Skip to main content

KAPITOLA ŠEDESÁTÁ DEVÁTÁ

Nārada Muni navštĕvuje paláce Pána Kṛṣṇy ve Dvārace

Tato kapitola vypráví, jak Nārada Muni užasl při pohledu na domácí zábavy Pána Śrī Kṛṣṇy a jak se k Pánu modlil.

Po zabití démona Naraky se Pán Kṛṣṇa oženil se šestnácti tisíci dívkami zároveň a mudrc Nārada chtĕl sledovat Pánovy rozmanité činnosti v této jedinečné rodinné situaci. Vydal se tedy do Dvāraky, kde vstoupil do jednoho ze šestnácti tisíc paláců a vidĕl bohyni Rukmiṇī osobnĕ sloužit Śrī Kṛṣṇovi, navzdory tomu, že byla ve společnosti tisíců služebnic. Jakmile si Pán Kṛṣṇa Nārady všiml, vstal ze svého lůžka, mudrci se poklonil a usadil ho na své vlastní sedadlo. Potom Pán umyl Nāradovy nohy a pokropil si vodou hlavu. Takové bylo Pánovo příkladné chování.

Po krátkém rozhovoru s Pánem odešel Nārada do dalšího z Jeho paláců, kde mudrc vidĕl Śrī Kṛṣṇu hrát v kostky se svou královnou a Uddhavou. Když odtamtud odešel do dalšího paláce, našel Pána Kṛṣṇu, jak rozmazluje svá batolata. V dalším paláci Ho vidĕl chystat se do koupele, v dalším konat ohňové obĕti, v dalším krmit brāhmaṇy a v dalším jíst zbytky jídla zanechaného brāhmaṇy. V jednom paláci Pán provádĕl polední obřady, v dalším tiše pronášel Gāyatrī mantru, v dalším spal na svém lůžku, v dalším se radil se svými ministry a v ještĕ dalším si hrál ve vodĕ se svými společnicemi. Nĕkde Pán rozdával milodary brāhmaṇům, na dalším místĕ žertoval a smál se se svou společnicí, na ještĕ jiném místĕ meditoval o Nadduši, nĕkde sloužil svým duchovním mistrům, na dalším místĕ připravoval svatby svých synů a dcer, nĕkde jinde vyjíždĕl na lov zvířat a jinde se pohyboval v přestrojení, aby zjistil, co si obyvatelé myslí.

Poté, co to vše Nārada vidĕl, oslovil Pána Kṛṣṇu: „Jen protože jsem sloužil Tvým lotosovým nohám, mohu pochopit tyto rozmanitosti Tvé energie Yogamāyi, které obyčejné živé bytosti zmatené klamem nemohou ani začít vnímat. Jsem tedy nanejvýš požehnaný a pouze toužím cestovat po všech třech svĕtech a opĕvovat slávu Tvých zábav, které očišťují všechny svĕty.“

Śrī Kṛṣṇa požádal Nāradu, aby nebyl zmaten svou vizí Pánova transcendentálního majestátu, a popsal mu zámĕry svých příchodů do tohoto svĕta. Potom mudrce řádnĕ uctil podle náboženských zásad a Nārada odešel za neustálé meditace o Nejvyšší Osobnosti Božství.

Verš

śrī-śuka uvāca
narakaṁ nihataṁ śrutvā
tathodvāhaṁ ca yoṣitām
kṛṣṇenaikena bahvīnāṁ
tad-didṛkṣuḥ sma nāradaḥ
citraṁ bataitad ekena
vapuṣā yugapat pṛthak
gṛheṣu dvy-aṣṭa-sāhasraṁ
striya eka udāvahat
ity utsuko dvāravatīṁ
devarṣir draṣṭum āgamat
puṣpitopavanārāma-
dvijāli-kula-nāditām
utphullendīvarāmbhoja-
kahlāra-kumudotpalaiḥ
churiteṣu saraḥsūccaiḥ
kūjitāṁ haṁsa-sārasaiḥ
prāsāda-lakṣair navabhir
juṣṭāṁ sphāṭika-rājataiḥ
mahā-marakata-prakhyaiḥ
svarṇa-ratna-paricchadaiḥ
vibhakta-rathyā-patha-catvarāpaṇaiḥ
śālā-sabhābhī rucirāṁ surālayaiḥ
saṁsikta-mārgāṅgana-vīthi-dehalīṁ
patat-patāka-dhvaja-vāritātapām

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī pravil; narakam — démona Naraku; nihatam — zabil; śrutvā — slyšící; tathā — také; udvāham — svatba; ca — a; yoṣitām — se ženami; kṛṣṇena — Pánem Kṛṣṇou; ekena — jedna; bahvīnām — s mnoha; tat — to; didṛkṣuḥ — toužící vidĕt; sma — vskutku; nāradaḥ — Nārada; citram — úžasné; bata — ó; etat — tímto; ekena — s jediným; vapuṣā — tĕlem; yugapat — zároveň; pṛthak — oddĕlených; gṛheṣu — v sídlech; dvi — dvakrát; aṣṭa — osm; sāhasram — tisíc; striyaḥ — žen; ekaḥ — sám; udāvahat — vzal si; iti — takto; utsukaḥ — dychtivý; dvāravatīm — do Dvāraky; deva — polobohl; ṛṣiḥ — mudrc, Nārada; draṣṭum — vidĕt; āgamat — přišel; puṣpita — kvĕtinových; upavana — v parcích; ārāma — a zahradách určených k zábavĕ; dvija — ptáků; ali — a včel; kula — s hejny a roji; nāditām — znĕjící; utphulla — kvĕtoucí; indīvara — s modrými lotosy; ambhoja — ve dne kvetoucími lotosy; kahlāra — bílými jedlými lotosy; kumuda — lotosy kvetoucími za svitu mĕsíce; utpalaiḥ — a lekníny; churiteṣu — plných; saraḥsu — v jezírkách; uccaiḥ — hlasitĕ; kūjitām — naplnĕných křikem; haṁsa — labutĕmi; sārasaiḥ — a jeřáby; prāsāda — s paláci; lakṣaiḥ — set tisíc; navabhiḥ — devĕt; juṣṭām — ozdobenými; sphāṭika — z křišťálového skla; rājataiḥ — a stříbra; mahā-marakata — s velkými smaragdy; prakhyaiḥ — zářivými; svarṇa — zlata; ratna — a drahokamy; paricchadaiḥ — jejichž nábytek; vibhakta — systematicky rozdĕlenými; rathyā — s hlavními třídami; patha — cestami; catvara — křižovatkami; āpaṇaiḥ — a tržišti; śālā-sabhābhiḥ — se snĕmovnami; rucirām — okouzlujícími; sura — polobohů; ālayaiḥ — s chrámy; saṁsikta — pokropené vodou; mārga — jehož cesty; aṅgana — dvory; vīthi — obchodní třídy; dehalīm — a terasy; patat — vlajícími; patāka — s prapory; dhvaja — stožáry; vārita — chránily před; ātapām — slunečním žárem.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī pravil: Nārada Muni se doslechl, že Pán Kṛṣṇa zabil Narakāsuru a sám se oženil s mnoha nevĕstami, a tak zatoužil vidĕt Pána v této situaci. Myslel si: „Je naprosto úžasné, že se Pán Kṛṣṇa v jediném tĕle zároveň oženil se šestnácti tisíci ženami, s každou v jiném paláci.“ Mudrc mezi polobohy se tedy dychtivĕ odebral do Dvāraky.

Mĕstem se rozléhaly hlasy ptáků a včel poletujících parky a zahradami určenými k zábavĕ, zatímco v jezírcích plných kvetoucích lotosů indīvara, ambhoja, kahlāra, kumuda a utpala znĕl křik labutí a jeřábů. Dvārakā se pyšnila devíti sty tisíci královskými paláci z křišťálu a stříbra a skvostnĕ ozdobenými obrovskými smaragdy. V tĕchto palácích byl nábytek vykládaný zlatem a drahokamy. Doprava se pohybovala dobře navrženým systémem bulvárů, cest, křižovatel a tržišť a toto okouzlující mĕsto zdobilo mnoho snĕmoven a chrámů polobohů. Cesty, dvory, obchodní třídy a obytné terasy byly pokropeny vodou a zastínĕny před slunečním žárem prapory vlajícími na stožárech.

Význam

V knize Kṛṣṇa Śrīla Prabhupāda krásnĕ popisuje mĕsto Dvāraku: „Nārada byl zvĕdavý, jakým způsobem Kṛṣṇa hospodaří s tolika manželkami, a s touhou vidĕt tyto zábavy se vydal navštívit Kṛṣṇovy různé domovy. Když dospĕl do Dvāraky, uvidĕl zahrady a parky plné rozmanitých kvĕtů různých barev a také sady se stromy přetíženými nejrůznĕjším ovocem. Cvrlikali tam krásní ptáci a nádhernĕ křičeli pávi. Byly tam vodní nádrže plné modrých a červených lotosů a nĕkteré z nich byly zaplnĕné různými druhy leknínů. U jezer přebývalo mnoho pĕkných labutí a jeřábů a jejich hlasy se rozléhaly všude. Ve mĕstĕ bylo na 900 000 velkých paláců postavených z prvotřídního mramoru, s branami a dveřmi ze stříbra. Sloupy domů a paláců byly posázené zázračnými kameny, safíry, smaragdy a jinými drahokamy a podlahy se nádhernĕ leskly. Hlavní cesty, uličky, ulice, křižovatky i tržnice byly krásnĕ vyzdobené. Celé mĕsto bylo plné obytných domů, snĕmoven a chrámů a každá budova se pyšnila svou architektonickou krásou. To vše činilo z Dvāraky zářivé mĕsto. Velké cesty, křižovatky, uličky a ulice i prahy všech obytných domů byly velice čisté. Po obou stranách každé cesty rostly keře a košaté stromy, které na cestu vrhaly stín, aby slunce neobtĕžovalo chodce.“

Verš

tasyām antaḥ-puraṁ śrīmad
arcitaṁ sarva-dhiṣṇya-paiḥ
hareḥ sva-kauśalaṁ yatra
tvaṣṭrā kārtsnyena darśitam
tatra ṣoḍaśabhiḥ sadma-
sahasraiḥ samalaṅkṛtam
viveśaikatomaṁ śaureḥ
patnīnāṁ bhavanaṁ mahat

Synonyma

tasyām — v té (Dvārace); antaḥ-puram — soukromý královský areál; śrī-mat — majestátní; arcitam — uctívaný; sarva — všemi; dhiṣṇya — různých planetárních systémů; paiḥ — správci; hareḥ — Pána Hariho; sva — jeho vlastní; kauśalam — dovedností; yatra — kde; tvaṣṭrā — Tvaṣṭou (Viśvakarmou, nebeským architektem); kārtsnyena — zcela; darśitam — projevenou; tatra — tam; ṣoḍaśabhiḥ — se šestnácti; sadma — sídel; sahasraiḥ — tisíci; samalaṅkṛtam — zkrášlených; viveśa — (Nārada) vstoupil; ekatamam — do jednoho z nich; śaureḥ — Pána Kṛṣṇy; patnīnām — manželek; bhavanam — paláce; mahat — velkého.

Překlad

Ve mĕstĕ Dvārace byl krásný soukromý areál uctívaný vládci planet. Tento okrsek, kde polobůh Viśvakarmā ukázal veškerou svou božskou dovednost, byl sídlem Pána Hariho, a byl tedy nádhernĕ ozdoben šestnácti tisíci paláci královen Pána Kṛṣṇy. Nārada Muni vstoupil do jednoho z tĕchto rozlehlých paláců.

Význam

Śrīla Jīva Gosvāmī poukazuje na to, že Tvaṣṭā, Viśvakarmā, projevil dovednost Nejvyššího Pána, a tak dokázal postavit tak skvostné paláce. Śrīla Prabhupāda píše: „Velcí králové a princové z celého svĕta tyto paláce navštĕvovali, jen aby Ho uctili. Architektonické plány připravil osobnĕ Viśvakarmā, stavitel polobohů, a při budování paláců projevil všechen svůj talent a vynalézavost.“

Verš

viṣṭabdhaṁ vidruma-stambhair
vaidūrya-phalakottamaiḥ
indranīla-mayaiḥ kuḍyair
jagatyā cāhata-tviṣā
vitānair nirmitais tvaṣṭrā
muktā-dāma-vilambibhiḥ
dāntair āsana-paryaṅkair
maṇy-uttama-pariṣkṛtaiḥ
dāsībhir niṣka-kaṇṭhībhiḥ
su-vāsobhir alaṅkṛtam
pumbhiḥ sa-kañcukoṣṇīṣa
su-vastra-maṇi-kuṇḍalaiḥ
ratna-pradīpa-nikara-dyutibhir nirasta-
dhvāntaṁ vicitra-valabhīṣu śikhaṇḍino ’ṅga
nṛtyanti yatra vihitāguru-dhūpam akṣair
niryāntam īkṣya ghana-buddhaya unnadantaḥ

Synonyma

viṣṭabdham — podpíraly; vidruma — z korálu; stambhaiḥ — sloupy; vaidūrya — z drahokamů vaidūrya; phalaka — ozdobnými rytinami; uttamaiḥ — vynikajícími; indranīla-mayaiḥ — vykládanými safíry; kuḍyaiḥ — se zdmi; jagatyā — podlahou; ca — a; ahata — neustálý; tviṣā — jejíž lesk; vitānaiḥ — baldachýny; nirmitaiḥ — postavené; tvaṣṭrā — Viśvakarmou; muktā-dāma — ze šňůr perel; vilambibhiḥ — se závĕsy; dāntaiḥ — ze slonoviny; āsana — sedadly; paryaṅkaiḥ — a lůžky; maṇi — drahokamy; uttama — nanejvýš skvostnými; pariṣkṛtaiḥ — ozdobenými; dāsībhiḥ — služebnicemi; niṣka — medailónky; kaṇṭhībhiḥ — na jejichž hrdlech; su-vāsobhiḥ — vkusnĕ odĕnými; alaṅkṛtam — ozdobenými; pumbhiḥ — muži; sa-kañcuka — v brnĕní; uṣṇīṣa — turbany; su-vastra — pĕkné odĕvy; maṇi — drahokamové; kuṇḍalaiḥ — a náušnice; ratna — drahokamy vykládaných; pradīpa — lamp; nikara — mnoha; dyutibhiḥ — svĕtlem; nirasta — rozptýlená; dhvāntam — temnota; vicitra — různorodých; valabhīṣu — na okrajích střechy; śikhaṇḍinaḥ — pávi; aṅga — můj milý (králi Parīkṣite); nṛtyanti — tančí; yatra — kde; vihita — umístĕné; aguru — z aguru; dhūpam — vonné tyčinky; akṣaiḥ — malými otvory v mřížových oknech; niryāntam — linoucí se ven; īkṣya — vidící; ghana — mrak; buddhayaḥ — považující za; unnadantaḥ — hlasitĕ křičící.

Překlad

Palác podpíraly korálové sloupy ozdobnĕ vykládané drahokamy vaidūrya. Zdi pokrývaly safíry a podlahy zářily neustálým leskem. V tomto paláci Tvaṣṭā ozdobil baldachýny zavĕšenými šňůrami perel a byla tam také sedadla a lůžka ze slonoviny a cenných drahokamů. V pohotovosti bylo mnoho vkusnĕ odĕných služebnic s medailónky na hrdlech a také stráže v brnĕní s turbany, pĕknými uniformami a náušnicemi z drahokamů. Záře mnoha drahokamy vykládaných lamp rozptylovala veškerou temnotu v paláci. Můj milý králi, na ozdobených okrajích střechy tančili hlasitĕ křičící pávi, kteří vidĕli dým vonných tyčinek z aguru linoucí se otvory mřížových oken a spletli si je s mrakem.

Význam

Śrīla Prabhupāda píše: „Doutnalo tam tolik vonných tyčinek a pryskyřic, že se voňavý kouř linul okny ven. Pávi sedící na schodech si obláčky kouře spletli s mraky, a takto ošálení začali radostnĕ tančit. Bylo tam mnoho služebnic a všechny mĕly zlaté náhrdelníky, náramky a nádherná sārī. Bylo tam také mnoho služebníků pĕknĕ oblečených do plášťů a turbanů, s náušnicemi z drahokamů. Všichni byli velice krásní a vĕnovali se různým domácím povinnostem.“

Verš

tasmin samāna-guṇa-rūpa-vayaḥ-su-veṣa-
dāsī-sahasra-yutayānusavaṁ gṛhiṇyā
vipro dadarśa cāmara-vyajanena rukma-
daṇḍena sātvata-patiṁ parivījayantyā

Synonyma

tasmin — tam; samāna — rovnocenné; guṇa — jejichž osobní vlastnosti; rūpa — krása; vayaḥ — mládí; su-veṣa — a pĕkné šaty; dāsī — služebnic; sahasra — tisícem; yutayā — doprovázena; anusavam — každým okamžikem; gṛhiṇyā — se svou manželkou; vipraḥ — učený brāhmaṇa (Nārada); dadarśa — vidĕl; camara — z jačí oháňky; vyajanena — vĕjířem; rukma — zlatá; daṇḍena — jehož rukojeť; sātvata-patim — Pána Sātvatů, Śrī Kṛṣṇu; parivījayantyā — ovívající.

Překlad

V tom paláci učený brāhmaṇa vidĕl Pána Sātvatů, Śrī Kṛṣṇu, s Jeho manželkou, která Ho ovívala vĕjířem z jačí oháňky se zlatou rukojetí. Takto Mu osobnĕ sloužila, třebaže ji neustále doprovázelo tisíc služebnic, které se jí vyrovnaly osobní povahou, krásou, mládím a pĕknými šaty.

Verš

taṁ sannirīkṣya bhagavān sahasotthita-śrī-
paryaṅkataḥ sakala-dharma-bhṛtāṁ variṣṭhaḥ
ānamya pāda-yugalaṁ śirasā kirīṭa-
juṣṭena sāñjalir avīviśad āsane sve

Synonyma

tam — jeho (Nārady); sannirīkṣya — všímající si; bhagavān — Nejvyšší Pán; sahasā — ihned; utthita — vstávající; śrī — bohynĕ štĕstí, královny Rukmiṇī; paryaṅkataḥ — z lůžka; sakala — všech; dharma — náboženství; bhṛtām — z podporovatelů; variṣṭhaḥ — nejlepší; ānamya — klanící se; pāda-yugalam — jeho nohám; śirasā — svou hlavou; kirīṭa — s korunou; juṣṭena — posazenou; sa-añjaliḥ — sepjatýma rukama; avīviśat — usadil ho; āsane — na sedadlo; sve — své vlastní.

Překlad

Nejvyšší Pán je nejvĕtší podporovatel náboženských zásad. Když si tedy Nārady všiml, ihned vstal z lůžka bohynĕ Śrī, poklonil se svou korunou ozdobenou hlavou u Nāradových nohou, sepjal ruce a usadil mudrce na své vlastní sedadlo.

Verš

tasyāvanijya caraṇau tad-apaḥ sva-mūrdhnā
bibhraj jagad-gurutamo ’pi satāṁ patir hi
brahmaṇya-deva iti yad guṇa-nāma yuktaṁ
tasyaiva yac-caraṇa-śaucam aśeṣa-tīrtham

Synonyma

tasya — jeho; avanijya — koupající; caraṇau — nohy; tat — tu; apaḥ — vodu; sva — své vlastní; mūrdhnā — na hlavĕ; bibhrat — nesoucí; jagat — celého vesmíru; guru-tamaḥ — svrchovaný duchovní mistr; api — třebaže; satām — svatých oddaných; patiḥ — vládce; hi — vskutku; brahmaṇya — který má v oblibĕ brāhmaṇy; devaḥ — Pán; iti — takto zvaný; yat — jelikož; guṇa — založené na Jeho povaze; nāma — jméno; yuktam — vhodné; tasya — Jeho; eva — vskutku; yat — jehož; caraṇa — nohou; śaucam — koupající; aśeṣa — úplná; tīrtham — svatynĕ.

Překlad

Pán Kṛṣṇa vykoupal Nāradovy nohy a potom si tou vodou pokropil hlavu. Ačkoliv je svrchovaná duchovní autorita vesmíru a vládce svých oddaných, slušelo se, aby se choval tímto způsobem, protože Jeho jméno je Brahmaṇya-deva, „Pán, který má v oblibĕ bṛāhmaṇy“. Tak Śrī Kṛṣṇa uctil mudrce Nāradu vykoupáním jeho nohou, třebaže voda, která koupe Jeho vlastní nohy, se stává Gangou, svrchovanou svatyní.

Význam

Jelikož lotosové nohy samotného Pána Kṛṣṇy jsou zdrojem nejposvátnĕjší Gangy, Pán se nemusel očišťovat koupáním nohou Nārady Muniho. Naopak, jak Śrīla Prabhupāda vysvĕtluje: „Pán Kṛṣṇa se ve Dvārace tĕšil ze zábav dokonalé lidské bytosti. Když tedy mudrci Nāradovi umyl nohy a vodou si pokropil hlavu, Nārada neprotestoval, neboť dobře vĕdĕl, že Pán tak jedná proto, aby každého poučil jak ctít svĕtce.“

Verš

sampūjya deva-ṛṣi-varyam ṛṣiḥ purāṇo
nārāyaṇo nara-sakho vidhinoditena
vāṇyābhibhāṣya mitayāmṛta-miṣṭayā taṁ
prāha prabho bhagavate karavāma he kim

Synonyma

sampūjya — dokonale uctívající; deva — mezi polobohy; ṛṣi — mudrce; varyam — nejvĕtší; ṛṣiḥ — mudrc; purāṇaḥ — prvotní; nārāyaṇaḥ — Pán Nārāyaṇa; nara-sakhaḥ — přítel Nary; vidhinā — písmem; uditena — předepsaným; vāṇyā — řečí; abhibhāṣya — hovořící; mitayā — umĕřenou; amṛta — nektarem; miṣṭayā — sladkou; tam — ho, Nāradu; prāha — oslovil; prabho — ó pane; bhagavate — pro pána; karavāma — můžeme udĕlat; he — ó; kim — co.

Překlad

Po dokonalém uctívání velkého mudrce polobohů podle védských předpisů Pán Kṛṣṇa, samotný původní mudrc – Nārāyaṇa, přítel Nary – hovořil s Nāradou a Pánova umĕřená řeč byla sladká jako nektar. Nakonec se zeptal Nārady: „Co pro tebe můžeme udĕlat, Náš pane a vládce?“

Význam

V tomto verši slova nārāyaṇo nara-sakhaḥ vyjadřují, že Kṛṣṇa samotný je Nejvyšší Pán, Nārāyaṇa, který se zjevil jako přítel mudrce Nary. Jinak řečeno, Pán Kṛṣṇa je ṛṣiḥ purāṇaḥ, původní a svrchovaný duchovní mistr. Přesto Pán Kṛṣṇa následoval védské předpisy (vidhinoditena), že kṣatriya byl mĕl uctívat brāhmaṇy, a šťastnĕ uctíval svého čistého oddaného Nāradu Muniho.

Verš

śrī-nārada uvāca
naivādbhutaṁ tvayi vibho ’khila-loka-nāthe
maitrī janeṣu sakaleṣu damaḥ khalānām
niḥśreyasāya hi jagat-sthiti-rakṣaṇābhyāṁ
svairāvatāra urugāya vidāma suṣṭhu

Synonyma

śrī-nāradaḥ uvāca — Śrī Nārada pravil; na — ne; eva — vůbec; adbhutam — překvapující; tvayi — pro Tebe; vibho — ó všemocný; akhila — všech; loka — svĕtů; nāthe — pro vládce; maitrī — přátelství; janeṣu — vůči lidem; sakaleṣu — všem; damaḥ — přemáhající; khalānām — nenávistných; niḥśreyasāya — pro nejvyšší prospĕch; hi — vskutku; jagat — vesmíru; sthiti — udržováním; rakṣaṇābhyām — a ochranou; svaira — svobodnĕ zvolené; avatāraḥ — sestoupení; uru-gāya — ó Ty všemi oslavovaný; vidāma — známe; suṣṭhu — dobře.

Překlad

Śrī Nārada pravil: Ó všemocný Pane, není překvapující, že Ty, vládce všech svĕtů, projevuješ přátelství všem lidem, a přesto přemáháš nenávistné. Jak dobře víme, sestupuješ ze své vůle, abys udĕlil nejvyšší dobro tomuto vesmíru jeho udržováním a ochranou. Tvá sláva je proto opĕvovaná široko daleko.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī poukazuje na to, že všechny živé bytosti jsou ve skutečnosti služebníci Pána. Ācārya pro objasnĕní cituje tento verš z Padma Purāṇy:

a-kāreṇocyate viṣṇuḥ
śrīr u-kāreṇa kathyate
ma-kāras tu tayor dāsaḥ
pañca-viṁśaḥ prakīrtitaḥ

„(V mantře om) označuje písmeno a Pána Viṣṇua, písmeno u bohyni Śrī a písmeno m se týká jejich služebníka, který je dvacátým pátým prvkem.“ Dvacátý pátý prvek je jīva, živá bytost. Každá živá bytost je služebník Pána a Pán je skutečný přítel každé živé bytosti. I když tedy Pán trestá nenávistné osoby jako Jarāsandha, tento trest představuje skutečné přátelství, neboť jak Pánův trest tak Jeho požehnání jsou ve prospĕch živé bytosti.

Verš

dṛṣṭaṁ tavāṅghri-yugalaṁ janatāpavargaṁ
brahmādibhir hṛdi vicintyam agādha-bodhaiḥ
saṁsāra-kūpa-patitottaraṇāvalambaṁ
dhyāyaṁś carāmy anugṛhāṇa yathā smṛtiḥ syāt

Synonyma

dṛṣṭam — vidĕný; tava — Tvých; aṅghri — nohou; yugalam — pár; janatā — pro Tvé oddané; apavargam — zdroj osvobození; brahma-ādibhiḥ — osobami jako Pán Brahmā; hṛdi — v srdci; vicintyam — cíl meditace; agādha — nezmĕrná; bodhaiḥ — jejichž inteligence; saṁsāra — hmotného života; kūpa — ve studni; patita — tĕch, kdo poklesli; uttaraṇa — pro osvobození; avalambam — útočištĕ; dhyāyan — neustále myslící; carāmi — mohu cestovat; anugṛhāṇa — prosím požehnej mi; yathā — aby; smṛtiḥ — vzpomínání; syāt — může být.

Překlad

Nyní jsem spatřil Tvé nohy, které udĕlují osvobození Tvým oddaným, o nichž i Pán Brahmā a ostatní vznešené osobnosti s nesmírnou inteligencí mohou pouze meditovat ve svém srdci, a ke kterým se ti, jež poklesli do studny hmotné existence, uchylují pro osvobození. Prosím projev mi svou přízeň, abych na Tebe mohl při svých cestách neustále myslet. Prosím dej mi schopnost na Tebe vzpomínat.

Význam

Pán Kṛṣṇa se zeptal Nārady Muniho: „Co pro tebe můžeme udĕlat?“ a zde Nārada odpovídá. Nārada Muni je čistý oddaný Pána Kṛṣṇy, a jeho žádost je tedy vznešená.

Verš

tato ’nyad āviśad gehaṁ
kṛṣṇa-patnyāḥ sa nāradaḥ
yogeśvareśvarasyāṅga
yoga-māyā-vivitsayā

Synonyma

tataḥ — potom; anyat — dalšího; āviśat — vstoupil do; geham — sídla; kṛṣṇa-patnyāḥ — manželky Pána Kṛṣṇy; saḥ — on; nāradaḥ — Nārada Muni; yoga-īśvara — vládců mystických sil; īśvarasya — svrchovaného vládce; aṅga — můj milý králi; yoga-māyā — duchovní matoucí energii; vivitsayā — s touhou poznat.

Překlad

Nārada potom vstoupil do paláce další z manželek Pána Kṛṣṇy, můj milý králi. Dychtil být svĕdkem duchovní energie vládce všech vládců mystických sil.

Verš

dīvyantam akṣais tatrāpi
priyayā coddhavena ca
pūjitaḥ parayā bhaktyā
pratyutthānāsanādibhiḥ
pṛṣṭaś cāviduṣevāsau
kadāyāto bhavān iti
kriyate kiṁ nu pūrṇānām
apūrṇair asmad-ādibhiḥ
athāpi brūhi no brahman
janmaitac chobhanaṁ kuru
sa tu vismita utthāya
tūṣṇīm anyad agād gṛham

Synonyma

dīvyantam — hrající; akṣaiḥ — v kostky; tatra — tam; api — vskutku; priyayā — se svou milovanou; ca — a; uddhavena — s Uddhavou; ca — také; pūjitaḥ — uctĕn; parayā — transcendentální; bhaktyā — oddaností; pratyutthāna — povstáním ze svého sedadla; āsana — nabídnutím mu sedadla; ādibhiḥ — a tak dále; pṛṣṭaḥ — dotazoval se; ca — a; aviduṣā — tím, kdo je v nevĕdomosti; iva — jako kdyby; asau — on, Nārada; kadā — kdy; āyātaḥ — dorazil jsi; bhavān — ty, vznešený; iti — takto; kriyate — má být vykonáno; kim — co; nu — vskutku; pūrṇānām — tĕmi, kdo jsou úplní; apūrṇaiḥ — s tĕmi, kdo nejsou úplní; asmat-ādibhiḥ — jako Ty sám; atha api — přesto; brūhi — prosím povĕz; naḥ — Nám; brahman — ó brāhmaṇo; janma — naše zrození; etat — toto; śobhanam — příznivé; kuru — prosím učiň; saḥ — on, Nārada; tu — ale; vismitaḥ — užaslý; utthāya — vstávající; tūṣṇīm — tiše; anyat — do dalšího; agāt — odešel; gṛham — paláce.

Překlad

Tam spatřil Pán hrající v kostky se svou milovanou společnicí a se svým přítelem Uddhavou. Pán Kṛṣṇa uctil Nāradu povstáním, nabídnutím sedadla, a tak dále, a potom, jako kdyby to nevĕdĕl, se ho zeptal: „Kdy jsi dorazil? Co mohou potřebné osoby jako My udĕlat pro ty, kdo jsou úplní sami o sobĕ? V každém případĕ, Můj milý brāhmaṇo, prosím učiň Můj život příznivým.“ Takto oslovený Nārada užasl. Pouze tiše vstal a odešel do dalšího paláce.

Význam

V knize Kṛṣṇa Śrīla Prabhupāda vysvĕtluje, že když Nārada dorazil do druhého paláce: „Pán Kṛṣṇa jednal, jako by nevĕdĕl, co se stalo v paláci Rukmiṇī.“ Nārada pochopil, že Pán Kṛṣṇa je zároveň přítomen v obou palácích, koná různé činnosti, takže „pouze tiše opustil palác ve velkém úžasu nad Pánovými činnostmi“.

Verš

tatrāpy acaṣṭa govindaṁ
lālayantaṁ sutān śiśūn
tato ’nyasmin gṛhe ’paśyan
majjanāya kṛtodyamam

Synonyma

tatra — tam; api — a; acaṣṭa — uvidĕl; govindam — Pána Kṛṣṇu; lālayantam — rozmazlujícího; sutān — své dĕti; śiśūn — batolata; tataḥ — potom; anyasmin — v dalším; gṛhe — paláci; apaśyat — spatřil (Ho); majjanāya — do koupele; kṛta-udyamam — chystajícího se.

Překlad

Tentokrát uvidĕl Pána Kṛṣṇu jako milujícího otce, který hladí své malé dĕti. Odtamtud šel do dalšího paláce, kde vidĕl, jak se Pán Kṛṣṇa připravuje na koupel.

Význam

Tento překlad pochází z knihy Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství od Śrīly Prabhupādy.

Śrīla Viśvanātha Cakravartī komentuje, že prakticky ve všech palácích, které Nārada navštívil, ho Pán Kṛṣṇa uctíval a vzal mu pocty.

Verš

juhvantaṁ ca vitānāgnīn
yajantaṁ pañcabhir makhaiḥ
bhojayantaṁ dvijān kvāpi
bhuñjānam avaśeṣitam

Synonyma

juhvantam — obĕtující; ca — a; vitāna-agnīn — do obĕtních ohňů; yajantam — uctívající; pañcabhiḥ — pĕti; makhaiḥ — povinnými obřady; bhojayantam — krmící; dvijānbrāhmaṇy; kva api — nĕkde; bhuñjānam — pojídající; avaśeṣitam — zbytky.

Překlad

Na jednom místĕ Pán obĕtoval do obĕtních ohňů, na dalším uctíval pomocí pĕti mahā-yajñí, na dalším krmil brāhmaṇy a na ještĕ dalším jedl zbytky jídla zanechaného brāhmaṇy.

Význam

Pĕt mahā-yajñí, neboli velkých obĕtí, je definováno: pāṭho homaś cātithīnāṁ saparyā tarpaṇaṁ baliḥ – „pronášení Ved, obĕtování do obĕtního ohnĕ, obsluhování hostů, obĕtování předkům a obĕtování (části svého pokrmu) živým bytostem obecnĕ.“

Śrīla Prabhupāda komentuje tyto obĕti: „V jiném paláci vidĕl Nārada Kṛṣṇu vykonávat obĕť zvanou pañca-yajña, která je pro hospodáře povinná. Tato yajña je také známá jako pañca-sūnā. Každý, a hlavnĕ hospodáři, se vĕdomĕ či nevĕdomĕ dopouští pĕti druhů hříšných činností. Když pijeme vodu ze džbánu, zabíjíme mnoho mikrobů, kteří v ní jsou. Podobnĕ zabijeme mnoho mikrobů, když používáme hmoždíř nebo když jíme. Mnoho jich zabijeme, když stíráme podlahu nebo zapalujeme oheň, a když jdeme po ulici, zabíjíme mnoho mravenců a jiného hmyzu. Vĕdomĕ či nevĕdomĕ tedy zabíjíme při všem, co dĕláme. Proto je povinností všech hospodářů vykonávat obĕť pañca-sūnā, aby se zbavili reakcí za tyto hříšné činy.“

Śrīla Viśvanātha Cakravartī ve svém komentáři k tomuto verši znovu poukazuje na to, že všechny denní doby probíhaly v palácích Pána Kṛṣṇy zároveň. Nārada tedy vidĕl ohňovou obĕť – ranní obřad – a přibližnĕ ve stejnou dobu vidĕl Pána Kṛṣṇu krmit brāhmaṇy a přijímat jejich zbytky – polední činnost.

Verš

kvāpi sandhyām upāsīnaṁ
japantaṁ brahma vāg-yatam
ekatra cāsi-carmābhyāṁ
carantam asi-vartmasu

Synonyma

kva api — nĕkde; sandhyām — obřady za soumraku; upāsīnam — uctívající; japantam — tiše pronášející; brahma — védskou mantru (Gāyatrī); vāk-yatam — ovládající svou řeč; ekatra — na jednom místĕ; ca — a; asi — s mečem; carmābhyām — a štítem; carantam — pohybující se; asi-vartmasu — v chodbách vyhrazených pro cvičení s mečem.

Překlad

Nĕkde Pán Kṛṣṇa následoval obřady pro uctívání za soumraku mlčením a tichým pronášením Gāyatrī mantry a jinde se pohyboval s mečem a štítem na místech vyhrazených pro cvičení s mečem.

Význam

Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho slova sandhyām upāsīnam označují obřady za soumraku, zatímco slova asi-carmābhyāṁ carantam se týkají cvičení s mečem, které probíhá za rozbřesku.

Verš

aśvair gajai rathaiḥ kvāpi
vicarantaṁ gadāgrajam
kvacic chayānaṁ paryaṅke
stūyamānaṁ ca vandibhiḥ

Synonyma

aśvaiḥ — na koních; gajaiḥ — na slonech; rathaiḥ — na kočárech; kva api — nĕkde; vicarantam — jezdící; gada-agrajam — Pán Kṛṣṇa, starší bratr Gady; kvacit — nĕkde; śayānam — ležící; paryaṅke — na svém lůžku; stūyamānam — oslavovaný; ca — a; vandibhiḥ — pĕvci.

Překlad

Na jednom místĕ Pán Gadāgraja jezdil na koních, slonech a na kočárech a na dalším místĕ odpočíval na svém lůžku, zatímco pĕvci chválili Jeho slávu.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī poukazuje na to, že ježdĕní na koních a slonech je polední činnost, zatímco na lůžko se uléhá v pozdní noci.

Verš

mantrayantaṁ ca kasmiṁścin
mantribhiś coddhavādibhiḥ
jala-krīḍā-rataṁ kvāpi
vāramukhyābalāvṛtam

Synonyma

mantrayantam — radící se; ca — a; kasmiṁścit — nĕkde; mantri-bhiḥ — s rádci; ca — a; uddhava-ādibhiḥ — Uddhavou a ostatními; jala — vodních; krīḍā — v radovánkách; ratam — pohroužený; kva api — nĕkde; vāra-mukhyā — královskými tanečnicemi; abalā — a ostatními ženami; vṛtam — doprovázený.

Překlad

V nĕkterých palácích se radil o důležitých záležitostech se svými ministry, jako byl Uddhava. V jednom paláci Ho Nārada našel obklopeného mnoha mladými kurtizánami, jak si užívá v bazénu.

Význam

Tento překlad je založen na knize Kṛṣṇa od Śrīly Prabhupādy. Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho se Pán Kṛṣṇa setkával se svými rádci bĕhem soumraku a vodních radovánek si užíval odpoledne.

Verš

kutracid dvija-mukhyebhyo
dadataṁ gāḥ sv-alaṅkṛtāḥ
itihāsa-purāṇāni
śṛṇvantaṁ maṅgalāni ca

Synonyma

kutracit — nĕkde; dvijabrāhmaṇům; mukhyebhyaḥ — vynikající; dadatam — rozdávající; gāḥ — krávy; su — pĕknĕ; alaṅkṛtāḥ — ozdobené; itihāsa — eposy; purāṇāni — a Purāṇy; śṛṇvantam — poslouchající; maṅgalāni — příznivé; ca — a.

Překlad

Nĕkde rozdával pĕknĕ ozdobené krávy vznešeným brāhmaṇům a jinde poslouchal příznivé vyprávĕní eposů a Purāṇ.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī nám oznamuje, že dobročinné rozdávání krav probíhá ráno, zatímco poslouchání eposů odpoledne.

Verš

hasantaṁ hāsa-kathayā
kadācit priyayā gṛhe
kvāpi dharmaṁ sevamānam
artha-kāmau ca kutracit

Synonyma

hasantam — smĕjící se; hāsa-kathayā — se žertovným rozhovorem; kadācit — v jednu dobu; priyayā — se svou milovanou; gṛhe — v paláci; kva api — nĕkde; dharmam — zbožnost; sevamānam — praktikující; artha — ekonomický rozvoj; kāmau — smyslový požitek; ca — a; kutracit — nĕkde.

Překlad

Nĕkde našel Pána Kṛṣṇu tĕšit se s manželkou tak, že si vymĕňovali žertovná slova. Jinde Ho našel vykonávat se svou ženou náboženské obřady. Nĕkde našel Kṛṣṇu, jak se zabývá otázkami ekonomického rozvoje. Nĕkde jinde Ho vidĕl užívat si rodinného života podle usmĕrňujících zásad śāster.

Význam

Tento překlad je založen na knize Kṛṣṇa od Śrīly Prabhupādy.

Žertovné rozhovory se odehrávají v noci, zatímco náboženské obřady, ekonomický rozvoj a rodinný požitek probíhají ve dne i v noci.

Verš

dhyāyantam ekam āsīnaṁ
puruṣaṁ prakṛteḥ param
śuśrūṣantaṁ gurūn kvāpi
kāmair bhogaiḥ saparyayā

Synonyma

dhyāyantam — meditující; ekam — sám; āsīnam — sedící; puruṣam — o Nejvyšším Pánu, Osobnosti Božství; prakṛteḥ — hmotné přírodĕ; param — transcendentálním; śuśrūṣantam — konající prostou službu; gurūn — starším; kva api — nĕkde; kāmaiḥ — vytouženými; bhogaiḥ — předmĕty požitku; saparyayā — a uctíváním.

Překlad

Nĕkde sedĕl sám a meditoval o Nejvyšším Pánu, Osobnosti Božství, který je transcendentální hmotné přírodĕ, a nĕkde konal prostou službu starším tím, že je obdarovával vytouženými vĕcmi a uctíval je.

Význam

Śrīla Prabhupāda komentuje: „Meditací doporučenou v autorizovaných písmech se rozumí soustředĕní mysli na Nejvyšší Osobnost Božství, Višnua. Pán Kṛṣṇa je sám původní Viṣṇu, ale protože hrál úlohu lidské bytosti, jasnĕ svým osobním chováním ukázal, co meditace znamená.“

Tato meditace naznačuje brāhma-muhūrtu, časné ranní hodiny před rozbřeskem.

Verš

kurvantaṁ vigrahaṁ kaiścit
sandhiṁ cānyatra keśavam
kutrāpi saha rāmeṇa
cintayantaṁ satāṁ śivam

Synonyma

kurvantam — vedoucí; vigraham — válku; kaiścit — s jistými osobami; sandhim — smír; ca — a; anyatra — jinde; keśavam — Pán Kṛṣṇa; kutra api — nĕkde; saha — společnĕ; rāmeṇa — s Pánem Balarāmou; cintayantam — uvažující o; satām — svĕtců; śivam — blahu.

Překlad

Na jednom místĕ plánoval bitvy po poradách s nĕkterými ze svých rádců a na dalším místĕ uzavíral mír. Nĕkde Pán Keśava a Pán Balarāma společnĕ uvažovali o blahu zbožných lidí.

Verš

putrāṇāṁ duhitṝṇāṁ ca
kāle vidhy-upayāpanam
dārair varais tat-sadṛśaiḥ
kalpayantaṁ vibhūtibhiḥ

Synonyma

putrāṇām — synů; duhitṝṇām — dcer; ca — a; kāle — ve vhodnou dobu; vidhi — podle náboženských zásad; upayāpanam — zařizující svatby; dāraiḥ — s manželkami; varaiḥ — a s manžely; tat — pro nĕ; sadṛśaiḥ — vhodnými; kalpayantam — takto zařizující; vibhūtibhiḥ — co do honosnosti.

Překlad

Nārada vidĕl Pána Kṛṣṇu, jak v patřičnou dobu zařizuje pro své syny a dcery svatby s vhodnými nevĕstami a ženichy, a svatební obřady se konaly s velkou slávou.

Význam

Tento překlad je založen na knize Kṛṣṇa od Śrīly Prabhupādy.

Slovo kāle zde znamená, že Kṛṣṇa zařizoval, aby se Jeho synové a dcery oženili a vdali po dosažení vhodného vĕku.

Verš

prasthāpanopanayanair
apatyānāṁ mahotsavān
vīkṣya yogeśvareśasya
yeṣāṁ lokā visismire

Synonyma

prasthāpana — posílání pryč; upanayanaiḥ — a přivážení domů; apatyānām — dĕtí; mahā — velké; utsavān — oslavy svátků; vīkṣya — vidící; yoga-īśvara — vládců yogy; īśasya — nejvyššího vládce; yeṣām — jehož; lokāḥ — lidé; visismire — žasli.

Překlad

Nārada pozoroval, jak Śrī Kṛṣṇa, vládce všech vládců yogy, nechával posílat své dcery a zetĕ pryč a také jak je nechával vítat zpĕt doma bĕhem velkých oslav svátků. Všichni obyvatelé nad tĕmito oslavami žasli.

Verš

yajantaṁ sakalān devān
kvāpi kratubhir ūrjitaiḥ
pūrtayantaṁ kvacid dharmaṁ
kūrpārāma-maṭhādibhiḥ

Synonyma

yajantam — uctívající; sakalān — všechny; devān — polobohy; kva api — nĕkde; kratubhiḥ — obĕťmi; ūrjitaiḥ — honosnými; pūrtayantam — plnící službou občanům; kvacit — nĕkde; dharmam — náboženské povinnosti; kūrpa — studnami; ārāma — veřejnými parky; maṭha — kláštery; ādibhiḥ — a tak dále.

Překlad

Nĕkde uctíval všechny polobohy nákladnými obĕťmi a jinde plnil své náboženské povinnosti prací pro veřejné blaho, jako stavĕní studní, veřejných parků a klášterů.

Verš

carantaṁ mṛgayāṁ kvāpi
hayam āruhya saindhavam
ghnantaṁ tatra paśūn medhyān
parītaṁ yadu-puṅgavaiḥ

Synonyma

carantam — jedoucí; mṛgayām — na lov; kva api — nĕkde; hayam — svého konĕ; āruhya — nasedající na; saindhavam — z území Sindhu; ghnantam — zabíjející; tatra — tam; paśūn — zvířata; medhyān — vhodná pro obĕť; parītam — obklopený; yadu-puṅgavaiḥ — nejstatečnĕjšími Yaduovci.

Překlad

Na dalším místĕ byl na lovecké výpravĕ. Sedĕl na svém Sindhī koni a v doprovodu nejstatečnĕjších Yaduovců zabíjel zvířata určená pro obĕť.

Význam

Śrīla Prabhupāda komentuje: „Podle védských pravidel má kṣatriya dovoleno za jistých okolností zabíjet určitá zvířata – buď pro udržení klidu v lese, nebo za účelem obĕtování zvířete v obĕtním ohni. Kṣatriyům je dovoleno, aby se takto cvičili v zabíjení, neboť musejí nemilosrdnĕ zabíjet nepřátele, aby udržovali mír ve společnosti.“

Verš

avyakta-lingaṁ prakṛtiṣv
antaḥ-pura-gṛhādiṣu
kvacic carantaṁ yogeśaṁ
tat-tad-bhāva-bubhutsayā

Synonyma

avyakta — skrytá; liṅgam — Jeho totožnost; prakṛtiṣu — mezi svými ministry; antaḥ-pura — královských okrsků; gṛha-ādiṣu — mezi sídly, atd.; kvacit — nĕkde; carantam — pohybující se; yoga-īśam — Pán mystické síly; tat-tat — každého z nich; bhāva — mentality; bubhutsayā — s touhou poznat.

Překlad

Nĕkde se Kṛṣṇa, Pán mystické síly, pohyboval v přestrojení mezi domovy ministrů a ostatních obyvatel, aby poznal, co si každý z nich myslí.

Význam

Ačkoliv je Pán Kṛṣṇa vševĕdoucí, při svých zábavách typického vládce nĕkdy cestoval inkognito, aby získal potřebné informace o svém království.

Verš

athovāca hṛṣīkeśaṁ
nāradaḥ prahasann iva
yoga-māyodayaṁ vīkṣya
mānuṣīm īyuṣo gatim

Synonyma

atha — potom; uvāca — řekl; hṛṣīkeśam — Pánu Kṛṣṇovi; nāradaḥ — Nārada; prahasan — smĕjící se; iva — mírnĕ; yoga-māyā — Jeho duchovních matoucích energií; udayam — rozvinutí; vīkṣya — poté, co vidĕl; mānuṣīm — lidské; īyuṣaḥ — který přijímal; gatim — způsoby.

Překlad

Když tedy Nārada vidĕl tento projev Pánovy Yogamāyi, mírnĕ se zasmál a potom oslovil Pána Hṛṣīkeśu, který přijímal chování lidské bytosti.

Význam

Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Nārada plnĕ pochopil Pánovu vševĕdoucnost, a když tedy vidĕl, jak se Pán snaží v přestrojení zjistit náladu svých ministrů, nemohl se nezasmát. Jelikož však pamatoval na Pánovo svrchované postavení, svůj smích ponĕkud omezil.

Verš

vidāma yoga-māyās te
durdarśā api māyinām
yogeśvarātman nirbhātā
bhavat-pāda-niṣevayā

Synonyma

vidāma — známe; yoga-māyāḥ — mystické energie; te — Tvé; durdarśāḥ — nemožné vidĕt; api — dokonce; māyinām — pro velké mystiky; yoga-īśvara — ó Pane veškerých mystických sil; ātman — ó Nejvyšší Duše; nirbhātāḥ — vnímané; bhavat — Tvým; pāda — nohám; niṣevayā — službou.

Překlad

(Nārada pravil:) Nyní rozumíme Tvým mystickým energiím, které jsou obtížnĕ pochopitelné i pro velké mystiky, ó Nejvyšší Duše, vládce všech mystických sil. Tvé energie jsem dokázal vnímat pouze službou Tvým nohám.

Význam

Podle ācāryů tento verš vyjadřuje, že dokonce i velcí mystici jako Pán Brahmā a Pán Śiva nemohou plnĕ pochopit mystickou moc Nejvyššího Pána.

Verš

anujānīhi māṁ deva
lokāṁs te yaśasāplutān
paryaṭāmi tavodgāyan
līlā bhuvana-pāvanīḥ

Synonyma

anujānīhi — prosím dej svolení odejít; mām — mi; deva — ó Pane; lokān — svĕty; te — Tvou; yaśasā — slávou; āplutān — zaplavenými; paryaṭāmi — budu cestovat; tava — Tvé; udgāyan — hlasitĕ opĕvující; līlāḥ — zábavy; bhuvana — všechny planetární systémy; pāvanīḥ — které očišťují.

Překlad

Ó Pane, prosím dovol mi odejít. Budu cestovat po svĕtech, které jsou zaplaveny Tvou slávou a hlasitĕ opĕvovat Tvé zábavy, které očišťují vesmír.

Význam

I Nārada Muni byl zmaten při spatření úžasných zábav Pána Kṛṣṇy jako lidská bytost. Proto slovy anujānīhi māṁ deva žádá o svolení vrátit se ke své obvyklé službĕ cestování a kázání. Inspirován tím, co vidĕl, chce široce kázat slávu Nejvyšší Osobnosti Božství, Śrī Kṛṣṇy.

Verš

śrī-bhagavān uvāca
brahman dhannasya vaktāhaṁ
kartā tad-anumoditā
tac chikṣayan lokam imam
āsthitaḥ putra mā khidaḥ

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán pravil; brahman — ó brāhmaṇo; dharmasya — náboženství; vaktā — mluvčí; aham — Já; kartā — vykonavatel; tat — jeho; anumoditā — schvalovatel; tat — to; śikṣayan — učící; lokam — svĕtu; imam — v tomto; āsthitaḥ — spočívající; putra — ó synu; khidaḥ — nebuď vyveden z míry.

Překlad

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Ó brāhmaṇo, jsem mluvčí, vykonavatel a schvalovatel náboženství. Dodržuji náboženské zásady, abych jim učil svĕt, Mé dítĕ, tak nebuď vyveden z míry.

Význam

Śrīla Jīva Gosvāmī vysvĕtluje, že Pán Kṛṣṇa chtĕl rozptýlit Nāradovu úzkost, kterou mudrc cítil, protože vidĕl uctívání polobohů a dokonce samotného Nārady Pánem Kṛṣṇou. Śrīla Viśvanātha Cakravartī vysvĕtluje pocity Pána Kṛṣṇy takto: „Jak uvádím v Bhagavad-gītĕ, yad yad ācarati śreṣṭhas tat tad evetaro janaḥ: (,Cokoliv dĕlá velká osobnost, bĕžní lidé následují.̀) Vykoupal jsem tedy dnes tvé nohy, abych pomohl šířit zásady náboženství. V minulosti, předtím, než jsem zahájil své zábavy v podobĕ přímého vyučování náboženských zásad, jsi přišel a modlil ses ke Mnĕ poté, co jsem zabil démona Keśīho, ale Já jsem jen poslouchal tvé důkladné modlitby a oslavování a nijak jsem tĕ neuctil. Jen si na to vzpomeň a zvaž to.

Nemysli si, že ses dopustil přestupku tím, že jsi Mi dnes dovolil vykoupat tvé nohy a přijmout vodu jako posvátné zbytky. Tak jako syn neurazí otce tím, že se ho dotkne nohou při sezení na otcovĕ klínĕ, mĕl bys pochopit, že stejnĕ tak jsi neurazil Mĕ, Můj synu.“

Verš

śrī-śuka uvāca
ity ācarantaṁ sad-dharmān
pāvanān gṛha-medhinām
tam eva sarva-geheṣu
santam ekaṁ dadarśa ha

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī pravil; iti — takto; ācarantam — provádĕjící; sat — duchovní; dharmān — zásady náboženství; pāvanān — očišťující; gṛha-medhinām — pro hospodáře; tam — Ho; eva — vskutku; sarva — ve všech; geheṣu — palácích; santam — přítomný; ekam — v jedné podobĕ; dadarśa ha — vidĕl.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī pravil: Takto v každém paláci Nārada vidĕl Pána ve Jeho stejné osobní podobĕ následujícího transcendentální zásady náboženství, které očišťují ty, kdo se zabývají domácími záležitostmi.

Význam

V tomto verši Śukadeva Gosvāmī opakuje to, co Pán sám vysvĕtlil. Śrīla Prabhupāda píše v knize Kṛṣṇa: „Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, se vĕnoval svým domácím činnostem, aby lidi učil, jak je možné posvĕtit rodinný život i v případĕ, že nĕkdo lpí na zajetí v hmotné existenci. Rodinný život ve skutečnosti nutí človĕka pokračovat s hmotným bytím, ale Pán byl k hospodářům velice laskavý a ukázal, jak mohou obyčejný rodinný život posvĕtit. Jelikož je Kṛṣṇa středem všech činností, život hospodáře vĕdomého si Kṛṣṇy je transcendentální vůči všem védským příkazům a je automaticky posvĕcený.“

Jak je uvedeno ve druhém verši této kapitoly, všechny Pánovy činnosti v mnoha palácích konala Pánova jediná duchovní podoba (ekena vapuṣā), která se projevovala na mnoha místech zároveň. Tato vize byla Nāradovi zjevena kvůli jeho touze ji vidĕt a Pánovĕ touze mu ji ukázat. Śrīla Viśvanātha Cakravartī poukazuje na to, že ostatní obyvatelé Dvāraky mohli Kṛṣṇu vidĕt pouze v konkrétní části mĕsta, kterou sami obývali, a nikde jinde, i když nĕkdy kvůli nĕjaké záležitosti navštívili jiný okrsek. Takto Pán udĕlil zvláštní pohled na své zábavy svému milovanému oddanému Nāradovi Munimu.

Verš

kṛṣṇasyānanta-vīryasya
yoga-māyā-mahodayam
muhur dṛṣṭvā ṛṣir abhūd
vismito jāta-kautukaḥ

Synonyma

kṛṣṇasya — Pána Kṛṣṇy; ananta — neomezená; vīryasya — jehož moc; yoga-māyā — mystické, matoucí energie; mahā — složitého; udayam — projevu; muhuḥ — opakovanĕ; dṛṣṭvā — poté, co byl svĕdkem; ṛṣiḥ — mudrc, Nārada; abhūt — stal se; vismitaḥ — ohromený; jātakautukaḥ — udivený.

Překlad

Poté, co mudrc opakovanĕ vidĕl rozsáhlý mystický projev Pána Kṛṣṇy, jehož moc je neomezená, byl ohromen a nevycházel z údivu.

Verš

ity artha-kāma-dharmeṣu
kṛṣṇena śraddhitātmanā
samyak sabhājitaḥ prītas
tam evānusmaran yayau

Synonyma

iti — takto; artha — vĕcmi vhodnými pro ekonomický rozvoj; kāma — smyslového požitku; dharmeṣu — a náboženství; kṛṣṇena — Pánem Kṛṣṇou; śraddhita — plné víry; ātmanā — jehož srdce; samyak — zevrubnĕ; sabhājitaḥ — uctĕný; prītaḥ — potĕšený; tam — Ho; eva — vskutku; anusmaran — vždy vzpomínající na; yayau — odešel.

Překlad

Pán Kṛṣṇa Nāradu velmi uctil a s vírou mu vĕnoval dary týkající se ekonomického blahobytu, smyslového požitku a náboženských povinností. Plnĕ spokojený mudrc odešel a neustále vzpomínal na Pána.

Význam

Śrīla Prabhupāda uvádí v knize Kṛṣṇa, že spojení artha-kāma-dharmeṣu vyjadřuje, že se Pán Kṛṣṇa choval jako bĕžný hospodář hluboce se zajímající o ekonomický rozvoj, smyslový požitek a náboženské povinnosti. Nārada chápal Pánův zámĕr a byl nanejvýš potĕšen vzorným chováním Śrī Kṛṣṇy. Tímto způsobem plnĕ osvĕžen ve svém čistém vĕdomí Kṛṣṇy odešel.

Verš

evaṁ manuṣya-padavīm anuvartamāno
nārāyaṇo ’khila-bhavāya gṛhīta-śaktiḥ
reme ’ṇga ṣoḍaśa-sahasra-varāṅganānāṁ
sa-vrīḍa-sauhṛda-nirīkṣaṇa-hāsa-juṣṭaḥ

Synonyma

evam — takto; manuṣya — lidských bytostí; padavīm — cestu; anuvartamānaḥ — následující; nārāyaṇaḥ — Nejvyšší Pán, Nārāyaṇa; akhila — každého; bhavāya — pro blaho; gṛhīta — poté, co projevil; śaktiḥ — své energie; reme — užíval si; aṅga — můj milý (králi Parīkṣite); ṣoḍaśa — šestnácti; sahasra — tisíc; vara — nanejvýš vynikajících; aṅganānām — žen; sa-vrīḍa — stydlivými; sauhṛda — a láskyplnými; nirīkṣaṇa — pohledy; hāsa — a smíchem; juṣṭaḥ — uspokojený.

Překlad

Tímto způsobem Pán Nārāyaṇa napodoboval jednání bĕžných lidí a projevoval své božské energie pro blaho všech bytostí. Tak si užíval, milý králi, ve společnosti svých šestnácti tisíc vznešených společnic, které Pánu sloužily svými stydlivými, láskyplnými pohledy a smíchem.

Verš

yānīha viśva-vilayodbhava-vṛtti-hetuḥ
karmāṇy ananya-viṣayāṇi harīś cakāra
yas tv aṅga gāyati śṛṇoty anumodate vā
bhaktir bhaved bhagavati hy apavarga-mārge

Synonyma

yāni — které; iha — v tomto svĕtĕ; viśva — vesmíru; vilaya — zničení; udbhava — stvoření; vṛtti — a udržování; hetuḥ — On, který je příčinou; karmāṇi — činnosti; ananya — nikoho jiného; viṣayāṇi — činnosti; hariḥ — Pán Kṛṣṇa; cakāra — vykonal; yaḥ — kdokoliv; tu — vskutku; aṅga — můj milý králi; gāyati — zpívá; śṛṇoti — slyší; anumodate — schvaluje; — nebo; bhaktiḥ — oddanost; bhavet — vzrůstá; bhagavati — k Nejvyššímu Pánu; hi — vskutku; apavarga — osvobození; mārge — cesta k nĕmuž.

Překlad

Pán Hari je konečná příčina stvoření, udržování a zničení vesmíru. Můj milý králi, každý, kdo zpívá nebo naslouchá o mimořádných činnostech, které vykonal v tomto svĕtĕ a které nelze napodobovat, či je jen oceňuje, zajisté vyvine oddanost k Nejvyššímu Pánu, dárci osvobození.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī uvedl různé významy slova ananya-viṣayāṇi. Tento výraz může znamenat, že Pán ve Dvārace konal činnosti, které byly neobvyklé i pro Jeho úplné expanze, o ostatních nemluvĕ. Nebo lze tento výraz chápat tak, že znamená, že Pán vykonal tyto činnosti kvůli svým čistým, výlučným oddaným. V každém případĕ ten, kdo pronáší nebo slyší popisy tĕchto zábav, bude jistĕ rozvíjet vĕdomí Kṛṣṇy a, jak Śrīla Prabhupāda píše: „bude moci bez potíží projít cestou osvobození a okusit nektar lotosových nohou Pána Kṛṣṇy“. Śrīla Prabhupāda dále poukazuje na to, že slovo anumodate zde znamená, že ten, kdo „podporuje kazatele hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy“ také získá zde zmínĕný prospĕch.

Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy k šedesáté deváté kapitole desátého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané „Nārada Muni navštĕvuje paláce Pána Kṛṣṇy ve Dvārace.“