Śrīmad-Bhāgavatam 10.66.32-33

tataḥ  —  potom; agniḥ  —  oheň; utthitaḥ  —  vyšlehl; kuṇḍāt  —  z obětní jámy; mūrti-mān  —  přijímající osobní podobu; ati  —  nesmírně; bhīṣaṇaḥ  —  děsivou; tapta  —  roztavené; tāmra  —  (jako) měď; śikhā  —  pramen vlasů na jehož hlavě; śmaśruḥ  —  a jehož plnovous; aṅgāra  —  žhavé uhlíky; udgāri  —  sršící; locanaḥ  —  jehož oči; daṁṣṭra  —  jehož zuby; ugra  —  hrozivé; bhru  —  obočí; kuṭī  —  svraštělého; daṇḍa  —  a s obloukem; kaṭhora  —  nelítostná; āsyaḥ  —  jehož tvář; sva  —  svým; jihvayā  —  jazykem; ālihan  —  olizující; sṛkvaṇī  —  oba koutky úst; nagnaḥ  —  nahý; vidhunvan  —  třesoucí; tri-śikham  —  svým trojzubcem; jvalat  —  planoucím.