvāmī pokračoval: Vidura, potomek Bharaty, byl velice potěšen příběhem o tom, jak Pán působením Své božské energie přijal podobu kance a projevil Svoji zábavu, při které zdvihl Zemi ze dna oceánu a bez velkého úsilí zabil démona Hiraṇyākṣu. Vidura potom promluvil k mudrci následovně.

Význam

Je zde řečeno, že Pán přijal podobu kance prostřednictvím Své vlastní energie. Jeho podoba není stejná jako podoba podmíněné duše. Podmíněnou duši nutí k přijetí určitého druhu těla vyšší autorita, kterou jsou hmotné zákony, ale zde je jasně řečeno, že žádná vnější síla Pána nenutila, aby přijal podobu kance. Bhagavad-gītā rovněž udává, že když Pán sestupuje na tuto Zemi, přijímá určitou podobu prostřednictvím Své vnitřní energie. Podobu Pána tedy v žádném případě netvoří hmotná energie. Výklad māyāvādīnů, kteří tvrdí, že když Brahman přijímá nějakou podobu, získává ji od māyi, nelze přijmout. Māyā je sice nadřazená podmíněné duši, ale není nadřazená Nejvyšší Osobnosti Božství — naopak, je Nejvyšším Pánem ovládána, jak potvrzuje Bhagavad-gītā. Māyā funguje pod Jeho dohledem a nikdy Ho nemůže překonat. Māyāvādská teorie, že živá bytost je Nejvyšší Absolutní Pravda, ale byla pokryta māyou, je neplatná, protože māyā nikdy nemůže byt tak veliká, aby zakryla Nejvyššího. Její schopnost pokrývat může působit na nedílnou část Brahmanu, ale nikoliv na Nejvyšší Brahman.

Verš

vidura uvāca
prajāpati-patiḥ sṛṣṭvā
prajā-sarge prajāpatīn
kim ārabhata me brahman
prabrūhy avyakta-mārga-vit

Synonyma

viduraḥ uvāca — Vidura řekl; prajāpati-patiḥ — Pán Brahmā; sṛṣṭvā — poté, co stvořil; prajā-sarge — za účelem tvoření živých bytostí; prajāpatīn — Prajāpatie; kim — co; ārabhata — začal; me — mně; brahman — ó svatý mudrci; prabrūhi — pověz; avyakta-mārga-vit — znalec toho, co my neznáme.

Překlad

Vidura řekl: Jelikož znáš věci, které si ani nedovedeme představit, pověz mi, ó svatý mudrci, co dělal Brahmā pro stvoření živých bytostí poté, co se zrodili Prajāpatiové, praotci živých bytostí?

Význam

Významné je zde slovo avyakta-mārga-vit, které znamená “ten, kdo zná věci, které přesahují naše vnímání”. Aby člověk poznal věci, které jsou mimo dosah jeho vnímání, musí se o nich poučit od vyšší autority v učednické posloupnosti. Už jen poznat, kdo je náš otec, je mimo dosah našeho vnímání. Na tuto otázku je autoritou matka. Stejně tak vše, co přesahuje naše vnímání, si musíme nechat vysvětlit od autority, která tyto věci skutečně zná. První avyakta-mārga-vit neboli autorita je Brahmā a další autoritou v učednické posloupnosti je Nārada. Maitreya Ṛṣi patří k téže učednické posloupnosti, a proto je také on avyakta-mārga-vit. Každý, kdo patří k pravé učednické posloupnosti, je avyakta-mārga-vit neboli osobnost, která zná to, co je mimo dosah obyčejného vnímání.

Verš

ye marīcy-ādayo viprā
yas tu svāyambhuvo manuḥ
te vai brahmaṇa ādeśāt
katham etad abhāvayan

Synonyma

ye — ti; marīci-ādayaḥ — velcí mudrci v čele s Marīcim; viprāḥ — brāhmaṇové; yaḥ — kteří; tu — vskutku; svāyambhuvaḥ manuḥ — a Svāyambhuva Manu; te — oni; vai — vskutku; brahmaṇaḥ — Pána Brahmy; ādeśāt — na pokyn; katham — jak; etat — tento vesmír; abhāvayan — rozvíjeli.

Překlad

Vidura se ptal: Jak Prajāpatiové (praotci živých bytostí, jako je Marīci a Svāyambhuva Manu) podle Brahmova pokynu tvořili a jak rozvíjeli tento projevený vesmír?

Verš

sa-dvitīyāḥ kim asṛjan
svatantrā uta karmasu
āho svit saṁhatāḥ sarva
idaṁ sma samakalpayan

Synonyma

sa-dvitīyāḥ — se svými manželkami; kim — zdali; asṛjan — tvořili; sva-tantrāḥ — zůstávali nezávislí; uta — nebo; karmasu — ve svém jednání; āho svit — nebo naopak; saṁhatāḥ — společně; sarve — všichni Prajāpatiové; idam — toto; sma samakalpayan — vytvářeli.

Překlad

Rozvíjeli stvoření ve spolupráci se svými manželkami, jednali nezávisle nebo tvořili všichni společně?

Verš

maitreya uvāca
daivena durvitarkyeṇa
pareṇānimiṣeṇa ca
jāta-kṣobhād bhagavato
mahān āsīd guṇa-trayāt

Synonyma

maitreyaḥ uvāca — Maitreya řekl; daivena — vyšším řízením, zvaným osud; durvitarkyeṇa — mimo pojetí empirické spekulace; pareṇa — Mahā-Viṣṇuem; animiṣeṇa — energií věčného času; ca — a; jāta-kṣobhāt — byl narušen rovnovážný stav; bhagavataḥ — Osobnosti Božství; mahān — souhrn hmotných prvků (mahat-tattva); āsīt — byl vytvořen; guṇa-trayāt — ze tří kvalit přírody.

Překlad

Maitreya řekl: Když byl rovnovážný stav tří kvalit přírody narušen neviditelnými činnostmi živé bytosti, působením Mahā-Viṣṇua a silou času, vznikl souhrn hmotných prvků.

Význam

Zde je jasně popsána příčina hmotného stvoření. První příčinou je daiva neboli osud podmíněné duše. Hmotné stvoření vzniká pro podmíněnou duši, která si chtěla hrát na pána, aby získala smyslový požitek. Nikdo nezjistí prvopočátek touhy podmíněné duše panovat hmotné přírodě, ale ve védské literatuře neustále nacházíme, že hmotné stvoření je určené pro smyslový požitek podmíněné duše. Jeden pěkný verš říká, že podstatou smyslového požitku podmíněné duše je, že jakmile duše zapomíná na svoji prvořadou povinnost — sloužit Pánu, vytváří atmosféru smyslového požitku, která se nazývá māyā. To je příčina hmotného stvoření.

Dále je zde použito slovo durvitarkyeṇa. Nikdo nemůže dokázat, kdy a jak podmíněná duše zatoužila po smyslovém požitku, ale tato příčina existuje. Hmotná příroda představuje atmosféru vhodnou právě pro smyslový požitek podmíněné duše a byla stvořena Osobností Božství. Je zde uvedeno, že hmotná příroda neboli prakṛti je na počátku stvoření vybuzena Osobností Božství, Viṣṇuem. Védská literatura se zmiňuje o třech Viṣṇuech. Jedním je Mahā-Viṣṇu, druhým je Garbhodakaśāyī Viṣṇu a třetím Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu. První zpěv Śrīmad-Bhāgavatamu hovoří o těchto třech Viṣṇuech a rovněž zde je potvrzeno, že Viṣṇu je příčinou stvoření. Z Bhagavad-gīty se také dozvídáme, že prakṛti začíná jednat a stále jedná pod Kṛṣṇovým neboli Viṣṇuovým dohledem, ale Nejvyšší Osobnost Božství se přitom nemění. Neměli bychom se mylně domnívat, že když stvoření vzniklo z Nejvyšší Osobnosti Božství, znamená to, že se Pán přeměnil v tento hmotný vesmírný projev. Pán stále zůstává ve Své osobní podobě, ale vesmírný projev vzniká působením Jeho nepochopitelné energie. Činnost této energie je velice obtížné pochopit, ale z védské literatury víme, že si podmíněná duše vytváří svůj vlastní osud a dostává příslušné tělo podle zákonů přírody pod dohledem Nejvyššího Pána, který ji neustále doprovází jako Paramātmā.

Verš

rajaḥ-pradhānān mahatas
tri-liṅgo daiva-coditāt
jātaḥ sasarja bhūtādir
viyad-ādīni pañcaśaḥ

Synonyma

rajaḥ-pradhānāt — kde převládá prvek rajas neboli vášeň; mahataḥ — z mahat-tattvy; tri-liṅgaḥ — tří druhů; daiva-coditāt — na popud vyšší autority; jātaḥ — zrodilo se; sasarja — vyvinulo; bhūta-ādiḥ — falešné ego (původ hmotných prvků); viyat — éter; ādīni — počínaje s; pañcaśaḥ — ve skupinách po pěti.

Překlad

Osud jīvy si vynutil, aby z mahat-tattvy, ve které převládá prvek rajas, vzniklo falešné ego, které je tří druhů. Z ega se dále vyvinulo mnoho skupin o pěti prvcích.

Význam

Prvotní hmota neboli prakṛti, hmotná příroda, se skládá ze tří kvalit a vytváří čtyři skupiny po pěti prvcích. První skupinu tvoří základní prvky: země, voda, oheň, vzduch a éter. Druhá skupina se nazývá tan-mātra a zahrnuje pět subtilních prvků (předměty smyslového vnímání): zvuk, dotek, podobu, chuť a vůni. Třetí skupinou je pět smyslových orgánů pro získávání poznání: oči, uši, nos, jazyk a kůže. Čtvrtou skupinou je pět činných smyslů: řeč, ruce, nohy, konečník a genitálie. Někdy můžeme slyšet o pěti skupinách po pěti prvcích. Jednu skupinu tvoří předměty smyslového vnímání, druhou pět základních prvků, třetí pět smyslových orgánů pro získávání poznání, čtvrtou činné smysly a pátou skupinu tvoří pět božstev, která vládnou jednotlivým složkám.

Verš

tāni caikaikaśaḥ sraṣṭum
asamarthāni bhautikam
saṁhatya daiva-yogena
haimam aṇḍam avāsṛjan

Synonyma

tāni — tyto prvky; ca — a; eka-ekaśaḥ — odděleně; sraṣṭum — vytvořit; asamarthāni — nemohly; bhautikam — hmotný vesmír; saṁhatya — spojily se; daiva-yogena — s energií Nejvyššího Pána; haimam — zářící jako zlato; aṇḍam — kouli; avāsṛjan — vytvořily.

Překlad

Nemohly utvořit hmotný vesmír odděleně, a proto se spojily za pomoci energie Nejvyššího Pána a vytvořily zářící vejce.

Verš

so ’śayiṣṭābdhi-salile
āṇḍakośo nirātmakaḥ
sāgraṁ vai varṣa-sāhasram
anvavātsīt tam īśvaraḥ

Synonyma

saḥ — to; aśayiṣṭa — leželo; abdhi-salile — na vodách Oceánu příčin; āṇḍa-kośaḥ — vejce; nirātmakaḥ — ve stavu bezvědomí; sāgram — o něco více než; vai — ve skutečnosti; varṣa-sāhasram — tisíc let; anvavātsīt — vstoupil; tam — do vejce; īśvaraḥ — Pán.

Překlad

Toto zářící vejce leželo bez života na vodách Oceánu příčin více než tisíc let. Pak do něj vstoupil Pán jako Garbhodakaśāyī Viṣṇu.

Význam

Z tohoto verše vyplývá, že všechny vesmíry plují v Oceánu příčin.

Verš

tasya nābher abhūt padmaṁ
sahasrārkoru-dīdhiti
sarva-jīvanikāyauko
yatra svayam abhūt svarāṭ

Synonyma

tasya — Pána; nābheḥ — z pupku; abhūt — vyrostl; padmam — lotos; sahasra-arka — tisíc sluncí; uru — více; dīdhiti — nádherně zářící; sarva — všech; jīva-nikāya — bydliště podmíněných duší; okaḥ — místo; yatra — kde; svayam — sám; abhūt — vzešel; sva-rāṭ — všemocný (Pán Brahmā).

Překlad

Z pupku Osobnosti Božství Garbhodakaśāyī Viṣṇua vyrostl lotosový květ, který zářil jako tisíc oslnivých sluncí. Tento lotosový květ je schránkou všech podmíněných duší a první živou bytostí, která z něho vzešla, byl všemocný Brahmā.

Význam

Tento verš udává, že podmíněné duše, které od zničení minulého stvoření spočívaly v těle Osobnosti Božství, se objevily v souhrnné podobě lotosového květu. Tato podoba se nazývá hiraṇyagarbha. První živou bytostí, která z ní vzešla, byl Pán Brahmā, jenž dokáže samostatně stvořit zbytek projeveného vesmíru. O lotosu je zde psáno, že zářil jako tisíc sluncí. Je to příznakem toho, že živé bytosti jakožto nedílné části Nejvyššího Pána jsou kvalitativně stejné jako On, neboť Pán ze Svého těla vydává také záři, která se nazývá brahmajyoti. Zde se potvrzuje popis Vaikuṇṭhaloky uvedený v Bhagavad-gītě a dalších védských textech. Na Vaikuṇṭě, v duchovním nebi, není zapotřebí slunečního ani měsíčního světla, elektřiny ani ohně. Každá planeta tam svítí sama jako slunce.

Verš

so ’nuviṣṭo bhagavatā
yaḥ śete salilāśaye
loka-saṁsthāṁ yathā pūrvaṁ
nirmame saṁsthayā svayā

Synonyma

saḥ — Pán Brahmā; anuviṣṭaḥ — do něhož vstoupil; bhagavatā — Pán; yaḥ — který; śete — spí; salila-āśaye — na oceánu Garbhodaka; loka-saṁsthām — vesmír; yathā pūrvam — jako předtím; nirmame — stvořil; saṁsthayā — inteligencí; svayā — svou vlastní.

Překlad

Když Nejvyšší Pán, který leží na oceánu Garbhodaka, vstoupil do Brahmova srdce, Brahmā uvedl do činnosti svoji tvořivou inteligenci a začal s ní tvořit vesmír takový, jaký byl předtím.

Význam

V určitou dobu uléhá Osobnost Božství, Kāraṇodakaśāyī Viṣṇu, na oceán Kāraṇa a Svým dýcháním vytváří tisíce vesmírů. Poté opět vstupuje do každého jednotlivého vesmíru jako Garbhodakaśāyī Viṣṇu a naplňuje ho do poloviny Svým vlastním potem. Druhá polovina vesmíru zůstává prázdná a tato oblast se nazývá vnější prostor. Poté z Jeho pupku vyrůstá lotosový květ a z něho se rodí první živá bytost, Brahmā. Tehdy Pán jako Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu vstupuje do srdce každé živé bytosti, včetně Brahmy. To je potvrzeno v patnácté kapitole Bhagavad-gīty, kde Pán říká: “Sídlím v srdci každého a ode Mě pochází paměť i zapomenutí.” Pán je svědkem činností individuálních bytostí a každé dává paměť a inteligenci jednat v souladu s její touhou z doby, kdy byla zničena ve svém posledním životě v minulém věku. Tato inteligence odpovídá jejím schopnostem a je dána zákonem karmy.

Brahmā byl první živou bytostí a Nejvyšší Pán ho pověřil řízením kvality vášně. Dostal proto potřebnou inteligenci, tak mocnou a rozsáhlou, že byl téměř nezávislý na Nejvyšší Osobnosti Božství. Podobně jako je vysoce postavený manažer téměř stejně nezávislý jako majitel firmy, tak i Brahmā je podle těchto veršů nezávislý, protože jako Pánův zástupce pro vládu nad vesmírem má téměř stejnou moc a nezávislost jako Nejvyšší Osobnost Božství. Pán jako Nadduše v jeho srdci dal Brahmovi tvořivou inteligenci. Tvůrčí schopnosti nemá žádná živá bytost sama ze sebe — každý může tvořit jedině milostí Pána. V tomto hmotném světě je mnoho vědců a velkých tvůrců s úžasnými schopnostmi, ale ti všichni jednají a tvoří pouze na pokyn Nejvyššího Pána. Pánovým řízením může nějaký vědec stvořit mnoho úžasných vynálezů, ale nedokáže svou inteligencí překonat přísné zákony hmotné přírody. Dokonce ani nemůže takovou inteligenci od Pána získat, protože to by narušilo Pánovu svrchovanost. V tomto verši je řečeno, že Brahmā stvořil vesmír stejný, jako byl předtím. To znamená, že vše, co stvořil, mělo totéž jméno a podobu jako v předchozím vesmírném projevu.

Verš

sasarja cchāyayāvidyāṁ
pañca-parvāṇam agrataḥ
tāmisram andha-tāmisraṁ
tamo moho mahā-tamaḥ

Synonyma

sasarja — stvořil; chāyayā — se svým stínem; avidyām — nevědomost; pañca-parvāṇam — pět druhů; agrataḥ — nejdříve ze všeho; tāmisram — tāmisra; andha-tāmisram — andha-tāmisra; tamaḥ — tamas; mohaḥ — moha; mahā-tamaḥ — mahā-tamas neboli mahā-moha.

Překlad

Nejdříve ze všeho stvořil Brahmā ze svého stínu pokryvy nevědomosti podmíněných duší. Je jich celkem pět a nazývají se tāmisra, andha-tāmisra, tamas, moha a mahā-moha.

Význam

Podmíněné duše neboli živé bytosti, které přicházejí do hmotného světa za smyslovým požitkem, jsou na počátku pokryty pěti různými obaly. První obal tvoří tāmisra neboli hněv. Každá živá bytost má svoji nepatrnou nezávislost a podmíněná duše této nepatrné nezávislosti zneužívá a myslí si, že si může užívat stejně jako Nejvyšší Pán. Říká si: “Proč bych si já nemohl užívat tak svobodně jako Nejvyšší Pán?” Toto zapomenutí jejího přirozeného postavení je způsobeno hněvem a závistí. Živá bytost, která je věčně nedílnou částí a služebníkem Nejvyššího Pána, si přirozeně nemůže nikdy užívat stejně jako Pán. Když na to ale zapomíná a chce se Mu vyrovnat, dostává se do stavu tāmisra. Této mentality tāmisra se živá bytost těžce zbavuje i tehdy, když se věnuje duchovní realizaci. Mnoho těch, kteří se chtějí vymanit z hmotného života, se chce vyrovnat Nejvyššímu. Tato nízká mentalita tāmisra je neopouští ani při transcendentálních činnostech.

Andha-tāmisra znamená považovat smrt za konec všeho. Ateisté si obvykle myslí, že tělo je jejich totožnost, a proto vše končí s jeho zánikem. Na základě toho si chtějí co nejvíce užívat hmotného života po dobu existence svého současného těla. Jejich teorie zní: “Dokud jsi naživu, žij v blahobytu. Nedělej si hlavu ze svých takzvaných hříchů všeho druhu. Musíš jíst přepychově. Žebrej, půjčuj si a kraď, a jestli si myslíš, že když kradeš a půjčuješ si, zaplétáš se do hříšných činností, za které budeš muset platit, tak na takovou nesmyslnou myšlenku zapomeň, protože po smrti všechno končí. Nikdo není zodpovědný za nic, co během svého života dělá.” Toto ateistické pojetí života zabíjí lidskou civilizaci, protože v něm chybí poznání o pokračování věčného života.

Příčinou nevědomosti andha-tāmisra je tamas. Tamas znamená nevědět nic o duši. Rovněž celý hmotný svět se často nazývá tamas, protože devadesát devět procent živých bytostí, které ho obývají, neví nic o své duchovní totožnosti. Téměř každý si myslí, že je toto tělo, a nemá žádné informace o duši. Pod vlivem tohoto mylného pojetí živá bytost uvažuje: “Toto je mé tělo a vše, co se s tímto tělem pojí, je moje.” Pro takto oklamané živé bytosti je základem hmotné existence sex. Podmíněné duše v tomto hmotném světě plném nevědomosti se nechávají řídit pouze sexuálním pudem, a jakmile mají příležitost k sexuálnímu životu, začínají ulpívat na takzvaném domově, rodné zemi, dětech, majetku a bohatství. S tím, jak sílí tato jejich pouta, zároveň vzrůstá moha neboli iluze tělesného pojetí života. To znamená, že sílí představa: “Jsem toto tělo a vše, co patří k tomuto tělu, je moje.” Jakmile na celém světě převládá moha, vznikají sektářské společnosti, rodiny a národnosti a bojují jedna proti druhé. Mahā-moha znamená šílet po hmotném požitku. Zvláště v tomto věku Kali je každý posedlý šílenstvím shromažďovat potřeby pro svůj hmotný požitek. Tyto definice velice pěkně podává Viṣṇu Purāṇa, kde je řečeno:

tamo 'viveko mohaḥ syād
antaḥ-karaṇa-vibhramaḥ
mahā-mohas tu vijñeyo
grāmya-bhoga-sukhaiṣaṇā
maraṇaṁ hy andha-tāmisraṁ
tāmisraṁ krodha ucyate
avidyā pañca-parvaiṣā
prādurbhūtā mahātmanaḥ

Verš

visasarjātmanaḥ kāyaṁ
nābhinandaṁs tamomayam
jagṛhur yakṣa-rakṣāṁsi
rātriṁ kṣut-tṛṭ-samudbhavām

Synonyma

visasarja — odhodil; ātmanaḥ — vlastní; kāyam — tělo; na — ne; abhinandan — potěšen; tamaḥ-mayam — tvořené nevědomostí; jagṛhuḥ — zmocnili se; yakṣa-rakṣāṁsi — Yakṣové a Rākṣasové; rātrim — noc; kṣut — hlad; tṛṭ — žízeň; samudbhavām — zdroj.

Překlad

Brahmā znechuceně odhodil tělo tvořené nevědomostí a Yakṣové a Rākṣasové využili příležitosti, aby se zmocnili tohoto těla, které existovalo dále v podobě noci. Noc je zdrojem hladu a žízně.

Verš

kṣut-tṛḍbhyām upasṛṣṭās te
taṁ jagdhum abhidudruvuḥ
mā rakṣatainaṁ jakṣadhvam
ity ūcuḥ kṣut-tṛḍ-arditāḥ

Synonyma

kṣut-tṛḍbhyām — hladem a žízní; upasṛṣṭāḥ — byli přemoženi; te — démoni (Yakṣové a Rākṣasové); tam — Pána Brahmu; jagdhum — sníst; abhidudruvuḥ — běželi; — ne; rakṣata — šetřte; enam — ho; jakṣadhvam — snězte; iti — takto; ūcuḥ — říkali; kṣut-tṛṭ-arditāḥ — omámeni hladem a žízní.

Překlad

Souženi hladem a žízní se ze všech stran sbíhali k Brahmovi, aby ho pozřeli, a křičeli přitom: “Nešetřte ho!” “Snězte ho!”

Význam

V některých zemích na světě dodnes žijí představitelé Yakṣů a Rākṣasů. Tito necivilizovaní lidé jsou známí tím, že se vyžívají v zabíjení svých předků a poté pořádají “hostiny lásky”, při kterých si pochutnávají na jejich opečených tělech.

Verš

devas tān āha saṁvigno
mā māṁ jakṣata rakṣata
aho me yakṣa-rakṣāṁsi
prajā yūyaṁ babhūvitha

Synonyma

devaḥ — Pán Brahmā; tān — jim; āha — řekl; saṁvignaḥ — měl obavy; — ne; mām — mě; jakṣata — jezte; rakṣata — šetřte; aho — ó; me — moji; yakṣa-rakṣāṁsi — ó Yakṣové a Rākṣasové; prajāḥ — synové; yūyam — vy; babhūvitha — narodili jste se.

Překlad

Brahmā, hlavní polobůh, dostal veliký strach a žádal je: “Nejezte mě! Ušetřte mě! Narodili jste se ze mě a jste moji synové. Proto jste Yakṣové a Rākṣasové.”

Význam

Démoni, kteří se narodili z Brahmova těla, dostali jména Yakṣové a Rākṣasové, protože někteří vykřikovali, že Brahmu musí sníst, a jiní křičeli, že ho nesmí šetřit. Ti, kteří naléhali, že ho musí sníst, byli pojmenováni Yakṣové a z těch, kteří říkali, že ho nesmí šetřit, se stali Rākṣasové, “lidojedi”. Tyto dva druhy bytostí, Yakṣové a Rākṣasové, jsou původně stvořením Brahmy a dodnes je představují necivilizovaní lidé v různých částech vesmíru. Narodili se z kvality nevědomosti a díky svému chování dostali jméno Rākṣasové neboli lidojedi.

Verš

devatāḥ prabhayā yā yā
dīvyan pramukhato ’sṛjat
te ahārṣur devayanto
visṛṣṭāṁ tāṁ prabhām ahaḥ

Synonyma

devatāḥ — polobozi; prabhayā — se svatozáří; yāḥ yāḥ — ti, kteří; dīvyan — svítí; pramukhataḥ — hlavní; asṛjat — stvořil; te — oni; ahārṣuḥ — ujali se; devayantaḥ — aktivně; visṛṣṭām — oddělené; tām — té; prabhām — zářivé podoby; ahaḥ — dne.

Překlad

Potom stvořil hlavní polobohy, kteří svítili svatozáří dobra. Upustil před nimi zářivou podobu dne a polobozi se jí s radostí ujali.

Význam

Démoni se narodili při stvoření noci a polobozi při stvoření dne. Démoni, jako jsou Yakṣové a Rākṣasové, se rodí z kvality nevědomosti a polobozi se rodí z kvality dobra.

Verš

devo ’devāñ jaghanataḥ
sṛjati smātilolupān
ta enaṁ lolupatayā
maithunāyābhipedire

Synonyma

devaḥ — Pán Brahmā; adevān — démony; jaghanataḥ — ze svých hýždí; sṛjati sma — stvořil; ati-lolupān — milující sex; te — oni; enam — za Pánem Brahmou; lolupatayā — s chtíčem; maithunāya — souložit; abhipedire — přišli.

Překlad

Pán Brahmā potom ze svých hýždí stvořil démony, kteří měli velice rádi sex. Jejich chtíč byl tak veliký, že přišli s touhou souložit s ním.

Význam

Sex je základem hmotné existence. Zde je znovu řečeno, že démoni mají velice rádi sex. Čím více se člověk zbavuje touhy po sexu, tím více se blíží k úrovni polobohů. Čím více si chce užívat sexu, tím více klesá na úroveň démonského života.

Verš

tato hasan sa bhagavān
asurair nirapatrapaiḥ
anvīyamānas tarasā
kruddho bhītaḥ parāpatat

Synonyma

tataḥ — tehdy; hasan — smál se; saḥ bhagavān — Pán Brahmā, který je hoden uctívání; asuraiḥ — démony; nirapatrapaiḥ — nestydatými; anvīyamānaḥ — pronásledován; tarasā — ve velkém spěchu; kruddhaḥ — rozhněvaný; bhītaḥ — ve strachu; parāpatat — utíkal.

Překlad

Brahmā, který je hoden uctívání, se nejprve smál jejich hlouposti, ale když viděl, jak se k němu nestydatí asurové blíží, byl rozhořčen a strachy se dal rychle na útěk.

Význam

Sexuálně založení démoni nemají úctu ani ke svému vlastnímu otci a nejlepší, co může udělat ušlechtilý otec, jako je Brahmā, je opustit společnost takových démonských synů.

Verš

sa upavrajya varadaṁ
prapannārti-haraṁ harim
anugrahāya bhaktānām
anurūpātma-darśanam

Synonyma

saḥ — Pán Brahmā; upavrajya — se obrátil na; vara-dam — dárce všech požehnání; prapanna — těch, kteří přijali útočiště u Jeho lotosových nohou; ārti — neštěstí; haram — který rozptyluje; harim — Pánem Śrī Harim; anugrahāya — aby projevil milost; bhaktānām — Svým oddaným; anurūpa — ve vhodných podobách; ātma-darśanam — který se zjevuje.

Překlad

Obrátil se na Osobnost Božství, Pána, který uděluje všechna požehnání a zahání úzkost Svých oddaných a těch, kteří přijmou útočiště u Jeho lotosových nohou. Pro uspokojení oddaných projevuje Své nesčetné transcendentální podoby.

Význam

Slova bhaktānām anurūpātma-darśanam znamenají, že Osobnost Božství projevuje Své různé podoby podle touhy oddaných. Například Hanumānjī (Vajrāṅgajī) chtěl vidět Pána v podobě Osobnosti Božství Rāmacandry, zatímco jiní vaiṣṇavové chtějí vidět podobu Rādhā-Kṛṣṇy a další oddaní zase chtějí vidět Pána v podobě Lakṣmī-Nārāyaṇa. Māyāvādští filozofové si myslí, že Pán sice přijímá všechny tyto podoby podle toho, jak Ho chce oddaný vidět, ale že ve skutečnosti je neosobní. Z Brahma-saṁhity ovšem můžeme pochopit, že tomu tak není, neboť Pán má mnoho podob. Je tam řečeno: advaitam acyutam. Pán se před oddaným neobjevuje jako výplod jeho představivosti. Brahma-saṁhitā dále vysvětluje, že Pán má nespočetně mnoho podob: rāmādi-mūrtiṣu kalā-niyamena tiṣṭhan. Existuje v milionech a milionech podob. Živých bytostí je 8 400 000 druhů, ale inkarnací Nejvyššího Pána je nespočetně mnoho. V Bhāgavatamu je řečeno, že stejně jako není možné spočítat vlny na moři, neboť se neustále objevují a mizí, jsou nespočetné také inkarnace a podoby Pána. Každý oddaný má vztah k určité podobě a tuto podobu uctívá. Právě jsme popsali zjevení prvního kance v tomto vesmíru. Existuje nespočetně mnoho vesmírů a Pánova podoba kance nyní někde pobývá. Všechny podoby Pána jsou věčné. Oddaný uctívá některou z nich podle své touhy a oddaně této podobě slouží. Hanumān, velký oddaný Rāmy, říká v jednom verši Rāmāyaṇy: “Vím, že mezi podobami Nejvyšší Osobnosti Božství jako Sītā-Rāma a Lakṣmī-Nārāyaṇa není žádný rozdíl, ale moji lásku si přesto získala podoba Rāmy a Sīty. Chci proto vidět Pána v podobách Rāmy a Sīty.” GauḍīyaÄvaiṣṇava stejně tak miluje podoby Rādhy a Kṛṣṇy, jakož i Kṛṣṇy a Rukmiṇī ve Dvārace. Slova bhaktānām anurūpātma-darśanam znamenají, že Pána vždy těší prokazovat oddanému přízeň v určité podobě, ve které Ho chce oddaný uctívat a sloužit Mu. V tomto verši je řečeno, že se Brahmā obrátil na Hariho, Nejvyšší Osobnost Božství. Touto podobou Pána je Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu. Kdykoliv vzniknou nějaké potíže a Brahmā musí žádat Pána o pomoc, může se obrátit na Kṣīrodakaśāyī Viṣṇua. Milost Pána je taková, že když za Ním Brahmā přijde kvůli nějakým problémům ve vesmíru, Pán mu pokaždé pomáhá mnoha různými způsoby.

Verš

pāhi māṁ paramātmaṁs te
preṣaṇenāsṛjaṁ prajāḥ
tā imā yabhituṁ pāpā
upākrāmanti māṁ prabho

Synonyma

pāhi — ochraň; mām — mě; parama-ātman — ó Nejvyšší Pane; te — Tvůj; preṣaṇena — na pokyn; asṛjam — stvořil jsem; prajāḥ — živé bytosti; tāḥ imāḥ — právě ty; yabhitum — mít sex; pāpāḥ — hříšné bytosti; upākrāmanti — přicházejí; mām — ke mně; prabho — ó Pane.

Překlad

Pán Brahmā přišel za Pánem a oslovil Jej: Můj Pane, prosím ochraň mě před těmito hříšnými démony, které jsem stvořil na Tvůj pokyn. Jsou posedlí touhou po sexu a chtějí mě napadnout.

Význam

Zde vidíme, že homosexuální sklony mužů vznikly v souvislosti s tím, jak Brahmā stvořil démony. To znamená, že homosexuální touha jednoho muže po druhém je démonská a není hodna zdravého člověka, který žije normálním životem.

Verš

tvam ekaḥ kila lokānāṁ
kliṣṭānāṁ kleśa-nāśanaḥ
tvam ekaḥ kleśadas teṣām
anāsanna-padāṁ tava

Synonyma

tvam — Ty; ekaḥ — jediný; kila — vskutku; lokānām — lidí; kliṣṭānām — postižených neštěstím; kleśa — utrpení; nāśanaḥ — zbavuješ; tvam ekaḥ — Ty jediný; kleśa-daḥ — způsobuješ utrpení; teṣām — těm; anāsanna — nepřijali útočiště; padām — nohy; tava — Tvoje.

Překlad

Můj Pane, Ty jediný dokážeš ukončit neštěstí trpících a způsobit utrpení těm, kteří se nikdy neuchylují k Tvým nohám.

Význam

Slova kleśadas teṣām anāsanna-padāṁ tava vyjadřují dva Pánovy zájmy. Prvním je chránit ty, kteří přijali útočiště u Jeho lotosových nohou, a druhým je působit potíže démonským bytostem, které se k Němu chovají nepřátelsky. Māyā má za úkol znepříjemňovat život neoddaným. Brahmā zde říká: “Jsi ochráncem odevzdaných duší, a proto se odevzdávám Tvým lotosovým nohám. Prosím, ochraň mě před těmito démony.”

Verš

so ’vadhāryāsya kārpaṇyaṁ
viviktādhyātma-darśanaḥ
vimuñcātma-tanuṁ ghorām
ity ukto vimumoca ha

Synonyma

saḥ — Nejvyšší Pán, Hari; avadhārya — postřehl; asya — Pána Brahmy; kārpaṇyam — úzkost; vivikta — nepochybně; adhyātma — mysli druhých; darśanaḥ — ten, kdo vidí; vimuñca — odhoď; ātma-tanum — svého těla; ghorām — nečistého; iti uktaḥ — na tento pokyn; vimumoca ha — Pán Brahmā je odhodil.

Překlad

Pán, který dokáže jasně číst v mysli druhých, postřehl Brahmovu úzkost a řekl mu: “Zbav se tohoto nečistého těla.” Na tento Pánův pokyn Brahmā odhodil své tělo.

Význam

Pána zde popisuje slovo viviktādhyātma-darśanaḥ. Dokáže-li někdo bez jediné pochyby dokonale rozpoznat úzkost druhého, je to Samotný Pán. Když je nějaký člověk v úzkých a potřebuje od svého přítele pomoc, přítel často neumí posoudit míru jeho utrpení. Pro Nejvyššího Pána to však není nic těžkého. Sídlí jako Paramātmā v srdci každé živé bytosti a vidí jasně příčiny její úzkosti. V Bhagavad-gītě Pán říká: sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭhaḥ — “Sídlím v srdci každého a ode Mě pochází paměť i zapomenutí.” Proto jakmile se člověk plně odevzdá Nejvyššímu Pánu, zjistí, že Pán je v jeho srdci. Může mu dát pokyny, jak se dostat z nebezpečí nebo jak s Ním prostřednictvím oddané služby navázat spojení. Pán zde požádal Brahmu, aby se vzdal svého současného těla, které dalo vznik démonskému výtvoru. Podle Śrīdhara Svāmīho Brahmovo neustálé vyměňování těl neznamená, že by skutečně své tělo opouštěl. Říká, že Brahmā se spíše vzdal určité mentality. Mysl je jemnohmotným tělem živé bytosti. Někdy se může stát, že upřeně myslíme na něco hříšného, a když se této hříšné myšlenky vzdáme, je to, jako kdybychom opustili tělo. Když Brahmā tvořil démony, jeho mysl nebyla zcela v pořádku. Musela být plná vášně, protože celé jeho stvoření bylo plné vášně, a proto se mu narodili takoví vášniví synové. Z toho plyne, že každý otec a matka by si měli dávat dobrý pozor při plození dětí. Mentalita dítěte závisí na mentálním stavu jeho rodičů v době početí. Podle védského systému se pro početí dítěte vykonává obřad garbhādhāna-saṁskāra. Dříve než člověk přistoupí k početí dítěte, musí uklidnit a posvětit svoji rozháranou mysl. Když rodiče upínají mysl na lotosové nohy Pána a za takové situace se jim narodí dítě, přirozeně je to oddaný s dobrými vlastnostmi. Když je společnost tvořena takovým dobrým obyvatelstvem, nevznikají v ní žádné problémy způsobené démonskou mentalitou.

Verš

tāṁ kvaṇac-caraṇāmbhojāṁ
mada-vihvala-locanām
kāñcī-kalāpa-vilasad-
dukūla-cchanna-rodhasam

Synonyma

tām — to tělo; kvaṇat — cinkající zvonečky na kotnících; caraṇa-ambhojām — s lotosovýma nohama; mada — opojení; vihvala — vzrušené; locanām — s očima; kāñcī-kalāpa — s opaskem ze zlatých ozdob; vilasat — zářícím; dukūla — jemným šatem; channa — zakryté; rodhasam — s boky.

Překlad

Tělo opuštěné Brahmou přijalo podobu večerního soumraku, kdy se den setkává s nocí — doby, která podněcuje vášeň. Asurové, kteří jsou přirozeně vášniví, neboť jim vládne prvek rajas, tuto podobu pokládali za dívku, jejíž lotosové nohy zněly cinkáním nákotníčků, jejíž oči byly doširoka otevřené opilostí a jejíž boky zakrývala jemná látka, obepnutá zářícím opaskem.

Význam

Stejně jako je časné ráno obdobím vhodným pro duchovní činnosti, počátek noci je obdobím vášně. Lidé s démonskou povahou mají obvykle velice rádi sexuální požitek, a proto jsou rádi, když se blíží večer. Démoni pokládali večerní soumrak za nádhernou ženu a začali ji různými způsoby uctívat. Měli dojem, že tento soumrak je velice krásná žena, které cinkají nákotníčky na nohách, má opasek kolem boků a nádherná prsa, a pro svůj sexuální požitek si představovali, že tato krásná dívka přichází za nimi.

Verš

anyonya-śleṣayottuṅga-
nirantara-payodharām
sunāsāṁ sudvijāṁ snigdha-
hāsa-līlāvalokanām

Synonyma

anyonya — k sobě; śleṣayā — protože těsně přiléhala; uttuṅga — zdvižená; nirantara — nenechávala mezi sebou žádný prostor; payaḥ-dharām — prsa; su-nāsām — pěkně tvarovaný nos; su-dvijām — nádherné zuby; snigdha — kouzelný; hāsa — úsměv; līlā-avalokanām — laškovný pohled.

Překlad

Prsa měla zdvižená vzhůru, protože jí přiléhala těsně k sobě a nenechávala mezi sebou žádný prostor. Měla pěkně tvarovaný nos a nádherné zuby, na rtech jí hrál kouzelný úsměv a pohlížela na asury laškovným pohledem.

Verš

gūhantīṁ vrīḍayātmānaṁ
nīlālaka-varūthinīm
upalabhyāsurā dharma
sarve sammumuhuḥ striyam

Synonyma

gūhantīm — skrývala; vrīḍayā — stydlivě; ātmānam — se; nīla — tmavé; alaka — vlasy; varūthinīm — mnoho; upalabhya — když si představili; asurāḥ — démoni; dharma — ó Viduro; sarve — všichni; sammumuhuḥ — byli okouzleni; striyam — žena.

Překlad

Zdobily ji tmavé vlasy a skrývala se, jako kdyby se styděla. Když tu dívku asurové uviděli, byli všichni zaslepeni sexuální touhou.

Význam

Mezi démony a polobohy je rozdíl v tom, že krásná žena velice snadno upoutá mysl démona, ale nemůže upoutat mysl světce. Světec má úplné poznání, zatímco démon žije v úplné nevědomosti. Stejně jako dítě přitahuje krásná panenka, tak démona, který je méně inteligentní a pohroužen v nevědomosti, přitahuje hmotná krása a sex. Světec ví, že přitažlivá zdvižená prsa, široké boky, krásný nos a světlá pleť s pěknými šaty a ozdobami jsou māyā. Všechna krása, kterou může žena předvést, je pouze kombinací masa a krve. Śrī Śaṅkarācārya radí všem lidem, aby se nenechávali zlákat podobou z masa a krve — ať jsou raději okouzleni skutečnou krásou v duchovním životě. Skutečnou krásou je Kṛṣṇa a Rādhā. Ten, koho přitahuje krása Rādhy a Kṛṣṇy, nebude nikdy okouzlen falešnou krásou tohoto hmotného světa. To je rozdíl mezi démonem a světcem neboli oddaným.

Verš

aho rūpam aho dhairyam
aho asyā navaṁ vayaḥ
madhye kāmayamānānām
akāmeva visarpati

Synonyma

aho — ó; rūpam — jaká krása; aho — ó; dhairyam — jaké sebeovládání; aho — ó; asyāḥ — její; navam — rozkvétající; vayaḥ — mládí; madhye — uprostřed; kāmayamānānām — těch, kteří vášnivě touží po; akāmā — bez vášně; iva — jako kdyby; visarpati — prochází se s námi.

Překlad

Démoni ji obdivovali: Ó, jaká krása! Jaké vzácné sebeovládání! Jaké rozkvétající mládí! Všichni po ní vášnivě toužíme a ona se mezi námi prochází, jako kdyby na ni vášeň vůbec nepůsobila.

Verš

vitarkayanto bahudhā
tāṁ sandhyāṁ pramadākṛtim
abhisambhāvya viśrambhāt
paryapṛcchan kumedhasaḥ

Synonyma

vitarkayantaḥ — vytvářející dohady; bahudhā — různého druhu; tām — jí; sandhyām — večerní soumrak; pramadā — mladá žena; ākṛtim — v takové podobě; abhisambhāvya — chovali se s velkou úctou; viśrambhāt — zamilovaně; paryapṛcchan — se zeptali; ku-medhasaḥ — s hříšnými myšlenkami.

Překlad

Asurové vytvářeli různé dohady o večerním soumraku, který měl v jejich očích podobu mladé ženy, s hříšnými myšlenkami jí prokazovali úctu a zamilovaně k ní promluvili.

Verš

kāsi kasyāsi rambhoru
ko vārthas te ’tra bhāmini
rūpa-draviṇa-paṇyena
durbhagān no vibādhase

Synonyma

— kdo; asi — jsi; kasya — v čím opatrování; asi — jsi; rambhoru — ó krásná dívko; kaḥ — co; — nebo; arthaḥ — cíl; te — tvůj; atra — zde; bhāmini — ó vášnivá ženo; rūpa — krása; draviṇa — nedocenitelné; paṇyena — se zbožím; durbhagān — nešťastné; naḥ — nás; vibādhase — týráš.

Překlad

Kdo jsi, ó krásná dívko? Čí jsi manželka nebo dcera a s jakým cílem jsi za námi přišla? Proč nás, nešťastné, týráš svou krásou, svým nedocenitelným zbožím?

Význam

Tento verš vystihuje mentalitu démonů, kteří jsou okouzleni falešnou krásou hmotného světa. Démoni jsou ochotni platit za povrchní krásu tohoto hmotného světa jakoukoliv cenu. Ve dne v noci těžce pracují s jediným cílem — užívat si pohlavního života. Někteří se považují za karma-yogīny, ale přitom ani neznají význam slova yoga. Yoga znamená spojit se s Nejvyšší Osobností Božství neboli jednat ve vědomí Kṛṣṇy. Karma-yogī je ten, kdo těžce pracuje — ať už je jeho zaměstnání jakékoliv — a obětuje výsledky své práce službě Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇovi.

Verš

yā vā kācit tvam abale
diṣṭyā sandarśanaṁ tava
utsunoṣīkṣamāṇānāṁ
kanduka-krīḍayā manaḥ

Synonyma

— kdokoliv; — nebo; kācit — někdo; tvam — ty; abale — ó nádherná dívko; diṣṭyā — šťastným řízením osudu; sandarśanam — vidící; tava — tvoje; utsunoṣi — vzrušuješ; īkṣamāṇānām — diváků; kanduka — s míčem; krīḍayā — hrou; manaḥ — mysl.

Překlad

Ať jsi kdokoliv, ó nádherná dívko, jsme šťastni, že tě můžeme vidět. Při své hře s míčem vzrušuješ mysl všech, kteří se na tebe dívají.

Význam

Démoni organizují mnohá představení, aby se mohli podívat na oslnivou krásu pěkné ženy. Zde je uvedeno, že viděli dívku, která si hrála s míčem. Někdy démoni pořádají takzvaná sportovní utkání (například tenisová) s opačným pohlavím. Cílem takových sportů je vidět tělo krásné dívky a subtilně si užívat sexu na mentální úrovni. Objevují se i takzvaní yogīni, kteří podporují tuto démonskou mentalitu, zaměřenou na sex a hmotný požitek, neboť doporučují lidem pohlavní život všeho druhu a zároveň hlásají, že když bude člověk meditovat na určité vymyšlené mantře, stane se z něho za šest měsíců Bůh. Lidé chtějí být podvedeni, a Kṛṣṇa jim proto posílá takové podvodníky, kteří si vymýšlejí a klamou. Tito takzvaní yogīni jsou ve skutečnosti prvotřídní požitkáři, kteří se za yogīny pouze převlékají. Bhagavad-gītā ovšem upozorňuje, že chceme-li si užívat života, nemůžeme to dělat se svými hrubohmotnými smysly. Zkušení lékaři také radí svým pacientům, aby si po dobu nemoci odepřeli obvyklý požitek. Nemocný člověk nemůže dělat všechno — musí svůj požitek omezit, aby se vyléčil. Stejně tak i naše hmotné podmínění je nemoc. Chceme-li mít skutečný smyslový požitek, musíme se zbavit pout k hmotné existenci. V duchovním životě můžeme mít smyslový požitek bez konce. Rozdíl mezi hmotným a duchovním požitkem spočívá v tom, že hmotný požitek je omezený. I když člověk zažívá hmotný požitek ze sexu, tento požitek netrvá dlouho. Zato když se vzdá sexuálního požitku, může začít s duchovním životem, který je nekonečný. V Bhāgavatamu (5.5.1) je řečeno, že brahma-saukhya, duchovní štěstí, je ananta neboli nekonečné. Hlupáci okouzlení krásou hmoty si myslí, že požitek, který jim nabízí hmota, je skutečný, ale skutečný požitek je přitom něco úplně jiného.

Verš

naikatra te jayati śālini pāda-padmaṁ
ghnantyā muhuḥ kara-talena patat-pataṅgam
madhyaṁ viṣīdati bṛhat-stana-bhāra-bhītaṁ
śānteva dṛṣṭir amalā suśikhā-samūhaḥ

Synonyma

na — ne; ekatra — na jednom místě; te — tvoje; jayati — zůstávají; śālini — ó krásná ženo; pāda-padmam — lotosové nohy; ghnantyāḥ — pinkáš; muhuḥ — znovu a znovu; kara-talena — dlaní své ruky; patat — hraješ si; pataṅgam — míč; madhyam — pas; viṣīdati — začíná být unaven; bṛhat — plně vyvinutá; stana — tvých ňader; bhāra — tíhou; bhītam — namáhaný; śāntā iva — jako kdyby unavený; dṛṣṭiḥ — pohled; amalā — jasný; su — krásné; śikhā — tvé vlasy; samūhaḥ — svazek.

Překlad

Ó nádherná ženo, když znovu a znovu pinkáš rukou míčem o zem, tvé lotosové nohy nezůstávají na jednom místě. Tvůj pas, namáhaný tíhou plných ňader, začíná být unaven a tvůj jasný pohled postupně ztrácí lesk. Snažně tě prosíme, spleť si své půvabné vlasy do copu.

Význam

Démoni sledovali nádherná gesta, která doprovázela každý dívčin krok. Zde obdivují její plná ňadra, rozcuchané vlasy a pohyby, když přešlapuje z místa na místo při hře s míčem. Při každém kroku vychutnávali její ženskou krásu, a jejich mysl tak vzrušila pohlavní touha. Stejně jako můry v noci nalétají do ohně a přicházejí o život, démoni se stávají obětí houpavých pohybů ňader krásné ženy. Také rozcuchané vlasy krásných žen souží srdce chtivých démonů.

Verš

iti sāyantanīṁ sandhyām
asurāḥ pramadāyatīm
pralobhayantīṁ jagṛhur
matvā mūḍha-dhiyaḥ striyam

Synonyma

iti — takto; sāyantanīm — večer; sandhyām — soumrak; asurāḥ — démoni; pramadāyatīm — která se chovala jako lehká žena; pralobhayantīm — svůdná; jagṛhuḥ — uchvátili; matvā — považovali za; mūḍha-dhiyaḥ — neinteligentní; striyam — žena.

Překlad

Asurové měli zatemněný intelekt. Považovali večerní soumrak za krásnou ženu, která se jim předvádí ve své svůdné podobě, a zmocnili se jí.

Význam

Asury zde popisuje slovo mūḍha-dhiyaḥ, které znamená, že jsou uchváceni nevědomostí, stejně jako osli. Démony okouzlila falešná oslnivá krása této hmotné podoby, a proto ji objali.

Verš

prahasya bhāva-gambhīraṁ
jighrantyātmānam ātmanā
kāntyā sasarja bhagavān
gandharvāpsarasāṁ gaṇān

Synonyma

prahasya — smějící se; bhāva-gambhīram — s hlubokým záměrem; jighrantyā — chápající; ātmānam — sebe; ātmanā — sebou samotným; kāntyā — svou roztomilostí; sasarja — stvořil; bhagavān — Pán Brahmā, který je hoden uctívání; gandharva — nebeští hudebníci; apsarasām — a nebeských tanečnic; gaṇān — zástupy.

Překlad

Brahmā, který je hoden uctívání, se smál smíchem plným hlubokého porozumění. Poté ze své roztomilosti, která se zdála být sama sobě zdrojem požitku, vytvořil zástupy Gandharvů a Apsar.

Význam

Hudebníci na vyšších planetárních systémech se nazývají Gandharvové a tanečnice se nazývají Apsary. Poté, co Brahmu napadli démoni a co vytvořil krásnou ženu v podobě soumraku, byli jeho dalším stvořením Gandharvové a Apsary. Pokud se hudba a tanec využívají ke smyslovému požitku, musíme je pokládat za démonské, ale pokud se tatáž hudba a tanec použijí k oslavování Nejvyššího Pána prostřednictvím kīrtanu, jsou transcendentální a znamenají život, který dává dokonalý duchovní požitek.

Verš

visasarja tanuṁ tāṁ vai
jyotsnāṁ kāntimatīṁ priyām
ta eva cādaduḥ prītyā
viśvāvasu-purogamāḥ

Synonyma

visasarja — vydal; tanum — podobu; tām — tu; vai — skutečně; jyotsnām — měsíční svit; kānti-matīm — zářivý; priyām — příjemný; te — Gandharvové; eva — jistě; ca — a; ādaduḥ — ujali se; prītyā — s radostí; viśvāvasu-puraḥ-gamāḥ — v čele s Viśvāvasuem.

Překlad

Potom Brahmā vydal zářivou a příjemnou podobu měsíčního svitu a Viśvāvasu a další Gandharvové se jí s radostí ujali.

Verš

sṛṣṭvā bhūta-piśācāṁś ca
bhagavān ātma-tandriṇā
dig-vāsaso mukta-keśān
vīkṣya cāmīlayad dṛśau

Synonyma

sṛṣṭvā — když stvořil; bhūta — duchy; piśācān — šotky; ca — a; bhagavān — Pán Brahmā; ātma — své; tandriṇā — z lenosti; dik-vāsasaḥ — nahé; mukta — rozcuchané; keśān — vlasy; vīkṣya — když viděl; ca — a; amīlayat — zavřel; dṛśau — dvě oči.

Překlad

Vznešený Brahmā dále ze své lenosti vytvořil duchy a šotky, ale když je viděl, nahé a s rozcuchanými vlasy, zavřel oči.

Význam

I duchové a zlí skřeti jsou výtvorem Brahmy a nejsou vymyšlení. Ti všichni mají za úkol přivádět podmíněnou duši do různých nesnází. Rozumí se, že je stvořil Brahmā pod vedením Nejvyššího Pána.

Verš

jagṛhus tad-visṛṣṭāṁ tāṁ
jṛmbhaṇākhyāṁ tanuṁ prabhoḥ
nidrām indriya-vikledo
yayā bhūteṣu dṛśyate
yenocchiṣṭān dharṣayanti
tam unmādaṁ pracakṣate

Synonyma

jagṛhuḥ — zmocnili se; tat-visṛṣṭām — jím odloženého; tām — toho; jṛmbhaṇa-ākhyām — známého jako zívání; tanum — těla; prabhoḥ — Pána Brahmy; nidrām — spánek; indriya-vikledaḥ — slintání; yayā — prostřednictvím kterého; bhūteṣu — mezi živými bytostmi; dṛśyate — je vidět; yena — díky čemuž; ucchiṣṭān — potření výkaly a močí; dharṣayanti — matou; tam — to; unmādam — šílenství; pracakṣate — nazývá se.

Překlad

Duchové a skřeti se zmocnili těla, které Brahmā, stvořitel živých bytostí, odložil v podobě zívání. Rovněž se projevuje jako spánek doprovázený slintáním. Skřeti a duchové se vrhají na nečisté lidi, kteří se pak stávají nepříčetnými.

Význam

Nepříčetnost nebo posedlost duchy je nemoc, ke které dochází v nečistém stavu. Zde je jasně řečeno, že když člověk tvrdě spí, z úst mu tečou sliny a zůstane takto znečištěný, duchové toho využijí a posednou jeho tělo. To znamená, že lidé, kteří při spaní slintají, jsou považováni za nečisté a hrozí jim, že je posedne duch a že se zblázní.

Verš

ūrjasvantaṁ manyamāna
ātmānaṁ bhagavān ajaḥ
sādhyān gaṇān pitṛ-gaṇān
parokṣeṇāsṛjat prabhuḥ

Synonyma

ūrjaḥ-vantam — plný energie; manyamānaḥ — když poznal; ātmānam — sám sebe; bhagavān — nejvznešenější; ajaḥ — Brahmā; sādhyān — polobohy; gaṇān — množství; pitṛ-gaṇān — a Pity; parokṣeṇa — ze své neviditelné podoby; asṛjat — stvořil; prabhuḥ — pán všech bytostí.

Překlad

Když Brahmā, úctyhodný stvořitel živých bytostí, poznal, že je plný touhy a energie, stvořil ze své neviditelné podoby (ze svého pupku) množství Sādhyů a Pitů.

Význam

Sādhyové a Pitové jsou neviditelné podoby odešlých duší a jsou také stvořeni Brahmou.

Verš

ta ātma-sargaṁ taṁ kāyaṁ
pitaraḥ pratipedire
sādhyebhyaś ca pitṛbhyaś ca
kavayo yad vitanvate

Synonyma

te — oni; ātma-sargam — zdroj jejich existence; tam — to; kāyam — tělo; pitaraḥ — Pitové; pratipedire — přijali; sādhyebhyaḥ — Sādhyům; ca — a; pitṛbhyaḥ — Pitům; ca — také; kavayaḥ — zkušení vykonavatelé obřadů; yat — prostřednictvím kterého; vitanvate — nabízejí obětiny.

Překlad

Pitové sami přijali neviditelné tělo, které bylo zdrojem jejich existence. Právě prostřednictvím tohoto neviditelného těla nabízejí zkušení vykonavatelé obřadů obětiny Sādhyům a Pitům (podobám svých zesnulých předků) při obřadu śrāddha.

Význam

Śrāddha je obřad, který vykonávají vyznavači Ved. Každým rokem přichází patnáctidenní období, ve kterém stoupenci náboženských rituálů dodržují pravidlo nabízet obětiny duším zemřelých. Takto mohou otcové a předkové, kteří nevypočitatelným řízením přírody nedostali hrubohmotné tělo, potřebné pro smyslový požitek, takové tělo znovu získat díky oběti śrāddha, vykonané jejich potomky. Obřad śrāddha neboli obětování prasādam je v Indii dodnes běžný, zvláště v Gayi, kde se ve slavném chrámu nabízejí obětiny lotosovým nohám Viṣṇua. Pán je potěšen oddanou službou potomků a Svou milostí osvobodí zatracené duše předků, jež nemají hrubohmotná těla, a obdaří je znovu takovým tělem, aby mohly udělat další duchovní pokrok.

Podmíněná duše však bohužel pod vlivem māyi využívá obdržené tělo pro smyslový požitek a zapomíná, že takové činnosti jí mohou opět vynést neviditelné tělo, které měla předtím. Oddaný Pána neboli ten, kdo žije ve vědomí Kṛṣṇy, ovšem nemusí obřady typu śrāddha vykonávat, protože těší Nejvyššího Pána neustále. Pokud se jeho otcové a předkové nacházejí v nějaké nepříznivé situaci, budou automaticky osvobozeni. Ukázkovým příkladem je Prahlāda Mahārāja. Prahlāda Mahārāja žádal Pána Nṛsiṁhadeva, aby osvobodil jeho hříšného otce, který mnohokrát urážel lotosové nohy Pána. Pán odpověděl, že v rodině, kde se narodil takový vaiṣṇava, jako je Prahlāda, je automaticky osvobozen nejen jeho otec, ale i otec jeho otce a také jejich otcové — celkem až čtrnáct generací otců do minulosti. Závěr tedy je, že vědomí Kṛṣṇy je souhrnem veškeré dobročinnosti pro rodinu, společnost a všechny živé bytosti. V Caitanya-caritāmṛtě její autor říká, že ten, kdo je dokonale obeznámený s vědomím Kṛṣṇy, nevykonává žádné rituály, protože ví, že služba Kṛṣṇovi v plném vědomí Kṛṣṇy všechny rituály vynahrazuje.

Verš

siddhān vidyādharāṁś caiva
tirodhānena so ’sṛjat
tebhyo ’dadāt tam ātmānam
antardhānākhyam adbhutam

Synonyma

siddhān — Siddhy; vidyādharān — Vidyādhary; ca eva — a také; tirodhānena — schopností zůstávat skrytý před zraky; saḥ — Pán Brahmā; asṛjat — stvořil; tebhyaḥ — jim; adadāt — dal; tam ātmānam — tuto svoji podobu; antardhāna-ākhyam — která se nazývá Antardhāna; adbhutam — úžasnou.

Překlad

Potom Pán Brahmā svou schopností zůstávat skrytý před zraky ostatních stvořil Siddhy a Vidyādhary a dal jim tuto svou úžasnou podobu, která se nazývá Antardhāna.

Význam

Antardhāna je taková podoba živých bytostí, jejíž přítomnost lze vnímat, ale není možné ji vidět.

Verš

sa kinnarān kimpuruṣān
pratyātmyenāsṛjat prabhuḥ
mānayann ātmanātmānam
ātmābhāsaṁ vilokayan

Synonyma

saḥ — Pán Brahmā; kinnarān — Kinnary; kimpuruṣān — Kimpuruṣi; pratyātmyena — ze svého odrazu (na vodě); asṛjat — stvořil; prabhuḥ — pán živých bytostí (Brahmā); mānayan — obdivoval; ātmanā ātmānam — sám sebe; ātma-ābhāsam — svůj odraz; vilokayan — když viděl.

Překlad

Jednoho dne Brahmā, stvořitel živých bytostí, zahlédl svůj odraz na vodě a s obdivem k sobě samému z něho vytvořil Kimpuruṣi a Kinnary.

Verš

te tu taj jagṛhū rūpaṁ
tyaktaṁ yat parameṣṭhinā
mithunī-bhūya gāyantas
tam evoṣasi karmabhiḥ

Synonyma

te — oni (Kinnarové a Kimpuruṣové); tu — ale; tat — ta; jagṛhuḥ — zmocnili se; rūpam — té stínové podoby; tyaktam — opuštěné; yat — která; parameṣṭhinā — Brahmou; mithunī-bhūya — přicházející se svými manželkami; gāyantaḥ — opěvují; tam — ho; eva — pouze; uṣasi — při rozednění; karmabhiḥ — jeho velkolepými činy.

Překlad

Kinnarové a Kimpuruṣové se zmocnili této stínové podoby, kterou po sobě Brahmā zanechal. Proto také při každém rozednění opěvují se svými manželkami jeho velkolepé činy.

Význam

Časná ranní doba, hodina a půl před východem slunce, se nazývá brāhma-muhūrta. Během této brāhma-muhūrty jsou doporučené duchovní činnosti. Duchovní činnosti vykonané časně zrána mají větší účinnost než v kterékoliv jiné části dne.

Verš

dehena vai bhogavatā
śayāno bahu-cintayā
sarge ’nupacite krodhād
utsasarja ha tad vapuḥ

Synonyma

dehena — se svým tělem; vai — vskutku; bhogavatā — natáhl se; śayānaḥ — natažený na zemi; bahu — velký; cintayā — se starostí; sarge — stvoření; anupacite — nepokračovalo; krodhāt — z hněvu; utsasarja — opustil; ha — skutečně; tat — to; vapuḥ — tělo.

Překlad

Jednou Brahmā ulehl na zem a natáhl celé své tělo. Dělal si velké starosti s tím, že práce na stvoření nepokračovala dostatečně rychle, a rozmrzele opustil i toto tělo.

Verš

ye ’hīyantāmutaḥ keśā
ahayas te ’ṅga jajñire
sarpāḥ prasarpataḥ krūrā
nāgā bhogoru-kandharāḥ

Synonyma

ye — které; ahīyanta — vypadly; amutaḥ — z toho; keśāḥ — chlupy; ahayaḥ — hadi; te — oni; aṅga — můj milý Viduro; jajñire — narodili se jako; sarpāḥ — hadi; prasarpataḥ — z plazícího se těla; krūrāḥ — závistivé; nāgāḥ — kobry; bhoga — s kápěmi; uru — velké; kandharāḥ — jejich krky.

Překlad

Můj milý Viduro, chlupy, které vypadly z tohoto těla, se změnily v hady, a ještě když se to tělo plazilo s rukama a nohama zataženýma dovnitř, rodili se z něho divocí hadi a Nāgové s roztaženými kápěmi.

Verš

sa ātmānaṁ manyamānaḥ
kṛta-kṛtyam ivātmabhūḥ
tadā manūn sasarjānte
manasā loka-bhāvanān

Synonyma

saḥ — Pán Brahmā; ātmānam — sebe; manyamānaḥ — považoval; kṛta-kṛtyam — dosáhl cíle svého života; iva — jako kdyby; ātmabhūḥ — narozený z Nejvyššího; tadā — tehdy; manūn — Manuy; sasarja — stvořil; ante — nakonec; manasā — ze své mysli; loka — světa; bhāvanān — zvyšující blahobyt.

Překlad

Jednoho dne cítil samozrozený Brahmā, první živý tvor, jako by dosáhl cíle svého života. Tehdy ze své mysli vytvořil Manuy, kteří svými činnostmi zvyšují blahobyt celého vesmíru.

Verš

tebhyaḥ so ’sṛjat svīyaṁ
puraṁ puruṣam ātmavān
tān dṛṣṭvā ye purā sṛṣṭāḥ
praśaśaṁsuḥ prajāpatim

Synonyma

tebhyaḥ — jim; saḥ — Pán Brahmā; asṛjat — dal; svīyam — své vlastní; puram — tělo; puruṣam — lidské; ātma-vān — vyrovnaný; tān — je; dṛṣṭvā — když uviděli; ye — ti, kteří; purā — dříve; sṛṣṭāḥ — byli stvořeni (polobozi, Gandharvové atd., kteří byli stvořeni dříve); praśaśaṁsuḥ — provolávali slávu; prajāpatim — Brahmovi (pánu živých bytostí).

Překlad

Vyrovnaný stvořitel jim dal svoji lidskou podobu. Když Manuy uviděli ti, kteří byli stvořeni dříve — polobozi, Gandharvové a ostatní — začali Brahmovi, pánovi vesmíru, provolávat slávu.

Verš

aho etaj jagat-sraṣṭaḥ
sukṛtaṁ bata te kṛtam
pratiṣṭhitāḥ kriyā yasmin
sākam annam adāma he

Synonyma

aho — ó; etat — toto; jagat-sraṣṭaḥ — ó stvořiteli vesmíru; sukṛtam — dobře provedeno; bata — vskutku; te — tebou; kṛtam — vytvořeno; pratiṣṭhitāḥ — řádně ustanovené; kriyāḥ — všechny obětní obřady; yasmin — při kterých; sākam — společně s; annam — obětiny; adāma — budeme sdílet; he — ó.

Překlad

Volali: Ó stvořiteli vesmíru, jsme skutečně rádi — to, co jsi vytvořil, je velice dobré. Protože nyní byly v této lidské podobě řádně ustanoveny obětní obřady, budeme mít všichni podíl na obětinách.

Význam

O významu oběti se rovněž hovoří v 10.<|>sloce třetí kapitoly Bhagavad-gīty. Pán tam potvrzuje, že na počátku tvoření Brahmā stvořil Manuy spolu s metodou obětních rituálů a požehnal jim: “Vždy vykonávejte tyto oběti. Postupně tak dosáhnete seberealizace, svého přirozeného postavení, a zároveň budete šťastní i po hmotné stránce.” Všechny živé bytosti, které stvořil Brahmā, jsou podmíněné duše a mají touhu panovat hmotné přírodě. Účelem obětních rituálů je postupně oživit duchovní vědomí živých bytostí. To je počátek života v tomto vesmíru. Tyto obětní rituály ovšem musí těšit Nejvyššího Pána. Dokud člověk neuspokojuje Nejvyššího Pána neboli dokud si není vědom Kṛṣṇy, nemůže být šťastný ani z hmotného požitku, ani z duchovní realizace.

Verš

tapasā vidyayā yukto
yogena susamādhinā
ṛṣīn ṛṣir hṛṣīkeśaḥ
sasarjābhimatāḥ prajāḥ

Synonyma

tapasā — odříkáním; vidyayā — uctíváním; yuktaḥ — zaměstnaný; yogena — soustředěním mysli s oddaností; su-samādhinā — příznivou meditací; ṛṣīn — mudrce; ṛṣiḥ — první pozorovatel (Brahmā); hṛṣīkeśaḥ — vládce svých smyslů; sasarja — stvořil; abhimatāḥ — milovaní; prajāḥ — synové.

Překlad

Brahmā, samozrozený živý tvor, se kvalifikoval přísným odříkáním, uctíváním, soustředěním mysli a tranzem v oddanosti. Zároveň zůstával klidný a ovládal své smysly. Takto vytvořil velké mudrce jako své milované syny.

Význam

Obřadní vykonávání obětí má napomáhat hmotnému hospodářskému rozvoji, tedy udržovat tělo v dobrém stavu, který umožňuje rozvíjet duchovní poznání. K dosažení duchovního poznání to ale nestačí. Nezbytným předpokladem je vidyā, uctívání Nejvyššího Pána. Slovem yoga se někdy označují různé gymnastické cviky a tělesné pozice, které pomáhají soustředit mysl. Méně inteligentní lidé považují jógové tělesné pozice za konečný cíl yogy, ale ty ve skutečnosti pouze usnadňují soustředit mysl na Nadduši. Brahmā nejprve stvořil ty, kdo se budou starat o hospodářský rozvoj, a potom stvořil mudrce, kteří budou dávat příklad duchovní realizace.

Verš

tebhyaś caikaikaśaḥ svasya
dehasyāṁśam adād ajaḥ
yat tat samādhi-yogarddhi-
tapo-vidyā-viraktimat

Synonyma

tebhyaḥ — jim; ca — a; ekaikaśaḥ — každému; svasya — svého; dehasya — těla; aṁśam — část; adāt — dal; ajaḥ — nezrozený Brahmā; yat — které; tat — to; samādhi — hluboká meditace; yoga — soustředění mysli; ṛddhi — nadpřirozená síla; tapaḥ — askeze; vidyā — poznání; virakti — odříkání; mat — vlastnící.

Překlad

Každému z těchto synů dal nezrozený stvořitel vesmíru část svého těla, které charakterizovala hluboká meditace, soustředění mysli, nadpřirozená síla, askeze, uctívání a odříkání.

Význam

Slovo viraktimat v tomto verši znamená “obdařen vlastností odříkání”. Materialisté nemohou dosáhnout duchovní realizace. Ti, kteří holdují smyslovému požitku, nemají naději na duchovní realizaci. V Bhagavad-gītě je řečeno, že ti, kdo neustále vyhledávají hmotné vlastnictví a hmotný požitek, nemohou dosáhnout yoga-samādhi, tranzu ve vědomí Kṛṣṇy. Tvrzení, že si člověk může hmotně užívat tohoto života a zároveň dělat duchovní pokrok, je jednoduše výmysl. Zásady odříkání jsou čtyři: (1) vyhýbat se nedovolenému sexu, (2) vyhýbat se jedení masa, (3) vyhýbat se požívání omamných látek a (4) vyhýbat se hazardování. Tyto čtyři zásady se nazývají tapasya neboli odříkání. Postup duchovní realizace je ve vědomí Kṛṣṇy pohroužit mysl do Nejvyššího.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke dvacáté kapitole třetího zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Rozhovor mezi Maitreyou a Vidurou”.