Śrīmad-Bhāgavatam 10.63.26
Verš
kālo daivaṁ karma jīvaḥ svabhāvo
dravyaṁ kṣetraṁ prāṇa ātmā vikāraḥ
tat-saṅghāto bīja-roha-pravāhas
tvan-māyaiṣā tan-niṣedhaṁ prapadye
dravyaṁ kṣetraṁ prāṇa ātmā vikāraḥ
tat-saṅghāto bīja-roha-pravāhas
tvan-māyaiṣā tan-niṣedhaṁ prapadye
Synonyma
kālaḥ — čas; daivam — osud; karma — reakce hmotné práce; jīvaḥ — individuální živá bytost; svabhāvaḥ — její sklony; dravyam — jemné podoby hmoty; kṣetram — tělo; prāṇaḥ — životní vzduch; ātmā — falešné ego; vikāraḥ — proměny (jedenácti smyslů); tat — těchto všech; saṅghāṭaḥ — souhrn (jako subtilní tělo); bīja — semene; roha — výhonek; pravāhaḥ — neustálý tok; tvat — Tvé; māyā — hmotné klamné energie; eṣā — tento; tat — toho; niṣedham — negace (Tebe); prapadye — obracím se, abych získala útočiště.
Překlad
Čas, osud, karma, jīva a její sklony, jemné podoby hmoty, hmotné tělo, životní vzduch, falešné ego, různé smysly a souhrn těchto všech odrážející se v subtilním těle živé bytosti – to všechno tvoří /uvádí v činnost nekonečný koloběh Tvé/ Tvou hmotnou klamnou energii, māyu, nekonečný koloběh jako ten týkající se semene a rostliny. Přijímám útočiště u Tebe, negace této māyi.
Význam
Slovo bīja-roha-pravāha je vysvětleno takto: podmíněná duše přijímá hmotné tělo, se kterým se snaží užívat si hmotného světa. Toto tělo je semeno (bīja) budoucí hmotné existence, protože když osoba jedná s tímto tělem, vytváří další reakce (karma), které přerůstají (roha) v nutnost přijmout další hmotné tělo. Jinak řečeno, hmotný život je řetěz akcí a reakcí. Jednoduché rozhodnutí odevzdat se Nejvyššímu Pánu vyprošťuje podmíněnou duši z tohoto marného opakování hmotného růstu a reakce.
Podle Śrīly Śrīdhara Svāmīho slova tan-niṣedhaṁ prapadye vyjadřují, že Nejvyšší Osobnost Božství, Pán Kṛṣṇa, je niṣedhāvadhi-bhūtam, „hranicí negace“. Jinými slovy, poté, co je veškerý klam negován, zůstává Absolutní Pravda.
Proces vzdělávání lze stručně popsat jako způsob vymýcení nevědomosti dosažením poznání. Induktivním, deduktivním a intuitivním způsobem se snažíme vyvrátit lákavé, klamné a nedokonalé a pozvednout se na úroveň dokonalého poznání. Když je nakonec veškerý klam negován, to, co zůstane pevně na místě, je Absolutní Pravda, Nejvyšší Osobnost Božství.
V předchozím textu Śiva-jvara popsala Nejvyššího Pána jako sarvātmānaṁ kevalaṁ jñapti-mātram, „čisté, soustředěné duchovní vědomí“. Nyní Śiva-jvara ukončuje svůj filozofický popis Pána tím, že různé aspekty hmotné existence jsou také energie Nejvyššího Pána.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī vysvětluje, že ačkoliv se jīva liší od māyi, je zde zahrnuta mezi složky māyi, protože ji māyā ovládá. Viśvanātha Cakravartī také zmiňuje, že vlastní tělo a smysly Nejvyššího Pána, jak je zde naznačeno slovem tan-niṣedham, se neliší od Pánovy čisté duchovní existence. Pánovo tělo a smysly se nenacházejí mimo Něj, ani Ho nepokrývají, ale naopak Pán je totožný se svou duchovní podobou a smysly. Úplná Absolutní Pravda, neomezená v úžasné rozmanitosti, je Pán Śrī Kṛṣṇa.