Śrīmad-Bhāgavatam 10.68.41
Verš
lāṅgalāgreṇa nagaram
udvidārya gajāhvayam
vicakarṣa sa gaṅgāyāṁ
prahariṣyann amarṣitaḥ
udvidārya gajāhvayam
vicakarṣa sa gaṅgāyāṁ
prahariṣyann amarṣitaḥ
Synonyma
lāṅgala — svého pluhu; agreṇa — špičkou; nagaram — město; udvidārya — odtrhávající; gajāhvayam — Hastināpur; vicakarṣa — táhl; saḥ — On; gaṅgāyām — do Gangy; prahariṣyan — chystající se svrhnout; amarṣitaḥ — rozzuřený.
Překlad
Pán rozhněvaně odtrhl Hastināpur špičkou svého pluhu od země a začal jej táhnout s úmyslem svrhnout celé město do Gangy.
Význam
Śrīla Prabhupāda píše: „Když Pán Balarāma takto mluvil, byl tak zuřivý, že vypadal, jako by mohl celé vesmírné stvoření spálit na popel. Pevně se postavil, vzal svůj pluh a začal s ním rýt zemi tak, že celý Hastināpur oddělil od země, a pak táhl město k proudícím vodám řeky Gangy. V Hastināpuru to způsobilo velké otřesy, jako kdyby nastalo zemětřesení, a zdálo se, že se celé město zboří.“
Śrīla Viśvanātha Cakravartī uvádí, že se Pánovým přáním Jeho pluh zvětšil a že když Balarāma začal táhnout Hastināpur k vodě, nařídil Ganze: „Napadni a zabij každého ve městě kromě Sāmby svou vodou.“ Tak by splnil svůj slib zbavit Zemi Kuruovců a zároveň zajistil, že se nic nestane Sāmbovi.