Śrīmad-Bhāgavatam 10.69.15
Verš
tasyāvanijya caraṇau tad-apaḥ sva-mūrdhnā
bibhraj jagad-gurutamo ’pi satāṁ patir hi
brahmaṇya-deva iti yad guṇa-nāma yuktaṁ
tasyaiva yac-caraṇa-śaucam aśeṣa-tīrtham
bibhraj jagad-gurutamo ’pi satāṁ patir hi
brahmaṇya-deva iti yad guṇa-nāma yuktaṁ
tasyaiva yac-caraṇa-śaucam aśeṣa-tīrtham
Synonyma
tasya — jeho; avanijya — koupající; caraṇau — nohy; tat — tu; apaḥ — vodu; sva — své vlastní; mūrdhnā — na hlavě; bibhrat — nesoucí; jagat — celého vesmíru; guru-tamaḥ — svrchovaný duchovní mistr; api — třebaže; satām — svatých oddaných; patiḥ — vládce; hi — vskutku; brahmaṇya — který má v oblibě brāhmaṇy; devaḥ — Pán; iti — takto zvaný; yat — jelikož; guṇa — založené na Jeho povaze; nāma — jméno; yuktam — vhodné; tasya — Jeho; eva — vskutku; yat — jehož; caraṇa — nohou; śaucam — koupající; aśeṣa — úplná; tīrtham — svatyně.
Překlad
Pán Kṛṣṇa vykoupal Nāradovy nohy a potom si tou vodou pokropil hlavu. Ačkoliv je svrchovaná duchovní autorita vesmíru a vládce svých oddaných, slušelo se, aby se choval tímto způsobem, protože Jeho jméno je Brahmaṇya-deva, „Pán, který má v oblibě bṛāhmaṇy“. Tak Śrī Kṛṣṇa uctil mudrce Nāradu vykoupáním jeho nohou, třebaže voda, která koupe Jeho vlastní nohy, se stává Gangou, svrchovanou svatyní.
Význam
Jelikož lotosové nohy samotného Pána Kṛṣṇy jsou zdrojem nejposvátnější Gangy, Pán se nemusel očišťovat koupáním nohou Nārady Muniho. Naopak, jak Śrīla Prabhupāda vysvětluje: „Pán Kṛṣṇa se ve Dvārace těšil ze zábav dokonalé lidské bytosti. Když tedy mudrci Nāradovi umyl nohy a vodou si pokropil hlavu, Nārada neprotestoval, neboť dobře věděl, že Pán tak jedná proto, aby každého poučil jak ctít světce.“